Evropské burzy v pátek zpevnily, za celý týden si připsaly zhruba půl procenta

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,29 % na 359,71 bodu, za celý týden pak získal 0,52 %. Britský FTSE 100 se zvýšil o 0,74 % na 7 020,22 bodu (týden: +3,1 %), francouzský CAC 40 vzrostl o 0,53 % na 5 019,26 bodu (týden: +1,9 %) a německý DAX posílil o 0,07 % na 11 180,66 bodu (týden: -0,9 %).

Pomyslným vítězem dne se stal švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux, jehož akcie vyletěly vzhůru o více než 10 % poté, co firma odtajnila lepší než očekávané výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí.

V minusu naopak skončily cenné papíry bank. Německá Deutsche Bank v pátek uvedla, že za loňský rok je poprvé po čtyřech letech v plusu, čistý zisk za loňský rok činil 341 milionů eur. Za čtvrté čtvrtletí má ale Deutsche Bank čistou ztrátu 409 milionů eur, která dalece přesáhla odhady analytiků. Akcie finančního domu tak klesly zhruba o 0,6 %.

Trhy nyní čekají na novinky týkající se obchodního vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Delegace obou zemí ve středu zahájily další kolo jednání a Donald Trump i zástupci Číny se v uplynulých dnech nechali slyšet, že vyjednávání významně pokročilo, což trhy přijaly kladně. V příštím týdnu však v Číně začnou oslavy čínského nového roku, což by mohlo další pokrok v jednáních zbrzdit.

Evropské akcie (1. února 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v lednu dále zhoršovaly, když index PMI klesl z prosincových 49,7 bodu na 49 bodů. To je nejhorší hodnota od ledna 2013. Informovala o tom v pátek společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.
• Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu v přebytku 8,8 miliardy Kč. Loni v lednu byl přebytek 26,5 miliardy korun. Důvodem poklesu je, že loni v lednu státní rozpočet získal mimořádných 17,1 miliardy korun, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k evropskému programovému období 2007 až 2013. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo ministerstvo financí.
• Zhruba 11 procent britských podniků již v souvislosti s připravovaným odchodem země z Evropské unie přesunulo část svých aktivit do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnilo podnikatelské sdružení Institute of Directors (IoD). Dalších pět procent podniků přesun aktivit do zahraničí kvůli brexitu plánuje a 13 procent firem takovýto krok aktivně zvažuje.
• Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem, která je nejrozsáhlejší smlouvou o volném obchodu, jakou kdy EU uzavřela, vstoupila v pátek v platnost. Dohoda mezi těmito dvěma ekonomickými mocnostmi vysílá zprávu, že mezinárodní pakty mají i v dobách rostoucího protekcionismu stále smysl, napsala agentura AP.

