Evropské akcie v pátek rostly, závěr obchodování jim však podrazil nohy. Za celý týden přesto posílily

Britský FTSE 100 v závěru týdne posílil o 0,06 %, německý DAX ale o 1,68 % oslabil a francouzský CAC 40 ztratil 0,74 %. Nejvíce zlevnily akcie automobilek, cenné papíry chemiček a technologické tituly. Dařilo se naopak maloobchodnímu sektoru, potravinářskému odvětví a akciím z telekomunikačního sektoru.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Maďarská bankovní jednička OTP Bank utrpěla v letošním druhém čtvrtletí svou dosud nejhlubší čtvrtletní ztrátu. Banka v pátek uvedla, že musela vyčlenit vysoké sumy do rezerv proti dodatečným výdajům doma a ztrátám na Ukrajině. Čistá ztráta OTP dosáhla 153,1 miliardy forintů ve srovnání se ziskem 40,6 miliardy forintů před rokem. Banka měla přitom zisk v každém čtvrtletí minulých let, dokonce i v době finanční krize 2008 až 2009, uvedla agentura Reuters.
• Hrubý domácí produkt Spojeného království v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně vzrostl o 3,2 %. První odhad hovořil o mírnějším růstu o 3,1 %. Mezičtvrtleně HDP Spojeného království vzrostl o 0,8 % (v souladu s předchozím odhadem). Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu HDP je nejrychlejší od konce roku 2007.
• Italská telekomunikační společnost Telecom Italia potvrdila, že zvažuje možnost podání nabídky na převzetí brazilské divize operátora Vivendi. Pokud by převzetí brazilské divize TIM Participacoes došlo, spojila by ji společnost Vivendi se svou brazilskou divizí GVT.
• Klimkin (ukrajinský ministr zahraničí): Pokud budou splněny všechny klíčové podmínky, jsme připraveni se separatisty uzavřít příměří.
• Litevský ministr zahraničí tvrdí, že v noci Rusko na Ukrajinu přesunulo další vojenskou techniku.
• Itálie musí opustit měnovou unii a vrátit se k liře. Jinak nemá šanci vymanit se z ekonomické katastrofy, která začala v době, kdy před 14 lety přijímala euro. Napsal to komentátor britského listu The Daily Telegraph. Problém neustále rostoucího veřejného dluhu Itálie je v měnové unii podle deníku neřešitelný.
• Mluvčí ukrajinských jednotek v pátek potvrdil, že došlo ke střetu příslušníků ukrajinských a ruských vojenských sil na ukrajinském území. Po ukrajinském území se údajně pohybovala kolona obrněných ruských vozidel, jejichž část byla ukrajinskými jednotkami zničena. Ruská strana v reakci na obvinění z překročení rusko-ukrajinské hranice uvedla, že se ukrajinská armáda snaží silou zabránit postupu kolony s humanitární pomocí.

Shrnutí evropského obchodování v uplynulém týdnu

V pondělí hlavní evropské burzy posilovaly nejvíce za posledních pět měsíců poté, co se objevila zpráva, že Rusko ukončilo vojenská cvičení poblíž ukrajinských hranic a dohodlo se s Ukrajinou na humanitární misi. Britský FTSE 100 připsal rovné procento, francouzský CAC 40 1,20 % a německý DAX 1,90 %.

V úterý investoři otočili o sto osmdesát stupňů a poslali akcie po pondělní rally do červených čísel. "Trh nyní sleduje zprávy o konvoji humanitární pomoci, aby zjistil, jestli se jedná o trojského koně, jak se někteří lidé v Kyjevě obávají, nebo je to opravdu pouze ruská pomoc ukrajinským občanům," řekl Guillermo Hernandez Sampere z MPPM EK. "Vždy je těžké něco takového předem posoudit," dodal. Britský FTSE 100 odepsal 0,05 %, francouzský CAC 40 0,85 % a německý DAX 1,16 %.

Středa se již na evropských akciových trzích po úterní přestávce opět nesla ve znamení růstu. Cenné papíry evropských firem podpořila zejména výsledková sezóna. Německá společnost E.ON a švýcarská Swiss Life Holding reportovaly výsledky, které trhy příjemně překvapily. Britský FTSE 100 zpevnil o 0,37 %, francouzský CAC 40 o 0,78 % a německý DAX o 1,43 %.

Ve čtvrtek evropské akcie navzdory sérii nečekaně slabých předběžných dat o hrubých domácích produktech jednotlivých zemí i celé eurozóny opět zdražily. Nahoru jim pomohl především komentář ruského prezidenta Putina, který prohlásil, že udělá vše pro to, aby na Ukrajině zabránil krveprolití. Britský FTSE 100 posílil o 0,43 %, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,25 % a německý DAX přidal 0,28 %.

