Christine Lagardeová: Veteránka světové politiky, která v ECB střídá Super Maria

Francouzka Christine Lagardeová od července 2011 vedla Mezinárodní měnový fond. Letos v září oznámila odchod z funkce kvůli nabídce stát se šéfkou ECB. V čele banky od 1. listopadu nahradí Maria Draghiho a bude čtvrtou hlavou měnové autority eurozóny od vzniku instituce v roce 1998 a první ženou v jejím čele.

V čele ECB

Evropský parlament Lagardeovou podpořil 17. září. V 751členném evropském zákonodárném sboru pro ni hlasovalo 394 poslanců, 206 bylo proti, zbytek se zdržel. Souhlas parlamentu má ale spíše jen politický a symbolický význam, neboť europoslanci nemohou kandidaturu zablokovat.

Za své hlavní cíle v čele ECB označuje udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. "Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body své agendy," řekla nedávno v europarlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Léta v MMF

V čele MMF kdysi vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Zatímco v roce 2011 soupeřila o místo v čele MMF s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou.

Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se v americkém Kongresu podařilo schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Za jejího působení v čele MMF fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

Před třemi roky varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku, když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci.

Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také řadí dlouhodobě mezi desítku nejmocnějších žen světa.

Životopis s jedním stínem

Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium v USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu.

Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.

Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.

Vždy elegantní Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.