EU bude moci kvůli kybernetickým útokům uvalovat sankce
Evropská unie bude moci uvalit sankce na ty, kteří jsou zodpovědni za kybernetické útoky na unii, na její členské země, ale i na třetí státy či na mezinárodní organizace. Pravidla v pátek potvrdily členské země. Evropská komise v pátek před blížícími se volbami do Evropského parlamentu rovněž ocenila pokrok, který tři velké internetové firmy - Facebook, Google a Twitter - udělaly ve snaze potírat na síti dezinformace a falešné zprávy. Společnosti by přesto podle ní měly udělat víc.
Obavy z různých způsobů zneužití celosvětové počítačové sítě v EU sílí před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, plánovanými na konec května. Opakovaně jsou připomínány pokusy ovlivnit volby v USA i některých evropských zemích v posledních letech, často bývá v této souvislosti zmiňována role Ruska či subjektů s touto zemí spojených.
Na kybernetické útoky proti sítím EU, jejích členských zemí, ale i třetím státům a mezinárodním organizacím bude nyní moci unie reagovat uvalením zákazu cestování do EU a zmrazením evropského majetku vůči osobám či subjektům za útoky zodpovědným či s nimi spojeným.
Nový sankční režim bude moci být využit v reakci na útok, který má významný dopad a který vzniká nebo je uskutečněn mimo EU, využívá mimoevropskou infrastrukturu či jej organizují nebo se na něm podílejí - případně jej podporují - lidé a subjekty mimo členské země unie.
Kromě samotných útoků na počítačové sítě, jejichž počet podle evropských odborníků v posledních letech narůstá, se unie zabývá i sílícími dezinformačními kampaněmi a vlnou takzvaných "fake news". Ty přitom mohou cílit na evropské voliče ve snaze ovlivnit určitým způsobem jejich rozhodování.
Tři velké internetové firmy, tedy Facebook, Google a Twitter, se loni dobrovolně rozhodly přistoupit ke kodexu chování právě v souvislosti s dezinformacemi. Svůj záměr přistoupit ke kodexu dal nyní najevo také Microsoft.
Kodex firmy zavazuje například k zajištění transparentnost politické reklamy na jejich platformách, k identifikaci a likvidaci falešných uživatelských účtů a automatizovaných "botů", či třeba ke spolupráci s výzkumníky, kteří šíření dezinformací mapují a zkoumají.
Každý měsíc také Evropské komisi oznamují vývoj. Komise dnes ocenila jejich poslední aktivity, v případě firmy Google například ohledně reklamy, ale varovala, že to stále není dost.
"Poskytnuté údaje stále nemají míru detailů umožňující přesné a nezávislé vyhodnocení, zda a jak přístup platforem skutečně přispěl k omezení šíření dezinformací v EU," uvedli ve společném prohlášení členové komise. Mezi nimi je i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
Zdroj: ČTK