Závěr týdne se na evropských akciových trzích nesl ve znamení klidu. Investoři navzdory blížícímu se víkendu nakupovali a hlavní trhy solidně rostly. V samotném závěru obchodování se však objevily zprávy o útoku ukrajinské armády na ruský konvoj. To v investorech vyvolalo paniku a většina hlavních indexů se rychle propadla do červených čísel. Britský FTSE 100 posílil o 0,06 %, německý DAX ale o 1,68 % oslabil a francouzský CAC 40 ztratil 0,74 %.

Za celý týden britský akciový index FTSE 100 posílil o 1,8 % na 6 689,08 bodu, německý DAX od pondělí do pátku přidal 0,92 % na 9 092,60 bodu a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,49 % na 4 174,36 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 za pět obchodních dní posílil o 0,89 % na 3 033,52 bodu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Krize na Ukrajině se stupňuje. Ukrajinští vojáci jsou blízko dobytí Doněcku, tisíce separatistů svlékají uniformy a opouštějí město. Existují však obavy, že by Rusko mohlo na Ukrajině intervenovat pod záminkou humanitární mise. Její vyslání oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
• Britská stavební společnost Balfour Beatty v pondělí odmítla nabídku od domácího konkurenta Carillion na převzetí a vytvoření spojené skupiny o úhrnné tržní hodnotě tři miliardy liber. Balfour sdělila, že by pro ni taková transakce byla dosti riziková.
• Švédský ministr financí Anders Borg v pondělí uvedl, že vláda nejspíš sníží predikci růstu HDP kvůli slabému výkonu světové ekonomiky, která se potýká s dozvuky krize. Původně administrativa premiéra Reinfeldta předvídala, že švédská ekonomika bude expandovat tempem 2,5 % letos a 3,1 % v příštím roce, podle Borga však bude muset svůj odhad pro příští rok snížit.
• Ruská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí meziročním tempem 0,8 %. Její výkon tak byl mírně slabší než v prvním kvartále, kdy hrubý domácí produkt stoupl o 0,9 %. Vyplývá to z pondělních předběžných údajů ruského statistického úřadu.
• Ruský výrobce hliníku Rusal uvažuje o prodeji některých částí majetku za zhruba jednu miliardu dolarů. Podle agentury Reuters to uvedli analytici finanční skupiny BCS. Rusal, který vlastní ruský miliardář Oleg Děripaska, je největší hliníkárenskou společností světa a v posledních letech se kvůli propadu cen hliníku výrazně zadlužil.
• Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz bude nadále zajišťovat bezproblémovou přepravu ruského plynu do Evropy, i když Kyjev uvalí vlastní sankce na Rusko. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters ukrajinská plynárenská firma. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden nevyloučil, že připravované ukrajinské protiruské sankce by se mohly dotknout i přepravy ruských energetických surovin přes Ukrajinu do Evropy.
• Podle ruského ministra zahraničí překročí ruský konvoj s humanitární pomocí ukrajinskou hranici pod záštitou Červeného kříže.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v srpnu podstatně zhoršila. Index budoucích očekávání nečekaně klesl na 8,6 bodu z červencových 27,1 bodu, očekával se pokles na 17 bodů. Hodnocení současné situace se propadlo na 44,3 bodu z červencových 61,8 bodu, očekával se pokles jen na 54 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž zhoršilo - index klesl na 23,7 bodu z 48,1 bodu.
• Pokud se jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamem v příštích měsících urychlí, může být dohoda hotova do konce tohoto roku. Řekla to šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová při úterní návštěvě v Hanoji. Dodala, že nový impulz jednáním dodá nadcházející návštěva předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa ve Vietnamu.
• Finská vláda pravděpodobně opět zhorší odhad letošního růstu domácí ekonomiky, a to kvůli negativním hospodářským dopadům ukrajinské krize. Řekl to finský premiér Alexander Stubb v rozhovoru se zpravodajským serverem Verkkouutiset.
• Spotřebitelské ceny v Itálii v červenci klesly meziměsíčně o 0,1 % v souladu s odhady, meziročně se o 0,1 % zvýšily.
• Největší německá automobilka Volkswagen zvýšila v červenci prodej osobních vozů své hlavní značky VW o čtyři procenta. Pokles odbytu v Severní a Jižní Americe kompenzovalo zvýšení v Evropě a Číně, sdělila v úterý skupina, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto.
