Kapitalismus (p)o covidu: Cestou k prosperitě může být i zdánlivá nedokonalost byznysu. Nastartované změny je potřeba vnímat jako epochální příležitost

Pandemii nemoci covid-19 lze již nyní podle ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka označit za událost, která odstartovala novou epochu lidstva. Lidé, společnosti i politici musejí pracovat s novými podmínkami a nástroji. Z hlediska technologií a digitalizace je podle něj nicméně současnost stále jen ochutnávkou toho, co přinese budoucnost. Klíčové je podle Sedláčka nastartovaných změn využít a vytěžit z nich maximum pozitivního. "Pozitiva jakékoli změny musejí převládnout nad negativy, jinak změna nedává smysl," řekl.

Digitalizace bez digitální transformace je bezzubá

Velký význam nastavení mysli na stupnici negativní-pozitivní nejen v současné krizi připisuje i Lenka Nováková ze společnosti Microsoft, ve které je odpovědná za digitální transformaci korporátních zákazníků a rozvoj obchodních kanálů pro malé a středně velké podniky. Práce z domova byla podle ní pro většinu lidí učením se za pochodu a přinášela jak výhody, tak řadu nevýhod. Je nicméně přesvědčená, že kdo se více zaměřil na pozitiva, ze změn a posilování technologií těžil.

Všichni panelisté potvrdili, že pandemie přinesla největší výzvy v oblasti digitalizace, a to nejen samotné výroby, ale třeba i komunikace, respektive uvažování jako takového. Právě potřebu "digitalizace myšlení" vyzdvihl Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů kybernetické bezpečnosti. "Všichni hovoří o digitalizaci, chtějí digitalizovat, ale neuvědomují si, že digitalizace bez digitální transformace je bezzubá," upozornil a dodal, že turbulentní doba si pro dosahování úspěchů žádá nejen nepřetržité vzdělávání se, ale i schopnost uvědomit si vlastní nedokonalost, která přináší touhu po neustálém zlepšování se.

Redundance v byznysu jako klíč k úspěchu?

Hostem fóra byl také jeden z nejvýznamnějších britských ekonomů John Kay. Ten se zaměřil na pandemii v kontextu politické a společenské organizace světa. Mimo jiné upozornil, že covid-19 ukázal na důležitost spolupráce veřejného a soukromého sektoru a potřebu snahy potlačit společenskou i politickou fragmentaci a polarizaci. Krizi politiky spatřuje Kay v drolení se levice i pravice a s tím spojeném nástupu nesystémových stran a politiků bez programu a vizí. Nedostává se podle něj centristických stran, které by byly ochotné hledat rovnováhu a udržitelná řešení přijatelná pro všechny. Za cestu k prosperitě považuje diskuzi, pluralitu a spolupráci napříč regiony i uvnitř jednotlivých společenství.

Kay rovněž upozornil na křehkost světové ekonomiky danou mimo jiné snahami podniků dosáhnout dokonalého fungování se stoprocentním využitím kapacit. Právě určitá redundance, tedy pohledem klasického kapitalismu nedokonalost, je přitom podle něj klíčem k posílení robustnosti systému. Firmy podle něj musejí i na základě zkušeností s pandemií covidu-19, která mimo jiné narušila dodavatelské řetězce, uvažovat o modularitě, rezervách a celkově robustních řešeních, která se s nástupem nejistoty nezhroutí.

Pandemie covidu-19 se stala katalyzátorem megatrendů, v jejichž důsledku přestávají platit osvědčené modely. Zbožštění zisku za každou cenu se tak pomalu stává minulostí, což, podobně jako v případě mnoha dalších zažitých vzorců vyvolává celospolečenské pnutí. Bude-li ale společnost otevřená změnám, novinkám a inovacím a bude-li nové trendy vnímat jako příležitost, nikoli jako hrozbu, dokážou se jednotlivci i společnosti novým podmínkám na trhu přizpůsobit, ba mohou z nich dokonce i těžit a stavět na nich budoucnost charakterizovanou odolností a udržitelností.

Záznam veřejné části fóra Kapitalismus (p)o covidu čítající mimo jiné debatu s Johnem Kayem a panel, jehož se zúčastnili Tomáš Sedláček či Lenka Nováková, najdete na Youtube stránce AlterEkoCZ. Informace o projektech a službách Alter Eko pak nabízí web www.altereko.info.