Evropské akcie v pátek i za celý týden klesly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 1,01 % na 407,85 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,97 % na 6 735,71 bodu, německý DAX oslabil o 1,44 % na 13 787,73 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,22 % na 5 611,69 bodu.

Nastupující prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek (místního času) představil chystaný soubor opatření na podporu ekonomiky v celkovém objemu 1,9 bilionu dolarů. Prostředky mají směřovat na boj s pandemií covidu-19, ulevit domácnostem i nastartovat hospodářský růst. Američané mají nad rámec již schváleného jednorázového koronavirového příspěvku ve výši 600 dolarů obdržet dalších 1 400 dolarů. Dávky v nezaměstnanosti se až do září mají zvýšit o dalších 100 na 400 dolarů týdně. Mezi dalšími opatřeními je i zvýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu.

Investoři snahy o silnější podporu ekonomiky vítají, na druhou stranu ale vnímají už teď rostoucí výnosy dluhopisů. Analytici z Morgan Stanley dokonce uvedli, že valuace amerických akcií mohou kvůli růstu výnosů dluhopisů Spojených států spadnout o pětinu. Silnější podpora ekonomiky by se tak mohla stát dvousečnou zbraní, jejíž dopad by pocítili i investoři na starém kontinentu.

Za týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,81 %, FTSE 100 se snížil o 2 %, DAX odepsal 1,86 % a CAC 40 přišel o 1,67 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Británie se v listopadu kvůli novým opatřením proti šíření koronaviru snížil o 2,6 %. Zaznamenal tak první pokles od dubna. Oznámil to v pátek britský statistický úřad.
• Italská vláda schválila nový soubor stimulačních opatření v hodnotě 32 miliard eur, aby pomohla ekonomice čelit negativním dopadům pandemie covidu-19. Schodek italského rozpočtu tak v letošním roce bude vyšší, než se původně plánovalo.
• Francie nedovolí, aby se majitelem největšího francouzského maloobchodního řetězce Carrefour stal kanadský rival Alimentation Couche-Tard. Řekl to v pátek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Kanadský podnik nabízí 20 eur za každou akcii Carrefouru, což francouzský řetězec ohodnocuje zhruba na 16,2 miliardy eur.
• Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu Nord Stream II v německých vodách. Vyplývá to z pátečního oznámení úřadu. Dosavadní povolení by pokračování výstavby připouštělo až od konce května, uvedla agentura DPA. Nord Stream II má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
• Soud v německém Braunschweigu zastavil trestní řízení s bývalým šéfem německého automobilového koncernu Volkswagen Martinem Winterkornem, které se týkalo manipulace s akciovým trhem v souvislosti s emisním skandálem podniku. Winterkorna nicméně stále čeká soudní proces, ve kterém kvůli emisní aféře čelí obvinění z podvodu.
• Nejvyšší soud v Británii dal v pátek za pravdu tisícům firem ve sporu s pojišťovnami. Ty nechtěly hradit ztráty, které pojištěným firmám vznikly v důsledku uzávěry nařízené kvůli koronaviru. Proti sobě se tak postavili regulátor odvětví a největší pojišťovny, uvedla agentura Reuters. Menší podniky, od restaurací přes noční kluby a svatební agentury po salony krásy, měly obavy z bankrotu, když pojišťovny jejich požadavky na proplacení ztrát odmítaly.
• Automobilka BMW chce v letošním roce zdvojnásobit prodej plně elektrických aut. Včetně hybridních vozů má v plánu zvýšit prodej aut na částečný nebo plný elektrický pohon o 50 %. Německý výrobce aut i jeho konkurenti se ohledně výroby elektromobilů snaží dohnat americkou automobilku Tesla.
• Objem fúzí a akvizic uskutečněných v roce 2020 ve světě klesl na 2,9 bilionu dolarů ze 3,3 bilionu USD předloni. V období po globální finanční krizi je to pátá nejvyšší hodnota. Aktivity na trhu se obnovily od června po zamrznutí trhu v prvním čtvrtletí roku 2020. Vyplývá to ze studie o globálních trendech fúzí a akvizic poradenské firmy EY.
• Eurozóna: Obchodní bilance v listopadu skončila s přebytkem 25,8 miliardy eur (odhad: 26 miliard eur, říjen: 30 miliard eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Produkce slovenského průmyslu loni v listopadu navzdory druhé vlně pandemie nemoci covid-19 stoupla v meziročním srovnání nejrychleji od léta roku 2019. Stavebnictví pak výrazně zmírnilo propad výkonů a dosáhlo nejlepšího výsledku od loňského března. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad. Výsledky průmyslu i stavebnictví podle analytika pozitivně překvapily.
• Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Britský výrobce kultovní obuvi Dr. Martens plánuje vstup na londýnskou akciovou burzu. Podíl ve firmě chce podle agentury Bloomberg prodat její majitel, společnost Permira Holdings, a využít tak růstu akciových trhů z poslední doby. Firma v pondělí uvedla, že z primární veřejné nabídky (IPO) neplánuje získat žádné peníze.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v lednu vyšplhala na nejvyšší úroveň za téměř rok, a to kvůli optimismu ohledně očkování proti covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Její index důvěry na leden se zvýšil na 1,3 z prosincových minus 2,7 bodu.
• Na Slovensku loni poprvé po předchozím výrazném tříletém růstu klesl počet osobních bankrotů. Vyplývá to z údajů společnosti CRIF - Slovak Credit Bureau (CRIF SK). Podle společnosti, jež na Slovensku spravuje úvěrové registry, vývoj ovlivnilo zpřísnění jedné z podmínek pro oddlužení. Také v Česku loni osobních bankrotů ubylo.
• Tržby britských maloobchodů v loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 klesly o 0,3 %, uvedlo v úterý Sdružení britských maloobchodníků (BRC). Je to nejvýraznější pokles od roku 1995, kdy začalo sdružení tento údaj sledovat. Nejvíce k propadu přispěly prodej oděvů a potřeb pro domácnosti.
• Německo bude muset ještě po určitou dobu uplatňovat přísná koronavirová omezení, nepotřebuje však další balík opatření na podporu ekonomiky. Uvedl to v úterý německý ministr hospodářství Peter Altmaier v rozhovoru s listem Die Zeit.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) obdržela žádost o podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 vyvinutou ve spolupráci firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. EMA o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Pokud shledá vakcínu kvalitní, bezpečnou a účinnou, mohla by ji Evropské komisi doporučit ke schválení na svém zasedání 29. ledna.
• Německému výrobci sportovních vozů Porsche loni klesl prodej o tři procenta na 272 162 vozů. Způsobil to hlavně propad poptávky v první polovině roku kvůli pandemii nemoci covid-19, který částečně smazalo oživení v druhé části roku. Italský výrobce luxusních sportovních vozů Lamborghini dodal loni kvůli zastavení výroby v prvním pololetí 7 340 vozů, což o devět procent méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnily dotčené automobilky.
• Německá ekonomika letos vykáže růst o 3,5 %, na předkrizovou úroveň se ovšem nevrátí. Předpověděl to v úterý Spolkový svaz německého průmyslu (BDI), který je tak ve svém výhledu pesimističtější než vláda. Loňský pokles hrubého domácího produktu svaz kvůli dopadům koronavirové krize odhaduje zhruba na pět procent. Vláda v Berlíně v říjnu ve svém výhledu uvedla, že ekonomika letos vykáže růst o 4,4 %.
• Od amerického prezidenta Donalda Trumpa se po nepokojích v Kapitolu z minulého týdne odklání i největší německá bankovní společnost Deutsche Bank, která je Trumpovým hlavním úvěrovým partnerem. S odkazem na své zdroje to napsal list The New York Times (NYT), podle něhož prezidentova společnost The Trump Organisation čelí po středečních událostech řadě problémů, z nichž by se podle NYT již nemusela plně zotavit. Zprávy stran rozvázání spolupráce banky s Trumpem zatím nekomentovala ani instituce, ani prezident.
• Prodeje hlavní, stejnojmenné značky německé automobilky Volkswagen i luxusní značky Audi loni klesly. Důvodem byla pandemie, která přinesla řadu omezení pohybu, což se dotklo i výroby a prodeje aut po celém světě. Prodej hlavní značky Volkswagenu se snížil o 15 % na 5,3 milionu, prodej Audi pak o 8,3 % na 1,69 milionu vozů. Vyplývá to z údajů, které v úterý automobilky zveřejnily.
• Největší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250 000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla v úterý agentura Reuters.
• Britská ekonomika se kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru nachází ve velmi obtížné situaci a s jejím oživením lze počítat až poté, co přísné restrikce skončí a obavy ze šíření viru poleví. Uvedl to v úterý podle listu The Guardian guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Zároveň se skepticky vyjádřil k myšlence, že jednoduchou cestou k podpoře hospodářského růstu by bylo zavedení záporných úrokových sazeb.
• Francouzská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize pravděpodobně klesla proti předchozím třem měsícům o čtyři procenta. Uvedla to ve středu francouzská centrální banka. Zároveň potvrdila svůj předchozí odhad, podle kterého by měl hrubý domácí produkt za celý loňský rok vykázat devítiprocentní propad.
• Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream II, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom ve středu informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream II, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
• Spotřebitelské ceny v Česku se v průměru za celý loňský rok zvýšily o 3,2 %, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dříve byla průměrná míra inflace 2,8 %. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně vzrostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 %. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
• Úřady jakékoli země Evropské unie mohou zahájit proti provozovatelům sociálních sítí řízení kvůli porušování pravidel ochrany soukromí. Uvedl to ve středu advokát Soudního dvora EU ve stanovisku ke sporu firmy Facebook a belgických úřadů. Americká společnost tvrdí, že spadá pouze do pravomocí úřadů v Irsku, kde má evropské sídlo, podle advokáta ji však v některých případech mohou žalovat i orgány jiných zemí.
• Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa. Vyplývá to ze studie PwC.
• Evropská centrální banka zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá pro letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu o 3,9 %. Na konferenci Reuters Next to ve středu řekla šéfka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.
• Německo: Index velkoobchodních cen v prosinci meziročně klesl o 1,2 % (listopad: -1,7 %). Meziměsíčně se ukazatel v prosinci zvýšil o 0,6 % po 0,1% růstu v listopadu.
• Meziměsíční růst průmyslové výroby v Evropské unii v listopadu zrychlil na 2,3 % z říjnových 2 %. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V samotné eurozóně se výroba meziměsíčně zvýšila o 2,5 % po říjnovém nárůstu o 2,3 %.
• Skupina Volkswagen loni dodala zákazníkům 9,3 milionu aut, což je meziročně o 15,2 % méně. Pro českou automobilku Škoda, která je součástí koncernu, činil meziroční pokles 19,1 %. Uvádí to zpráva o loňském odbytu, kterou ve středu Volkswagen zveřejnil. Hlavním důvodem propadu prodeje byla pandemie nemoci covid-19.
• Španělská společnost Telefónica se dohodla na prodeji svých telekomunikačních stožárů v Evropě a Latinské Americe firmě American Tower za 7,7 miliardy eur. Ve vlastnictví si ponechá pouze věže v Británii. American Tower získá více než 30 000 telekomunikačních stožárů ve Španělsku, Německu, Brazílii, Peru, Chile a Argentině. Tyto stožáry si pak Telefónica od americké firmy pronajme.
• Polská státní uhelná společnost Polska Grupa Górnicza (PGG) své doly uzavře do roku 2049. Bude se tak držet svého původního plánu navzdory tomu, že Evropská unie v prosinci zpřísnila své klimatické cíle. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na šéfa PGG Tomasze Rogalu.
• Kanadský řetězec obchodů se smíšeným zbožím Alimentation Couche-Tard oslovil francouzskou firmu Carrefour s nabídkou dohody o spojení, která by pro kanadskou firmu představovala zásadní strategický posun. Jednání jsou ale teprve na začátku a není jisté, zda k dohodě nakonec dojde, upozornila agentura Bloomberg. Akcie Carrefouru na zprávu reagovaly růstem téměř o 14 %, akcie kanadské firmy naopak na burze v Torontu přes osm procent ztrácely.
• Celosvětový prodej francouzské automobilky PSA loni kvůli dopadům pandemie klesl o 27,8 procenta na 2,51 milionu vozů. Firma ale ve čtvrtek také uvedla, že prodej v Evropě se ve druhé polovině roku již zotavil. PSA vlastní značky Peugeot a Citroën a v roce 2017 koupila od amerického koncernu General Motors automobilku Opel-Vauxhall.
• Hrubý domácí produkt Německa se loni kvůli pandemii covidu-19 snížil o pět procent. V předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. Německá vláda v říjnu předpověděla na letošek růst o 4,4 %, ministr hospodářství Peter Altmaier ve čtvrtek ale varoval, že růst bude patrně slabší. Vývoj koronavirové krize je totiž teď mnohem nepříznivější, než se předpokládalo. Propad HDP za loňský rok byl mírnější než po globální finanční krizi.
• Německo má kvůli dopadům koronavirové krize poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu. Za loňský rok dosáhl 158,2 miliardy eur a je druhý nejvyšší od znovusjednocení. Měřeno výkonem celé ekonomiky odpovídá schodek 4,8 procenta hrubého domácího produktu. Oznámil to ve čtvrtek německý statistický úřad. Rekordní deficit zaznamenal rozpočet německé vlády v roce 1995.
• Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle se vzdá svých dálkových letů, díky kterým se stala známou, a vrátí se ke svým kořenům, tedy kratším evropským letům. Rozhodnutí je součástí restrukturalizace, která má pomoci aerolinkám opustit režim bankrotové ochrany, a způsobí ztrátu 2 000 pracovních míst.
• Vlivem očkování proti covidu-19 se v Británii zvýšily rezervace letních zájezdů u lidí starších 50 let, uvedla ve čtvrtek cestovní kancelář TUI. Tato věková skupina minulý rok představovala polovinu ze všech rezervací učiněných u této cestovní kanceláře prostřednictvím internetu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco má podobně jako jeho rivalové za předvánoční období rekordní tržby. Vzhledem k pandemii a s ní souvisejícími opatřeními, kdy je omezen pohyb lidí a jsou zavřeny restaurace a další podniky, se řada lidí předzásobila jídlem a pitím, aby mohli svátky oslavit doma. Firma také uvedla, že registruje potíže při zásobování obchodů v Severním Irsku i v Irské republice, ale že je schopna je vyřešit.

Zdroj: CNBC, ČTK