Češi na dovolené a jak se doma (ne)obejdeme bez zahraničních turistů
Začínají letní prázdniny, pro mnohé dost možná úplně jiné než všechny předchozí. Zaměřme se proto na to, jak po nejhorším koronavirovém propadu utrácíme a co (ne)čekat od dalších týdnů, pokud jde o turismus, pro léto charakteristický.
Na konci června karetní transakce (včetně výběrů z bankomatů) vzrostly v Česku meziročně o 1 %. V létě přitom tradičně roste podíl plateb (i výběrů z bankomatů) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, vidíme růst o 3 % (o týden dříve +6 %). To jsou nepochybně dobré zprávy ohledně oživení spotřeby českých domácností po zrušení plošné karantény.
Co letos bude s transakcemi v zahraničí? Jednoduše řečeno, letos Češi utrácejí méně v zahraničí, ale část těchto peněz je utracena v Česku. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy). Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28 % méně než loni. Nicméně pokud vyčleníme jen tuzemské platby, jsme meziročně na +25 %.
K tomu lze doplnit platby v restauracích v ČR. Ty vzrostly meziročně o 35 %.
V obou případech se ještě před dvěma měsíci čekala výrazně nižší poptávka kvůli obavám z nákazy. Podobně se čekalo, že si již nebudeme podávat ruku při pozdravu. V obou případech jsme se obav rychle zbavili.
Výpadek zahraničních turistů
Jak dolehne výpadek zahraničních turistů na českou ekonomiku? Podívejme se na statistiky. Začněme počtem přenocování. V roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v Česku dosáhl 46 milionů. Pro srovnání, Češi (jako turisté) měli počet přenocování v Česku okolo 119 milionů. Když to vztáhneme na jednoho obyvatele, znamená to v průměru asi 11 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté ve vlastní zemi.
Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60 milionů přenocování, tedy více, než kolik toho u nás naspali zahraniční turisté.
Jedna věc jsou počty turistů, druhá věc pak utracené peníze. Turisté mohou bydlet v kempu, nebo ve drahém hotelu. Mohou jen pít pivo, nebo "spotřebovávat" historii, kulturu, léčebné procedury, služby, nakupovat nejen suvenýry a tak dále. Z dat ČSÚ vyčteme, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu dosáhla v roce 2018 168 miliard Kč (3,2 % HDP). Nejde ale o čistý dopad do ekonomiky. Tato spotřeba má určitou dovozní náročnost, čistý efekt tak bude zhruba 2-2,5 % HDP.
Podobné (ne stejné) údaje vyčteme z platební bilance, která sleduje toky mezi ČR a zahraničím. Ta nám řekne i to, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy ČR z cestovního ruchu od cizinců byly v loňském roce 167 miliard Kč (necelá 3 % HDP). Naše výdaje v zahraničí pak dosáhly 135 miliard Kč, tedy asi 2,3 % HDP.
Takže kdyby do ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani korunu, přišli bychom teoreticky o 167 miliard. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v ČR, ve finále by celková "škoda" byla jen 0,6 % HDP. Teoreticky.
Správně namítnete, že najednou nezahrnuji do počtů dovozní náročnost, která by toto číslo snížila. Na druhou stranu ale platí, že by Češi v tomto modelu v domácím prostředí utratili nejspíše méně než v zahraničí. Každopádně se ale nebavíme o procentech HDP, spíše o desetinách procenta dopadu výpadku cestování v letošním roce. A to je něco, co české hospodářství dokáže vydýchat. Pravdou ale zůstává, že konkrétní firmy navázané na poptávku od zahraničních turistů zažívají a ještě zažijí krušné časy.
