Co musíte ráno vědět (8. ledna)

Jak zakončily první týden roku 2024 akcie na burzách v Evropě a za oceánem, jaké další problémy stíhají Boeing a jak rozhodl soud o obvinění Maradony z milionových daňových úniků tři roky po jeho smrti? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pátek po zveřejnění smíšených makroekonomických údajů mírně posílily, za celý týden však zlevnily
Americké akcie v pátek mírně posílily po oznámení smíšených údajů o vývoji ekonomiky Spojených států, ale v rámci celého týdne hlavní indexy klesly a zaznamenaly první oslabení za deset týdnů. Index Dow si v pátek připsal 0,07 % na 37 466,11 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,18 % na 4 697,24 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 0,10 % na 14 524,07 bodu. Index volatility VIX se v závěru týdne snížil o 5,52 % na 13,35 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl o šest bazických bodů na 4,051 %. Za celý týden Dow klesl o 0,59 %, S&P 500 oslabil o 1,52 % a Nasdaq Composite korigoval o 3,25 %.
2. Evropské akciové indexy v pátek i za celý týden oslabily
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech a ztráty zaznamenaly hlavní indexy také v týdenním horizontu. Investoři v závěru týdne vyhodnocovali makrodata, mimo jiné inflaci za eurozónu a odpoledne také důležité údaje z amerického trhu práce. Panevropský index STOXX Europe 600 se v pátek snížil o 0,27 % na 476,38 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,43 % na 7 689,61 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,14 % na 16 594,21 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,40 % a skončil na 7 420,69 bodu. Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,55 %, FTSE 100 se snížil o 0,56 %, DAX odepsal 0,94 % a CAC 40 přišel o 1,62 %.
3. Pražská burza v pátek nepatrně zpevnila, index PX se zvýšil o 0,03 %
Pražská burza v pátek nepatrně vzrostla, index PX posílil o 0,03 % na 1 438,49 bodu. Růst táhly především banky, naopak oslabily akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG. Za celý uplynulý týden, který byl kratší o pondělní svátek, pražská burza podle indexu PX zpevnila o 1,7 %. Nejvýrazněji oslabily akcie společnosti Gevorkyan, největší posílení zaznamenaly akcie Pilulky.
4. Očekávané události
Pondělní ráno nabídne údaje o německých průmyslových zakázkách a výsledku obchodní bilance největší evropské ekonomiky. Dopoledne ještě Evropská komise zveřejní sérii indexů důvěry v ekonomiku eurozóny, Eurostat data o maloobchodních tržbách v eurozóně, společnost Sentix index důvěry investorů v ekonomiku eurozóny a v Česku vyjdou údaje o obchodní bilanci a také z průmyslu a stavebnictví. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Boeingy 737 MAX 9 stahují po nehodě s dírou v trupu v USA i další aerolinky
Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou pod drobnohledem po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámily panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy.
6. Velká čínská stínová banka ZEG vstoupila do konkurzního řízení
Velká čínská stínová banka Zhongzhi Enterprise Group (ZEG) vstoupila do konkurzního řízení, protože není schopna splácet dluhy. Informoval o tom v pátek server BBC. Firmu, která poskytovala rozsáhlé půjčky realitním podnikům, už od listopadu vyšetřují čínské úřady kvůli podezření z nezákonných trestných činů.
7. Jurečka: ČR letos zřejmě splní tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura
Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura, řekl v nedělním debatním pořadu České televize Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuze, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura.
8. Zuckerberg koncem roku odprodal akcie Mety za více než 400 milionů USD
Generální ředitel americké společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg odprodal v posledních dvou měsících loňského roku akcie firmy za 428 milionů dolarů. Podle webu Business Insider to vyplývá z údajů pro regulační úřady. Zuckerberg se akcií Mety zbavoval poprvé po dvou letech, a těžil tak z jejich růstu. Loni tyto cenné papíry zpevnily o 194 % a nyní se obchodují poblíž svých maxim.
9. Americká ekonomika v prosinci vytvořila 216 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti zůstala na 3,7 %
V ekonomice Spojených států v prosinci mimo zemědělství vzniklo 216 tisíc pracovních míst. Analytici čekali přírůstek asi 170 tisíc míst po vzniku přibližně 173 tisíc míst v listopadu (revidováno ze 199 tisíc míst). Míra nezaměstnanosti v prosinci zůstala na 3,7 %, čekal se růst na 3,8 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
10. Pilulce loni klesly tržby o 13 %, letos společnost cílí na kladný výsledek EBITDA
Společnost Pilulka Lékárny oznámila za rok 2023 podle předběžných údajů pokles tržeb o 13 % na 2,1 miliardy Kč. Při započtení franšízovaných kamenných lékáren by tržby činily dohromady tři miliardy. Meziroční pokles byl způsoben jednak uzavřením ztrátové rumunské pobočky v polovině roku, jednak ukončením smlouvy s poskytovatelem zaměstnaneckých benefitů. Pilulka chce především díky transformačním krokům z roku 2023 letos dosáhnout kladného výsledku EBITDA a kladného cash flow.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Soud zbavil Maradonu tři roky po smrti obvinění z milionových daňových úniků
Více než tři roky po smrti byl argentinský fotbalista Diego Maradona v Itálii zbaven obvinění z mnohamilionových daňových úniků. Případ, který se táhl tři desetiletí, ukončilo rozhodnutí nejvyššího soudu, uvedla agentura Reuters.
"Je po všem. A mohu jednoznačně prohlásit, aniž bych se obával, že mi někdo bude odporovat, že Maradona nikdy s daněmi nepodváděl," řekl agentuře Reuters právník Angelo Pisani, který Maradonu zastupoval.
Daňové úřady tvrdily, že argentinský mistr světa z roku 1986 a někdejší tahoun Neapole neodvedl v Itálii na daních zhruba 40 milionů eur. V letech 1985 až 1990 podle nich využíval společnosti v Lichtenštejnsku, kam si nechal posílat od neapolského klubu příjmy z reklamy.
Maradona byl za daňové úniky odsouzen v roce 2005 a úřady mu pak při jeho návratech do Itálie zabavily například luxusní hodinky či diamantové náušnice. Stále se však snažil dokázat svou nevinu.
"Tohle je zadostiučinění pro fanoušky, sportovní hodnoty a především Maradonovu památku. Dědicové nyní mohou usilovat o náhradu škody a doufám, že toho využijí, kvůli otci," uvedl Pisani.
Maradona zemřel v listopadu 2020 po dlouhodobých zdravotních problémech na infarkt.