Obama připouští ruské řešení syrské krize, chce ale na Asadův režim dále tlačit hrozbou útoku
Americký prezident Barack Obama označil ruskou snahu přimět Bašára Asada k odevzdání chemických zbraní za možný "průlom", nejprve je však podle něj potřeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde o zdržovací taktiku. V každém případě hodlá dále tlačit na jeho režim hrozbou vojenského útoku, řekl v rozhovoru pro stanici CNN. Obama si podle svých slov není jistý, zda Kongres schválí akci v Sýrii. Zda nařídí útok i bez souhlasu zákonodárců, rozhodne až po hlasování, uvedl pro NBC News.
Obama v pondělí večer washingtonského času poskytl sérii rozhovorů americkým televizím ve snaze přesvědčit veřejnost i Kongres o podpoře útoku proti režimu syrského prezidenta Asada. Podle šéfa Bílého domu je pondělní aktivita ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova směřující k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní "potenciálně pozitivní", je na ni však potřeba nahlížet spíše skepticky. Spojené státy musejí prý prodiskutovat s Ruskem a mezinárodním společenstvím tento nový návrh a zjistit, zda "lze dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní". O možné diplomatické iniciativě v řešení syrské krize již prý diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20 minulý týden.
Obama dal v rozhovorech najevo, že by dal přednost mírovému řešení, o vojenském úderu však nadále hodlá Kongres přesvědčovat. O tom, že se mu to povede, přitom Obama nečekaně zapochyboval. "Neřekl bych, že jsem si jistý," prohlásil prezident. Hlasování stejně jako názor americké veřejnosti prý bere "velice vážně", o tom, zda nařídí případný úder i bez souhlasu Kongresu, se však dosud nerozhodl. Učiní tak až po samotném hlasování.
Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku, které přinášejí americké tajné služby. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že při srpnovém útoku zemřelo na předměstí Damašku přes 1 400 lidí a že má důkazy o tom, že Asadova armáda použila nervový plyn sarin.
Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnuta je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.
Pokud by Washington upustil od současné vojenské hrozby, podle Obamy by veškeré snahy na jakoukoli vážně míněnou dohodu byly nereálné. "Fakt, že americká administrativa i já jsme řekli, že to myslíme vážně, podle mě přispěl k některým velice zajímavým rozhovorům," řekl Obama ve zjevné narážce na pondělní jednání ministrů zahraničí Ruska a Sýrie o možné likvidaci Asadova chemického arzenálu.
Část kongresmanů nechce vojenský zásah podpořit proto, že nevidí v Asadově použití chemických zbraní v blízkovýchodní zemi jakoukoli hrozbu pro bezpečnost USA a Američanů. Obama v rozhovoru pro CNN prohlásil, že chemické zbraně "představují významnou hrozbu pro celý svět, a zvláště pro USA".
