Americké akcie týden zahájily smíšeně, index Dow již popatnácté od prezidentských voleb skončil na novém rekordu

Index Dow posílil o 0,2 % na nové zavírací maximum 19 796,43 bodu (historické maximum posunul na 19 824,59 bodu), zatímco S&P 500 klesl o 0,11 % na 2 256,96 bodu (v úvodu seance však navýšil své historické maximum na 2 264,03 bodu) a index technologického trhu Nasdaq Composite uzavřel se ztrátou 0,59 % na 5 412,54 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 7,57 % na 12,64 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o zhruba jeden bazický bod na 2,475 %, když dočasně poprvé po dvou letech stoupl nad 2,5 %. S&P 500 a Nasdaq Composite v pondělí ukončily šestidenní růstovou sérii.

Výrazně v plusu skončily realitní odvětví a sektor veřejných služeb, relativně hluboko pod nulou naopak skončily finanční odvětví a sektor cyklického spotřebního zboží.

"Akcie za sebou mají výrazný růst, a tak není nijak překvapivé, že si vybírají oddechový čas," říká Terry Morris ze společnosti BB&T Institutional Investment Advisors. "Na druhou stranu si myslím, že očekávání růstu úrokových sazeb bude investory podporovat v přesunu z dluhopisů do akcií," dodává.

V indexu Dow nejvýrazněji zdražily akcie farmaceutické firmy Johnson & Johnson (+2,76 %), maloobchodního řetězce Wal-Mart (+2,27 %) a ropné firmy ExxonMobil (+2,22 %). Akcie energetické společnosti Chevron (+1,16 %) přidaly více než procento. Nedařilo se naopak cenným papírům finančních domů Goldman Sachs (-1,94 %) a JPMorgan Chase (-0,89 %) či kartové společnosti American Express (-1,59 %).

V mínusu v pondělí skončily také akcie velkých technologických firem, nedařilo se cenným papírům Facebooku (-1,64 %), Amazonu (-1,11 %) ani Applu (-0,57 %).

Výrazně zlevnily akcie zbrojaře Lockheed Martin (-2,47 %), které sráželo vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se náklady programu výroby neviditelných letounů F-35 vymkly kontrole. Dolů zamířily i akcie dalších zbrojních společností, jako jsou Raytheon (-1,7 %) nebo Northrop Grumman (-2,67 %).

Dolar před zasedáním Fedu oslabil, ropa zdražila

Kurz eura vůči dolaru se v pondělí vrátil nad hranici 1,06 USD. Jednotná evropská měna tak smazala část ztrát ze závěru minulého týdne. Dolar se dostal pod tlak kvůli nervozitě před zasedáním americké centrální banky. Euro večer k americké měně posilovalo asi o 0,85 % na 1,0635 USD.

Všeobecně se předpokládá, že Fed ve středu večer oznámí zvýšení základní úrokové sazby. Pozornost trhu se nyní soustředí zejména na to, jaké vyšle centrální banka signály ohledně dalšího vývoje měnové politiky ve Spojených státech.

Podle některých investorů by Fed mohl naznačit, že růst americké měny již zašel příliš daleko. "Určité procento trhu se bojí, že prohlášení Fedu by mohlo ukončit nynější sílu dolaru," uvedl analytik Dean Popplewell ze společnosti Oanda.

Ropný trh v úvodu týdne zareagoval na víkendovou dohodu o snížení těžby mezi Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a dalšími těžařskými zeměmi výrazným vzestupem. Ceny ropy během pondělní seance vystoupily až o 6,5 % a dostaly se na maxima od léta 2015. Později ale část zisků odevzdaly.

Kolem 22.20 SEČ severomořská ropa Brent zdražovala asi o 3,4 % na 56 USD za barel a cena severoamerické ropy WTI rostla o 3,48 % na 53,19 USD za barel.

OPEC se v sobotu s více než desítkou nečlenských zemí poprvé za patnáct let dohodl na společném omezení těžby. Země mimo OPEC přislíbily snížit od ledna produkci celkem o 558 000 barelů denně.

Předminulý týden se kartel OPEC dohodl na vlastním snížení těžby o 1,2 milionu barelů, aby omezil nadbytečné dodávky na trh a podpořil ceny suroviny, které jsou více než dva roky kvůli přebytkům na trhu nezvykle nízké. Ceny ropy po dohodě OPEC vyskočily o zhruba 15 %, potom však o část zisků přišly.

