Evropské akcie v pátek klesaly pod tíhou výsledků automobilek, za celý týden však hlavní indexy vzrostly

Německý automobilový koncern Volkswagen v pátek oznámil, že za loňský rok utržil ztrátu 1,59 miliardy eur. Na vině je aféra s emisními podvody. Firma rozhodla o navýšení rezerv, jež bude potřebovat na likvidaci následků skandálu, na 16,2 miliardy z dosavadních 6,7 miliardy eur, a dále oznámila, že vyplatí dividendu jen 0,17 eura na preferenční akcii. Oproti loňskému roku je dividenda nižší o 97 % a oznámená celoroční ztráta je největší v historii podniku. V roce 2014 automobilka vydělala 11 miliard eur. Akcie Volkswagenu v reakci na tyto informace klesaly v jednu chvíli o více než 6 %, poté se ale odrazily a vrátily se k nule. Nakonec titul odepsal 1,26 %.

Podobně jako benchmark STOXX Europe 600 si v pátek vedly i indexy jednotlivých velkých evropských akciových trhů.

Pohled na celý týden nabízí obrázek o něco optimističtější.

Ropa v týdnu i po neúspěchu jednání v Dauhá následovaném mírnou pondělní korekcí pokračovala v růstovém trendu směrem ke 45 USD za barel (WTI).

ECB ve čtvrtek dle očekávání zveřejnila některé podrobnosti ke svému navýšení měnového uvolnění. Zveřejněné podmínky byly pro trh pozitivní informací směrem k evropským aktivům.

"Do programu skupování korporátních dluhopisů (představeného na březnovém zasedání banky) se kvalifikovaly bondy za 407 miliard eur. Pro srovnání, v případě vládních bondů kvalifikací prošly cenné papíry v hodnotě 1,356 bilionu eur a v případě nadnárodních organizací prošly dluhové cenné papíry v hodnotě 205 miliard eur. Jde o slušný balík, který prodlouží možnou délku trvání QE o zhruba pět měsíců. A pokud budou dluhopisy odkupovány od bank, uvolní se jim tím kapitál na úvěry, což je ve finále největší pozitivum," uvedl David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Hospodářské výsledky firem zatím překonávají snížené odhady, ale meziročně jde o slabší čísla. Celkově díky ropě, ECB a očekávání holubičího tónu Fed pokračovaly trhy v růstovém trendu. Pražský index PX zakončil týden na 919,60 bodu, což představovalo týdenní růst o 1,4 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Předběžný dubnový kompozitní index nákupních manažerů pro Francii se zvýšil na 50,5 bodu z 50 bodů v březnu. Ukazatel pro sektor služeb stoupl na 50,8 bodu z 49,9 bodu (odhad: 50,2 bodu). PMI za zpracovatelský sektor se ale naopak snížil na 48,3 bodu z 49,6 bodu (odhad: 49,8 bodu). Růst aktivity od jejího poklesu odděluje hranice 50 bodů.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v Německu v dubnu nepatrně kleslo. Kompozitní index nákupních manažerů v dubnu podle předběžných dat klesl na 53,8 bodu z 54 bodů v březnu. PMI za zpracovatelský sektor se zvýšil na 51,9 bodu z 50,7 bodu (odhad: 51 bodů), ukazatel za sektor služeb se ale naopak snížil na 54,6 bodu z 55,1 bodu (odhad: 55,2 bodu).
• Podnikatelská aktivita v eurozóně dále roste, podpora ECB se ale neprojevuje. Index nákupních manažerů v eurozóně v dubnu podle předběžných dat klesl na 53 bodů z 53,1 bodu v březnu. Čekal se naopak mírný růst na 53,2 bodu. Ukazatel pro zpracovatelský sektor se snížil na 51,5 bodu z 51,6 bodu (odhad: 51,8 bodu), PMI za sektor služeb se naopak zvýšil na 53,2 bodu z 53,1 bodu (odhad: 53,3 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která odděluje pásmo růstu aktivity od pásma jejího poklesu.
• ECB: Inflace v roce 2017 bude 1,3 % (1,6 % v roce 2018), HDP poroste v roce 2017 o 1,6 % (o 1,7 % v roce 2018).
• Politika nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB) nijak nepomáhá euru a ani neprospívá eurozóně, řekl v pátek pro Bloomberg TV Michael Fuchs, zástupce spolkové kancléřky Angely Merkelové v čele německé vládní strany CDU. Pokračoval tak v kritice ECB, jež v posledních dnech zaznívá z úst některých evropských - zejména německých - politiků.
