Evropské akcie v pátek zlevnily, za celý týden ztratily téměř procento

Fakt, že s výsledkem referenda spojil svou politickou kariéru premiér Matteo Renzi, vyvolává obavy z politické destabilizace země, která by se mohla přenést na celou Evropskou unii. Nejasná je také situace ve Francii, neboť francouzský prezident François Hollande ve čtvrtek oznámil, že znovu již na prezidentský post kandidovat nebude. Investoři také vyhlíželi výsledky nedělních prezidentských voleb v Rakousku.

Regionální index STOXX Europe 600 klesl o 0,44 % na 339,36 bodu (za celý týden -0,9 %), když většina jeho sektorů skončila v mínusu. Britský FTSE 100 odepsal 0,33 % na 6 730,72 bodu (za celý týden -1,47 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,7 % na 4 528,82 bodu (za celý týden -0,47 %) a německý index DAX přišel o 0,2 % na 10 513,35 bodu (za celý týden -1,74 %).

Páteční seance se nesla ve znamení listopadové zprávy o nezaměstnanosti v USA. Celková míra nezaměstnanosti v USA spadla z říjnových 4,9 % na 9leté minimum 4,6 % a americká ekonomika v listopadu mimo zemědělství vytvořila zhruba 178 tisíc nových pracovních míst. Podle analytiků se jedná o výsledek, který potvrzuje, že by Fed měl tento měsíc zvýšit úrokové sazby.

Pokles v pátek zaznamenaly italské banky, pro které je výrazným rizikem výše zmiňované nedělní referendum, neboť by mohlo narušit jejich rekapitalizační proces. Akcie problémové banky Monte dei Paschi di Siena proto v pátek spadly o 5,19 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Švýcarská ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci nečekaně stagnovala. Hlavní příčinou byla slabá soukromá i vládní spotřeba. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vzrostla o 0,6 %, což byl nejvýraznější růst od počátku loňského roku. Vyplývá to z vládních statistických údajů.
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,9 %, což je v souladu s předběžným odhadem Českého statistického úřadu (ČSÚ) z půlky listopadu. Šlo tak o nejpomalejší růst za dva a půl roku. Ve druhém čtvrtletí hospodářství posílilo meziročně o 2,6 %.
• Těžba ropy v Rusku v listopadu nepatrně vzrostla a dostala se na nový postsovětský rekord 11,21 milionu barelů denně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnilo tamní ministerstvo energetiky. Rusko tento týden slíbilo, že v první polovině příštího roku postupně sníží těžbu až o 300 000 barelů denně. Chce se tak připojit k Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), která se snaží snížením těžby stabilizovat ceny ropy.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v listopadu vzrostl na 52,8 bodu (říjen: 52,6 bodu, odhad: 52,2 bodu).
• Index výrobních cen v eurozóně v říjnu meziročně klesl o 0,4 %, čekal se pokles o 1 % po -1,5 % v září. Meziměsíčně se index o 0,8 % zvýšil po růstu o 0,1 % v září (odhad: +0,2 %).
• Páteční zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí ukazují podle analytiků oslovených ČTK, že za celý letošní rok ekonomika stoupne o zhruba 2,5 %. Příští rok by pak měl růst zrychlit na přibližně 2,7 %. Páteční údaje podle ekonomů nemění celkový obraz vývoje ekonomiky.
• Zahraniční zpravodajské služby se chystají s pomocí kybernetických útoků destabilizovat ruský finanční systém. V pátek o tom informovala ruská kontrarozvědka FSB. Centrála, odkud se útoky údajně mají řídit, se nachází v Nizozemsku a patří ukrajinské společnosti BlazingFast, uvedl server ruského listu Kommersant.
• Německo investuje do roku 2030 do dopravní infrastruktury na 270 miliard eur (7,3 bilionu Kč). Počítá s tím plán výstavby silniční, železniční a vodní sítě, který v pátek schválil Spolkový sněm. Zlepšit by se díky němu mělo i dopravní spojení s Českou republikou. Mezi prioritní projekty patří železnice z Norimberku k českým hranicím a počítá se i s lepším spojením ve směru na Berlín.
