US MARKETZavírá za: 3 h 30 m
DOW JONES-0,64 %
NASDAQ+1,61 %
S&P 500+0,72 %
META+2,60 %
TSLA+6,75 %
AAPL+1,02 %

Jak se stát ředitelem firmy

Manažerem v korporátní sféře se člověk nestane ze dne na den. Postup do nejvyšších pater firemní hierarchie obvykle přichází po letech tvrdé práce a odříkání. A také musíte mít trochu štěstí, být ve správnou chvíli na správném místě. Existuje ale i několik faktorů, které dokáží zdlouhavé čekání (trochu) zkrátit.

Nová studie vycházející z analýzy dat z profesní sociální sítě LinkedIn ukazuje, že délka praxe ve firmě není tím jediným, co rozhoduje o rychlosti kariérního postupu. Podkladem pro studii bylo bezmála 460 tisíc uživatelů, kteří mezi lety 1990 a 2010 pracovali v konzultačních společnostech a z nichž bezmála 64 tisíc postoupilo do manažerských pater těchto firem.

Studie potvrdila, že šance na získání manažerského křesla jsou tím větší, čím lépe člověk rozumí fungování dané firmy. To ale nelze měřit pouze délkou působení ve společnosti. Roli hraje i to, kolika odděleními člověk ve firmě prošel. Mezi těmi, kdo dosáhnou na manažerské posty, je převaha zaměstnanců, kteří nepracovali vždy jen na jedné pozici. Autoři studie tvrdí, že práce v jiném než kmenovém oddělení je ekvivalentem zhruba tří let praxe.

Výhodou mohou být také pracovní zkušenosti z různých firem v odvětví. Ve srovnání s prací v různých odděleních jedné společnosti je ale přínos těchto zkušeností výrazně menší. Negativně naopak působí, když lidé přecházejí mezi sektory.

S odkazem na Steva Jobse, Marka Zuckerberga či Billa Gatese se často říká, že vysokoškolské vzdělání je pro profesní kariéru bezvýznamné. Jobs, Zuckerberg ani Gates nevystudovali vysokou školu, ale přesto se jim podařilo prorazit a dostat své podniky na špici. To je pravda, rozhodně to ale není pravidlo. Naopak, většina manažerů jsou absolventi univerzit se zvučnými jmény.

Největší váhu má podle nové studie titul MBA. Absolventi pěti nejprestižnějších amerických univerzit (Harvard University, Stanford University, University of Chicago, University of Pennsylvania a Massachusetts Institute of Technology) si k dobru mohou přičíst ekvivalent 13 let praxe. Ti, kdo prošli méně prestižními školami, si mohou udělat čárek pět.

Překvapením asi není, že rozhoduje i místo, kde lidé pracují. V USA mají největší šance na vstup do vrcholného managementu Newyorčané, ve světě pak muži a ženy pracující v Bombaji nebo v Singapuru. Obloukem by se naopak kariéristé měli vyhnout Washingtonu nebo Houstonu a mimo USA Madridu nebo São Paulu.

"Rozhoduje, jaké společnosti v těchto městech sídlí. Zatímco například finanční sektor tíhne k mnohaúrovňové hierarchii, v technologické branži jsou složité struktury spíše výjimečné," vysvětluje Guy Berger, jeden ze spoluautorů studie. "Důležité navíc je, že ve světových metropolích jsou mnohdy ústředí firem, v nichž logicky pracuje více lidí na vyšších pozicích," dodává Berger.

Jaká je tedy ideální kombinace? Muž pracující v New Yorku, absolvent jedné z pěti nejprestižnějších univerzit v USA s třiceti lety praxe a zkušenostmi z osmi společností a sedmi různých pozic věrný jednomu odvětví. Šance na manažerskou kancelář? 97 %.

Zdroj: LinkedIn

ManagementVzděláníZaměstnání
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika