Je strategie "kup a drž" skutečně mrtvá?
S nejhoršími investičními koncepty přicházejí investoři v době tržních extrémů. Jedním z takových je tvrzení, že je strategie "kup a drž" minulostí.
Nejpraštěnějším obdobím v tomto ohledu byl vrchol "nové éry" v letech 1999 a 2000, kdy se stala bestsellerem kniha "Dow 36,000". Analytikům z Morningstar bylo za downgrade ratingů technologických akcií tehdy vyhrožováno smrtí (80letá matka senior manažera Morningstar byla až po uši naložená v CMGI - internetové firmě, která ztratila 99 % hodnoty během 2 let).
Výrok založený na emocích
Žijeme v podobně potrhlé době. Extrém na akciovém trhu – krach v roce 2008 - způsobil na indexu S&P 500 největší ztrátu kalendářního roku za posledních 77 let. Velikost tržního pohybu zatemnila smysly investorů. Nová éra znamenala chamtivost, po níž následovaly jen úzkost a strach.
Napříč investorskou komunitou po roce 2008 to vedlo k šíření fám, že je strategie "kup a drž" mrtvým konceptem. Portfoliomanažeři a autoři knih o financích začali tvrdit, že se doba změnila. "Kup a drž", heslo, které fungovalo v minulosti, mělo být zapomenuto.
V reálu přitom investiční podmínky v roce 2009 nebyly odlišné od těch před několika lety. Chodily jen méně příjemné ekonomické zprávy, ceny akcií byly níže, ekonomiky se potýkaly s recesí a všude byl cítit strach z možné deprese. Vše ale (jako vždy) mělo dříve či později pominout.
Ekonomické cykly dají občas akciím "na frak"
Rok 2009 působí velmi odlišně i ve zpětném pohledu. Poprvé za několik desetiletí zaostal klouzavý 10letý výnos z akcií za hotovostí a dluhopisy.
Neexistuje ale žádné pravidlo, že riziková aktiva předstihnou ta bezpečnější během každé klouzavé desetileté periody. Jak tato čísla dopadnou, by nemělo ovlivňovat investiční strategii.
Nemá smysl zpochybňovat "kup a drž" kvůli chabým výnosům v nepříznivém období. Lépe nakoupit v takové době více akcií, abyste si mohli užívat výnosů v lepších časech.
Nový normál nízkých výnosů Billa Grosse
Pak přišly novinové titulky o "novém normálu", myšlence Billa Grosse z největšího dluhopisového fondu PIMCO. Po recesi mezi lety 2008 až 2009 nemělo čekat USA stabilní oživení, jejich ekonomika se měla dál plahočit. Akcie měly vykazovat dlouhodobě nižší výnosy a investorům se nemělo vyplácet nakupovat při korekcích.
Proroctví se ale nenaplnilo - akcie od té doby přinesly vysoké výnosy a nákupy při poklesech byly ziskové. Zaprvé, v tezi "nového normálu" nikdy nezaznělo, že by strategie "kup a drž" měla být minulostí, a zadruhé, i kdyby se tak stalo, nikdy není radno volit investiční přístup na základě akciových předpovědí od dluhopisového experta.
Po finanční krizi zažil americký akciový trh nejlepších 4,5 roku ve své historii. Od jara 2009 je jeho kumulativní zisk 125 %. S téměř nulovou inflací během této časové periody jsou i reálná čísla solidní. Porazil dluhopisy, hotovost, alternativy i komodity a mírně předčil také většinu mezinárodních akcií.
Zlatý věk
Ti, co opustili akcie kvůli dluhopisům, hotovosti, alternativám nebo komoditám po roce 2008, ztratili zhruba sumu původní investice kvůli nákladům příležitosti. Investice 10 tisíc USD do amerických akcií v roce 2009 by měla nyní hodnotu 22 tisíc USD ve srovnání s 13,5 tisíci USD v dluhopisovém fondu a 10,5-13 tisíci USD u hotovosti, alternativ nebo komoditního fondu.
"Kup a drž je mrtvou strategií" - výrok, který se běžně dostavuje po větších medvědích trzích. Jde ale proti Jacku Boglovi, Warrenu Buffettovi a téměř každému v akademické komunitě. "Kup a drž" je normou. Když nefunguje, je to spíše výjimka. Je totiž zatraceně obtížné přijít na něco lepšího. Za použití real-time dat nemůže ani zcela racionální investor, který sleduje optimální tradingovou strategii a nedělá chyby kvůli emocím nebo matematice, překonat ty, co se drží strategie "kup a drž" (studie dokazující opak argumentují nadprůměrnými výsledky většinou jen kvůli zkreslení zpětného pohledu). A zkuste si jen představit, jak by to asi dopadlo v případě investorů z reálného (nedokonalého) světa!
Zdroj: Morningstar
