Co musíte ráno vědět (29. ledna)

1. Americké akcie v pátek zakončily smíšeně, za celý týden hlavní indexy vzrostly

Americké akcie v pátek zakončily smíšeně, nicméně za celý týden se všechny tři hlavní indexy zvýšily. V průběhu týdne přepisoval historii index S&P 500, v páteční seanci svůj dosavadní rekord posunul index Dow. Nedařilo se akciím výrobců spotřební elektroniky a čipů, dobře si naopak vedly cenné papíry ze zdravotnického a těžařského sektoru. Z makroekonomických indikátorů investoři vyhodnocovali mimo jiné prosincový index výdajů na osobní spotřebu (PCE). Index Dow si v pátek připsal 0,16 % na 38 109,43 bodu, což je jeho dosavadní historické maximum. Širší S&P 500 mírně korigoval o 0,07 % na 4 890,97 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 0,36 % na 15 455,36 bodu. Index volatility VIX se v závěru týdne snížil o 1,41 % na 13,26 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl o jeden bazický bod na 4,143 %. Cena ropy se zvýšila o necelé procento, cena zlata zůstala takřka beze změny a cena stříbra klesla přibližně o půl procenta. Cena bitcoinu se začátkem týdne prudce propadla, v pátek se mu však podařilo ztráty umazat a v závěru dne posiloval o více než 5 % na zhruba 42 000 USD. Za celý týden Dow vzrostl o 0,65 %, S&P 500 se zvýšil o 1,06 % a Nasdaq Composite si připsal 0,94 %.

2. Evropské akcie v pátek zdražily, růst táhla díky firemním výsledkům pařížská burza. Ziskový byl pro akcie i celý týden

Evropské akcie v pátek uzavřely nejvýše za dva roky. Napomohly tomu hospodářské výsledky impéria LVMH a výrobce lihovin Rémy Cointreau. Investoři vyhodnocují vyhlídky na snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,11 % na 483,84 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,40 % na 7 635,09 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,32 % na 16 961,39 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 2,28 % a skončil na 7 634,14 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 3,11 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,32 %, DAX si připsal 2,45 % a CAC 40 zpevnil o 3,56 %.

3. Pražská burza v pátek umazávala zisky z předchozích dvou dnů, za týden ale index PX udržel mírný zisk

Pražská burza po předchozích dvou růstových dnech v závěru týdne oslabila, index PX v pátek klesl o 0,20 % na 1 447,36 bodu. Z hlavních titulů nejvýrazněji oslabily akcie zbrojovky Colt CZ Group. Hlubšímu poklesu indexu zabránily hlavně cenné papíry VIG. Z devíti emisí ovlivňujících hodnotu indexu PX jich v pátek pět skončilo ve ztrátě a růst zbylých čtyř titulů zůstal pod procentem. Za celý týden index PX vzrostl o 0,4 %. Nejvýraznější pokles postihl akcie ČEZ, největší posílení zaznamenaly akcie Erste.

4. Očekávané události

Na začátku jinak na data bohatého týdne vyjde z důležitějších údajů pouze index průmyslové aktivity dallaského Fedu a veřejně vystoupí Luis de Guindos z ECB. Hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné společnosti Whirlpool, SoFi Technologies, Ryanair nebo Philips. Na hlavním trhu pražské burzy se bude poprvé obchodovat s akciemi společnosti Primoco UAV. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na živý přenos prezentace výsledků Indexu investiční gramotnosti za účasti známých osobností české tržní scény, které jsou patrony projektu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda

Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.

6. Čínské firmy investují sedm miliard dolarů do těžební infrastruktury v Kongu

Demokratická republika Kongo a čínští investoři založí společný podnik na těžbu mědi a kobaltu Sicomines. S odvoláním na společné prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Čínské firmy do těžební infrastruktury investují až sedm miliard dolarů. V Srbsku pak Čína nově investuje dvě miliardy eur do obnovitelných zdrojů energie.

7. WSJ: Vláda USA udělí výrobcům čipů miliardové dotace na výstavbu nových závodů

Administrativa prezidenta Joea Bidena by měla v nadcházejících týdnech udělit miliardové dotace výrobcům čipů, například Intelu nebo firmě TSMC, na výstavbu nových závodů ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal. Cílem chystaných oznámení je nastartovat výrobu vyspělých čipů, které pohánějí chytré telefony, umělou inteligenci a zbraňové systémy, napsal deník s odvoláním na zdroje z odvětví.

8. Průzkum: Většina Čechů očekává letos rychlejší růst cen než příjmů lidí

Většina Čechů očekává, že ceny letos porostou rychleji než příjmy lidí. Téměř polovina se zároveň obává, že inflace letos bude vyšší než v loňském roce. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Podle hospodářských predikcí odborných institucí by přitom inflace měla letos výrazně zvolnit z loňských 10,7 procenta a reálné mzdy by se po dvou letech poklesu měly znovu zvýšit.

9. Muskův startup xAI chce vybrat šest miliard dolarů, aby mohl konkurovat OpenAI

Startup zaměřený na umělou inteligenci xAI, který patří šéfovi automobilky Tesla Elonu Muskovi, chce vybrat od globálních investorů až šest miliard dolarů. Hodlá se stát konkurencí pro společnost OpenAI podporovanou Microsoftem. Rozhovory s investory především v Hongkongu a v asijských zemích Musk vede v posledních týdnech, píše s odkazem na své zdroje britský deník Financial Times.

