Jaké mohou mít drahé energie dopady na českou ekonomiku?
Evropa se v posledních měsících potýká s razantním nárůstem velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu. Pokud by ceny energií zůstaly vysoké, případně dále rostly, dopady na hospodářství by byly obrovské.
Pokud by burzovní ceny elektřiny a zemního plynu zůstaly na úrovních posledního týdne roku 2021 i do budoucna, tedy oproti jaru 2021 na zhruba dvojnásobných u elektřiny a trojnásobných u zemního plynu, tak by celkové náklady na tyto energie pro české domácnosti, podnikatelský a veřejný sektor vzrostly v roce 2022 o 89 miliard Kč a v roce 2023 o dalších 177 miliard Kč. Toto zvýšení nákladů by v roce 2022 odpovídalo 1,4 % a v roce 2023 již 2,6 % českého HDP.
Konečná cena energie se skládá z ceny komodity (tedy samotné elektřiny či zemního plynu), distribučních poplatků a daní. U zemního plynu se komodita v roce 2020 podílela na celkové průměrné ceně ze 74 % u domácností a z 62 % u firem a veřejného sektoru. Pokud by velkoobchodní (burzovní) složka ceny zemního plynu vzrostla na trojnásobek hodnoty z jara 2021 (a ostatní složky zůstaly konstantní), tak by celková cena zemního plynu v průměru stoupla pro domácnosti 2,5krát a pro firemní a veřejný sektor 2,2krát.
V případě elektřiny má komodita nižší podíl na celkové ceně než u plynu (42 % v roce 2020 u domácností a 50 % u podnikatelského a veřejného sektoru). Vycházíme-li z předpokladu, že velkoobchodní (burzovní) cena elektřiny vzroste proti jaru roku 2021 na dvojnásobek (a ostatní položky koncové ceny se nezmění), tak celková cena elektřiny pro domácnosti stoupne v průměru o 42 % a pro ostatní sektory o polovinu.
