Evropské akcie v úvodu nového týdne mírně zlevnily, objem obchodování byl kvůli americkému svátku utlumený

Britský FTSE 100 odepsal 0,84 %, francouzský CAC 40 zaznamenal ztrátu 0,91 % a německý DAX odevzdal 0,69 %. Regionální STOXX Europe 600 klesl o 0,7 %, většina jeho sektorů se pohybovala v červených číslech.

Mírně zpevňovala britská libra a mírný růst zaznamenalo také euro k dolaru. Kolem 16.50 SELČ euro vůči dolaru přidávalo zhruba 0,1 % a pohybovalo se kolem 1,1138 USD. K japonskému jenu přidávalo zhruba stejně a nacházelo se v blízkosti 114,26 JPY. Dolar vůči jenu se pohyboval kolem 102,59 JPY a rovněž přidával zhruba 0,1 %. K libře ale 0,1 % odepisoval na 1,3284 USD.

Měny považované za bezpečné přístavy v době nejistoty, což jsou například japonský jen nebo švýcarský frank, v pondělí oslabily. Nervozitu na trzích částečně zmírnil příslib dalších stimulačních opatření a snížení daně z příjmů právnických osob v Británii, které mají kompenzovat šoky způsobené brexitem.

Analytici UBS Wealth Management upozornili, že v Evropě bude potřeba uskutečnit v příštích měsících různá politická rozhodnutí, která mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit pohyb kurzu libry. Podle nich je pravděpodobné, že britská centrální banka ve druhé polovině roku 2016 uvolní měnovou politiku, což se již do kurzu měny částečně promítlo.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červenci propadla nejníže za jeden a půl roku. Důvodem jsou obavy z negativních hospodářských dopadů odchodu Británie z Evropské unie, vyplývá z výsledků průzkumu společnosti Sentix.
• Evropské spojenecké země a Kanada zvýší podle nejnovějšího odhadu NATO v letošním roce své obranné výdaje celkem o tři procenta, což je přibližně o osm miliard dolarů (195 miliard Kč). Výdaje na obranu letos reálně zvyšuje celkem 22 členských států.
• Objem poplatků za služby investičního bankovnictví, což je například poradenství v oblasti fúzí či úpisů na kapitálových trzích, v letošním prvním pololetí dosahoval globálně zhruba 37,1 miliardy dolarů. To je meziroční pokles o 23 procent a nejhorší výsledek za první pololetí od roku 2012.
• Akcionáři provozovatele Londýnské akciové burzy (LSE) schválili plán sloučení s německou burzovní skupinou Deutsche Börse. Podniky se na transakci v hodnotě 27 miliard dolarů (657 miliard Kč) dohodly letos v březnu. Na fúzi trvaly i přesto, že se Británie v červnovém referendu rozhodla odejít z Evropské unie.
• Odchod z Evropské unie by mohl snížit hrubý domácí produkt Británie do roku 2019 o 1,5 až 4,5 procentního bodu. Uvedla to v rozhovoru s francouzským listem Le Monde šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Evropská centrální banka (ECB) sdělila italské bance Monte dei Paschi di Siena, aby do tří let snížila objem nesplácených úvěrů o 40 procent. Monte dei Paschi je nejstarší bankou na světě a zároveň třetí největší v Itálii. Postup ECB znamená další tlak na Řím i Brusel, aby pokročily se stabilizací italského bankovního systému. Akcie Monte dei Paschi se v reakci na požadavek ECB propadly na historické minimum.
• Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku v červnu klesl na nejnižší úroveň za téměř sedm let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo tamní ministerstvo práce. Přispěla k tomu zejména turistická sezona.
• Španělská vláda má od sedmi španělských fotbalových klubů, včetně Realu Madrid či FC Barcelona, vymoci zpět poskytnutou státní podporu. Podle Evropské komise představují tyto daňové a další úlevy a pomoc nespravedlivou výhodu a porušení unijních pravidel o státní podpoře.
• Ceny výrobců v zemích platítích eurem v květnu zaznamenaly meziměsíční nárůst 0,6 procenta (odhad: 0,2 %, duben: -0,3 %). V meziročním srovnání ceny poklesly o 3,9 procenta, po dubnových -4,4 procenta se však očekával další pokles na -4,1 procenta.
• Index nákupních manažerů v britském sektoru stavebnictví v červnu zklamal očekávání, když dosáhl hodnoty 46 bodů (odhad: 51,11 bodu, květen: 51,2 bodu).
• Výkon britské ekonomiky by v případě odchodu země z Evropské unie mohl být v roce 2025 o 15 % nižší než při setrvání v EU. Předpovídá to podle agentury DPA institut Prognos. Upozorňuje však, že skutečný rozsah hospodářských dopadů takzvaného brexitu je zatím velmi nejistý.
• Britský ministr financí George Osborne chce snížit daň z příjmu právnických osob na méně než 15 %. Řekl to v neděli deníku Financial Times s tím, že by chtěl tímto krokem zamezit odchodu investorů z Británie poté, co se země v referendu rozhodla opustit Evropskou unii.

Zdroj: CNBC