Přední americká investiční banka Goldman Sachs předpokládá, že reálně se těžba v důsledku dohody sníží o zhruba milion barelů denně. To by mělo cenu WTI v prvním pololetí příštího roku udržet kolem 55 USD za barel, uvedla banka.

Zlato v pondělí večer zdražovalo o tři a půl dolaru na 1 162,40 USD za trojskou unci a cena stříbra rostla o 19 centů na 17,07 USD za trojskou unci.

Hlavní pondělní události na amerických trzích

• Izrael a Spojené státy by mohly spolupracovat na vypovězení mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle kterého je nově zvolený americký prezident Donald Trump velkým přítelem Izraele. Dohodu s Íránem loni kromě USA podepsalo pět dalších zemí. Írán díky ní dosáhl za ústupky v jaderném programu zrušení hospodářských sankcí.
• Spoluzakladatel Microsoftu a nejbohatší člověk světa Bill Gates společně s několika dalšími investory zakládá fond určený k boji proti klimatickým změnám prostřednictvím technologických inovací. Fond Breakthrough Energy Ventures začne realizovat investice v roce 2017, a měl by disponovat kapitálem vyšším než 1 miliarda dolarů. Cílem fondu s dobou trvání dvacet let je komercializace nových technologií, které snižují emise skleníkových plynů v dopravě, průmyslové výrobě, zemědělství nebo v odvětví výroby a skladování elektřiny.
• Investoři ani měsíc po zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA nepřestávají ve zběsilých nákupech amerických akcií. Ne všichni jsou ale ze současného vývoje nadšení. Stratégové z Wall Street varují, že na trhu začíná něco smrdět.
• Švýcarská chemická a farmaceutická skupina Lonza jedná s investiční společností KKR & Co o převzetí amerického výrobce lékových kapslí a dalších technologií dávkování léků Capsugel. Lonza to uvedla v pondělním sdělení, upozornila ale, že rozhovory nemusí vést ke spojení. Podle zdrojů agentury Reuters by Lonza za Capsugel mohla dát přes pět miliard dolarů.
• Nizozemský výrobce elektroniky Philips prodá 80,1 % akcií producenta LED osvětlení Lumileds americké investiční firmě Apollo. Získá za ně 1,5 miliardy dolarů v hotovosti.
• Čína podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Evropskou unii a Spojené státy za způsob, jímž vypočítávají antidumpingová cla na čínský dovoz. V pondělí to sdělilo čínské ministerstvo obchodu. Peking tím reaguje na to, že v neděli 11. prosince skončilo 15leté období, po které Čína svým partnerům ve WTO umožňovala, aby s ní zacházeli jako s netržní ekonomikou.
• Někteří akcionáři Sky se podle agentury Reuters staví proti převzetí britské společnosti americkou 21st Century Fox. Fox nabízí za jednu akcii Sky 10,75 libry, což se podle Reuters zdá některým akcionářům málo.
• Americký internetový gigant Google v pondělí podepsal na Kubě dohodu, která by měla kubánským uživatelům internetu zajistit rychlejší přístup k jeho datům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
• Jefferies snížila investiční doporučení na akcie CVS Health na "hold" z "buy".
• RW Baird zvýšila doporučení na akcie AT&T na "outperform" z "neutral" a zvýšila jejich cílovou cenu na 44 z 39 USD.
• Wunderlich Securities zvýšila cílovou cenu akcií Pioneer Energy Services na 7 z 5 USD a zvýšila doporučení na "buy" z "hold".
• Telsey Advisory Group snížila investiční doporučení na akcie 21st Century Fox na "market perform" z "outperform" s odůvodněním, že nabídka na převzetí britské Sky sice dává smysl, avšak akcie Foxu by pod tlak mohl dostat regulační proces.
• Výrobce letecké techniky Boeing oznámil, že zvyšuje čtvrtletně vyplácenou dividendu o 30 % na 1,42 USD na akcii. Společnost se také údajně chystá omezit výrobu letounu typu 777 ze sedmi na pět modelů za měsíc. Stát by se tak mělo v srpnu.
• V následujících pěti letech zpomalí celosvětový růst poptávky po uhlí. Příčinou bude nižší spotřeba v Číně a Spojených Státech a nástup obnovitelných energií. Ve své zprávě to v pondělí uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Výsledková sezóna

• Výsledky VeriFone Systems v 4Q: Upravený zisk na akcii 0,30 USD (odhad: 0,29 USD), tržby 464 milionů USD (odhad: 460,9 milionu USD). Akcie v pondělním after-marketu -4,5 %.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK

Zdroj: CNBC