• Objem italského maloobchodního prodeje stoupl v únoru meziročně o 2,7 procenta a meziměsíčně o 0,3 procenta. V lednu se tržby maloobchodníků meziměsíčně nezměnily, zatímco meziročně o 0,8 % klesly. Trh očekával únorový meziměsíční nárůst pouze ve výši 0,2 procenta.
• Dokončení klíčové prověrky aktuálního řeckého záchranného programu je "při určité snaze" na dosah. Novinářům to při příchodu na páteční neformální jednání ministrů financí zemí eurozóny řekl eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
• Dohoda o klíčové první revizi řeckého záchranného programu je velmi blízko, některé otázky ale zatím zůstávají otevřené. Novinářům to v pátek řekl šéf jednání ministrů financí zemí platících eurem, Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska.
• Německý automobilový koncern Volkswagen vykázal za loňský rok ztrátu 1,59 miliardy eur. Na vině je aféra s emisními podvody. Firma rozhodla o navýšení rezerv, jež bude potřebovat na likvidaci následků skandálu, na 16,2 miliardy z dosavadních 6,7 miliardy eur, a dále oznámila, že vyplatí dividendu jen 0,17 eura na preferenční akcii. Oproti loňskému roku je dividenda nižší o 97 % a oznámená celoroční ztráta je největší v historii podniku. V roce 2014 automobilka vydělala 11 miliard eur.
• Německý automobilový koncern Daimler zahájil interní vyšetřování způsobu, jakým osvědčuje výfukové emise ve Spojených státech. Věcí se zabývá na žádost amerického ministerstva spravedlnosti, oznámila v noci na pátek automobilka. Konkurenční německá automobilka Volkswagen loni na základě obvinění amerických úřadů přiznala, že do milionů vozů po celém světě instalovala zařízení umožňující obcházet výsledky měření emisních testů. Koncern v pátek také oznámil, že mu v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk o 9 %.
• Německé automobilky svolají do servisů 630 000 vozů Volkswagen, Audi, Porsche, Opel a Mercedes k úpravě softwaru pro regulaci emisí u naftových motorů. Agentuře Reuters to v pátek řekl nejmenovaný představitel německé vlády.
• Energetická skupina ČEZ plánuje do roku 2020 investovat 60 miliard Kč do výroby energie z obnovitelných zdrojů a takzvané nové energetiky. Výrobní kapacitu obnovitelných zdrojů plánuje do této doby ztrojnásobit na 2 400 MW.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí díky silné domácí poptávce výrazně zrychlila růst. V jarním čtvrtletí však největší evropskou ekonomiku zřejmě čeká zpomalení. Předpověděla to v pondělní měsíční zprávě německá Bundesbanka.
• Pokud Britové v červnovém referendu podpoří vystoupení země z Evropské unie, způsobí to britské ekonomice trvalou újmu. Uvedl to podle agentury Reuters britský ministr financí George Osborne. Jestliže země vystoupí z EU, zmenší se její ekonomika do roku 2030 o 6 %, než kdyby zůstala součástí osmadvacítky, upozornil také.
• Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců klesly o 2,1 % a ceny tržních služeb se zvýšily o 0,6 %. Ceny průmyslových výrobců a stavebních prací se nezměnily. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 4,6 % a průmyslových výrobců o 4,5 %, ceny tržních služeb se nezměnily. Ceny stavebních prací byly vyšší o 1,3 %. Informoval o tom Český statistický úřad.
• Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,5 procenta ročně. Vyplývá to z v pondělí zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 20 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen domácí poptávkou.
• V únoru 2016 vývozní ceny v Česku meziměsíčně klesly o 0,6 %, dovozní ceny o 1,1 %, směnné relace dosáhly hodnoty 100,5 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 4,3 %, dovozní ceny o 5,8 %, směnné relace dosáhly hodnoty 101,6 %.
• Dvě desítky lidí v pondělí demonstrovaly před berlínskou centrálou švédského koncernu Vattenfall proti plánovanému prodeji hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici. Ekologičtí aktivisté vyzývají koncern, aby místo prodeje svá zařízení uzavřel. O aktiva Vattenfallu mají zájem i české společnosti, podle agentury Reuters by je měl převzít Energetický a průmyslový holding (EPH). Podle zdrojů deníku Tagesspiegel se definitivní rozhodnutí o prodeji očekává tento týden.
