ČNB v srpnu provedla druhé nejvyšší intervence v tomto roce, hladký exit banky z intervenčního režimu by mohly zajistit záporné sazby
Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu ČNB utratila za nákupy eur 28,6 miliardy Kč. Jde letos o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v pátek ČNB zveřejnila. Více letos utratila za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun. Banka v pátek současně zveřejnila zápis ze svého zářijového zasedání, na kterém podle něj připustila možnost využití záporných úrokových sazeb v ČR.
Centrální banka zahájila intervence s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 EUR/CZK v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun, a v intervencích pokračovala tak i v dalších měsících. Celkem již ČNB na intervence vydala zhruba 592 miliard korun.
Bankovní rada ČNB na konci září zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň rada uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
Konec intervencí mohou doprovodit záporné sazby
Podle zápisu ze zasedání se členové bankovní rady České národní banky na konci září také shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení.
Zároveň ale členové rady ČNB vyslovili názor, že určité segmenty českého finančního trhu již fungují za podmínek poměrně výrazně záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. Za takových podmínek v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb klesá, zaznělo také podle zápisu na zasedání.
Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba Seidlera je zmínka o negativních sazbách v záznamu slovní intervencí proti posilování koruny. "Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální," uvedl.
Naopak ekonom z Komerční banky Marek Dřímal se domnívá, že záporné sazby ČNB opravdu zavede, ale jen na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku. "Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem takzvaného exitu. který podle nás nastane ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku," uvedl. Důležité podle něj je, že půjde opravdu pouze o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku.
Zdroj: ČTK
