Petra Rychnovská (ASB): Kdyby Lehman Brothers byli Lehman Sisters, možná nejsme v krizi

Netajíte se tím, že v podnikání v podstatě od samotného začátku sázíte do značné míry na instinkt. Stalo se už někdy, že jste šla proti němu?

Instinkt a intuici opravdu hodně následuji. Na druhou stranu je fakt, že o věcech rozhodujeme společně s mým parťákem ve firmě. To je muž a často má na věc jiný pohled. Já ho respektuji, takže i když něco tak úplně necítím – což mu také řeknu –, nemám problém s tím ho v některých případech poslechnout. Velké věci, které jsme dělali, jako založení znaleckého ústavu nebo akvizice jiné firmy, byly například primárně jeho rozhodnutí, ale konzultovali jsme ho spolu. A dnes se to jeví jako dobré tahy.

Stalo se vám někdy, že jste dala – případně jste dali – na intuici, ale rozhodli jste se špatně?

Podle mě ne, možná i díky tomu, že v tom nejužším týmu máme i muže, což nám umožňuje vyvážený pohled na věci. Párkrát se mi ale stalo, že nějaké zklamání způsobili lidé, které jsem si předtím ve firmě oblíbila. Taková věc mě raní, to přiznávám. Vy ty lidi zaučíte, chováte se k nim přátelsky, dáte jim možnost růstu, ale pak se vám to nevyplatí. To je zkrátka byznys. To, že někdo přijde a udělá něco nefér – nebo přímo nekalého –, se prostě může stát, i když máte nějaké ochranné smlouvy a podobně. Ale navzdory podobným zkušenostem si troufám říci, že mě intuice zatím nijak zásadně nezklamala.

I na základě osobních zkušeností, čekáte, že vás v práci zklame spíše žena, nebo muž?

Zatím to bylo tak, že mě zklamali jak muži, tak ženy. Nemyslím si, že by jedno pohlaví mělo nějak výrazně navrch, že by na něj byl menší spolehnutí. Navíc to není zase tak velký problém, jsou to věci, které jsou v byznysu vlastně běžné. Například vznikají nové právní kanceláře a účetní kanceláře, váš bývalý zaměstnanec se pokusí vám odvést klienty, no a vás pak mrzí, že to udělá člověk, kterému věnujete spoustu času, zaučíte ho a naučíte spoustu věcí. My jsme si to všechno oddřeli, on ne. Je strašná spousta práce klienta získat, pak jim ho v rámci firmy předáte, a nakonec o něj můžete přijít. Podle mě se to ale těmto lidem nějak vrátí.

Znamená to, že v byznysu věříte na spravedlnost, na to, že se férový přístup vyplatí?

Určitě. Spravedlnost, korupce a tak dále, to všechno jsou věci, kde podle mě platí, že pokud nechodíte spát s čistou hlavou, tak se vám to dříve nebo později vrátí. To samé platí o tom lidském přístupu, o férovém jednání a dalších věcech, o nichž tu mluvíme.

Zmínila jste korupci. Mnozí ji v Česku považují za jeden z největších problémů a překážek pro byznys.

Mohu naštěstí říci, že se pohybujeme v čistě soukromém sektoru a zatím jsme se s ní nesetkali. V několika případech jsem něco zaslechla od klientů, developerů a dalších firem, které se podílely na realizaci velkých projektů. Ty bývají tlačeny do nějaké formy korupce. S tím se například zahraniční fondy těžko srovnávají, protože na to ze svých mateřských zemí nejsou zvyklé. S nimi je to pak obtížné řešit.

Právě to může být zmíněnou překážkou. Jaké další z praxe znáte, které jsou největší?

Já si nestěžuji, ale jedna věc mě přesto napadá: Chtělo by to, aby do Česka proudilo více zahraničních investic. Je potřeba zemi prezentovat více, a to nejen prostřednictvím nás, jednotlivců, respektive prostřednictvím soukromého sektoru; ve větším by se měla zapojit i státní správa. Cílem by mělo být probuzení zájmu zahraničních investorů i o jiné sektory, než je například ten automobilový. Ty už jsou známé, navíc už trochu za zenitem. Jsou tu další obory, třeba nanotechnologie, biotechnologie, které by pro zahraniční kapitál mohly být zajímavé, o kterých by tedy bylo dobré mluvit.

Ještě jedna otázka na podnikání v Česku: Je složitější, když tu byznys děláte jako žena?

Mám jednu takovou zkušenost. Jistě, když jdu na konferenci, je tam často 80 % mužů a 20 % žen. Ale ono se to mění, je tady stále více úspěšných podnikatelek. Platí, že je trochu těžší zkombinovat ambici jít dále, něco dokázat, s mateřstvím a rodinou. Naprosto chápu ženy – a znám jich několik –, které se rozhodly věnovat rodině, ale je nemálo těch, které se to snaží kombinovat. Podle mě má přitom žena ve vedení firmy své místo. Určitě je dobré mít kombinaci muže a ženy. Nedávno jsem například slyšela, že kdyby se Lehman Brothers jmenovali Lehman Sisters, krize možná vůbec nezačala. Ženy totiž na byznys nahlížejí jinak, jejich pohledu je tedy dobré věnovat pozornost.

Některé ženy – i velice vážené obchodnice – přiznávají, že v byznysu využívají své ženskosti. Považují to, jak říkají, za legitimní strategii. Co vy, jste připravena na podobné tahy?

Já na to nikdy nenahlížela jako na legitimní strategii. Jistě, žena v byznysu jedná jinak než muž; nejsme asi tak tvrdé během vyjednávání. I když jsou určitě výjimky, já k nim nepatřím. Snažím se být milá, všechno vyřešit, s klientem se pobavit i o nepříjemných věcech, prostě klást během jednání důraz na sociální dovednosti. Když jdu na schůzku, kde jsou samé ženy, vezmu s sebou někoho z kolegů, aby byl přítomen i mužský element, ale jinak s odlišnostmi pohlaví nijak nekalkuluji, nijak jich nevyužívám.