• Konsorcium tvořené Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a společností PPF Investments koupilo německé hnědouhelné doly a uhelné elektrárny, které prodávala švédská společnost Vattenfall. Informoval o tom v pondělí mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu neuvedl. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
• Španělská Caixabank učinila novou nabídku na převzetí podílu 56 procent v portugalské Banco BPI, který ještě nevlastní, za 908 milionů eur. Caixabank přišla s novou nabídkou poté, co portugalská vláda zrušila omezení hlasovacích práv akcionářů ve svých bankách.
• Generální ředitel banky HSBC Stuart Gulliver v pondělí informoval akcionáře v Hongkongu o tom, že banka zvažuje zpětný odkup akcií. Předseda správní rady banky Douglas Flint dodal, že tuto možnost zástupci banky proberou s akcionáři na každoroční valné hromadě, která se bude konat v pátek v Londýně.
• Slovenský miliardář Pavol Krúpa vyzval skupinu Ad Hoc Group (AHG), aby ho zvolila do dozorčí rady černouhelné OKD. V pondělí to oznámila Krúpova skupina Arca Capital. V dopise, který Arca adresovala mluvčímu AHG Romanovi Paříkovi, Krúpa mimo jiné vybízí k zapojení skupiny Arca do restrukturalizace OKD. Pařík v reakci ČTK řekl, že návrh předá do Londýna fondům, které skupinu AHG tvoří.
• Čínská firma Hebei Iron & Steel Group podepsala dohodu o koupi ztrátové srbské ocelárny Železara Smederevo za 46 milionů eur. Dohoda podepsaná pár dní před předčasnými parlamentními volbami je první velkou privatizační dohodou sjednanou za vlády premiéra Aleksandara Vučiče.
• Německá společnost Siemens dostala od spolkového kartelového úřadu povolení k výstavbě elektrárny na zemní plyn v Bavorsku. Pro koncern je to první domácí zakázka na plynový blok za čtyři roky, uvedla agentura Reuters.
• Rakouské realitní firmy Immofinanz Group a CA Immo oznámily v pondělí nový plán vzájemné fúze. Jejich spojením má vzniknout skupina o tržní hodnotě kolem čtyř miliard eur a s rozsáhlými aktivitami ve střední a východní Evropě, včetně českého trhu.
• Systematické kontroly osob na všech hranicích schengenského prostoru by snížily hrubý domácí produkt 27 zemí Evropské unie o 0,19 až 0,47 procenta. To odpovídá 26,65 až 65,8 miliardám eur, tedy 52,74 až 130,28 eura na jednoho obyvatele. Vyplývá to z výpočtů německého hospodářského institutu Ifo. Do výpočtu není zahrnuto Chorvatsko.
• Zaměstnanost ve vyspělých ekonomikách se v závěru loňského roku konečně vyšplhala zpět na úrovně z období před příchodem světové finanční krize. Uvedla to ve své úterní zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v dubnu zvýšila více, než se čekalo. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index ekonomického sentimentu vzrostl na 11,2 bodu z 4,3 bodu v březnu. Analytici odhadovali, že se zvýší na 8 bodů.
• Rozpočtový deficit Španělska se dostane pod tříprocentní limit stanovený Evropskou unií o rok později. Ministerstvo hospodářství v úterý uvedlo, že v letošním roce bude hospodařit s deficitem 3,6 procenta hrubého domácího produktu a pod tři procenta HDP schodek klesne v roce 2017, kdy se má snížit na 2,9 procenta. Původně přitom měl schodek letos činit 2,8 procenta a příští rok 1,4 procenta.
• Pivovar Anheuser-Busch InBev, který je v procesu koupě konkurenční firmy SABMiller, přijal nabídku od japonské Asahi Group na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur. Prodej značek je podmínkou k dokončení převzetí SABMilleru za 100 miliard USD, na kterém se pivovary dohodly loni. Zároveň je prodej značek podmíněn tím, že se firmě AB InBev podaří dokončit převzetí SABMilleru, napsala agentura Reuters.
• Polská ekonomika vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí oproti situaci před rokem o 4,3 % namísto 3,9 %, jak se uvádělo původně. Ukázaly to úterní zpřesněné údaje polského statistického úřadu. Další data z průmyslu a z maloobchodu ale podle ekonomů naznačují, že v letošním prvním čtvrtletí by největší ekonomika ve střední a východní Evropě mohla zpomalit.
