Evropské akcie se v závěru týdne obchodovaly smíšeně kvůli spekulacím ohledně kroků Fedu

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,11 %, zatímco francouzský CAC 40 zakončil na nule se ziskem 0,02 %. Německý DAX odepsal 0,41 %. Regionální Stoxx Europe 600 se pohyboval mírně pod nulou. Dobře si vedla média a sektor finančních služeb, ztrácely naopak automobilky. Objem zobchodovaných akcií byl však podle údajů agentury Bloomberg o 21 % nižší než 30denní průměr.

Softwareová společnost Aveva Group odepsala přes dvacet procent, nejvíce za posledních 16 let, když oznámila, že vývoj měnového kurzu poškodí její výsledek za první pololetí.

Za celý týden FTSE 100 ztratil 0,69 %, francouzský CAC 40 1,05 % a DAX necelé procento.

Maloobchodní tržby ve Spojených státech v srpnu vzrostly o 0,6 % v souladu s odhady. Jedná se o největší růst za poslední čtyři měsíce a navíc došlo k revizi červencových údajů na +0,3 % z 0,0 %. Další zpráva pak odhalila, že index spotřebitelské důvěry podle předběžných dat sesbíraných Michiganskou univerzitou v září vzrostl na 84,6 bodu ze srpnových 82,5 bodu, ačkoliv se očekával mírnější růst na 83,3 bodu. To podpořilo spekulace o možném utahování politiky Fedu, které by mohlo přijít spíše dříve, než později.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) by měly doprovázet rozpočtové a reformní kroky vlád zemí měnové unie na podporu hospodářského růstu. Shodli se na tom v pátek ministři financí zemí platících eurem. Po nedávném sdělení Francie, že nebude schopna splnit rozpočtové sliby dané partnerům v EU ministři také upozornili na nutnost dodržování rozpočtových pravidel takzvaného Paktu stability a růstu.
• Rusko zavede k 1. listopadu dovozní cla na ukrajinské zboží, pokud ten den vstoupí v platnost asociační dohoda mezi Kyjevem a Evropskou unií, aniž by se přihlédlo k výhradám Moskvy. Prohlásil to podle ruských médií a agentury Reuters ruský ministr pro hospodářský rozvoj Alexej Uljukajev.
• Spojené státy americké rozšířily sankce uvalené na Rusko. Nová vlna sankcí se zaměřuje na energetický sektor a vojenský průmysl.
• Společnosti a investoři začali přesouvat aktiva ze Skotska, když analytici bankovního domu UBS uvedli, že pokud se Skotové v referendu příští týden rozhodnou pro nezávislost na Británii, může se skotská ekonomika najednou zmenšit až o pět procent. Podle jiné páteční zprávy, ze které citovala agentura Reuters, kapitál z Británie odtékal již v srpnu.
• Inflace v Itálii klesla v srpnu poprvé za 55 let do záporného pásma. Spotřebitelské ceny se v meziročním srovnání snížily o 0,1 %, uvedl v pátek tamní statistický úřad ISTAT. Deflaci zaznamenala Itálie naposledy v září 1959, tehdy však země na rozdíl od současnosti zažívala poválečný ekonomický boom, připomíná agentura ANSA.
• Italský výrobce luxusních sportovních vozů Ferrari vytvořil v prvním pololetí rekordní zisk i tržby, přestože prodej vozů automobilky dál klesal. Výsledky firma předložila na čtvrtečním zasedání správní rady, které bylo podle agentury ANSA poslední, jemuž předsedal odcházející šéf firmy Luca di Montezemolo.
• Italský výrobce cukrovinek Ferrero Group dostal v pátek od Evropské komise svolení uskutečnit plán převzetí tureckého konkurenta i dodavatele Oltan. Fererro se díky akvizici stane jedničkou na světovém trhu lískových oříšků, uvedla agentura Reuters. Ferrero, která je známá svým tajnůstkářstvím, hodnotu transakce nesdělila.
• Slovenské plynárny SPP v pátek třetí den po sobě zaznamenaly snížení dodávek zemního plynu z Ruska. Společnost sdělila, že pokles dosáhl zhruba deseti procent. Stejný výpadek firma zaznamenala ve středu i ve čtvrtek. Nižší dodávky proti dohodnutému objemu hlásily v uplynulých dnech Polsko i Rakousko.
• Ruská centrální banka v pátek podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na osmi procentech. Naznačila tak, že se více obává o další výkon ekonomiky postižené sankcemi, než vysoké inflace. Ta zůstává nad cílem banky.
• Zaměstnanost v eurozóně se ve druhém čtvrtletí zvýšila o 0,2 % mezikvartálně, v celé Evropské unii o 0,3 %. V prvním kvartále se v eurozóně zaměstnanost zvýšila o 0,1 % a v c elé EU28 o 0,2 %. Meziročně zaměstnanost v eurozóně vzrostla o 0,4 %, v celé unii o 0,7 %. (v 1Q2014 to bylo +0,1 v eurozóně a +0,6 % pro celou Evropskou unii).