• Firma Chanel protestuje proti plánům na stavbu koridoru pro francouzské rychlovlaky TGV v jižní Francii. Údajně by ohrozily její tamní květinová pole a firma by tak byla nucena "přestat podporovat řemeslné aktivity v regionu". Napsal to deník Le Figaro.
• Členské země Evropské unie se v pátek dohodly na tom, jak by podle nich měly vypadat poplatky, které si od června příštího roku budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. O tomto "velkoobchodním" aspektu konce roamingových plateb v EU tak nyní mohou začít vyjednávání s Evropským parlamentem. Státy v pátek zdůraznily, že tyto rozhovory musejí postupovat rychle, aby roaming skutečně mohl pro zákazníky z EU skončit podle plánu, tedy v červnu 2017.
• Růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl proti odhadům České národní banky nižší o 0,6 procentního bodu v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření. V pátek to uvedl ředitel měnové sekce Tomáš Holub. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí podle pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu stoupl meziročně o 1,9 % a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 %.
• Polsko a Ukrajina budou společně blokovat snahy, které by umožnily ruskému Gazpromu získat větší přístup na evropský trh s plynem obejitím Ukrajiny. Ve Varšavě to v pátek řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko.
• Česká republika patří mezi většinu zemí EU, které podporují návrh Evropské komise na rozvoj internetového bezdrátového připojení v místních komunitách. Novinářům to v pátek řekl náměstek českého ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bártl.
• Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) upsala dluhopisy v eurech a korunách v celkovém objemu téměř 25 miliard korun. Jedna část je v objemu 625 milionů eur a další dvě v objemu 3 a 4,87 miliardy korun. Firma to v pátek oznámila v tiskové zprávě.
• Japonská společnost Minebea postaví za téměř 60 milionů eur (1,62 miliardy korun) na východě Slovenska továrnu na výrobu součástek, kde zaměstná 1 100 lidí. Vyplývá to z páteční prezentace projektu, podle kterého by firma zmiňovanou investici mohla v příštích letech rozšířit. Nový závod společnosti Minebea v průmyslovém parku v Košicích bude vyrábět komponenty pro odběratele v automobilovém, elektrotechnickém a leteckém průmyslu.
• Do systému ruské centrální banky se letos dostali hackeři a s pomocí zfalšovaných hesel se pokusili ukrást přes dvě miliardy rublů (800 milionů korun). Hlavní ruská banka to v pátek oznámila v Moskvě. Víc než polovinu částky se podařilo zachránit, uvádí se v prohlášení. Kam se poděl zbytek, banka neuvádí.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německé aerolinky Lufthansa se v pondělí neúspěšně pokusily soudní cestou zabránit další stávce svých pilotů. Soud v Mnichově požádaly o vydání předběžného opatření, soud to ale odmítl. Piloti tak mohou v úterý a ve středu znovu stávkovat za zvýšení platů. Lufthansa kvůli tomu zruší celkem zhruba 1700 letů.
• Statisíce zákazníků telekomunikační společnosti Deutsche Telekom v Německu postihl výpadek u pevných linek. Problémy začaly v neděli odpoledne a pokračovaly v pondělí ráno. Firma nevylučuje, že za nimi stojí útok hackerů.
• Evropská komise v pondělí představila návrh nových pravidel, která mají účinně řešit krizi infrastruktury finančního trhu se systémovým významem, takzvaných ústředních protistran (Central Counterpart-CCP). Nově tak budou muset mít například vypracované plány pro případ krizových situací a dohledové orgány jim do nich budou moci v případě hrozících potíží navrhovat konkrétní opatření či změny obchodní strategie.
• Státy Evropské unie v pondělí potvrdily svůj konečný souhlas s podobou unijního rozpočtu na rok 2017, uvedla v pondělní tiskové zprávě Rada EU. Evropský parlament by měl rozpočet potvrdit v hlasování tento čtvrtek.
