Evropské akcie v pátek zpevnily, za celý týden ale oslabily zhruba o 3 %

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,73 % na 380,22 bodu, za celý týden ale oslabil o 2,95 %. Britský FTSE 100 si připsal 1,1 % na 7 155,38 bodu (týden: -3,65 %), francouzský CAC 40 vzrostl o 0,91 % na 5 488,32 bodu (týden: -2,7 %) a německý DAX získal 0,73 % na 12 012,81 bodu (týden: -2,24 %).

Pozitivně trh v pátek přijal také slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který uvedl, že je otevřen návrhům britského premiéra Borise Johnsona stran dohody o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, není jimi však přesvědčen.

Proti trendu šly akcie britské maloobchodní společnosti Marks & Spencer, které zlevnily o necelá 4 % poté, co na ně snížila doporučení banka HSBC. Nový rating je na stupni "reduce" oproti původnímu "hold".

Evropské akcie (4. října 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Energetická společnost ČEZ plánuje nyní prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. Do roku 2040 pak chce odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon klesne z dnešních 6,2 gigawattu na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice. Zástupci firmy to uvedli na páteční tiskové konferenci v sídle společnosti v Praze.
• Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 25. září viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Vojtěch Benda. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání rady. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech.
• Británie bude potřebovat nový přístup ke zdanění řidičů, protože přesun k elektrickým vozům zřejmě způsobí významný výpadek daňových příjmů z prodeje benzinu. Příjmy z daně z pohonných hmot činí 28 miliard liber ročně, což jsou téměř čtyři procenta celkových vládních příjmů. Tyto příjmy se však s nástupem elektrických aut v příštích desetiletích vytratí, varoval britský Institut pro rozpočtová studia (IFS).
• Některé podnikatelské svazy na Slovensku upozornily na zhoršující se výkonnost firem a na negativní dopady takzvaného sociálního balíčku, který jen několika měsíců před parlamentními volbami prosadila vládní koalice. Zhoršení vývoje ekonomiky proti dřívějším odhadům předpokládá i vláda.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Soud v Braunschweigu se dnes dopoledne začal zabývat hromadnou žalobou zhruba 470 000 klientů na automobilový koncern Volkswagen ve skandálu Dieselgate, který propukl před čtyřmi lety. Majitelé automobilů s naftovými motory se žalobou pokoušejí zvýšit své šance na odškodnění od automobilky. U soudu je zastupuje německý svaz na ochranu spotřebitelů VZBV.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v září zůstala na pěti procentech. Počet nezaměstnaných se snížil o 10 000 lidí na 2,276 milionu. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které v pondělí zveřejnil spolkový úřad práce.
• Refundace zrušených rezervací klientů zkrachovalé britské cestovní kanceláře Thomas Cook bude trvat déle, než se předpokládalo. Úřad pro civilní letectví (CAA) totiž nemá od společnosti všechna potřebná data. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření úřadu.
• Přední německé hospodářské instituty snížily svůj společný odhad letošního růstu německého hospodářství na 0,5 z 0,8 procenta. S odkazem na své dva zdroje o tom informuje agentura Reuters. Svůj odhad přitom instituty upravily už v dubnu, kdy jej na hodnotu 0,8 procenta snížily z dříve předpokládaných 1,9 procenta.
• Meziroční míra inflace v eurozóně poklesla v září na 0,9 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v prázdninových měsících. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Statistika opět potvrdila dlouhodobé obavy Evropské centrální banky, která chce s ohledem na hospodářský růst udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Meziroční růst ekonomiky ČR ve 2. čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v prvním čtvrtletí činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Podle prvních dvou odhadů z poloviny a konce srpna HDP meziročně rostl ve 2. čtvrtletí o 2,7 procenta, v úterý tedy statistici tento údaj vylepšili.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září nezměnily. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, zůstal na srpnových 44,9 bodu. Patří tak k nejslabším od poloviny roku 2009. Informovala o tom v úterý společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
