Evropské akcie se v úterý po slabých německých datech obchodovaly smíšeně

Obchodování na evropských akciových trzích v úterý skončilo nejednotně. Investory zklamala slabá data z Německa, podle kterých v červnu nálada tamních podnikatelů kvůli obavám ze zpomalení růstu v největší evropské ekonomice klesla druhým měsícem v řadě.
Britský FTSE 100 klesl o 0,20 %, německý DAX ale naopak vzrostl o 0,17 % a francouzský CAC 40 posílil o 0,06 %. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 0,07 % na 3 284,81 bodu. Největší zisky si připsaly akcie chemiček a tituly z realitního sektoru. Oslabily naopak akcie ze sektoru základních materiálů, bankovní tituly a také cenné papíry ze sektoru finančních služeb.
Akcie německé automobilky BMW (+2,84 %) zdražily téměř o tři procenta poté, co na ně analytici z banky UBS zvýšili investiční doporučení na "buy" z "neutral" a současně zvýšili 12měsíční cílovou cenu na 105 eur z 92 eur.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Index podnikatelského klimatu sledovaný institutem Ifo v červnu nečekaně klesl na 109,7 bodu z květnových 110,4 bodu. Očekával se mírnější pokles na 110,3 bodu. Hodnocení současné situace zůstalo stabilní na 114,8 bodu, očekával se růst na 115,9 bodu. Očekávání se však zhoršilo na 104,8 bodu ze 106,2 bodu, ačkoliv se očekával lepší výsledek 105,9 bodu.
- Reálné mzdy v Německu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 1,3 %. Přispěla k tomu nízká inflace i zvýšení nominálních mezd, uvedl v úterý Spolkový statistický úřad. Je to poprvé od začátku loňského roku, kdy se reálné mzdy zvýšily. Růst byl nejrychlejší od druhého čtvrtletí 2011.
- Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 2,3 %. Banka snížila úroky již 23. měsíc za sebou s cílem podpořit hospodářský růst.
- Turecká centrální banka nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu na 8,75 %. Očekávalo se snížení o 50 bazických bodů na 9,0 % z 9,5 %.
- Bean (Bank of England): Příliš brzké omezení stimulativní politiky by mohlo ohrozit oživující produktivitu.
- Carney (Bank of England): Střednědobá rovnovážná míra nezaměstnanosti by mohla být nižší, než se čekalo.
- Společnost ČEZ podepsala ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství dohodu o narovnání s albánskou stranou. Podle dohody získá ČEZ, po splnění odkládacích podmínek, v ročních splátkách do roku 2018 celkem 100 milionů EUR, tedy částku obdobnou počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem.
- Spotřebitelská důvěra se v České republice v červnu zlepšila na -2,8 bodu z -4 bodů. Celková důvěra v domácí ekonomiku v červnu vzrostla. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) se ve srovnání s květnem zvýšil o 1,2 bodu na 8,3 bodu z květnových 7,1 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil také o 1,2 bodu, a to na 11,1 bodu z 9,9 bodu. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila ve stavebnictví a ve vybraných odvětvích služeb; v obchodě se zvýšila mírně a v průmyslu mírně klesla.
- Ruský prezident Putin stáhl svou žádost o povolení vojenského zásahu na Ukrajině. Podle agentury Interfax o tom budou zákonodárci jednat ve středu.
- Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý podepsal s rakouskou energetickou společností OMV konečnou dohodu o výstavbě rakouské větve svého kontroverzního plynovodu South Stream. Informovaly o tom agentury APA a Reuters. Dohodu o výstavbě rakouské části podepsali šéfové firem Gazprom a OMV ve Vídni, do které v úterý na jednodenní pracovní návštěvu zavítal rovněž ruský prezident Vladimir Putin. "Je to investice do zabezpečení dodávek plynu pro Evropu," uvedl po podpisu dohody generální ředitel OMV Gerhard Roiss.
- Ruské ministerstvo financí potvrdilo, že obdrželo od Ukrajiny splátku úroků z eurobondů. Rusko koupilo ukrajinské eurobondy v hodnotě tři miliardy USD koncem loňského roku a do 22. června mělo dostat na úrocích z dluhopisů 73,3 milionu USD. V pondělí však ještě Rusko peníze nemělo, přestože Kyjev tvrdil, že splátku poslal již v pátek, uvedla agentura Reuters.
- Ruská vláda zvažuje, že zakáže státním podnikům a strategicky významným soukromým firmám využívat účty u bank v zahraničním vlastnictví. Agentuře Reuters to v úterý řekl zdroj z vlády. Ta nyní zkoumá možnosti, jak snížit zranitelnost Ruska novými sankcemi, které by na zemi mohl uvalit Západ kvůli jejímu postupu vůči Ukrajině.
Zdroj: CNBC