České dluhopisy s krátkou dobou splatnosti trhají světové rekordy. Kdy šílenství skončí?
Na světě ve středu nebylo dražších dluhopisů než českých. Tedy v případě bondů s krátkou dobou splatnosti. Výnos českého dvouletého dluhopisu se propadl pod -1,06 %, a dostal se tak dokonce pod úroveň supernízko úročených švýcarských bondů.
Silný apetit po českých dluhopisech potvrdila také aukce ročního státního dluhopisu, kde si ministerstvo financí dokázalo půjčit za rekordně nízký úrok (-1,72 %). Není divu, že ministerstvo financí (i přes přebytkové rozpočty) zatím nijak nespěchá se splácením veřejného dluhu. Peníze půjčené za výrazně záporný výnos je schopné uložit za kladnou nulu u ČNB a na rozdílu vydělat.
Proč jsou české výnosy tak nízko? Primárně kvůli sázkám na zisky koruny po vypnutí intervencí. Ty na začátku roku výrazně zesílily - odhadujeme, že v průběhu prvního týdne činily intervence v průměru okolo miliardy eur denně a na začátku druhého lednového týdne soudě podle přírůstků likvidity tlak ještě zesílil (za pondělí odhadem až na dvě miliardy eur). ČNB tak z trhu musela od začátku roku pravděpodobně odsát eura, která se objemem již blíží ročnímu přebytku českého zahraničního obchodu. Velká část nových peněz končí přímo nebo nepřímo v českých vládních dluhopisech. I proto jejich podíl na celkovém českém dluhu dále narůstá - na konci roku 2016 vzrostl nad 30 % (z cca 20 % na konci roku 2015).
Situace se může změnit až ve chvíli, kdy Česká národní banka dovolí koruně posílit do té míry, že investoři přestanou sázet na další zisky měny - poptávka po státních dluhopisech by pak měla zeslábnout. Druhou možností je to, že to investoři se sázkami na zisky koruny jednoduše přeženou. Sami pak budou chtít v určitou chvíli (před nebo po vypnutí intervencí) své dlouhé pozice v koruně utlumit - i pak může poptávka po českých dluhopisech načas ochladnout. Pokud budou otevřené korunové pozice narůstat dál takovým tempem jako doposud, není takový scénář vůbec mimo hru.
