Evropské burzy v pátek stouply, za celý týden získaly zhruba 3 %

Regionální index STOXX Europe 600 se zvýšil o 1,41 % na 368,94 bodu, za celý týden pak získal 3,04 %. Britský FTSE 100 si připsal 0,55 % na 7 236,68 bodu (týden: +2,34 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 1,79 % na 5 153,19 bodu (týden: +3,86 %) a německý DAX posílil o 1,89 % na 11 299,8 bodu (týden: +3,6 %).

Dařilo se zejména sektorům základních materiálů a automobilů, tedy odvětvím s vysokou expozicí vůči Číně. Podpořil je optimismus investorů ohledně dosažení americko-čínské obchodní dohody.

Pozornost poutalo také vystoupení člena Výkonné rady ECB Benoita Coeurého, jenž prohlásil, že banka by mohla podpořit ekonomiku eurozóny prostřednictvím nové nabídky levných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky.

Proti trendu šly ve čtvrtek akcie francouzského satelitního operátora Eutelstat, které se propadly zhruba o 6 %. Důvodem bylo zveřejnění horších než očekávaných výsledků hospodaření za první fiskální pololetí.

O více než tři procenta posílily akcie největší německé pojišťovny Allianz, která ve čtvrtek oznámila růst celoročního zisku a překvapivě výrazné zvýšení dividendy.

Evropské akcie (15. února 2019), zdroj: CNBC 

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Růst české ekonomiky loni zpomalil na 3 procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.
• Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali na jednaní bankovní rady ČNB minulý týden členové bankovní rady Vojtěch Benda a Aleš Michl. Pro rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny hlasovalo pět zbylých členů rady. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který v pátek ČNB zveřejnila. Rada tak úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 1,75 procenta.
• Evropská centrální banka by mohla podpořit ekonomiku eurozóny prostřednictvím nové nabídky levných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky. Uvedl to v pátek člen Výkonné rady ECB Benoit Coeuré. Jeho slova vedla k výraznému posílení akcií bank z eurozóny i k poklesu eura.
• Tempo meziročního růstu inflace na Slovensku v lednu zrychlilo na 2,2 procenta z 1,9 procenta loni v prosinci. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. V závěru loňska byla inflace v zemi na ročním minimu. V Česku meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 2,5 procenta z prosincových dvou procent.

