Evropské akcie se ve čtvrtek obchodovaly smíšeně, vzhůru je tlačila ropa, dolů centrální banky

Evropské akcie se během odpoledne vzpamatovaly z poklesu v důsledku reakce na opatrnou politiku japonské centrální banky, která investory překvapila neochotou poskytnout tamní ekonomice další monetární pobídku. Index STOXX Europe 600 tak nakonec uzavřel na hodnotě 384,90 bodu se ziskem 0,17 %.

Jednotlivé evropské indexy za svůj odpolední vzestup vděčí především mírně zpevňující ropě, která se obchodovala okolo 45 dolarů za barel.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v dubnu zlepšila. Potvrdil to finálový index spotřebitelské důvěry, který ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Ukazatel se v dubnu zvýšil na -9,3 bodu z -9,7 bodu. Index důvěry v průmyslu se v dubnu zvýšil na -3,7 bodu z -4,2 bodu, index nálady v sektoru služeb stoupl na 11,5 bodu z 9,6 bodu, index podnikatelského klimatu vzrostl na 0,13 bodu z 0,11 bodu a ukazatel ekonomického sentimentu se zvýšil na 103,9 bodu ze 103 bodů.
• Řecko: Objem maloobchodního prodeje v únoru meziročně klesl o 6,6 % (leden: -1,7 %).
• Celková míra nezaměstnanosti ve Španělsku v prvním čtvrtletí stoupla na 21 %. Očekávala se stagnace na 20,9 %. Deflace se v dubnu prohloubila na 1,2 % z 1 % v březnu.
• Nezaměstnanost v Německu v dubnu podle očekávání zůstala na 6,2 %. Ubylo však šestnáct tisíc žadatelů o práci, přičemž se očekávalo, že jejich počet zůstane nezměněn. Míra nezaměstnanosti 6,2 % je nejnižší údaj od znovusjednocení země v roce 1990.
• Portugalsko: Index spotřebitelské důvěry v dubnu klesl na -12,4 bodu z -11,3 bodu v březnu.
• Irsko: Maloobchodní prodeje v březnu klesly meziměsíčně o 2,1 % (únor: -1 %) a meziročně o 5,2 % (únor: -10,9 %).
• Německá inflace harmonizovaná s metodikou výpočtů EU se v dubnu vrátila do záporných čísel. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,1 % po březnovém růstu o 0,1 %. Tlak na růst cen v největší evropské ekonomice zůstává slabý i navzdory politice levných peněz Evropské centrální banky.
• Nastavení úrokových sazeb v eurozóně odpovídá aktuální ekonomické situaci. Kdyby nyní došlo ke zvýšení sazeb, bylo by to pro ekonomiku špatné. V rozhovoru pro německý list Bild to řekl guvernér ECB Mario Draghi. Šéf centrální banky eurozóny rovněž upozornil, že by lidé spíše než o nominálních sazbám měli hovořit o reálných úrocích, které jsou kvůli nízké inflaci vyšší než dříve, a zdůraznil, že dlouhodobě nemůže Evropa růst, pokud nezačne zavádět strukturální reformy.
• Představenstvo energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit stejně jako v předcházejících třech letech dividendu z loňského zisku 40 korun na akcii před zdaněním. Pokud valná hromada návrh představenstva schválí, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 21,4 miliardy Kč a stát jako majoritní akcionář získá 15 miliard korun. Valná hromada ČEZ se uskuteční 3. června.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) plánuje v letošním roce investovat v Polsku až 700 milionů eur. Mimo jiné se chce podílet na projektu, který má pomoci vrátit k růstu varšavskou burzu. Agentuře Reuters to řekl ředitel polské pobočky EBRD Grzegorz Zieliński.
• Německá vláda se chystá výrazně omezit sociální dávky poskytované cizincům ze zemí Evropské unie. Návrh zákona, na jehož základě by občané jiných členských zemí evropské osmadvacítky neměli právo na dávky v nezaměstnanosti a sociální příspěvky, ministryně Andrea Nahlesová už prý poslala do mezirezortního připomínkového řízení.
• Francouzská farmaceutická firma Sanofi učinila nabídku na převzetí americké firmy Medivation, výrobce léků na rakovinu, za 9,3 miliardy USD. Vedení firmy Medivation však nabídku odmítá. Zvýšení aktivity v oblasti akvizic je v souladu s novou strategií generálního ředitele Sanofi Oliviera Brandicourta, který se ujal funkce před rokem.
• Volkswagen má šanci vykázat v letošním roce solidní růst provozního zisku, přestože se potýká s emisním skandálem. Uvedl to na čtvrteční tiskové konferenci generální ředitel automobilky Matthias Müller. Současně se znovu za aféru omluvil.

Výsledková sezóna

• Největší německé bance Deutsche Bank klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 58 % na 236 milionů eur. K propadu přispěly slabší výsledky divize investičního bankovnictví. Díky nižším nákladům na právní spory však banka překonala odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří čekali ztrátu 249 milionů eur.
• Evropskému výrobci letecké techniky Airbus klesl v prvním čtvrtletí zisk na 399 milionů eur ve srovnání se 792 miliony eur ve stejném období loňského roku. Provozní zisk bez mimořádných položek klesl o 23 % na 501 milionů eur. K nižšímu zisku přispěly závada motorů, kvůli které musela společnost pozastavit dodávky svých letounů A320neo, a nedostatek kabinového vybavení pro model A350.
• Švédskému výrobci domácích spotřebičů Electrolux vzrostl v prvním čtvrtletí zisk o 158 % na 875 milionů švédských korun. Firma připisuje zlepšení výsledků hlavně vyšší poptávce v Evropě a Severní Americe.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom loni téměř zpětinásobil čistý zisk na 787 miliard rublů (zhruba 290 miliard Kč) ze 159 miliard rublů v předchozím roce. Firma loni těžila především ze slabého kurzu rublu a z růstu prodeje zemního plynu do Evropy.

Zdroj: CNBC