Užitečné lekce z tržní historie (1.)
Historie může být dobrým učitelem i špatným rádcem. Nabízíme pět lekcí z historie, které mají tak široký záběr, že je lze aplikovat na jakoukoli oblast (včetně investování) a v kterékoli době.
Morgan Housel na svém webu Collaborative Fund popsal pět lekcí z historie, které mají přesah do mnoha oblastí, a to včetně investování. Podkladem pro první lekci mu byla Velká deprese z 30. let, která začala propadem akciového trhu v říjnu 1929. I když se o tom hodně píše jako o důležité lekci pro investory, málokoho ale tato událost výrazně zasáhla, protože v té době investovalo do akcií minimum lidí. Jediné, co mohla většina ztratit, byl sen o tom, že by někdy mohli i oni sami investovat a zbohatnout na trzích. Krize se promítla do životů běžných lidí až po dvou letech, kdy začaly krachovat banky - zatímco v roce 1929 zkrachovalo 500 bank, v roce 1931 jich bylo již 2 300.
Lekce: Když lidé zažijí náhlé a nečekané utrpení, pravděpodobně přijmou názory, o nichž se dříve domnívali, že jsou nemyslitelné.
Podle Housela není nejzajímavější ani tak to, jak rychle ekonomika zkolabovala, ale jak rychle a dramaticky se změnilo myšlení lidí. Velká deprese zasáhla většinu rozvinutého světa, ale nejlepším příkladem rychlé a dramatické změny názorů lidí ve špatných dobách (například v USA se v roce 1934 připravoval vojenský převrat s cílem svrhnout vládu prezidenta Roosevelta) je tehdejší Německo, kde se k moci dostal Adolf Hitler.
V knize Erica A. Johnsona What We Knewje jeden rozhovor s německým občanem po druhé světové válce. Snaží se objasnit, jak se jedna z nejcivilizovanějších kultur najednou změnila ve společnost, jež se dopustila nejhorších zvěrstev v historii. Tento občan mluvil o tom, jak většina mladých lidí uvítala Hitlera a jeho změny. "Musíte si uvědomit, že v roce 1923 byla vysoká inflace, nikdo neměl nic a všichni byli nešťastní. Hitler přišel k moci s novými myšlenkami. Pro většinu to bylo opravdu lepší. Lidé, kteří roky neměli práci, ji najednou měli. A tak všichni lidé začali věřit systému. Když vám někdo pomůže dostat se z nouze, začnete jej podporovat. Myslíte si, že lidé v takové situaci začnou říkat, že je to všechno nesmysl, že budou proti? Ne. Co se dělo poté, je jiná kapitola. Ale lidé po nástupu Hitlera byli šťastní, plní nadšení."
Jde o jeden z nejlepších příkladů toho, jak lidé ve špatné situaci dokáží přijmout myšlenky a cíle, které by v dobrých časech nebrali v úvahu. V investování se často říká, že investor by měl být chamtivý, když mají ostatní strach. Ale to snáze řekne, než udělá. Lidé si totiž neuvědomují, že jejich myšlení a cíle se v dobách propadů na trzích změní.
Jde také o to, že v obdobích propadů trzích neprobíhá zpravidla jen pokles cen akcií. Když si investor představuje, jak bude reagovat na propad cen akcií o 30 %, počítá s tím, že vše bude stejné, jen akcie budou o 30 % levnější. Skutečnost je jiná, propady nejsou izolované. Důvodem propadu akcií o 30 % může být to, že nějací lidé, společnosti nebo politici něco pokazili, což vede k tomu, že investor snadno přestane věřit v zotavení. Jeho priority se změní, takže namísto růstu bohatství začne preferovat například pouze jeho ochranu. Je těžké si něco podobného představit, když ekonomika funguje, a právě proto mnoho lidí tvrdí, že budou chamtiví, když budou mít ostatní strach, ale jen málokdo to dokáže.
Zdroj: collaborativefund.com