Výsledková sezóna

• Britská finanční skupina Royal Bank of Scotland (RBS) loni více než zdvojnásobila čistý zisk na 1,6 miliardy liber a vyplatí nad očekávání dobrou dividendu. Její šéf Ross McEwan v pátek výsledek označil za "velmi dobrý tváří v tvář ekonomické a politické nejistotě" ve spojitosti s brexitem. Zároveň zpravodajskému serveru BBC řekl, že dopad vystoupení Británie z Evropské unie by mohl být závažnější, než dříve varovala britská centrální banka.
• Největší evropské pojišťovně Allianz vzrostl v loňském roce čistý zisk o téměř deset procent na 7,5 miliardy eur. Hospodaření podpořily nižší výplaty škod po katastrofách. Společnost se rozhodla zvýšit dividendu o 12,5 procenta. Firma, která působí i v České republice, o tom informovala v pátečním prohlášení.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Růst britské ekonomiky v loňském roce zpomalil na 1,4 procenta z předloňských 1,8 procenta. Jeho tempo tak bylo nejslabší od roku 2012, kdy pátá největší ekonomika světa vzrostla rovněž o 1,4 procenta. Podle serveru BBC to vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil britský statistický úřad. Za zpomalením hospodářského růstu je podle analytiků hlavně nejistota ohledně odchodu Británie z Evropské unie a také slabá zahraniční poptávka.
• Meziroční inflace v lednu stoupla zhruba na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Důvodem je podle nich především zdražení cen energií na počátku letošního roku, které ovšem zřejmě tlumil vývoj cen pohonných hmot a potravin. Český statistický úřad zveřejní údaje ve středu 13. února.
• Austrálie v pondělí po dvou letech průtahů podepsala smlouvu s francouzskou firmou Naval Group na výrobu 12 ponorek za 50 miliard australských dolarů. Jedna z nejlukrativnějších obranných zakázek na světě má Austrálii pomoci ochránit její strategické a obchodní zájmy v asijsko-pacifickém regionu, kde se odehrává boj o vliv mezi Čínou, Spojenými státy a regionálními mocnostmi. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
• Schválení odchodu Británie z Evropské unie v referendu z června 2016 přimělo britské podniky ke zvyšování investic v ostatních členských zemích EU, a to zřejmě na úkor domácích investic. Vyplývá to ze studie Centra pro ekonomickou výkonnost (CEP), které je součástí Londýnské ekonomické školy (LSE).
• Pokud by Británie nakonec opustila EU bez dohody, způsobilo by to britské ekonomice citelný šok, jehož dopady by nijak podstatně nezmírnil ani očekávaný slabší kurz libry. Během vystoupení na akci pořádané listem Financial Times to v úterý v Londýně řekl guvernér britské centrální banky Mark Carney. Podle něj by si nikdo neměl dělat iluze, že případný brexit bez dohody by britskému hospodářství neuštědřil ránu.
• Polský protikorupční úřad (CBA) v úterý zadržel bývalého generálního ředitele a další dva vedoucí pracovníky státní rafinerské společnosti PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu. Důvodem je obvinění, že způsobili firmě PKN rozsáhlé hmotné škody. Uvedla to agentura PAP.
• Tempo růstu ruské ekonomiky letos zpomalí na 1,3 procenta z šestiletého maxima 2,3 procenta dosaženého v loňském roce. Předpovědělo to v úterý ruské ministerstvo hospodářství. Loňský silný růst podle ministerstva podpořily jednorázové faktory, takže není udržitelný. Informovala o tom agentura Reuters.
• Hospodářskou úroveň Česka hodnotí kladně nejvíc lidí za posledních 23 let, a to zhruba čtyři pětiny obyvatel republiky. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Češi hodnotili i ekonomickou úroveň devíti dalších evropských zemí, hlavně ze Střední Evropy. Česko je v žebříčku třetí za Německem a Rakouskem, na poslední příčce skončilo Rumunsko.
• Španělsko hodlá v letech 2025 až 2035 uzavřít všech svých sedm jaderných elektráren. Oznámila to ve středu ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová. Uzavření jaderných elektráren je součástí plánu, podle kterého se má veškerá elektrická energie ve Španělsku od roku 2050 vyrábět z obnovitelných zdrojů.
• Evropská unie se dohodla na nových předběžných pravidlech pro plynovody, jako je Nord Stream 2. Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na nich shodly všechny členské státy a nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament. V řádu měsíců by tak mohla spatřit světlo světa očekávaná nová evropská směrnice upravující trh se zemním plynem.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu zrychlil na 2,5 procenta z prosincových dvou procent. Zdražovalo zejména bydlení, alkohol nebo tabák. Ve srovnání s loňským lednem naopak zlevnily některé potraviny a nealkoholické nápoje. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o procento.
• Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, za loňský rok skončil podle předběžných údajů v přebytku 38,2 miliardy korun. Přebytkový byl popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
• Evropská společnost Airbus ohlásila ve čtvrtek konec výroby letounu A380 superjumbo. Největší stroj pro osobní přepravu na světě přestane kvůli nezájmu zákazníků vyrábět v roce 2021. Letadlo mělo konkurovat legendárnímu boeingu 747, aerolinky ale dávají přednost menším modelům.