10. Alaska Airlines a United Airlines uskutečnily první lety s Boeingy 737 MAX 9

Americké letecké společnosti Alaska Airlines a United Airlines uskutečnily první lety se stroji Boeing 737 MAX 9 od jejich vynuceného odstavení na začátku ledna. Obě společnosti mají 171 letadel tohoto typu, kterým americký Federální úřad pro letectví (FAA) dočasně zakázal létat po havárii, když jednomu letadlu odpadla při letu část trupu. První letadlo Boeing 737 MAX dodané čínské letecké společnosti od března 2019 pak koncem týdne přistálo v Číně.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

John D. Rockefeller mladší kráčel ve stopách svého otce

Americký filantrop, bankéř a podnikatel John Davidson Rockefeller, narozený 29. ledna 1874, pokračoval v mecenášských aktivitách svého otce, zakladatele bohaté a vlivné podnikatelské dynastie Rockefellerů. Coby jediný syn z jeho celkem pěti dětí se celoživotně věnoval filantropii a založil Rockefellerovu nadaci. Za svého života věnoval bezmála 540 milionů dolarů na rozmanité vzdělávací, náboženské, kulturní, lékařské a občanské projekty. Také řídil firmu Standard Oil, u jejíhož zrodu stál jeho otec.

Do rodinného byznysu se rodák z Clevelandu zapojil hned po univerzitních studiích umění a sociálních věd. Převzal řízení firmy Standard Oil, která v té době již dominovala americkému ropnému trhu. Také úspěšně podnikal v nemovitostech, už před druhou světovou válkou patřil v této oblasti v New Yorku mezi největší vlastníky. Mimo jiné věnoval pozemek pro výstavbu budovy OSN, ze které se stalo celosvětové sídlo této organizace.

Podnikatelské počiny Rockefellera mladšího ale zůstaly ve stínu jeho charitativní činnosti. V roce 1913 založil spolu se svým otcem vlivnou Rockefellerovu nadaci, druhou nejstarší charitativní instituci v USA. Členové rodiny se práci v této nadaci věnují dodnes. John Rockefeller mladší podporoval medicínu, školství a vědu. Otec a syn společně vybudovali Rockefellerův lékařský institut (nyní Rockefellerova univerzita). A zajímalo ho také umění, jeho Muzeum naivního umění je nyní součástí Metropolitního muzea v New Yorku. Rockefellerovy peníze směřovaly i do Evropy na opravy řady historických budov, zejména ve Francii.

John Rockefeller mladší zemřel 11. května 1960. Měl celkem šest dětí, dceru a pět synů, kteří úspěšně navázali na činnost svého otce a dědečka. Jméno Rockefeller proniklo i do politiky, když se dva z jeho synů stali guvernéry, Nelson Aldrich Rockefeller pak byl v letech 1974-1976 americkým viceprezidentem. Patriarchou rodu byl donedávna David Rockefeller nejmladší, jeden z pěti synů, sám mezinárodně uznávaný bankéř, který zemřel v březnu 2017.

Prostřední z pěti synů Johna Rockefellera mladšího, Laurance Rockefeller, se po dvou letech právnických studií vrhnul na finance a v roce 1937 zdědil místo po svém dědovi na newyorské burze. Později byl jedním z průkopníků rizikového kapitálu a svými financemi dopomohl k rozjezdu firem jako Eastern Airlines, McDonnell Aircraft, Intel nebo Apple Computer.

Sága rodu "amerických" Rockefellerů se odvíjí od hugenotů z Francie, kteří na začátku 18. století přistáli u břehů Nového světa a zformovali jeden z nejstarších rodů v dějinách Spojených států. Na skutečném významu jim dodal zakladatel rodu, John Davidson Rockefeller (1839-1937), první americký miliardář, který zbohatl zejména na ropě. Často je považován za vůbec nejbohatšího člověka historie - v době úmrtí měl majetek za asi 1,4 miliardy dolarů, což by nyní představovalo přes 200 miliard. Takřka z ničeho dokázal vybudovat mocné průmyslové impérium Standard Oil, posledních 40 let života se pak věnoval charitě.

Vytvořil moderní systém nadací, pomocí kterých podporoval medicínu, školství či vědu. Zasloužil se mimo jiné o vznik Chicagské univerzity, které věnoval 80 milionů dolarů, podporoval univerzity, financoval i založení téměř 20 národních parků a přírodních rezervací. Na charitu ze svého majetku (miliardářem se stal v září 1916) věnoval 550 milionů dolarů.

V roce 1906 obvinila vláda jeho firmu Standard Oil z monopolizace ropného průmyslu. Rockefeller všechna obvinění popíral, ale roku 1911 padlo konečné rozhodnutí. Standard Oil se musela rozdělit na 34 společností. Řada z nástupnických firem si uchovala i později značný vliv, například Esso (nyní ExxonMobil), Conoco (nyní ConocoPhillips), Amoco (nyní BP) či Chevron.