Americká ekonomika v lednu výrazně překvapila, když vytvořila 227 tisíc pracovních míst

Míra participace v lednu vzrostla z 62,7 % na 62,9 % a míra nezaměstnanosti U6, jež bere v úvahu také lidi, kteří již hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný úvazek, se zvýšila z 9,2 % na 9,4 %.

Analytici čekali, že celková míra nezaměstnanosti setrvá na 4,7 %. Fed ve své makroekonomické prognóze z prosince odhadl, že letos míra nezaměstnanosti klesne na 4,5 % a na této úrovni setrvá minimálně do roku 2019.

Nárůst míry nezaměstnanosti doprovázený růstem míry participace naznačuje, že se na trh práce vracejí lidé, kteří hledání práce dříve vzdali. Počet práceschopných lidí, kteří ale na trhu práce nejsou, se v lednu snížil z 95,1 milionu na 94,4 milionu.

Průměrná hodinová mzda se v meziročním srovnání zvýšila o 2,5 %, v prosinci růst činil 2,8 % (revidováno z 2,9 %). Meziměsíčně v lednu průměrná hodinová mzda stoupla o 0,1 % po 0,2% prosincovém růstu (revidováno z +0,4 %). Čekal se růst o 0,2 %. Prosincové meziroční tempo růstu mezd bylo nejvyšší za více než sedm let (od června 2009) a lednový nárůst počtu pracovních míst byl nejvyšší od loňského září.

Dojmy analytiků jsou smíšené

V soukromém sektoru vzniklo v lednu 237 tisíc míst po 165 tisících v prosinci (revidováno ze 144 tisíc). Očekával se přírůstek 169 tisíc míst. Ve veřejném sektoru zhruba 10 tisíc míst zaniklo (prosincová data revidována na -8 tisíc z +12 tisíc).

Nejvíce pracovních míst vzniklo v maloobchodu (46 tisíc), stavebnictví (36 tisíc) a v odvětví finančních služeb (32 tisíc).

Podle čtvrteční zprávy agentury ADP vytvořil soukromý sektor ve Spojených státech v lednu 246 tisíc pracovních míst. Očekával se výsledek 168 tisíc. V prosinci v soukromém sektoru vzniklo podle ADP 151 tisíc míst (revidováno ze 153 tisíc).

"Vyznění zprávy je příznivé a odráží vývoj, jehož svědky jsme již od prezidentských voleb, tedy asi tři měsíce," říká Tony Bedikian ze Citizens Bank. "Očekávání jsou nadále optimistická," dodává.

Naeem Aslam, hlavní tržní analytik Think Markets, ale upozorňuje, že je potřeba vnímat i jiná čísla než jen údaje o tvorbě pracovních míst. "Když se podíváme pod povrch, zjistíme, že tak jednoznačné to není. Nepříjemným překvapením je hlavně zpomalení růstu mezd. Musíme vidět jasný trend (růstu mezd), nejen jeho náznaky," upozorňuje Aslam.

"Argumentačně čísla v souhrnu hrají do karet spíše stoupencům pomalejšího utahování měnové politiky Fedu. Březnové zvýšení sazeb se tak zdá být zase o něco méně pravděpodobné," dodává analytik České spořitelny Jan Šumbera.

Podle Marka Hamricka, ekonoma v Bankrate.com, může nečekaně dobrý údaj o tvorbě pracovních míst reflektovat naděje, které americké podniky vkládají do nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten slíbil zvýšit investice do infrastruktury, uvolnit regulace a podporovat podniky v posilování aktiv na domácí půdě. Někteří analytici ale na druhou stranu upozorňují, že řada firem má z kroků Donalda Trumpa obavy a s přijímáním pracovníků bude nějaký čas vyčkávat. "Celkově jsou ale podniky ohledně směru americké ekonomiky dobře naladěné," zdůrazňuje Tom Gimbel, zakladatel a šéf pracovní agentury LaSalle Network.

Firmy trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Od roku 2011 vznikly v americké ekonomice mimo zemědělství každý rok více než dva miliony nových pracovních příležitostí. Nabírání zaměstnanců ale postupně zpomaluje, což podle ekonomů souvisí s tím, že se USA blíží stavu plné zaměstnanosti a na trhu začíná být nedostatek kvalifikované pracovní síly. Míra nezaměstnanosti spadla za čtyři roky z osmi procent.

Podle šéfky americké centrální banky Janet Yellenové by mělo v ekonomice vznikat nejméně zhruba 100 tisíc míst měsíčně, aby trh práce udržel krok s nárůstem populace v produktivním věku.

Revize údajů za listopad a prosinec ukázala, že v těchto měsících vzniklo o 39 tisíc méně pracovních míst, než se doposud uvádělo. V roce 2016 tak v americké ekonomice vzniklo měsíčně v průměru přibližně 187 tisíc míst a za celý loňský rok americká ekonomika vytvořila 2,24 milionu pracovních příležitostí.

Americká inflace je nejvýše za dva a půl roku, růst HDP zvolnil

Vývoj situace na trhu práce je důležitým faktorem při rozhodování americké centrální banky o nastavení úrokových sazeb. Ve středu Fed ponechal svoji měnovou politiku beze změny, v prohlášení ze zasedání ale měnový výbor uvedl, že ekonomická situace v USA je příznivá. Fed uvedl, že tvorba pracovních míst zůstává solidní, inflace se blíží k 2% cíli a ekonomická důvěra i aktivita jsou na vzestupu. Limity výbor dlouhodobě vidí ve firemních investicích.

Tempo růstu americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí kleslo na 1,9 % z dvouletého maxima 3,5 % ve třetím kvartálu. V prvním odhadu vývoje hrubého domácího produktu za poslední loňské čtvrtletí to minulý týden uvedlo ministerstvo obchodu USA. Ekonomiku oslabil pokles vývozu, příznivými signály do budoucna jsou ale nadále silné spotřebitelské výdaje.

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v prosinci meziročně zvýšily o 2,1 %. To představuje nejvyšší tempo růstu za dva a půl roku. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 % po listopadovém nárůstu o 0,2 %. Ke zrychlení inflace v prosinci výrazně přispěly stoupající ceny benzínu.

Fed ve své poslední makroekonomické prognóze, kterou vydal při prosincovém zasedání svého měnového výboru, odhadl, že letos HDP Spojených států stoupne o 2,1 % (předchozí odhad: 2 %) a PCE inflace dosáhne 1,9 % (proti předchozí prognóze beze změny).

Inflace by se mohla podle ekonomů v příštích letech zvyšovat rychleji, pokud nastupující prezident Donald Trump prosadí své návrhy na zvýšení investic do infrastruktury a výdajů na obranu. Fiskální stimuly na pozadí plné zaměstnanosti by podle analytiků znamenaly i mnohem vyšší tempo růstu úrokových sazeb, než se nyní čeká. Stejný názor vyjádřil na svém prosincovém zasedání i samotný Fed. V prohlášení z lednového zasedání tomuto tématu banka prostor nevěnovala.

Zdroj: Bloomberg