KONTEXT: Kolik pasů máš, tolikrát jsi člověkem aneb Proč druhý domov (ne)patří do portfolia

Brexit je (stále ještě možná) za rohem a zájem o irský pas mezi obyvateli Spojeného království opět roste. Loni se kvůli možnosti podržet si evropskou identitu počet žádostí ztrojnásobil, letos se drží na úrovni 10 tisíc měsíčně. Potvrzuje se tím trend celosvětově narůstající poptávky po druhém pasu, respektive alternativní domovině, kterou se nejen mimořádně bohatí snaží řešit případné budoucí problémy.

Něco podobného přitom v důsledku nastartovaného historického zlomu předjímá a může si dovolit stále více lidí. Podle Second Citizenship Survey od CS Global Partners 89 % dotázaných touží po druhém domově a 34 % tento krok coby investici vážně zkoumá. To znamená, že kupříkladu počet migrujících dolarových milionářů v posledních letech roste o 20 tisíc ročně.

Zájem o "domov mimo domov" je zejména v ekonomicky rychle rostoucích zemích s nestabilním právním podložím, kde štěstí a bohatství může zmizet se změnou vládnoucí klaky či její nálady. Každoročně si tak své portfolio o druhý či další pas doplní tisíce Rusů, Indů nebo Číňanů.

S tím, jak je na globálním východě a jihu stále více peněz (a úměrně se zvyšuje zájem vyvedení jejich části do nezávislých právních systémů), se přitom do problémů dostávají i cílové destinace. Takzvané hot Asian money například rozžhavily realitní trh ve Vancouveru. Zájem techno-škarohlídů ze Silicon Valley o Nový Zéland, který má být oázou v případě civilizačního kolapsu, pak vyvolal ve Wellingtonu politickou bouři kvůli zkratkám v imigračním procesu, které si někteří z nich zajistili. Přesto (nebo možná právě proto) zájem o lokace odolné vůči krizím narůstá.

Poptávka vždy probouzí nabídku, stále více zemí po celém světě tak nyní nabízí druhý pas (a domov) jako způsob, jak doplnit státní kasu, v některých případech zároveň posílit svou pozici na geopolitické šachovnici. Právě druhé vysvětluje, proč Rusko a Ukrajina plánují dvojí občanství, první je pak možné dohledat jako rozpočtovou strategii v mnoha latinskoamerických zemích lákajících (i) severoamerické důchodce nebo evropských státech jihovýchodního křídla lákajících zájemce o levný přístup do EU (i zavedené a veskrze konzervativní ekonomiky jako Rakousko ale za správnou částku otevírají náruče cizincům).

Druhý domov se stal pro vyšší i globální střední třídu standardem dobře diverzifikovaného portfolia. Vzhledem k turbulentní době i tomu, že je něco podobného možné pořídit od 100 tisíc USD, se vlastně ani není čemu divit.