• Britský účetní regulátor FRC spustil vyšetřování auditu účetní uzávěrky zkrachovalé britské cestovní kanceláře Thomas Cook za rok končící 30. zářím 2018, který provedla účetní firma Ernst & Young (EY). Britský úřad pro civilní letectví (CAA) v úterý vypravil 39 letů, jimiž se domů dostane dalších 7 000 klientů zbankrotované společnosti, napsala agentura Reuters.
• Vládní dluh ČR ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 11,8 miliardy korun na 1,8171 bilionu korun. Míra zadlužení představovala 33,11 procenta hrubého domácího produktu, což je meziroční pokles o 2,15 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím se dluh snížil o 19,1 miliardy korun a míra zadlužení klesla o 0,86 procentního bodu.
• Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růstu domácí ekonomiky na letošní a příští rok kvůli slabší globální poptávce po zpracovatelském zboží a rostoucí podnikatelské nejistotě vlivem obchodních sporů. Letos čekají zvýšení hrubého domácího produktu o 0,5 procenta, příští rok má tempo růstu zrychlit na 1,1 procenta. Instituty tak ve středeční zprávě potvrdily předchozí informace agentury Reuters.
• Premiér Andrej Babiš odmítá zavedení speciální daně pro banky. Podle něj by znejistěla celé podnikatelské prostředí a poškodila všechny občany. Premiér to ve středu řekl novinářům ve Vyskeři v Českém ráji. O zavedení bankovní daně hovořila v minulých dnech ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. Pokud se na tom nedohodne s ANO, hodlá sociální demokracie zavedení sektorové bankovní daně navrhnout sama, uvedla Maláčová.
• Slovensko na začátku příštího roku, jen dva měsíce před plánovaným termínem parlamentních voleb, zvýší minimální mzdu. V absolutním vyjádření to bude nejvýrazněji v novodobé historii země. Plán ve středu schválila vláda, řekl novinářům premiér Peter Pellegrini. Minimální plat v zemi pod Tatrami od ledna vzroste na 580 eur z letošních 520 eur, tedy o 11,54 procenta. Zaměstnavatelé navrhovali pomalejší růst, odbory požadovaly stanovení minimální mzdy nad hranici 600 eur.
• Francie a Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi, pokud Spojené státy v obchodním sporu kolem společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a zavedou cla. Řekl to ve čtvrtek francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Američané jsou oprávněni zavést na dovoz z Evropy cla díky verdiktu Světové obchodní organizace.
• Aktivita podnikatelského sektoru ve Spojeném království v září opět klesla, její index sestoupil na nejnižší úroveň od měsíce po referendu z června 2016, ve kterém si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu společností IHS Markit a CIPS. Výsledky průzkumu podle IHS Markit signalizují, že britská ekonomika vstoupila do recese.
• Evropská komise bude proti zpomalování ekonomiky bojovat využíváním rozpočtových nástrojů či posilováním investic. Europoslancům to ve čtvrtek řekl navržený italský eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni, který rovněž přislíbil, že se zasadí o vybudování celounijního systému pojištění pro případ náhlého nárůstu nezaměstnanosti.
• Španělská vláda připravuje opatření v hodnotě 300 milionů eur k řešení dopadů krachu britské cestovní kanceláře Thomas Cook na hospodářství země. Oznámila to ve čtvrtek španělská ministryně turistiky Reyes Marotová.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně se v září zastavil a šance na zlepšení v tomto měsíci jsou slabé. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Pokračující pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu stále více ovlivňuje i sektor služeb.
• Meziroční tempo růstu tržeb maloobchodníků v eurozóně dosáhlo v srpnu hodnoty 2,1 %. Po červencovém nárůstu o 2,2 % analytici očekávali zvýšení o 0,9 %. Meziměsíčně tržby naopak stouply o 0,3 % (odhad: +0,3 %, červenec: -0,5 %, revidováno z -0,6 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédský prodejce oděvů Hennes & Mauritz zvýšil ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním na 5,01 miliardy SEK ze 4,01 miliardy SEK ve stejném období v loňském roce. Výsledek překonal očekávání analytiků a znamená první růst čtvrtletního zisku za více než dva roky, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026