• Francouzský výrobce automobilových součástek podepsal dohodu o prodeji své divize externích systémů firmě Plastic Omnium za 665 milionů eur. Faurecia se prodejem majetku snaží získat peníze na snížení svého dluhu, napsala agentura Reuters.
• Tempo růstu německé ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,5 procenta. Předpověděla to ve středu německá vláda. Zhoršila tak svou říjnovou prognózu, která růst odhadovala na 1,8 procenta. Vláda nicméně nadále předpokládá, že v letošním roce hrubý domácí produkt Německa stoupne o 1,7 procenta, tedy stejným tempem jako loni.
• Evropská komise došla k předběžnému závěru, že společnost Google porušuje evropská antimonopolní pravidla a zneužívá svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s mobilním operačním systémem Android. Komise ve středu v prohlášení uvedla, že Google omezuje výrobce, kteří systém využívají, a také operátory mobilních sítí mimo jiné požadavkem, aby na zařízeních byl předinstalován vyhledávač Google Search. Google obvinění komise odmítá.
• Německá automobilka Volkswagen odmítá požadavek, aby byla její emisní aféra ve Spojených státech řešena soudním procesem namísto dohody s regulátory. Vyplývá to podle agentury Reuters ze soudních dokumentů. O soudní proces žádají právní zástupci majitelů naftových aut umožňujících falšování testů emisí v případě, že Volkswagen se na způsobu nápravy situace do čtvrtka nedokáže s regulátory dohodnout.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců do února zůstala na 5,1 %, jak se očekávalo. Zaměstnanost v daném tříměsíčním období vzrostla o 20 tisíc, čekal se nárůst o 60 tisíc po předchozím zvýšení o 116 tisíc. Týdenní očištěná mzda ve stejném období rostla tempem 2,2 % jako v předchozím období, čekalo se zpomalení růstu na 2,1 %. Růst průměrné neočištěné mzdy naopak zpomalil na 1,8 % meziročně z předchozích 2,1 %, ačkoli se čekalo zrychlení na 2,3 %.
• Úvěrové standardy v evropském finančním sektoru se změkčují a poptávka po úvěrech se zvyšuje. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního průzkumu Evropské centrální banky (ECB) mezi evropskými finančními domy, který byl zveřejněn v úterý. Evropské banky dokonce podle svých vyjádření uvolnily standardy úvěrování pro podniky více, než dříve předpokládaly, důvodem byl tlak konkurence. U úvěrů na bydlení došlo ke zpřísnění standardů, to ale bylo způsobeno regulatorními požadavky v Německu.
• Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel se ve středu zastal šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Varoval před kritikou ECB za její rozsáhlé uvolňování měnové politiky a zároveň vyzval evropské vlády k opatřením na podporu hospodářského růstu, která by ECB ulehčila práci.
• Vystoupení Velké Británie z EU by mohlo v případě nejhoršího možného scénáře připravit Česko o 38 miliard korun z evropských fondů. Současně by úplný výpadek vzájemného obchodu a služeb mohl snížit růst ekonomiky o 1,9 procentního bodu. Vyplývá to ze studie analytiků Komerční banky. Podle nich je ovšem takový scénář, který počítá s úplným přetrháním obchodních vazeb a zastavením plateb Británie do EU rozpočtu, málo pravděpodobný.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v březnu meziměsíčně klesla na 9,89 % a poprvé od února 2009 se tak dostala pod hranici deseti procent. Informovalo o tom slovenské ústředí práce, které v zemi zastřešuje pracovní úřady.
• Rusko nemusí zaplatit akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos za vyvlastnění jejich majetku odškodné přes 50 miliard dolarů. Oznámil to ve středu nizozemský soud. O odškodném rozhodl v červenci 2014 arbitrážní soud v Haagu, ten však podle dnešního rozhodnutí okresního soudu v Haagu k tomu neměl pravomoc.
• Turecká centrální banka ponechala na svém zasedání hlavní úrokovou sazbu na 7,25 %, výpůjční sazbu nechává rovněž beze změny na 7,5 %, naproti tomu zápůjční sazbu snížila na 10 % z 10,5 %.
