Chcete podíl v OpenAI nebo SpaceX? Dobře si to rozmyslete

V posledních letech některé zejména technologické firmy i při raketovém růstu zůstávají mimo veřejné burzy. Zatímco dříve úspěšný startup přirozeně směřoval k IPO, teď už to není pravidlo. Jak upozorňuje analytik Gabriel Herbrik z J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, firmy jako SpaceX, OpenAI, Stripe nebo Databricks ukazují, že díky silné podpoře ze strany venture kapitálu je možné růst a fungovat v soukromém režimu déle a často efektivněji. "Tato strategie jim umožňuje vyhýbat se tlaku kvartálních výsledků a udržet si větší kontrolu nad řízením," říká Herbrik. Firmy se tak nemusejí povinně "svlékat" před početným publikem investorů, regulátorů i auditorů. Jejich kroky také nejsou každý den propírány médii.

Změna je patrná také na straně investorů. Přibývá soukromých institucí a fondů, které mají k dispozici stále více kapitálu právě pro neburzovní firmy. Pro podniky to znamená zásadní posun. Pokud potřebují peníze na růst a mají na výběr mezi vstupem na burzu a dohodou s privátními investory, kteří jim zároveň poskytnou větší svobodu a čas, mohou častěji zvolit právě druhou možnost.

O jaké firmy vlastně jde a proč vzbuzují takový zájem? Stačí se podívat na aktuální ocenění několika z nich. Například zmíněná OpenAI, která stojí za jazykovým modelem ChatGPT, je v současnosti oceněna na přibližně 300 miliard dolarů. Podle dostupných informací směřuje k odhadovaným ročním tržbám okolo 10 miliard dolarů, což ji řadí mezi nejrychleji rostoucí soukromé firmy na světě. Ještě před několika lety by taková čísla téměř automaticky vedla k plánům na brzký burzovní debut.

Podobně ambiciózní z hlediska technologie je i společnost Anthropic, která se profiluje jako konkurent OpenAI s vlastním jazykovým modelem Claude. Ve svém posledním investičním kole (takzvaná série E) získala firma 3,5 miliardy dolarů a její celková hodnota se vyšplhala na více než 61 miliard dolarů. Akcie firmy se navíc začaly objevovat na sekundárních trzích s mírnou cenovou prémií, což naznačuje rostoucí zájem investorů i mimo tradiční svět rizikového kapitálu.

Vlastní ligu pak hraje společnost SpaceX, jejíž nejnovější interní nabídka pro zaměstnance naznačila ocenění okolo 350 miliard dolarů. Analytici ze společnosti ARK Invest přitom předpovídají, že hodnota firmy Elona Muska může do roku 2030 atakovat úroveň 2,5 bilionu dolarů, a to díky kombinaci raketové dopravy, satelitního internetu Starlink a potenciálních vládních obranných zakázek.

Uvedená čísla ukazují, že to nejzajímavější v technologickém světě se neodehrává jenom na burze. Jenže zatímco valuace stoupají, přístup pro běžného investora zůstává omezený.

Sáhne si na privátní firmy běžný investor?

"Long story short, možnosti technicky existují, ale nejsou jednoduché," vysvětluje Gabriel Herbrik. Nejčastější cesta podle něj vede přes takzvané sekundární trhy, kde zaměstnanci nebo raní investoři nabízejí své podíly k prodeji dříve, než firma vstoupí na burzu. Platformy jako Forge Global nebo EquityZen v USA, případně Moonfare v Evropě, umožňují určitým investorům takové obchody realizovat.

Tyto transakce ale nejsou přístupné všem a mohou mít řadu podmínek. Například jsou jen pro kvalifikované investory, investice má stanovenou minimální hranici nebo je velice omezená likvidita.

Atish Davda, EquityZen: Jen to, že můžete, ještě neznamená, že byste měli.

Další možností jsou specializované fondy, které se zaměřují na takzvané pre-IPO investice. I v tomhle případě jde ale o možnost dostupnou především skrze private banking, family office nebo fondy fondů.

"Pro běžného investora zůstává prakticky nejjednodušší cestou nepřímá expozice, například přes veřejně obchodované firmy, které v těchto startupech drží podíly," doplňuje Herbrik. Jako příklad uvádí Alphabet, který investoval do několika AI startupů, Microsoft s více než desetimiliardovou investicí do OpenAI nebo klasické veřejně obchodované holdingové společnosti jako SoftBank a Prosus, jejichž portfolia zahrnují desítky rychle rostoucích soukromých firem.

Zajímavý posun v posledních měsících nicméně přinášejí i zmíněné sekundární platformy. Podle deníku Wall Street Journal snížily nedávno Forge a EquityZen minimální částku v některých případech na přibližně 5 000 dolarů. Jde o krok, který má přiblížit investování do soukromých firem širší skupině lidí.

V některých případech tito prostředníci nabízejí přístup přes fondy zaměřené na jednotlivé společnosti, například fond držící podíl v OpenAI nebo SpaceX. Stále platí, že se nejedná o přímý nákup akcií, ale o podíl ve speciálně vytvořené investiční struktuře.

Tyto služby nadále cílí především na kvalifikované investory, což ve Spojených státech znamená například roční příjem alespoň 200 000 dolarů nebo čisté jmění přesahující 1 milion dolarů (bez započítání nemovitosti, ve které bydlí). Přesto se počet domácností, které tato kritéria splňují, výrazně zvýšil ze 2 % v roce 1983 na současných zhruba 20 %.

Obchodování s podíly v soukromých firmách ale není zdaleka tak hladké jako to na burze. Transakce mohou trvat několik dní, investice bývá často nelikvidní minimálně šest měsíců a poplatky se pohybují mezi dvěma a pěti procenty. Šéf EquityZen Atish Davda k tomu dodává varování: "Jen to, že můžete, ještě neznamená, že byste měli."

Má smysl snažit se získat podíly ve velkých privátních firmách?

Touha mít podíl ve známých a rychle rostoucích firmách, jako jsou OpenAI nebo SpaceX, je pochopitelná. Média popisují hlásí stamilionová investiční kola a valuace v řádu stovek miliard dolarů. Podle Gabriela Herbrika ale není tato snaha vždy racionální. "Z investorského hlediska – a podle mého osobního názoru – je taková snaha často přeceňovaná," upozorňuje. Přístup ke kvalitním informacím je podle něj omezený, likvidita téměř nulová a riziko vysoké, především proto, že bez IPO nebo velkého odkupu jiným hráčem není snadné z investice vystoupit.

Zároveň připomíná, že i přes veškerý mediální humbuk kolem těchto soukromých gigantů zůstává na trhu široká nabídka veřejně obchodovaných firem s vysokým růstovým potenciálem. Tyto společnosti jsou transparentní, likvidní a dostupné skrze jakéhokoli brokera. "Mnohem racionálnější strategií tedy zůstává hledání příležitostí tam, kde je přístup férový, informace dostupné a likvidita zachována. Tedy na veřejných trzích," uzavírá Herbrik.