Banka 21. století: O trendech zítřka, které (někde) ve světě znamenají včera

V bankovnictví lze očekávat řadu velkých změn. Bankovnictví ostatně změnami prochází kontinuálně. Zejména od nástupu počítačů je zažíváme ve velkém. Výrazně k nim přispěla například i vlna deregulace v 80. a 90. letech. Další velká vlna nastala po finanční krizi z let 2008-2009. Co se změn způsobených informačními technologiemi týče, ty mění jak charakter tradičního bankovnictví, tak bankám vytvářejí novou konkurenci. Změny vyplývají i z toho, jak se mění struktura ekonomiky – na úkor materiální výroby, která byla ve 20. století základem, nabývá na významu tvorba programů, nikoli obsahu. Stručně řečeno, změn je hodně a bankovnictví na ně musí reagovat.

Bankovnictví zřejmě projde podobným vývojem jako technologický sektor. Tam některé ještě nedávno dominantní firmy, například Nokia, víceméně zanikly, a na druhou stranu vznikla spousta firem, menších, které se snaží požírat tradiční byznys. Příkladem jsou Uber, Booking.com, Airbnb a další. Podobně i tradiční banky projdou velkými vnitřními změnami týkajícími se toho, jak fungují navenek i uvnitř. Zároveň budou vznikat subjekty, které budou bankám výrazně konkurovat (vznikají například systémy P2P bankingu, které se svým způsobem podobají Uberu). Společně s tím dojde k tomu, že se v bankovnictví ve stále větší míře bude uplatňovat umělá inteligence. Ta bude nahrazovat klasickou lidskou pracovní sílu. V bankovnictví tedy bude pracovat podstatně méně lidí než dnes.

Mezi nejvýznamnější faktory, které (z)mění bankovnictví, patří regulace. Problém v této oblasti tkví v tom, že existuje takzvané regulační kyvadlo. V 80. a 90. letech jsme zažili vlnu deregulace – bankám a dalším finančním institucím se uvolňoval prostor. Po problémech v letech 2008-2009 se kyvadlo zhouplo na opačnou stranu, takže nyní prožíváme vlnu tuhé regulace. Dříve nebo později se přitom s velkou pravděpodobností ukáže, že ani silná regulace není všelék, že má své mouchy, a to kyvadlo se opět začne vracet. Jde o neustále se opakující proces, který lze sledovat v podstatě od 19. století.

Podobu bankovnictví zítřka určí i celkový vývoj světové ekonomiky a světa jako takového. Pro banky je například velice významné prostředí velmi nízkých úroků. Komplikuje jim život, protože podstatnou součástí zisků bank je úrokový výnos a v prostředí, kde jsou úroky velice nízké, se tento výnos generuje těžko. Zapomínat nelze například ani na demografické faktory – vyspělé ekonomiky stárnou, v důsledku čehož se mění struktura požadovaných služeb.

Český bankovní (konzervativní) sektor relaxuje na střídačce, ten světový se žene kupředu. V Estonsku již zhruba pět let banky pomáhají s daňovým přiznáním, což není až tak komplikované, protože jde o jednu A4. České banky toho příliš mnoho nového nedělají. Jsou ziskové – společně se slovenskými prakticky nejziskovější v Evropě –, a český klient je navíc velmi konzervativní, když zhruba 80 % veškerého finančního majetku má česká společnost stále uloženo v bankách. V součtu to znamená, že trendy, o kterých se ve světě (již nějaký čas nejen) mluví, asi nakonec přijdou, ale bude to nejspíše ještě nějakou dobu trvat. Jisté zpoždění při přijímání změn a trendů je přitom pro české banky vcelku typické. Například v případě internetového bankovnictví byly české banky spíše konzervativní. Poté, co se prosadilo ve světě, se ale poměrně rychle všechny touto cestou také vydaly a dnes má domácí internetové bankovnictví velice slušnou úroveň.

V Česku by věci mohly rozpohybovat malé banky, které již nyní tlačí na velkou trojku. I velké banky cítí, že je úspěšnost malých bank poměrně vysoká. Samozřejmě je otázka, jak dlouho banky, které nasadily hodně agresivní modely, vydrží. Každá společnost nakonec potřebuje generovat zisk a některé banky jej mají v počáteční fázi poměrně nízký. Velké banky současné dění nicméně sledují a všechny nejspíše připravují reakce na hrozbu ze strany těch malých. Jejich strategie je založená na tom, že se budou snažit využívat svou tradici, infrastrukturu a zkušenosti s obsluhou klientů a budou se snažit nabízet v rámci své infrastruktury služby, které přesvědčí klienty o tom, že se vyplatí zůstat. Zatím se zdá, vzhledem k narůstajícímu počtu klientů menších hráčů, že mají dosavadní hegemoni jisté rezervy.