• Evropská centrální banka na svém dubnovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %, kam je ECB snížila v březnu. V nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně pokračuje rovněž program kvantitativního uvolňování. Rozhodnutí pokračovat v měnové politice beze změny trh očekával. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Britská vláda by mohla získat až čtvrtinový podíl v britských aktivitách indické ocelářské skupiny Tata Steel, která v březnu oznámila plány na odchod ze země. Stát by se tak mohlo v rámci plánu na podporu případných kupců těchto aktivit, a to v objemu stovek milionů liber.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v dubnu předběžně stoupl na -9,3 bodu z březnových -9,7 %. Zlepšení se čekalo.
• Německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin zahájil rutinní vyšetřování prudkého růstu ceny akcií německého automobilového koncernu Volkswagen. Mluvčí úřadu uvedla, že úřad mimo jiné prověří, zda nedošlo ke zneužití neveřejných informací při obchodování na burze. Akcie Volkswagenu ve středu posílily o 6,6 % a ve čtvrtek si připisovaly během dne dalších zhruba šest procent.
• Britské maloobchodní tržby (při započtení pohonných hmot i bez něj) poklesly v meziměsíčním srovnání více, než se očekávalo, a v meziročním srovnání nedosáhly na očekávaný růst. V meziměsíčním srovnání poklesl v březnu objem britských maloobchodních prodejů o 1,3 %, očekával se pokles pouze o 0,1 %. Únorový údaj byl zrevidován na -0,5 % z -0,4 %. V meziročním srovnání zaznamenaly maloobchodní prodeje nárůst o 2,7 %, ale očekávaná míra růstu byla 4,4 %. Týž údaj za únor čítá po revizi 3,6 % (původně 3,8 %).
• Primární přebytek rozpočtu Řecka, který nezahrnuje náklady obsluhy dluhu, činil 0,7 % HDP, uvedla ve čtvrtek Evropská komise. "Je to podstatně lepší než cíl 0,25 % HDP stanovený záchranným programem pro Řecko," řekla mluvčí komise podle agentury Reuters.
• Nová slovenská koaliční vláda by chtěla zmírnit pravidla takzvané dluhové brzdy, která mají pod hrozbou sankcí bránit kabinetu zvyšovat zadlužení země. Vláda premiéra Roberta Fica bude na změnu příslušného ústavního zákona, kterou zařadila do svého programového prohlášení, potřebovat podporu opozice.
• Němečtí opoziční Zelení žádají vládu, aby se zasadila o odstavení jaderných elektráren ve všech zemích, které sousedí s Německem, tedy i v Česku. Spolková vláda, zdá se, jde požadavku alespoň částečně na ruku.
• Polsko zůstalo jedinou evropskou zemí, která během globální finanční krize a následné dluhové krize v Evropě nezažila hospodářskou recesi. Polští statistici ve čtvrteční revizi údajů o hrubém domácím produktu za minulá léta odvolali zjištění březnových revidovaných údajů, podle nichž se Polsko na přelomu let 2012 a 2013 v mírné recesi ocitlo.
• Německý kontejnerový přepravce Hapag-Lloyd jedná o fúzi s konkurenční arabskou firmou United Arab Shipping Company (UASC). Informuje o tom německý měsíčník Manager Magazin. Spojením by vznikla čtvrtá největší přepravní firma na světě.
• V Německu se pravděpodobně každoročně vyperou špinavé peníze v objemu přes 100 miliard eur, což představuje zhruba dvojnásobek doposud předpokládané částky. Vyplývá to podle agentury DPA z nové studie, o které informuje pravidelná měsíční zpráva spolkového ministerstva financí. Podle studie zůstávají bez povšimnutí zejména případy, které se odehrávají mimo finanční sektor.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Přední ruské ocelárně Severstal klesl v prvním čtvrtletí hrubý provozní zisk o 53,2 % na 273 milionů USD. Na hospodaření firmy, již ovládá oligarcha Alexej Mordašov, má negativní dopad prudký propad světových cen oceli.
• Výsledky Ericsson v 1Q2016: Čisté tržby 52,2 miliardy SEK (odhad: 54,4 miliardy SEK)
• Výsledky Novartis v 1Q2016: Zisk na akcii z jádrových aktivit 1,17 USD (odhad: 1,15 USD)
• Francouzský výrobce automobilů Renault v prvním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o dvanáct procent na 10,5 miliardy eur. Za růstem stála především silná poptávka na evropském trhu.

Zdroj: CNBC