KONTEXT: Světem hýbou epochální změny. (Ne)bojte se!

Krátký horizont: Svět se mění. Vydělá ten, kdo se (z)mění s ním

V krátkodobém horizontu je podle mě nejvýznamnějším faktorem takzvaný nový normál. Žijeme v hospodářském prostředí, které je extrémně volatilní, plné nejistoty a bez jasného směru. Když přitom světem zmítá mnoho nepředvídatelných událostí, je velice obtížné mít dlouhodobou strategii. V podobných případech je nejdůležitější být flexibilní a pozorně sledovat trendy naznačující to, jak svět zítřka bude vypadat. Tím nejvýznamnějším trendem či změnou jsou bezesporu technologie. Jde mimo jiné o 3D tiskárny, umělou inteligenci a robotizaci, které přinášejí nejzásadnější otřesy.

Významné změny nicméně probíhají i v oblasti hospodářských organizací. Světová obchodní organizace se pohybuje ve vakuu; není jasné, podle jakých pravidel se zítra bude hrát. Do hry vstupují regionální obchodní dohody jako TTIP, přičemž nikdo neví, jaký dopad na globální obchod to bude mít. Jedním dechem ale musím dodat, že tyto a další podobné tektonické pohyby se týkají zhruba dvou třetin lidí na naší planetě, zbývající třetina žije ve velice primitivních podmínkách. Kdykoli se bavíme o reálném světě či realitě světa, je potřeba se zamyslet nad tím, co to vlastně znamená.

To, co se nyní děje, znamená pro firmy obrovské příležitosti. Třeba takový turistický průmysl – před dvaceti lety se mluvilo o Němcích, Japoncích či Američanech, dnes jsou největším hitem Číňané. Jsou všude a ve velkých počtech, ve Francii šlo loni o skupinu, která utratila ze všech nejvíce. To otevírá nové možnosti i v oblastech, jako jsou výtvarné umění či hudba. Dochází totiž k zásadním změnám spotřebitelských návyků, které jdou daleko za nákupy jídla, pití nebo elektroniky. Firmy se musejí soustředit na to, jaké příležitosti nové hospodářské paradigma přináší. Zároveň je nutné hodnotit rizika a vše poctivě vážit.

Dlouhý horizont: Hrozí, že narazíme do (demografické) zdi

V dlouhodobém horizontu je nejvýznamnějším trendem demografie. Francouzský filozof Auguste Comte řekl, že demografie je osud. Kurzy měn, cena ropy a tak dále, to jsou neznámé, v jejichž případě se lze jen dohadovat. V případě demografie je tomu naopak, alespoň pokud se bavíme o polovině 21. století; pokud se bavíme o jeho konci, začíná to být trochu mlhavé. Demografické předpovědi jsou relativně přesné, byť s jistým prostorem pro statistickou odchylku. Víme tedy, že jeden z pěti, šesti lidí do roku 2050-2060 bude Afričan. Co to znamená obecně? A co to znamená pro země – a to se týká i České republiky –, kde se bouřlivě protestuje proti imigrantům?

Při pohledu kupředu na demografické trendy v regionech, jako jsou Blízký východ nebo Afrika, kde je 60 % lidí méně než třicet a kde nezaměstnanost mladých dosahuje až 50 %, je jasné, co zřejmě čekat. Důležité je se v tomto kontextu zaměřit na přístup korporací. Ty podobné věci povětšinou nechávají na politicích, soustředí se na zisk. Na politiky se ale dnes nedá spolehnout, pobíhají totiž jako kuřata s čerstvě useknutou hlavou. Je potřeba, aby se korporace a další subjekty angažovaly v otázkách, které se dotýkají jejich dlouhodobých zájmů a cílů.

Odpověď či recept na úspěch nemám; kdybych měl, v prosinci bych si v Oslu šel pro Nobelovu cenu míru. Jsem ale přesvědčen o tom, že toto jsou věci, které se všechny zainteresované strany budou muset snažit řešit. Pokud se nezapojí, pokud se nadále slepě budou spoléhat na politiky, bude to velký problém.

Vítězové a poražení zítřka: Nůžky se rozevírají, o úspěchu rozhoduje unikátnost

V posledních čtyřech, pěti letech – stalo se to takřka obsesí – se mluví o nárůstu nerovnosti. Nejde přitom až tak o nerovnost v příjmech, i když ta je také podstatná, ale o nerovnost v příležitostech a dovednostech či kvalifikaci. Mezi vítěze zítřka se zařadí ti, kteří si tykají s informačními technologiemi, kteří znají a chápou svět, kteří mají podnikatelského ducha a jsou ochotni riskovat. To platí i ve velice chudých zemích. Trávím hodně času v Indii, kde žije nějakých 70 % obyvatel pod hranicí chudoby, je tam vysoká míra negramotnosti, zkrátka chaos. I tak ale v Indii najdete řadu úspěšných IT firem.

To, co se děje, bude mít nepochybně své vítěze a poražené. A určitě to nebude 50 na 50. Podívejte se například na to, co se nyní děje v USA – podstatná část střední třídy se mění v nižší střední třídu. Jde o lidi, jejichž dovednosti a kvalifikace nejsou dostatečné, a proto jich bude stále více na ty šťastnější ztrácet stále více. Důvodem bude robotizace a nové procesy, které se dotknou levné pracovní síly. A opět se to bude týkat nekvalifikované pracovní síly v rozvinutých i v rozvíjejících se zemích.

Mnozí jsou tak dnes nadšení z toho, že indická ekonomika roste 7% tempem. Tento růst ale není inkluzivní. V Indii jsou dnes sektory, kterým se extrémně daří. Snaha nastartovat všechny cylindry tamní ekonomiky s pomocí kampaně Make in India premiéra Módího ale nevyjde. Opírá se totiž o něco, co svět již nepotřebuje, a sice právě onu levnou pracovní sílu. Podobné trendy a jejich dopady je potřeba brát v potaz, když se člověk zamýšlí nad tím, jakou cestou půjde, jakou strategii zvolí. A je lhostejné, zda se na svět dívá prizmatem drobného investora, nebo manažera nadnárodní korporace.

Jean-Pierre Lehmann bude 23. února 2016 od 18 hodin hostem prvního z cyklu seminářů s názvem Nový (ab)normál, který se uskuteční na VŠE v Praze (místnost RB212). Tématem bude "Úspěšný byznys model 21. století". Společně s panem Lehmannem vystoupí Magdalena Souček, vedoucí partner EY a vedoucí central cluster společnosti, pod který spadá Bosna a Hercegovina, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Černá hora, Slovensko, Slovinsko a Srbsko.

VÍCE O SEMINÁŘI

Cyklus seminářů Nový (ab)normál je pořádán jako součást Alter Eko, multimediálního interaktivního projektu, v rámci kterého špičky světa ekonomiky, byznysu a akademické sféry probírají relevantní a přitom (v Česku) často přehlížená hospodářská a hospodářsko-politická témata.

Témata prvního semináře

• nejvýznamnější změny, kterými prochází globální ekonomika a politika
• co probíhající změny znamenají pro globální i regionální byznys
• recepty, díky kterým by se firmy měly zařadit mezi vítěze

Seminář se koná 23. února od 18.00 do 19.30 v budově Vysoké školy ekonomické (náměstí Winstona Churchilla 1938/4, 130 67 Praha 3) v učebně RB212. Vstup je pro zvané hosty po řádné registraci na skok@vse.cz zdarma. Pracovním jazykem je angličtina.