KONTEXT (letní speciál): Megatrendy, které (z)mění svět (6. díl)
Význam největších technologických firem nadále roste, státy se tento proces snaží brzdit. V uplynulém týdnu to připomněl růst hodnoty Applu na bilion dolarů a miliardový trest pro Google za zneužití dominantního postavení. Středobodem přetahované mezi novými a starými centry moci je boj o identitu (a s ní spojené vlastnictví dat), která bude v době nastupující vlády chaosu alfou a omegou.
Budoucnost je zde, jen nerovnoměrně distribuovaná, řekl v roce 2003 týdeníku The Economist duchovní otec kyberpunku William Gibson. Prohlubující se propast mezi těmi, kteří si mohou dovolit potřebný hardware (a chápou jeho možnosti), a zbytkem světa jako kdyby mu s každým dalším rokem dávala za pravdu.
Zatímco tak dnes například dvě miliardy dospělých podle Světové banky stále nemají přístup k bankovnímu účtu a kvalita jejich života tím trpí, 71 % amerických mileniálů by raději zamířilo k zubaři, než naslouchalo bankéřům, a podle toho také k poskytovatelům finančních služeb přistupují. Bankéřem, podobně jako prodavačem nebo učitelem, jsou jim stále častěji křižovatky v on-line prostoru, tedy digitální platformy v mnoha ohledech ignorující realitu fyzického světa, a tedy i centra moci, která mu de iure vládnou.
Digitální platformy se ve stále větší míře stávají branou nejen k produktům a službám, ale také k nové identitě. Kupříkladu účet na Facebooku podobně jako pas slouží k ověření totožnosti, respektive k identifikaci při žádosti o přístup k mnoha virtuálním komunitám. Jak doplňuje jeden z nejuznávanějších globálních stratégů Parag Khanna, díky technologiím roste počet "kmenů", s nimiž je dnes možné se identifikovat.
V případě stále většího počtu lidí proto již identita není diktována a ohraničena autoritou státu, kde se člověk narodil nebo kam (e)migroval. Nejúspěšnější technologické společnosti přitom vzniklé on-line tržiště identit zpřístupňují a usnadňují, případně samy nějakou identitu tvoří. Právě proto se jejich síla (včetně té tržní) zvyšuje.
Google podle The Economist již v roce 2016 kontroloval na 40 % veškeré aktivity na webu a Facebook podobně dominoval v segmentu mobilních telefonů. Společně s nimi mezi "kontrolní střediska" on-line světa, jak to nazývá Yochai Benkler z Harvardu, patří Apple (díky operačnímu sytému iOS, který společně s Androidem od Googlu vládne telefonům), Amazon a Microsoft (jež společně s Googlem panují segmentu cloudu).
Data, která v důsledku svého výsadního postavení tyto společnosti mají, jim podle Benklera nakonec umožní "předvídat a ovlivňovat chování stovek milionů lidí" a povedou ke střetům s regulátory, kteří se jim podobně jako Evropská komise Googlu (nebo v nedávné minulosti Indie Facebooku) pokusí přistřihnout křídla.
Investoři, a to nejen fanoušci FAANMG, by neměli zapomínat na komplexnost vztahů mezi technologickými giganty a vládami. V jejím důsledku některé kroky regulátorů povedou k oslabení dominantní pozice velké pětky či šestky, respektive ochraně spotřebitele. "Vlády, stejně jako korporace, ale chtějí data, protože je s nimi spojena obrovská moc. Z toho vyplývá silná pobídka pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti špionáže," řekl mi Bruce Schneier z Berkman Klein Center for Internet & Society na Harvardu. A dodal, že kupříkladu americká NSA se většinově veze na korporátní špionáži.
Co to znamená? Svět zítřka sice díky své komplexitě umožní výběr (identity), únik z diktátu mocenských struktur ovšem nikoli.