• Ukrajinská hřivna se v úterý řítila opět dolů a vůči dolaru oslabila o čtyři procenta. Za jeden americký dolar je tak nyní k dostání již 13,4 ukrajinské hřivny.
• Bulharská prokuratura obvinila hlavního akcionáře finančního ústavu Corporate Commercial Bank (CCB) Cvetana Vasileva ze zpronevěry. Prokuratura v úterý rovněž oznámila, že na Vasileva byl vydán mezinárodní zatykač. Vasilev podle agentury Reuters patří mezi nejznámější bulharské podnikatele, v současnosti ale žije mimo Bulharsko, přesné místo jeho pobytu není známo.
• Společnost Labo Test v úterý požádala švédský soud, aby vyhlásil bankrot firmy National Electric Vehicle Sweden (NEVS), která je majitelem automobilky Saab. Labo Test je dodavatelem zařízení pro testování automobilových součástek a tvrdí, že mu společnost NEVS od února nezaplatila účty za 150 000 švédských korun. Informovala o tom agentura AP.
• Německá energetická skupina RWE hodlá omezit nebo zastavit provoz dalších tří uhelných elektráren. Agentuře DPA to v úterý řekl mluvčí podniku. Dodal, že firma tak v období od roku 2015 do začátku roku 2017 sníží celkový výkon svých elektráren o zhruba 1000 megawattů, pokud se nezmění podmínky na trhu.
• Průmyslová výroba v eurozóně v červnu nečekaně klesla. Meziměsíčně klesla výkonnost průmyslu v eurozóně v červnu o 0,3 %, čekal se 0,3% růst. Data podle agentury Reuters podkopávají naděje na výraznější oživení ekonomiky eurozóny, která začíná pociťovat vliv konfliktů v Iráku, na Ukrajině a v Pásmu Gazy.
• Polsko vstoupilo poprvé za nejméně tři desetiletí do deflace, tedy všeobecného poklesu cen. Spotřebitelské ceny se v červenci v meziročním srovnání snížily celkově o 0,2 %, oznámil ve středu polský statistický úřad. Deflační trend se v příštích měsících podle ekonomů ještě prohloubí, a to kvůli tlaku na pokles cen potravin pod vlivem ruského zákazu dovozu.
• Míra nezaměstnanost ve Velké Británii za tři měsíce do konce června opět klesla a přiblížila se šestiletému minimu. Mzdy ale rostly nejpomaleji za posledních 13 let. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil tamní statistický úřad. Britská centrální banka mezitím snížila odhad letošního růstu mezd na polovinu a naznačila, že není třeba spěchat se zvyšováním úrokových sazeb, které jsou už delší dobu na rekordně nízké úrovni.
• Řecká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla nejpomalejším tempem od začátku hospodářské recese v roce 2008. Hrubý domácí produkt se meziročně snížil o pouhých 0,2 % po propadu o 1,1 % v předchozích třech měsících.
• Meziroční míra inflace v Německu v červenci klesla na 0,8 % z červnových 1,0 %. Dostala se tak na nejnižší úroveň od února 2010. Uvedl to ve středu spolkový statistický úřad ve své konečné zprávě. Potvrdil tak předběžné údaje z konce minulého měsíce. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v Německu zvýšily o 0,3 %.
• Spotřebitelské ceny ve Španělsku se v červenci snížily o 0,9 % meziměsíčně a 0,3 % meziročně. Jádrová inflace klesla o 1,1 % oproti červnu a meziročně zůstala beze změny. Inflace počítaná metodikou jednotnou pro EU klesla o 1,5 % meziměsíčně a 0,4 % meziročně.
• Provozní zisk největší německé energetické společnosti E.ON v prvním pololetí klesl o 12 % na pět miliard eur. Oznámila to ve středu firma, která působí rovněž v České republice. Na hospodářské výsledky měly podle agentury Reuters negativní vliv ztrátové elektrárny a zhoršující se podmínky v Rusku, tedy na klíčovém zahraničním trhu E.ON.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service v úterý zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti maďarské divize rakouské banky Erste Group o jeden stupeň na B3. Výhled je negativní, agentura tedy nevylučuje další zhoršení.
• Šéf britské centrální banky, která zveřejnila srpnovou zprávu o inflaci, Mark Carney prohlásil, že zvyšování úroků bude postupné. Zpráva ukazuje pomalejší růst mezd a naopak přichází s lepší předpovědí pro zaměstnanost.
• Ruské plynárenské skupině Gazprom v pololetí klesl meziročně čistý zisk o 38 % na 155 miliard rublů. Firma, která je největším producentem zemního plynu na světě, to zdůvodnila vyšší tvorbou rezerv na položku, kterou označuje jako "pochybný dluh". Podnik ale podle agentury Reuters nevysvětlil, co tímto označením myslí.
