Vydělávání na hlouposti? Ani odvaha tradera na to nemusí stačit

Nálada na trzích se sice od dubna podstatně zvedla, ale nová vlna geopolitických turbulencí mnohé opět vystrašila. "Globální akciový trh jako celek je prakticky na rekordu, i když je spousta lidí přesvědčená, že to tak být prostě nemá. Tento rozpor mezi pocity a realitou je podle mě příležitost, protože jako investoři a obchodníci prostě vyděláváme na chybách v chování a vnímání ostatních," píše Parets, který mimo jiné stojí za projekty jako All Star Charts nebo TrendLabs.

Nejde podle něj o fundamenty firem ani o to, zda ekonomika roste nebo klesá. Ceny aktiv se totiž vyvíjejí podle toho, jaké pozice mají investoři na trzích. A když jsou tyto pozice extrémní, dochází k největším pohybům cen, a to oběma směry. "Naší povinností je nelézt do těch samých pastí jako ostatní. A následně se musíme snažit chyby ostatních rozeznat a využít je ve svůj prospěch," pokračuje trader.

Kdo je tady blbec?

Hlouposti se přitom nikdy nezbavíme. Naopak, lze s ní počítat. Výborně to popisuje Carlo Cipolla ve své knize Základní zákony lidské blbosti. Mimo jiné v ní tvrdí, že lidé vždy podceňují, kolik hloupých lidí ve společnosti je. Hloupost, blbost či stupidita přitom nezávisejí na vzdělání, rase, pohlaví ani sociálním postavení.

Cipolla definuje hloupého člověka jako někoho, kdo způsobuje škodu ostatním, aniž by z toho sám měl prospěch. Často takový hlupák dokonce i sám utrpí ztrátu. A největší chybou těch nehloupých (bráním se napsat nás nehloupých, protože kdo jsem, abych se hodnotil) je to, že podceňují sílu a dopady stupidity těch hloupých. Blbců, hezky česky řečeno.

Morgan Housel ve své knize Psychologie peněz zmiňuje takzvanou daň na hloupost. "Třeba v roce 2023 utratili Američané přes 113 miliard dolarů za losy. To bylo více než za knihy, filmy, koncerty a sport dohromady," píše k tomu Parets s tím, že jde o ukázkový případ iracionálního chování davu, na kterém někdo umí pohádkově vydělávat.

Něco podobného se děje na finančních trzích. "A nejsou to jen nezkušení investoři. Jsou to často profesionálové s obrovskými portfolii, kteří dělají ta nejiracionálnější rozhodnutí. My se snažíme rozpoznat, když k tomu dochází, a využít toho. Mnoho investorů věří, že trhy jsou v sestupném trendu, ačkoli americké akcie mají za sebou silné roky a světové akcie před pár dny vylepšily historické maximum," vidí chybu v uvažování ostatních trader.

Je to ze strany takových investorů hloupost? Možná. Lenost? Může být. Podle Paretse jde zkrátka o špatné pochopení reality. "Naším cílem je nacházet rozdíly mezi vnímáním a realitou. Lidské chyby jsou prostor pro zisk. Neumíme je napravovat, ale umíme je chápat a vydělávat na nich," doplňuje J. C. Parets.

K zamyšlení

Jeho přístup nelze chápat jako jediný možný a správný. Je ale podle mě užitečné se nad ním zamyslet. Myšlenka, že trhy nejsou poháněné racionálními úvahami o hodnotě, ale především lidským chováním a emocemi, je trefná. Paretsův přístup může být v současnosti správný, za pár dnů nebo týdnů ho ale může z jeho kontrariánských pozic vyhnat nějaký další tržní zvrat. Jistě má ale oporu v mnoha případech v historii.

Pokud nyní stále velká část investorů ignoruje nová maxima některých indexů a drží se pocitu, že trhy přece musejí výrazně klesnout, nepochybně vzniká prostor pro ty, kteří vnímají realitu opačně a umí toho svými obchody využít. Schopnost jít proti davu, pokud je ovšem podložená daty a zkušenostmi, je cenná, zvláště v prostředí zahlceném informacemi, emocemi a mnohdy i nekompetentností řady účastníků trhu.

Zároveň je ale dobré brát Paretsův postoj s určitou rezervou. Rychlost, s jakou se mohou měnit názory tradera, je jiná než u dlouhodobého investora, který buduje svoji strategii na pevných základech diverzifikace, trpělivosti a souladu s vlastními cíli. Co se dnes jeví jako "lidská hloupost", může být zítra nebo v delším horizontu součástí většího cyklu nebo zkrátka jen defenzivnějšího postoje k riziku.

Kontrariánský pohled je cenný, ale není zárukou pravdy. A i ti, kdo jej zastávají, se mohou stát součástí stáda, které akorát běží opačným směrem. Proto má smysl Paretsův názor brát jako inspiraci k přemýšlení, ne jako výzvu k zahození dlouhodobých a správně sestavených finančních plánů.