• Státy EU se shodly na podobě pravidel, která mají odstranit případnou neoprávněnou diskriminaci zákazníků snažících se přes internet nakoupit zboží či služby v jiné zemi unie.
• Italský úřad pro regulaci finančního trhu Consob povolil italské bance Monte dei Paschi di Siena vyměnit dluh za akcie. Výměna dluhu je důležitým bodem plánovaného posílení kapitálu, které má udržet banku při životě poté, co se v červencových zátěžových testech ukázalo, že patří mezi nejzranitelnější v Evropě. Monte dei Paschi di Siena je třetí největší bankou v Itálii a nejstarší na světě.
• Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun.
• Index podnikatelské důvěry v ekonomiku Itálie dosáhl v listopadu hodnoty 102 bodů. Po říjnových 102,9 bodu očekával trh naopak vzestup na 103,7 bodu. Index spotřebitelské důvěry tento vývoj kopíroval, když dosáhl 107,9 bodu; po říjnových 108 bodech se očekával vzestup na 109,6 bodu.
• Fracouzský expremiér François Fillon, stran ekonomických názorů liberál a společensky vzato konzervativec, v neděli nečekaně snadno získal nominaci své Republikánské strany** na úřad prezidenta.
• Index dovozních cen v Německu v říjnu meziměsíčně stoupl o 0,3 %, čekal se růst o 0,7 % po 0,2% poklesu v září. Meziročně ceny ale klesly, a to o 0,1 %. Čekal se však horší výsledek (-0,8 %) po zářijových -0,6 % (revidováno z -1,8 %).
• Francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle očekávání mezikvartálně vzrostla o 0,2 % po poklesu o 0,1 % ve druhém čtvrtletí. V úterý to uvedl statistický úřad INSEE. Spotřebitelské výdaje ve Francii v říjnu vzrostly o 0,9 % po poklesu o 0,4 % v září (revidováno z -0,2 %, odhad: +0,4 %).
• Maďarská ropná společnost MOL by mohla koupit další čerpací stanice. Chce také využít přesunu poptávky spotřebitelů od natankovaní k nakupování a využívání služeb jako sdílení aut a rozšířit svou nabídku služeb na čerpacích stanicích. Řekl to v rozhovoru s německým listem Handelsblatt generální ředitel firmy Zsolt Hernádi.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem v listopadu stagnovala na -6,1 bodu. Ekonomická nálada v eurozóně se zlepšila na 106,5 bodu ze říjnových 106,4 bodu (revidováno ze 106,3 bodu). Analytici však očekávali růst na 107 bodů. Zhoršila se naopak důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny. Index důvěry klesl na -1,1 bodu z -0,6 bodu v říjnu, čekalo se mírné zlepšení na -0,5 bodu. Důvěra ve službách se zůstala na říjnových 12,1 bodu (září revidováno z 12 bodů; odhad: 12,5 bodu).
• Celkový dluh Čechů dosáhl koncem třetího čtvrtletí 1,92 bilionu korun, což je o 134 miliard meziročně více. Počet lidí s dluhem se meziročně mírně snížil na 3,06 milionu osob. Lidé si půjčují větší částky a lépe splácejí své úvěry, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
• Řecká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,8 % po růstu o 0,4 % ve druhém čtvrtletí. V úterý to oznámil řecký statistický úřad (ELSTAT), který tak revidoval rychlý odhad z počátku tohoto měsíce směrem vzhůru z původních 0,5 %.V meziročním srovnání ukazatel vyskočil na 1,8 % po dřívějším poklesu o 0,5 % (odhad: 1,4 %). První odhad počítal s růstem HDP o 1,5 %.
• Slovenský parlament v úterý schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s dalším snížením schodku veřejných financí. Odborníci upozornili na rizika rozpočtu, opozice obvinila koaliční vládu premiéra Roberta Fica z nedostatečného šetření.
• Velké německé automobilky a společnost Ford se dohodly, že společně investují do celoevropské sítě rychlých dobíjecích stanic pro elektromobily. Cílem je zvýšit poptávku po tomto typu vozů, uvedla v úterý agentura DPA.