Výsledková sezóna

• Finanční ústav Deutsche Bank je za loňský rok v zisku, poprvé po čtyřech letech. Zatímco ještě v roce 2017 vykázala největší německá banka ztrátu 735 milionů eur, čistý zisk za loňský rok činil 341 milionů eur, oznámila v pátek banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Řecká vláda se chystá vydat emisi pětiletých dluhopisů. Podle agentury Reuters půjde o první pokus této jihoevropské země opatřit si peníze na finančních trzích od loňského srpna, kdy Atény opustily třetí mezinárodní záchranný program. Řecké úřady uvedly, že emise dluhopisů se uskuteční "v blízké budoucnosti, v závislosti na podmínkách na trhu".
• Evropská centrální banka by v případě potřeby mohla obnovit nákupy dluhopisů, v letošním roce je však takový krok nepravděpodobný. Šéf ECB Mario Draghi to v pondělí sdělil výboru Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti. Program nákupů dluhopisů, kterým po několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně, ECB ukončila teprve minulý měsíc.
• V roce 2018 vyměnilo českého vlastníka za zahraničního 3 483 firem. Nejvíc jich koupili Ukrajinci (776) a Slováci (674), za nimi s odstupem následovali Rumuni (194), Rusové a Maďaři (shodně 183) a Poláci (179). V předchozích letech bylo nejvíc českých firem prodáno vždy na Slovensko. Statistiku v pondělí zveřejnila společnost Bisnode.
• Plánovaný odklon Německa od uhelné energie by neměl být kompenzován dovozem jaderné energie ze sousedních států. "Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost," řekl v pondělí v televizní stanici ZDF německý ministr hospodářství Peter Altmaier a dodal: "Nechceme dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních států."
• Dovoz zboží z Británie do ČR se v posledních měsících stále více propadá, v listopadu se snížil meziročně o 35,9 procenta. Pokles importu se postupně prohlubuje už od loňského ledna, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Český export do Británie loni za 11 měsíců klesl jen o 2,7 procenta.
• Šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary označil brexit za nejhloupější nápad za 100 let. "Jsem si ale jist, že žádný tvrdý brexit nebude," dodal na úterní tiskové konferenci ve Vídni na téma odchodu Británie z Evropské unie bez dohody. Na tiskové konferenci se ale věnoval také plánům své firmy a připustil, že by Ryanair mohl koupit jednu či dvě menší letecké společnosti.
• Slovenská centrální banka (NBS) nepatrně snížila výhled letošního růstu hrubého domácího produktu Slovenska. Ve zveřejněné prognóze v úterý také upozornila, že případné vystoupení Británie z EU bez dohody s evropským blokem by ovlivnilo slovenské hospodářství, dopady takového kroku na ekonomiku pětimilionové země pod Tatrami by ale nebyly výrazné.
• Aerolinky Norwegian Air odprodají část svých akcií, aby podpořily hospodaření ziskem tří miliard norských korun (asi 8 miliard Kč) v hotovosti. Zpráva přichází jen několik dní poté, co majitel letecké společnosti British Airways, firma IAG, vyloučil, že by se o koupi ztrátové norské letecké společnosti ucházel. Cena akcií se v reakci na úterní oznámení nízkonákladového dopravce ráno propadla zhruba o třetinu.
• Růst francouzské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překonal očekávání analytiků, protože silný export kompenzoval útlum spotřebitelských výdajů v důsledku pouličních protestů. Francouzský statistický úřad INSEE ve středu uvedl, že hrubý domácí produkt se v posledním kvartálu zvýšil o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících.
• Německý koncern Volkswagen loni zůstal pátým rokem za sebou největší automobilkou na světě z hlediska celkového objemu prodeje. Vyplývá to podle agentury Reuters z nejnovějších údajů o odbytu jednotlivých výrobců. Bez započítání těžkých nákladních vozů však Volkswagen opět předstihla aliance Renault-Nissan-Mitsubishi.
• Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1 procento z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Snížení odhadu se očekávalo, už v minulém týdnu o něm informoval list Handelsblatt.
• Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro rok 2018 na 2,8 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí. Ministerstvo o tom ve středo informovalo v tiskové zprávě. V předchozí listopadové prognóze ministerstvo předpovídalo letos růst o 2,9 procenta a pro loňský rok o tři procenta. Předloni ekonomika stoupla podle ministerstva financí o 4,4 procenta.