• Meziroční míra inflace v zemích platících eurem v červenci klesla na 0,4 % z červnových 0,5 %. Dostala se tak nejníže od začátku finanční krize před skoro pěti lety. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce července. V celé Evropské unii meziroční inflace zpomalila na 0,6 % z červnové úrovně 0,7 %. Ve srovnání s předešlým měsícem spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé osmadvacítce klesly.
• Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí podle předběžných dat stagnovala, čekalo se +0,1 % mezičtvrtletně. Meziročně ekonomika vzrostla o 0,7 % v souladu s odhady. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí stagnovala, v celé Evropské unii se HDP zvýšil mezikvartálně o 0,2 %. Ve srovnání se druhým čtvrtletím roku 2013 ekonomika eurozóny expandovala tempem 0,7 % a EU28 1,2 %. V prvním čtvrtletí letošního roku HDP eurozóny rostl o 0,2 % a EU28 o 0,3 %.
• Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí nečekaně klesla. Hrubý domácí produkt se za tři měsíce do června snížil o 0,2 % proti předchozím třem měsícům. "Německý HDP klesl ve druhém čtvrtletí více, než se čekalo, a potvrdil tak předpokládané výrazné zpomalení ekonomiky po velmi silném prvním čtvrtletí. Právě silný růst v prvním čtvrtletí podstatně přispěl ke slabosti druhého. Týká se to především stavebnictví, kde se část produkce přesunula ze druhého do prvního čtvrtletí. Významný negativní dopad měla i ukrajinská krize, která vedla k poklesu exportu do Ruska a na Ukrajinu a nepomohla ani obecná slabost evropské ekonomiky. Vyhlídky pro zbytek roku nejsou nijak skvělé: sankce proti Rusku by měly dále snížit prostor pro růst a ani zbytek Evropy ani globální poptávka nevypadají, že by měly růst v Německu podpořit," okomentoval data Ľuboš Mokráš, analytik z Česká spořitelny.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že Rusko udělá, co bude v jeho silách, aby zastavilo krveprolití na Ukrajině. "Uděláme, co bude v naší moci, aby tento konflikt skončil co nejdříve, a na Ukrajině se přestala prolévat krev," oznámil. Konvoj s humanitární pomocí, který od úterý čekal na to, až mu ukrajinská vláda povolí vstup do země, se mezitím rozjel směrem k ukrajinské hranici v okolí Luhansku kontrolované rebely.
• Portugalská ekonomika podle předběžných dat expandovala ve druhém čtvrtletí tempem 0,6 % mezikvartálně a 0,8 % meziročně.
• Polská ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila tempo růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se za tři měsíce do června meziročně zvýšil o 3,2 %. V předešlém kvartálu rostla ekonomika meziročně o 3,4 %. Rychlý odhad vývoje ekonomiky ve čtvrtek zveřejnil místní statistický úřad. Ekonomové oslovení agenturou Reuters zpomalení předpokládali.
• Francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí opět stagnovala. Francie také snížila odhad hospodářského růstu v letošním a příštím roce a oznámila, že nesplní svůj cíl pro letošní schodek veřejných financí.
• Maďarská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 %, a zaznamenala tak svůj nejsilnější výkon za více než osm let. Maďarsko tak bylo druhé čtvrtletí za sebou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze zemí visegrádské čtyřky a jednou z nejvýkonnějších ekonomik i v celé Evropské unii.
• Výnos německých desetiletých dluhopisů poprvé v historii klesá pod 1 %.
• Slovenský premiér Robert Fico kritizoval Ukrajinu za připravovaný zákon o sankcích proti ruským osobám a firmám a vybídl Kyjev, aby ho neschválil. Fico vyjádřil obavy z toho, že norma by v případě prohloubení ukrajinsko-ruského konfliktu mohla vyústit v přerušení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu na Slovensko a dále do západní Evropy.
• Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o 2,6 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se nezměnil. Očekával se 0,3% mezikvartální růst a 3% meziroční růst.
• Největší německý výrobce oceli ThyssenKrupp se ve třetím čtvrtletí svého finančního roku vrátil k zisku, byť jen k mírnému. Firmě pomohlo hlavně další snižování nákladů, solidní poptávka po kapitálovém zboží a nižší ztráty v divizi Steel Americas. ThyssenKrupp ve čtvrtletí vydělal 39 milionů eur.
• Německé energetické skupině RWE klesl provozní zisk za letošní první pololetí o 40 procent na 2,27 miliardy eur.

Zdroj: CNBC