• Evropský fond strategických investic (EFSI) by měl v budoucnu daleko více působit v méně rozvinutých zemích Evropské unie, které budou moci jeho prostředky využívat společně s penězi z dalších unijních fondů. Novinářům to v úterý připomněl místopředseda komise odpovědný za růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Podle sdělení komise bude například možné tyto prostředky využít za určitých podmínek také na výstavbu dálnic.
• Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) i ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je reálné, aby Česká republika dávala kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Řekli to na tiskové konferenci po úterním velitelském shromáždění. Česko nyní na obranu dává zhruba jedno procent HDP.
• Meziroční inflace v Německu se v listopadu oproti říjnu nezměnila. Index spotřebitelských cen se v listopadu zastavil na 0,8 %, analytici však očekávali zvýšení na 0,9 %. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se spotřebitelské ceny stejně jako v říjnu zvýšily o 0,7 % (odhad: +0,8 %). V úterý to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Zpráva naznačuje, že tlak na růst cen v největší evropské ekonomice zůstává navzdory podpůrným opatřením Evropské centrální banky (ECB) slabý.
• Ruská státem ovládaná ropná společnost Rosněfť má do 1. prosince předložit návrh na svou privatizaci. V úterý to oznámil ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov. Ruská vláda nedávno oznámila, že prodej by měl být dokončen do 5. prosince.
• Nadace Hillary a Billa Clintonových získala od německé vlády až pět milionů dolarů (zhruba 127,6 milionu Kč), a to v době, kdy Clintonová bojovala ve volbách o úřad amerického prezidenta. Vyplývá to z nových informací na seznamu dárců nadace. Podle bývalé vládní poslankyně a publicistky Very Lengsfeldové tak němečtí daňoví poplatníci spolufinancovali kampaň Clintonové, upozornil web listu Die Welt.
• Evropský výrobce letadel Airbus Group hodlá v rámci restrukturalizace zrušit 1 164 pracovních míst, z toho více než polovinu ve Francii. Firma v úterý uvedla, že o záměru jedná s odbory, které v minulosti vyjadřovaly z plánovaného rušení pracovních míst obavy. Airbus Group zaměstnává po celém světě zhruba 136 000 lidí.
• Česká republika měla ke konci října smluvně zajištěno 9,5 procenta evropských peněz určených na programové období 2014 až 2020. Jde o přibližně 58 miliard korun. Ve výzvách bylo vyhlášeno zhruba 65 procent z přidělených 648 miliard korun. V rozhovoru s ČTK to v úterý sdělila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková. Důležitý podle ní bude rok 2018, kdy jednotlivé země budou hodnoceny podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění mohou zhruba o šest procent přidělené částky přijít.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover bude vyrábět příští generaci svého sportovně-užitkového vozu (SUV) Discovery na Slovensku, kde v září zahájila výstavbu nové továrny. V úterý o tom informovala agentura Reuters.
• Maloobchodní tržby v Německu v říjnu meziměsíčně vzrostly o 2,4 % po 1,5% poklesu v září (revidováno z -1,4 %). Analytici odhadovali zvýšení tržeb o 1 %. Meziročně ale tržby klesly o 1 % po zářijovém zvýšení o 0,6 % (revidováno z +0,4 %), analytici čekali 1% růst.
• Meziroční tempo růstu cen ve Francii se v listopadu mírně zvýšilo. Ukazatel se v listopadu zastavil na +0,5 % oproti říjnové hodnotě +0,4 %. Analytici toto zvýšení očekávali. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Ukázaly to předběžné údaje francouzského statistického úřadu. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtů EU činilo tempo meziroční inflace v listopadu 0,7 %.
• Španělsko: Maloobchodní tržby v říjnu meziročně vzrostly o 2,2 % (září: +3,1 %).
• Počet nezaměstnaných v Německu v říjnu podle sezonně přepočtených údajů klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 5 000. Analytici tento pokles odhadovali. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6 %, což je nejnižší hodnota od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil spolkový úřad práce.
