Eurozóna: Meziroční míra inflace v závěru roku vzrostla na 1,1 %

Podle prvních odhadů rostla v prosinci inflace v eurozóně o 1,1 %. Po listopadových 0,6 % je to nepatrně více, než trh očekával (1 %). Jádrová inflace stoupla o 0,9 %, trh očekával růst o 0,8 %, tedy stejné tempo jako v listopadu.

Prosincový růst spotřebitelských cen mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na procento. Inflace je nejvyšší od září 2013, kdy dosáhla rovněž 1,1 %. "Inflaci pomáhají vyšší ceny ropy, nízká statistická základna a rostoucí ceny potravin. Inflace by měla růst i v následujících měsících, když za celý letošní rok by v průměru měla dosáhnout 1,5 %," uvedla ekonomka Jana Steckerová z Komerční banky.

Ceny energií se v prosinci meziročně zvýšily o 2,5 % po listopadovém poklesu o 1,1 %. Přední světoví těžaři ropy se nedávno dohodli na omezení produkce, což vedlo k výraznému nárůstu cen této suroviny na světových trzích, upozorňuje agentura AP.

K růstu inflace v eurozóně přispěly rovněž ceny potravin, alkoholu a tabáku, které stouply o 1,2 %. Bez zahrnutí energií, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla prosincová inflace pouze 0,9 %.

Růst inflačních tlaků v eurozóně ve středu signalizovaly rovněž výsledky průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery. Ty ukázaly, že podniky v eurozóně v prosinci zvyšovaly ceny nejvýrazněji od července 2011.

Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici. "Politika nulových úrokových sazeb ve spojení s rostoucí inflací je pro německé střadatele ničivá," uvedl nedávno bavorský ministr financí Markus Söder.

Evropská centrální banka usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

"Zvyšující se inflační tlaky budou dělat radost centrálním bankám. Ty nebudou muset přemýšlet o tom, jak případně dále uvolnit měnové podmínky. Naopak se blíží návrat do normálního režimu fungování centrálních bank. Rostoucí inflace se také začíná projevovat v normalizaci výnosů na dluhopisových trzích, zejména těch s delší dobou splatnosti. Loňské období extrémně drahých dluhopisů je zřejmě definitivně za námi," doplnil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

"Přestože je růst míry inflace dobrou zprávou pro ECB (jde o nejvyšší hodnotu od roku 2013), k 2% cíli vede ještě dlouhá cesta. Výhled nenaznačuje, že se ukazatel k cíli banky nepřiblíží ani v průběhu roku 2017. Současný skokový růst je převážně tažen růstem jejich volatilních položek, jako jsou ceny potravin či energií. Stabilnější poptávkové inflační tlaky v ekonomice stále chybějí. Podle výhledu ECB by míra inflace v eurozóně měla v roce 2017 dosáhnout 1,3 %, náš odhad je 1,4 %," uvedla analytička Jana Urbánková z České spořitelny.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026