Rekordní zájem o (některé) firemní dluhopisy aneb Jak se biblické pravdy vracejí do tržní hry
Velké společnosti s dobrou reputací, namátkou farmaceutický obr Pfizer, zábavní konglomerát Walt Disney nebo Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, v březnu i přes paniku na trzích vytáhly z investorů 244 miliard dolarů. Ostatní zírají do propasti.
Velké firmy, především v USA, se vydaly na lov hotovosti, která jim má pomoci přečkat následky kombinace pandemie koronaviru a zastavení ekonomiky ve snaze o ochranu zdraví lidí. Ty firmy, které si stojí hůře, a musejí tedy nabízet vyšší výnosy, naopak v březnu zhusta ostrouhaly.
Kvalitní (nebo tak alespoň vnímané a hodnocené) firmy vydaly v březnu dluhopisy těžící z příznivého investičního ratingu za celkem 244 miliard USD, což je jen nepatrně méně než absolutní rekord z loňského září (252 miliard USD). Tato statistika, již zveřejnila analytická platforma Dealogic, navíc nezahrnuje bankovní dluhopisy, jako jsou například ty od Wells Fargo a Goldman Sachs. Při jejich započtení by celková suma obnášela 408 miliard USD.
Geograficky vzato se na tomto dluhopisovém boomu nejvíce podílely Spojené státy se 150 miliardami USD, v Evropě vybraly firmy od investorů pouze 28 miliard. Je to logické vzhledem k tomu, že největší úprk za dolary nastal ve chvíli, kdy Fed oznámil, že bude (poprvé za více než 100 let své existence) vedle vládních dluhopisů skupovat i ty firemní.
Kdo má, dostane navíc
Fed tak učinil ve snaze napumpovat do ekonomiky (opět logicky především té americké) co nejvíce peněz ve chvíli, kdy většina zemí světa bojuje s koronavirovou nákazou. Nejúčinnější obranná opatření z hlediska šíření epidemie jsou přitom ta, která zároveň dusí téměř veškerou ekonomickou aktivitu. Akademici se již nepřou o to, zda americké hospodářství zhubne, ale o kolik a na jak dlouho.
O zvláštní znaky masového vydávání dluhopisů v posledním kompletně březnovém týdnu se postaraly dvě skutečnosti. Zaprvé, žádná z emisí v objemu celkem 73 miliard USD neměla za cíl financovat nějakou velkou akvizici. "Firmy si chtějí vytvořit polštář pro období nejistoty," řekl listu Financial Times Andrew Karp, šéf divize globálních kapitálových trhů Bank of America. V předcházejících týdnech se trh s dluhopisy naopak téměř zastavil, když se bankéři začali rozšíření viru obávat. "Když se nyní otevřela možnost sáhnout na trh pro peníze, lidé jí využívají ostošest," doplnil Karp.
Zadruhé, firmy nezaváhaly ani tváří v tvář rostoucím výnosům. Riziko spojené se zpomalením ekonomiky (dosud neodhadnutelného rozsahu) vyhnalo průměr výnosů dluhopisů investičního stupně na 3,9 %, ještě na začátku března přitom byl tentýž údaj na historickém minimu 2,26 %.
Vývoj trhu dal vzniknout paradoxní situaci, kdy zdražení vypůjčených peněz zpětně přispívá k prestiži firmy (na rozdíl od běžného postupu, kdy trh firmu s dobrou pověstí odmění ochotou přijmout nižší dluhopisový výnos).
Málokterá firma potřebuje hotovost tak málo jako Berkshire Hathaway Warrena Buffetta. Jestli má být tento konglomerát v problémech, pak Bůh ochraňuj zbytek globálního ekonomického života. A přece, ještě 4. března firma vydala desetileté dluhopisy za půl miliardy dolarů s výnosem 0,9 procentního bodu nad výnosy stejně dlouhodobých amerických vládních dluhopisů. O tři týdny později prodala bondy za 1,1 miliardy, ovšem již při sazbě o 2,85 procentního bodu vyšší než u vládních cenných papírů. "V nestálých dobách je důležité, když můžete prokázat, že máte přístup na trh a likvidita vám nedělá problémy," řekl deníku New York Times Tomas Lundquist z Citigroup.
Kdo nemá, nedostane
Na druhé straně trhu jsou firmy, které musejí kvůli slabší důvěryhodnosti vydávat dluhopisy s výnosy podstatně vyššími, takzvané junk bonds. Logika věci by velela, že právě takové firmy nyní potřebují peníze více než Berkshire Hathaway. Táž logika jim však cestu na trh zavírá – musely by se upsat k absurdně vysokým výnosům, aby nalákaly ty nejodvážnější z investorů.
Opět tak přichází ke slovu pořekadlo, že banka je organizace, která vám ráda půjčí peníze, pokud jste schopni prokázat, že je nepotřebujete (jen v tomto případě banku nahrazuje celý trh). Koneckonců, "kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě více; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má", jak víme. A vzhledem k tomu, že v březnu vyskočil počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA z 200 tisíc na 3,3 milionu, můžeme se nadít toho, že těch, kdo nemají, bude podstatně více. Ani to není nové.