• Italská ekonomika vykázala ve čtvrtém čtvrtletí pokles o 0,2 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Oznámil to ve čtvrtek italský statistický úřad ISTAT. Hrubý domácí produkt se snížil už druhý kvartál za sebou, takže třetí největší ekonomika eurozóny se ocitla v recesi. Ve třetím čtvrtletí klesl HDP Itálie oproti předchozímu kvartálu o 0,1 procenta.
• Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v regionu visegrádské čtyřky poskytla s ohledem na výkonnost ekonomik nejvíce peněz Polsku, naopak Česká republika skončila na posledním místě. Viceprezident EIB Vazil Hudák ve čtvrtek novinářům řekl, že vývoj v případě Česka je spíše jednorázovým výkyvem než trendem. Do uskupení V4 patří také Maďarsko a Slovensko.
• Evropská komise podezírá osm bank z kartelu při obchodování s dluhopisy zemí eurozóny v letech 2007 až 2012. Někteří obchodníci těchto bank si měli vyměňovat obchodně citlivé informace a koordinovat obchodní strategie u eurových dluhopisů, a to především prostřednictvím internetu. Uvedla to EK ve svém čtvrtečním prohlášení, jména bank však nezveřejnila.
• Finský premiér Juha Sipilä podporuje návrh podmínit v příštím víceletém finančním období přístup členských zemí k unijním financím kvalitou jejich právního státu. Předseda vlády země, která bude ve druhém pololetí letošního roku EU předsedat, to ve čtvrtek uvedl při vystoupení v Evropském parlamentu.
• Bulharsko zahájí stavbu plynovodu vedoucího od jeho hranice s Tureckem do Srbska. Projekt, který má sloužit převážně pro přepravu ruského plynu, dostal zelenou poté, co tři společnosti včetně ruského Gazpromu podaly závazné nabídky na naplnění kapacity plynárenské sítě.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v prosinci zůstala na 7,9 % a udržela se tak na nejnižší úrovni od října 2008. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Ekonomové se stagnací počítali. V celé Evropské unii činila nezaměstnanost 6,6 procenta a byla ve srovnání s listopadem též beze změny. V osmadvacítce je údaj nejníže od začátku měsíčních statistik z ledna 2000. Nejnižší nezaměstnanost je nadále v České republice.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největšímu tuzemskému operátorovi O2 Czech Republic loni vzrostly tržby o 0,8 % na 38 miliard korun. Čistý zisk firmě ale klesl o 2,5 % na 5,45 miliardy korun. Důvodem byly vyšší odpisy kvůli investicím do nákupu sportovních práv, transformaci IT systémů a investicím do sítí na Slovensku.
• Nizozemský výrobce elektroniky a medicínské techniky Philips v závěrečném čtvrtletí loňského roku zvýšil zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITA) o 10 % na 971 milionů eur. Vyplývá to z jeho úterního sdělení. Firma těžila ze silné poptávky po nemocničních zařízeních v Číně, Latinské Americe a Evropě a překonala očekávání analytiků.
• Čistý zisk německého průmyslového podniku Siemens klesl v prvním finančním čtvrtletí meziročně o 50 procent na 1,12 miliardy eur. Nedařilo se jeho energetickému a plynárenskému podnikání a musel platit vyšší daně. Společnost to oznámila ve středu před zahájením valné hromady a dodala, že stále doufá v dokončení své obří fúze s francouzským Alstomem v první polovině letošního roku.
• Italskému výrobci luxusních sportovních aut Ferrari vzrostl v loňském roce čistý zisk o 48 procent na 787 milionů eur. Vysoký růst podpořil prodej vozů s dvanáctiválcovými vidlicovými motory (V12) a úpravy vozů na přání zákazníků. Uvedla to automobilka ve čtvrtečním prohlášení.
• Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Royal Dutch Shell zvýšila v loňském roce zisk o 36 procent na čtyřleté maximum 21,4 miliardy dolarů. Oznámila to ve čtvrtek firma, která působí i v České republice. Na hospodaření podniku měly příznivý dopad vyšší ceny ropy a plynu.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia vloni snížil ztrátu na 340 milionů eur z 1,5 miliardy eur v předchozím roce. Firma ve čtvrtek také uvedla, že zlepšení hospodářských výsledků očekává letos i příští rok, i když první pololetí bude zřejmě slabší. Akcie firmy proto na burze v Helsinkách po zahájení obchodování odepisovaly více než pět procent.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) ve čtvrtém čtvrtletí překvapivě klesl zisk před zdaněním meziročně o 11 procent na 4,4 miliardy švédských korun(10,9 miliardy Kč). Podle čtvrtečního sdělení firmy jsou na vině náklady na modernizaci logistiky, investice do výstavby nových prodejen, s jejichž pomocí se podnik snaží získat větší podíl i na rychle rostoucím internetovém trhu, a také slevové akce.

Zdroj: CNBC