• Finanční skupina J&T, která je prostřednictvím kyperské firmy Paulinino Limited minoritním akcionářem petrochemického holdingu Unipetrol, se nadále pokouší svolat mimořádnou valnou hromadu Unipetrolu, na které chce projednat mimo jiné výplatu mimořádné dividendy, akvizici Spolany, kapitálovou strukturu Unipetrolu, podmínky pojistných smluv nebo vývoj kauzy okolo výbuchu etylénové jednotky v Litvínově. V rozhovoru pro list E15 to uvedl analytik J&T Banky Michal Šnobr.
• Přední britské banky relativně obstály v doposud nejtvrdších zátěžových testech uskutečněných britskou centrální bankou Bank of England (BoE), i když jejich výkon v testech byl slabší, než někteří účastníci trhu očekávali. Jako jediná problémová banka, která bude muset posílit svůj kapitál, vyšla z testů sedmi bank zestátněná Royal Bank of Scotland (RBS), uvedla agentura Reuters.
• Index spotřebitelských cen v listopadu v eurozóně podle očekávání meziročně vzrostl o 0,6 % po růstu o 0,5 % v září. Jádrový index v listopadu meziročně vzrostl o 0,8%, což představuje stejný růst jako v září. Vyplývá to z odhadu, který ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Tržby řeckých maloobchodníků se v září meziročně zvýšily o 2,6 % po předchozím poklesu o 2,1 % (revidováno z -2,6 %). Výrobní ceny v říjnu v Řecku klesly o 0,5 % po poklesu o 3 % v září.
• Strach z negativních dopadů globalizace je jedním z důležitých důvodů příklonu evropských voličů k pravicově populistickým stranám. Ukazují to výsledky ve středu zveřejněného průzkumu Bertelsmannovy nadace, která se dotazovala zhruba 15 000 obyvatel zemí Evropské unie.
• Index výrobních cen v Itálii v říjnu meziročně klesl o 0,6 %. V září index meziročně klesl o 0,7 %. Meziměsíčně se v říjnu ukazatel snížil o 0,1 % po nule v září. Listopadový index spotřebitelských cen se v meziročním srovnání zvýšil o 0,1 % po poklesu o 0,2 % v říjnu, meziměsíčně stejně jako v říjnu klesl o 0,1 %.
• Domácnosti ke konci října dlužily bankám přes 1,409 bilionu korun, což je zhruba o 11 miliard Kč více než v září. Meziročně byly dluhy domácností vyšší o téměř 94 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka. Vzrostla i zadluženost podniků.
• Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve středu v rozhovoru se španělským deníkem El País varoval, že nástup populismu v Evropě by mohl ochromit další integraci. A to přesto, že ekonomické ukazatele se zlepšují a dostávají se na předkrizovou úroveň.
• Francouzsko-britská investiční banka Rothschild vydá letos 20 milionů eur (541,3 milionu Kč) na posílení svých operací ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem pro fúze a akvizice. Banka chce najmout několik bankéřů a otevře kancelář v Chicagu, řekl listu Financial Times jeden z šéfů banky Olivier Pécoux.
• Švédská mediální společnost Modern Times Group (MTG), která je spoluvlastníkem české televize Prima a dalších stanic, hledá kupce pro své operace v Pobaltí. Ve středu to uvedla agentura Reuters. MTG se k věci odmítla vyjádřit.
• Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se na středeční schůzce ve Vídní dohodli na snížení těžby o 1,2 milionu barelů na 32,5 milionu barelů denně. Informoval o tom katarský ministr energetiky a prezident OPEC Muhammad Sálih Sadá. Jde o první omezení produkce kartelu od roku 2008.
• Novým ruským ministrem pro hospodářský rozvoj byl ve středu jmenován dosavadní náměstek ministra financí Maxim Oreškin. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Předchozí šéf resortu Alexej Uljukajev byl tento měsíc zatčen pro podezření z korupce.
