Co musíte ráno vědět (19. března)

1. Americké akcie zahájily týden růstem, dařilo se technologickým titulům

Americké akcie v pondělí posílily. Oživení technologického indexu Nasdaq Composite podpořil růst cen akcií společností Alphabet a Tesla. Investoři čekají na výstup ze zasedání americké centrální banky. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 0,20 % a zakončil obchodování na 38 790,43 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 0,63 % na 5 149,42 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, si připsal 0,82 % na 16 103,45 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,56 % na 14,33 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvedl zhruba o tři bazické body na 4,333 %. Ceny ropy vzrostly o dvě procenta, zlato zdražilo o 0,2 %, stříbro naopak odepsalo půl procenta a bitcoin ztrácel necelá dvě procenta na asi 67 270 USD.

2. Evropské akcie v pondělí převážně oslabily, ztráty hlavních indexů byly ale jen mírné

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo převážně v červených číslech, ztráty předních indexů ale nebyly výrazné. Nedařilo se především cenným papírům z telekomunikačního odvětví, naopak akcie z automobilového sektoru zakončily den v plusu. Investoři netrpělivě vyhlížejí zasedání americké centrální banky, které začne v úterý a skončí ve středu. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,17 % na 503,94 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,06 % na 7 722,55 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,02 % na 17 932,68 bodu a francouzský CAC 40 korigoval o 0,20 % na 8 148,14 bodu.

3. Pražská burza v pondělí posílila, táhly ji akcie ČEZ

Pražská burza v úvodu týdne rostla, index PX v pondělí posílil o 0,79 % na 1 492,38 bodu. Dařilo se především akciím energetické společnosti ČEZ, ztrácela naopak Komerční banka. Celkový objem obchodů na pražském trhu dosáhl téměř půl miliardy korun.

4. Očekávané události

V noci na úterý centrální banky Japonska a Austrálie rozhodnou o nastavení měnové politiky a v Japonsku vyjde z makrodat průmyslová výroba. Dopoledne přidá Švýcarsko obchodní bilanci a německý hospodářský institut ZEW odtajní indexy důvěry v největší evropskou ekonomiku a hospodářství celé eurozóny a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na statistiky vydaných stavebních povolení a zahájené výstavby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Reuters: Zájem o akcie Redditu před vstupem firmy na burzu pětkrát převyšuje nabídku

Zájem o akcie americké společnosti Reddit, která provozuje stejnojmennou sociální síť, před vstupem na burzu přibližně pětkrát převyšuje nabídku. S odkazem na své zdroje to uvedla agentura Reuters. S akciemi Redditu se na newyorské burze (NYSE) začne zřejmě obchodovat ve čtvrtek 21. března. Primární veřejná nabídka akcií (IPO) Redditu je letos prvním významným vstupem na burzu mezi podniky z technologického sektoru. Podle analytiků by mohla být i důležitým testem pro další firmy, které uvažují o vstupu na burzu.

6. Eurostat: Inflace v EU v únoru klesla na 2,8 %, v Česku je nižší

Míra inflace v Evropské unii v únoru klesla na 2,8 % z lednových 3,1 %. V pondělí to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr, z lednové hodnoty 2,7 % se dostala na 2,2 %. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu. V zemích eurozóny inflace v únoru klesla o dvě desetiny procentního bodu na 2,6 %. Meziměsíčně se ceny v eurozóně i v celé EU zvýšily shodně o 0,6 %.

7. Uber urovná spor s australskými taxikáři, zaplatí 271,8 milionu australských dolarů

Společnost Uber zaplatí 271,8 milionu australských dolarů (4,1 miliardy Kč) za urovnání sporu s australskými taxikáři. Ti amerického provozovatele alternativních taxislužeb obviňovali, že po jeho příchodu do země přišli o příjmy. V pondělí to uvedla právní společnost Maurice Blackburn Lawyers, která zastupuje řidiče a operátory taxislužeb.

8. Apple reaguje na kritiku, nová pravidla EU o digitálních trzích prý dodržuje

Americký výrobce chytrých telefonů Apple se ohrazuje proti kritice, že neudělal dost pro zpřístupnění svého uzavřeného ekosystému. Nová pravidla Evropské unie známá jako Nařízení o digitálních trzích (DMA), která mu to nařizují, prý dodržuje. Na celodenním slyšení pořádaném Evropskou komisí to v pondělí podle agentury Reuters řekl právník společnosti Apple Kyle Andeer.

9. Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v ČR v únoru meziročně opět klesly

Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v ČR v únoru meziročně opět klesly, zatímco ve stavebnictví a v tržních službách pro podniky se znovu zvýšily. Český statistický úřad v pondělí informoval, že v porovnání s loňským únorem byly ceny v průmyslu nižší o 0,9 % a v zemědělství o 18,7 %. Ceny stavebních prací stouply o 1,6 % a ceny tržních služeb pro podniky se zvýšily o 4,9 %.

10. Ministr Síkela: Z nákladového hlediska by bylo ideální stavět dva nebo čtyři jaderné bloky

Ministr průmyslu o obchodu Jozef Síkela (za STAN) v rozhovoru pro Novinky řekl, že z nákladového hlediska by bylo ideální v Česku stavět dva či čtyři nové jaderné bloky a vláda by měla zasmluvnit alespoň jeden pár bloků. Už u prvního reaktoru by Síkela chtěl slevu, jako by se stavěly čtyři, s dlouhou opcí na tři zbývající. Pokud by se čtyři bloky nepostavily, měla by být uplatněna sankce za to, že nebudou úspory z rozsahu.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Historie patentů sahá do 15. století, nejvíce žádostí o ně podává Čína

Před 550 lety, 19. března 1474, byl v italských Benátkách vyhlášen zákon na ochranu vynálezů, který je označován za první patentový zákon na světě. Výraz patent (ve smyslu zákonné ochrany vynálezů) pochází z latinského slova pateo, tedy být otevřený, přístupný. Ve středověku totiž panovníci udělovali monopolní právo na výrobu a prodej určitého artiklu formou otevřených listů. Patenty umožňují vynálezci zabránit konkurentům používat jeho vynález pro komerční použití bez jeho svolení po určité období. Ochranná známka poskytuje vlastníkům duševního vlastnictví výlučné a trvalé právo na tvary, loga, fráze nebo slova.

Podle zákona z roku 1474 každý, kdo nahlásil nový objev benátským soudním úřadům, získal až desetiletou exkluzivitu na jeho využívání. Za její porušení byla stanovena peněžní sankce. Významným milníkem na cestě k dnešnímu pojetí ochrany duševního vlastnictví byl anglický zákon o monopolech z roku 1623. Anglický parlament tímto zákonem omezil privilegium krále udělovat monopol na výrobu určitého zboží, zároveň ale vynálezcům přiznával výhradní právo využívat své objevy po dobu 14 let.

V českých zemích bývá za nejstarší právní normu vztahující se k ochraně duševního vlastnictví označován císařský patent, který roku 1832 vydal František II. V roce 1897 byl nahrazen patentovým zákonem, jenž byl do té míry nadčasovým dokumentem, že na českém území platil s výjimkou okupace až do roku 1952.

Impulzem pro vznik mezinárodních dohod o ochraně duševního vlastnictví byl rozvoj zaoceánského obchodu v 19. století. Na mezinárodní úrovni je základním dokumentem o ochraně průmyslového vlastnictví takzvaná Pařížská unijní úmluva podepsaná v březnu 1883. Pozoruhodné je, že norma zůstává v platnosti dodnes. Principy pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví byly dojednány na mezinárodní konferenci v roce 1880. Původními signatáři dohody, a tedy i zakládajícími členy Mezinárodního svazu na ochranu průmyslového vlastnictví, bylo 11 evropských a latinskoamerických zemí. Postupem času jejich počet narostl až na současných 179. Československo se stalo členským státem v roce 1919.

Podle úmluvy je členský stát povinen poskytovat osobám z jiného členského státu stejnou míru ochrany průmyslového vlastnictví, jaké se těší jeho vlastní občané. Kromě patentů se vztahuje také na vynálezy, užitné a průmyslové vzory, tovární a obchodní známky, známky služeb a obchodní jména. Úmluva se rovněž týká údajů o původu zboží a označení původu. Úmluva byla během své existence několikrát revidována. Rychlý pokrok na poli vědy a techniky si nicméně vyžádal přijetí řady dalších mezinárodních smluv o ochraně duševního vlastnictví. Asi nejvýznamnější je Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která byla přijata v roce 1994.

Na mezinárodní systém, v kterém země sdílejí uznávání patentů, dohlíží Světová organizace na ochranu duševního vlastnictví (WIPO). Jedná se o specializovanou agenturu OSN založenou na Smlouvě o patentové ochraně (PCT) z roku 1978, která umožňuje získávat mezinárodní patentovou ochranu. Sídlí v Ženevě a sdružuje 193 zemí, které na patentový systém WIPO přistoupily, a nemusejí tak předkládat jednotlivé žádosti opakovaně v každé zemi. Česko je členem od roku 1993.

Podle WIPO se celosvětový počet podaných patentových žádostí v loňském roce snížil o 1,8 % na 272 600. Zaznamenal tak první pokles za 14 let. Nejvíce patentových žádostí za loňský rok vykázala Čína (69 610), za ní následovaly Spojené státy (55 678). V obou případech se však počet žádostí snížil ve srovnání s rokem 2022. Čína zaznamenala první pokles za více než dvě desetiletí. Na dalších příčkách se loni umístily Japonsko, Jižní Korea a Německo. Od roku 1978 až do roku 2020 každoročně nejvíce patentů podávaly Spojené státy.

Z firem podle WIPO dlouhodobě nejvíce žádostí podává čínská společnost Huawei Technologies, která je největším výrobcem telekomunikačních zařízení na světě. Na předních místech v podávání žádostí jsou i japonská firma Mitsubishi Electric či jihokorejská Samsung Electronics.

V Česku funguje Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV), který rozhoduje o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky.

ÚPV v roce 2022 vydal či validoval českým a zahraničním přihlašovatelům 5 076 patentů, což je nejméně od roku 2011, kdy jich uznal 5 029. V meziročním srovnání jich bylo zhruba o 1 700 méně. Na zahraniční přihlašovatele předloni připadalo 93 % patentů, čeští vynálezci jich obdrželi zbylých sedm procent. Mezi českými přihlašovateli, jimž ÚPV udělil patent, dominují podniky, v roce 2022 jich získaly 166. Následovaly veřejné vysoké školy s 98 patenty, 53 patentů náleželo fyzickým osobám a 34 veřejným výzkumným institucím. Mezi zahraničními přihlašovateli jsou dlouhodobě nejúspěšnější subjekty z Německa.