• Vytvoření prvního společného mechanismu na prověřování vlivu přímých zahraničních investic na strategické sektory Evropské unie ve čtvrtek podpořili poslanci Evropského parlamentu. Cílem nařízení je prověřit, zda přímé investice ze třetích zemí - například Číny či Ruska - neohrožují strategické zájmy EU. Poslanci EP rovněž schválili návrh nařízení, které má ukončit diskriminaci uživatelů platebních služeb v zemích, jako jsou Česko, Polsko či Chorvatsko.
• Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům zvýšil pouze o 0,2 procenta, tedy stejným tempem jako ve třetím kvartálu. Uvedl to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj předběžný odhad z konce ledna. V celém loňském roce hospodářský růst eurozóny zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,4 procenta.
• Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 % ve třetím kvartálu. Těsně se tak vyhnula recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Vyplývá to podle agentury Reuters ze čtvrtečních údajů spolkového statistického úřadu.
• Rakouský antimonopolní úřad ve čtvrtek zahájil vyšetřování amerického internetového obchodu Amazon kvůli podezření, že firma porušuje rakouské i evropské zákony na ochranu hospodářské soutěže. Informují o tom agentury APA a Reuters.
• Daňové výhody ve výši stovek milionů eur, které poskytla Belgie 35 nadnárodním společnostem, jsou legální. Rozhodl o tom ve čtvrtek Tribunál Evropské unie, který je druhým nejvyšším unijním soudním orgánem. Svým verdiktem tribunál zvrátil rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 a jeho právní názor může být přinejmenším symbolickou vzpruhou pro další firmy včetně Applu, kterým EK kvůli údajným nelegálním daňovým dohodám nařídila doplatit na daních miliardy eur.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Nezvykle dlouhé a horké léto v severní Evropě se podepsalo na hospodářských výsledcích provozovatele zájezdů TUI Group. V prvním finančním čtvrtletí se provozní ztráta v souladu s očekáváním firmy prohloubila na 83,6 milionu eur z 36,7 milionu o rok dříve. Kromě počasí měla na zhoršení výsledku hospodaření vliv i slabší libra, uvedla v úterý firma.
• Provozní zisk německé ocelárenské a strojírenské společnosti ThyssenKrupp se v prvním finančním čtvrtletí propadl o 26 procent na 333 milionů eur. Oznámila to v úterý firma. Zároveň poukázala na zhoršující se globální makroekonomické podmínky, které jsou klíčové pro poptávku po jejích produktech, napsala agentura Reuters.
• Německému obchodnímu řetězci Metro, který působí i v České republice, klesl ve třetím finančním čtvrtletí čistý zisk meziročně o téměř 13 procent na 202 milionů eur. Oznámila to v úterý firma, ve které vlastní podíl český investor Daniel Křetínský.
• Fotovoltaická společnost Photon Energy vykázala za loňský rok provozní zisk EBITDA 8,24 milionu eur (meziročně +4,9 %) při tržbách 20,26 milionu eur (meziročně +17,6 %). Více než 20 milionů eur celoročních tržeb vykázala firma vůbec poprvé.
• Druhá největší německá banka Commerzbank zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku čistý zisk o 51 % na 113 milionů eur a překonala tak odhady analytiků. Očekávání zisků a tržeb na příští rok ale koncern zmírňuje a ke spekulacím o chystané fúzi s Deutsche Bank ve čtvrtek nic bližšího nesdělil.
• Belgická bankovní a pojišťovací skupina KBC ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o více než polovinu na 621 milionů eur z 399 milionů eur před rokem. V celém loňském roce nicméně čistý zisk KBC zůstal téměř beze změny na 2,57 miliardy eur.
• Čistý zisk francouzského výrobce automobilů Renault se v loňském roce propadl o zhruba 35 procent na 3,45 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek firma, v jejímž čele vloni ještě stál Carlos Ghosn. Ten byl v listopadu zadržen v Japonsku kvůli údajným finančním deliktům a v lednu odstoupil z funkce předsedy správní rady i výkonného ředitele Renaultu.
• Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Puma se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo, přesto ve čtvrtek vydal na letošek jen opatrný výhled, což následně oslabilo jeho akcie. Tržby Pumy v závěrečném kvartálu loňska přitom stouply po očištění od směnných kurzů o 20 procent na 1,2 miliardy eur a překonaly odhady. Provozní zisk se vyšplhal na 38 milionů eur a jen mírně zaostal za odhadem.
• Výsledky Credit Suisse Group ve 4Q: Čistý zisk 292 milionů CHF (loni: -2,13 miliardy CHF, odhad: 202 milionů CHF), tržby 4,80 miliardy CHF (lon: 5,19 miliardy CHF, odhad: 4,84 miliardy CHF).
• Výsledky AstraZeneca ve 4Q: Upravený čistý zisk na akcii 1,58 USD (meziročně +22 %, odhad: 1,8 USD), tržby 6,42 miliardy USD (meziročně +11 %, odhad: 6,32 miliardy USD).
• Výsledky Nestlé ve 2018: Čistý zisk 10,1 miliardy CHF (loni: 7,2 miliardy CHF, odhad: 11,27 miliardy CHF), tržby 91,44 miliardy CHF (meziročně +2,1 %, odhad: 91,40 miliardy CHF).

Zdroj: CNBC