Americká ekonomika v prosinci vytvořila 156 tisíc pracovních míst, údaj za listopad byl revidován nad 200 tisíc

Míra participace v prosinci vzrostla z 62,6 % na 62,7 % (údaj za listopad revidován z 62,7 %) a míra nezaměstnanosti U6, jež bere v úvahu také lidi, kteří již hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný úvazek, klesla z 9,3 % na 9,2 %. Údaj o tvorbě nových míst v listopadu byl na 204 tisíc revidován ze 178 tisíc. Nárůst míry nezaměstnanosti o desetinu procentního bodu na 4,7 % se očekával.

Průměrná hodinová mzda se v meziročním srovnání zvýšila o 2,9 %, v listopadu růst činil 2,5 %. Meziměsíčně průměrná hodinová mzda stoupla o 0,4 % po 0,1% poklesu v listopadu. Čekal se růst o 0,3 %. V meziročním srovnání v prosinci mzdy rostly nejrychleji za více než sedm let, konkrétně od června 2009. Podle analytiků to dokazuje, že nízká nezaměstnanost nutí firmy zvyšovat mzdy, aby si udržely dosavadní zaměstnance a přitáhly nové.

V soukromém sektoru vzniklo v prosinci 144 tisíc míst po 198 tisících v listopadu (revidováno ze 156 tisíc). Očekával se přírůstek 170 tisíc míst. Veřejný sektor vytvořil přibližně 12 tisíc míst po šesti tisících v listopadu (revidováno z 22 tisíc).

"Americký trh práce je ve velmi dobré kondici, růst mezd nabírá na rychlosti," říká Scott Brown, hlavní ekonom Raymond James Financial. "Očekávám, že v příštích měsících bude tento vývoj pokračovat," dodává.

Od roku 2011 vznikly v americké ekonomice mimo zemědělství každý rok více než dva miliony nových pracovních příležitostí. Nabírání zaměstnanců ale postupně zpomaluje, což podle ekonomů souvisí s tím, že se USA blíží stavu plné zaměstnanosti a na trhu začíná být nedostatek kvalifikované pracovní síly. Míra nezaměstnanosti spadla za čtyři roky z osmi procent.

Podle šéfky americké centrální banky Janet Yellenové by mělo v ekonomice vznikat nejméně zhruba 100 tisíc míst měsíčně, aby trh práce udržel krok s nárůstem populace v produktivním věku.

"Data za samotný prosinec jsou smíšená. Tvorba míst byla slabší, než se čekalo, mzdy ale naopak rostly rychleji. Navíc musíme brát v potaz pozitivní revizi listopadové tvorby míst," uvedl ke zprávě Russ Mould, ředitel AJ Bell Investment. "Nyní bude důležité, zda Donald Trump nezklame očekávání, jež do něj investoři vkládají. Pokud nadšení z Trumpa vydrží, mohou burzy pokračovat v růstu," dodal.

V roce 2016 vzniklo v americké ekonomice každý měsíc v průměru přibližně 180 000 nových míst. V roce 2015 to bylo 229 tisíc. Za celý loňský rok americká ekonomika vytvořila 2,16 milionu nových pracovních příležitostí.

Americký dolar na zprávu zareagoval mírným posílením k euru. Kurz eurodolaru klesl z 1,0595 k 1,054. Americké akciové indexy seanci zahájily v 15.30 SEČ smíšeně. Investoři se zaměřili především na údaje o mzdách, protože rychlejší růst mezd podporuje inflační tlaky, což by mělo Fed přimět k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb.

Úplně bez skvrn ale trh práce v USA není, upozorňuje agentura AP. Poukazuje přitom hlavně na to, že počet lidí pracujících pouze na částečný úvazek, kteří by ale chtěli pracovat na plný úvazek, je stále asi o 30 % vyšší než těsně před finanční krizí z roku 2008.

Dalším problémem, na který poukazuje i budoucí prezident Donald Trump, je pokračující úbytek pracovních míst ve zpracovatelském sektoru. V prosinci se sice počet míst v průmyslu po čtyřech měsících poklesu zvýšil, za celý rok 2016 ale v sektoru zaniklo 45 000 příležitostí.

Podle čtvrteční zprávy agentury ADP vytvořil soukromý sektor ve Spojených státech v prosinci 153 tisíc pracovních míst. Očekával se výsledek 175 tisíc. V listopadu v soukromém sektoru vzniklo podle ADP 215 tisíc míst (revidováno z 216 tisíc).

Americká ekonomika válí, inflace se přibližuje k 2% cíli

Vývoj situace na trhu práce je důležitým faktorem při rozhodování americké centrální banky o nastavení úrokových sazeb. V polovině prosince Fed po roce opět zvýšil svůj základní úrok, a to o čtvrt procentního bodu na 0,5 až 0,75 %. Kromě dat z trhu práce sleduje Fed i údaje o vývoji amerického HDP a inflační statistiky.

Růst ekonomiky USA ve třetím čtvrtletí 2016 zrychlil v celoročním přepočtu podle finálních údajů, jež vyšly v prosinci, na 3,5 % z 1,4 % v předešlých třech měsících. Trh čekal zrychlení růstu jen na 3,3 % (předběžný údaj uváděl 2,9 % a zpřesněný odhad 3,2 %). Spotřebitelské výdaje, které se na výkonu ekonomiky USA podílejí asi dvěma třetinami, vzrostly ve třetím čtvrtletí o 3 %.

Meziroční míra inflace v zámoří v listopadu vystoupila na 1,7 %, nejvýše od října 2014. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,2 %. Meziroční jádrová inflace, jež je očištěná o volatilní ceny potravin a ceny energií, zůstala v listopadu beze změny na 2,1 %. Ceny pohonných hmot v listopadu vzrostly o 2,7 %, ceny potravin zůstaly pátý měsíc za sebou stejné.

Fed ve své poslední makroprognóze, kterou vydal při prosincovém zasedání svého měnového výboru, odhadl, že v příštím roce HDP Spojených států stoupne o 2,1 % (předchozí odhad: 2 %) a PCE inflace dosáhne 1,9 % (proti předchozí prognóze beze změny).

Inflace by se mohla podle ekonomů v příštích letech zvyšovat rychleji, pokud nastupující prezident Donald Trump prosadí své návrhy na zvýšení investic do infrastruktury a výdajů na obranu. Fiskální stimuly na pozadí plné zaměstnanosti by podle analytiků znamenaly i mnohem vyšší tempo růstu úrokových sazeb, než se nyní čeká. Stejný názor vyjádřil na svém prosincovém zasedání i samotný Fed.

Zdroj: Bloomberg, CNBC, Forbes, ČTK

Aktualita pro rok 2026