• Vláda nemůže zasahovat do chystaného prodeje bytů energetické skupiny ČEZ v pražské Písnici, i když je stát majoritním vlastníkem firmy. Společnost s kabinetem předem svůj záměr nekonzultovala. Novinářům to ve středu řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj by měly mít šanci byty získat hlavní město, nebo městská část.
• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair Holdings měly ve čtvrtek zahájit nabídku pobytů v hotelu nebo pronájmu auta. Chce tak využít svou konkurenční výhodu a získat podíl na trhu se zájezdy, kde již působí například německý touroperátor TUI.
• Rakouská společnost Kapsch TrafficCom vyhrála tendr na novou generaci dálničního mýta pro kamiony v Rakousku. Kapsch TrafficCom s dceřinou společností Kapsch Telematic Services provozuje mýtné systémy také v České republice nebo v Polsku.
• Evropská unie by poprvé měla mít pravidla upravující používání malých bezpilotních strojů, tedy dronů. O věci ve čtvrtek v Bruselu jednali ministři dopravy EU. Jak řekl český účastník schůzky, první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, nebudou se vznikající pravidla v zásadě dotýkat například létajících hraček, které jsou v posledních letech vánočním hitem.
• Chytré telefony se značkou Nokia se v příštím roce znovu objeví na trhu. Finská společnost Nokia ve čtvrtek oznámila, že její dohoda s firmou HMD Gobal Oy byla dokončena a HMD může spustit výrobu telefonů. Nový majitel plánuje přijít s novým přístrojem pod značkou Nokia s operačním systémem Android v první polovině příštího roku.
• Výzkumníkům firmy Nestlé se prý podařilo vyvinout technologii, která sníží obsah cukru v některých jejích výrobcích až o 40 procent, aniž by se změnila chuť. Švýcarská nadnárodní firma oznámila, že si objev nechá patentovat a postupně jej od roku 2018 začne zavádět do výroby.
• Německá firma Dr. Oetker ve čtvrtek oznámila, že prodá svou lodní kontejnerovou divizi Hamburg Süd největšímu dánskému rejdařství A.P. Moller-Maersk. Lodní doprava byla silně zasažena hospodářskou krizí a přeživší firmy jí čelí větší konsolidací svých aktivit.
• Británie hledá způsoby, jak po brexitu zajistit podnikům co nejlepší přístup do unijního bloku. Prohlásila to ve čtvrtek mluvčí britské premiérky Theresy Mayové.
• Švýcarský výrobce luxusních hodinek Breitling, známý hodinkami s leteckou tématikou, je údajně na prodej. S odvoláním na tři informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Firma, která je na trhu 132 let, je jednou z největších švýcarských značek hodinek, která je stále nezávislá. Většinu dalších značek koupily firmy Swatch Group, Richemont, LVMH a Kering.
• Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, ve čtvrtečním hlasování s jeho podobou souhlasil Evropský parlament. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur s rezervou 1,1 miliardy eur na předvídatelné události a v platbách 134,49 miliardami eur. Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí.
• Firmy, které v EU prodávají na internetu zboží do různých zemí unie, by mohly mít v budoucnosti jednodušší systém pro platbu daně z přidané hodnoty. Nová pravidla, která předpokládají vznik jednotného kontaktního místa, tedy portálu pro platby DPH on-line pro celou EU, ve čtvrtek navrhla Evropská komise.
• Říjnová nezaměstnanost v eurozóně klesla na 9,8 procenta ze zářijových 9,9 procenta (revidováno z deseti procent). Trh očekával udržení ukazatele na desetiprocentní hodnotě.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny dosáhl v listopadu hodnoty 53,7 bodu. Je to očekávaná hodnota po říjnových 53,5 bodu. Souběžně zveřejněné indexy nákupních manažerů v jednotlivých velkých evropských ekonomikách přinesly smíšené výsledky.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruská ropná společnost Lukoil vytvořila ve třetím čtvrtletí čistý zisk 54,8 miliardy rublů (21,4 miliardy Kč), což je proti předchozímu kvartálu pokles o 12,5 %. Zisk tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali na 55,4 miliardy rublů.

Zdroj: CNBC