Petr Koblic (BCPP): Díky Xetře se zájem o Prahu v zahraničí znásobil. Noví členové by se měli objevit do konce roku

Pražská burza od konce listopadu 2012 používá nový obchodní systém. Odečteme-li konec roku, který je na trzích specifický, doba hájení je pryč. Je tedy čas hodnotit. Co Xetra přinesla?

Nepotvrdily se zatím naštěstí žádné černé předpoklady, podle nichž nám měla s přechodem na Xetru odpadnout část byznysu. Jistě, určité typy transakcí se v novém systému neregistrují, na druhou stranu ale přibyly nové typy transakcí, možná i noví investoři. Měli jsme knihu systému SPAD a knihu systému KOBOS, což byl unikát. Teď jsme z nich udělali jednu knihu, takový hybrid. To musí být pro ty, kteří si hrají s limit orders, pozitivní věc. Naopak to možná ztížilo pozici některých tvůrců trhu, kteří pro své klienty uspokojují sofistikované příkazy. Mají například za úkol dodržet průměrnou cenu dne, ještě váženou objemem, což není legrace. Když jsou ceny spojené, je něco podobného ještě těžší.

Jak jste řekl, panovaly obavy, že s přechodem na Xetru část byznysu zmizí. Znamená to, že jste s objemy, jichž burza dosahuje po přechodu na nový systém, spokojen?

Udělali jsme si srovnání s podobnými trhy. Tím nejsrovnatelnějším je asi Maďarsko, které je objemem obchodování hodně podobné. Na jeho a našich výsledcích z listopadu a prosince se přitom nepozná, že jsme zavedli něco jiného, nového. Jistě, posledního listopadu se převažovaly akcie v indexu MSCI, což je nejpoužívanější index, a prosinec je tradičně měsíc, kdy se z obchodního kalendáře škrtá zhruba týden a půl, takže propad tam byl, ale byl v poměru k průměrným objemům stejný jako v Maďarsku, kde na nový systém nepřecházeli. Takže se zdá, že přechod na Xetru nemá na objemy žádný významný vliv. Ale je pravda, že po zhruba třech měsících je na hodnocení ještě brzy.

Není srovnání s Budapeští v době, kdy se na maďarské politické scéně dějí hodně nestandardní věci, trochu zavádějící?

Ono je to nyní obecně těžko měřitelné. Když se podíváme na objemy obchodů v posledních pěti letech, jsou nesmírně volatilní. Proto je vždy potřeba udělat nějaké srovnání s podobnou burzou, jaké jsme udělali právě s Budapeští. I to je problematické, souhlasím, někdo by totiž mohl namítnout, že maďarské objemy klesají z politických důvodů, zatímco náš spadl kvůli přechodu na Xetru. O tom pak můžeme dvě hodiny debatovat.

Zájem nových členů, respektive jejich příchod do Prahy, je jasný – buď je, nebo není. Jak to tedy vypadá v tomto ohledu, nalákala Xetra novou krev?

Zatím nepřišel žádný nový člen, mohu však potvrdit, že se zájem o pražskou burzu po přechodu na nový systém několikanásobně zvýšil. Příchod nového člena je nicméně proces, který chvíli trvá. Nejde o nás, my jsme schopni podepsat smlouvu s novým členem a zapojit ho za pět minut. Ale na druhé straně to musí projít přes různé compliance a tak dále, což u těch větších firem znamená měsíce.

Kdy by se tedy podle vás mohli noví členové zlákaní Xetrou na pražské burze objevit?

Doufám, že ještě letos. Hodně záleží na tom, jak se nám podaří vyřešit některé otázky týkající se post-tradingu. Mám tím na mysli nejen settlement, ale i clearing, risk management a další aktivity. V případě cenných papírů se přitom post-trading ukazuje jako komplikovanější a důležitější než obchodování samotné. Ono to tak bylo vždycky, to si pamatuji ještě z doby, kdy jsem sám obchodoval. Zvednout telefon a udělat obchod na druhém konci světa, to se dá udělat relativně rychle. Ale pak to vypořádat, to je věda.

Jinými slovy, přechod na nový systém svým způsobem stále probíhá, jde o běh na dlouhou trať. Zkoušeli jste si namodelovat, co vás čeká v cíli, jaký bude pro pražskou burzu finální profit?

Nemluvil bych o profitu, nedělali jsme to kvůli zisku, ale proto, abychom byli otevřenější, zajímavější, a také proto, že ty naše systémy – ruku na srdce – byla zkrátka staré. On nám ten systém zachránil krk v letech 2000 a 2001, kdy praskla internetová bublina a firmy tu začaly zavírat obchodování. Tehdy zafungoval dokonale, v tom panuje shoda. Stejně tak jsme ale nyní se všemi obchodníky zajedno, že jsme jeho životnost zřejmě překročili. Ten systém se na post-Mifidovou dobu regulací různých konkurenčních OTC platforem fungujících na bázi vysokorychlostních obchodů a přístupu na trhy už prostě nehodil. Nechci říkat, že jsme to udělali jen proto, že jsme museli, že to byl jen defenzivní krok, ale minimálně z poloviny to tak bylo.

A ta druhá polovina důvodů, které poháněly přechod na Xetru?

Všechny burzy ve skupině CEESEG chceme mít na jednotném systému. Pak se dají realizovat věci typu cross-membership, různé jednotné nabídky členům a emitentům a tak dále. Mít jednotný systém je nutná podmínka, ne dostačující, ale nutná. Šlo především o modernizaci systému a sladění se s ostatními ve skupině. Možná až na třetím místě je to, že jsme se podívali na každou burzu skupiny a zjistili, že je potřeba zvýšit objemy obchodů.