• Průmyslová výroba v eurozóně v červenci vzrostla o procento meziměsíčně, očekával se nárůst o 0,7 % po červnovém propadu o 0,3 %. Meziročně se produkce zvýšila o 2,2 % při konsenzu 1,4 % po červnové stagnaci. V celé Evropské unii průmyslová výroba v červenci vzrostla meziměsíčně o 0,7 % po červnovém poklesu o 0,1 %. Meziročně se v EU28 zvýšila o dvě procenta.
• Polsko v pátek obnovilo zpětné dodávky ruského plynu na Ukrajinu, které bylo tento týden kvůli menšímu toku této strategické suroviny z Ruska nuceno zastavit. Pokles v dodávkách zemního plynu hlásily také Slovensko a Rakousko. Ukrajina je nyní kvůli sporům o cenu odříznuta od přímých dodávek plynu z Ruska.
• Spojené království: Stavební výroba v červenci zůstala meziměsíčně beze změny (odhad: +0,6 %), meziročně o 2,6 % vzrostla.
• Slovensko v srpnu zůstalo třetí měsíc po sobě v deflaci. Tempo meziročního poklesu spotřebitelských cen zároveň zrychlilo na 0,2 % z 0,1 % v červenci. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad.
• Spotřebitelské ceny ve Španělsku v srpnu klesly o 0,5 % meziročně, meziměsíčně se o 0,2 % zvýšily. Jádrová inflace zůstala meziročně beze změny a meziměsíčně se zvýšila o 0,1 %. Index spotřebitelských cen harmonizovaný s metodikou výpočtu Evropské unie meziročně klesl o 0,5 % a meziměsíčně se zvýšil o 0,1 %.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Polsko údajně dostalo ve středu od ruského monopolního vývozce Gazprom už o 45 % zemního plynu méně, než si objednalo. Oznámil to ve čtvrtek polský státní plynárenský podnik PGNiG. Gazprom ale ve čtvrtek stejně jako ve středu uvedl, že Polsko dostává stále stejné množství plynu jako minulý týden, tedy 23 milionů krychlových metrů na den.
• Slovenská společnost SPP ve čtvrtek oznámila, že, stejně jako polská PGNiG, registruje nižší objem dodávaného plynu z Ruska. Objem dodávaného plynu byl podle mluvčího firmy ve čtvrtek nižší o 10 % již druhý den za sebou.
• Pokud si Skotsko příští týden v referendu zvolí samostatnost, tak přední skotský bankovní ústav Royal Bank of Scotland (RBS) přesune své ústředí z Edinburghu do Londýna. RBS, která sídlí ve Skotsku od svého založení v roce 1727, to uvedla ve čtvrtečním sdělení. Plán přesunout sídla skotských aktivit do Anglie oznámila i skupina Lloyds Banking Group, která od roku 2009 vlastní Bank of Scotland, druhou velkou skotskou banku a historického konkurenta RBS.
• Britská centrální banka ve čtvrtek vydala dva články o inovacích v platebních technologiích a ekonomice digitálních měn, v nichž uvádí, že digitální měny nepředstavují riziko pro monetární nebo finanční stabilitu Spojeného království. V článcích se počítá s odhadem, že v britské ekonomice kolují bitcoiny v hodnotě 60 milionů liber, což je méně než 0,1 % mincí a bankovek v oběhu.
• Vydavatel platebních karet MasterCard prohrál u nejvyššího soudu boj s Evropskou unií kvůli zákazu přeshraničních poplatků při platbách kartami této značky. Soudní dvůr EU dnes v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí Evropské komise, že mnohostranně sjednané mezibankovní poplatky v systému MasterCard porušují hospodářskou soutěž, a EU tak má právo je zakázat.
• Evropská centrální banka ve čtvrtek varovala před dalšími sankcemi proti Rusku. Budou prý mít vliv na evropskou ekonomiku a inflaci. Zároveň vydala měsíční zprávu, v níž uvádí, že pokud bude hrozit příliš dlouhé období nízké inflace, členové Měnového výboru ECB jednomyslně souhlasí s použitím dalších opatření, která jsou v mandátu ECB. Opatření, která ECB doposud zavedla, budou mít podle zprávy "výrazný vliv na ekonomickou rozvahu eurozóny".
• Zisk ruského vývozce plynu Gazprom v letošním prvním čtvrtletí výrazně klesl. Způsobilo to zejména dočasné zlevnění ruského plynu pro Ukrajinu spolu se slabším kurzem rublu, sdělila dnes firma. Její čistý zisk se v meziročním srovnání snížil o 41 % na 223 miliard rublů. Analytici podle ankety agentury Reuters odhadovali v průměru pokles jen na 264 miliard rublů.
• Meziroční inflace v Německu zůstala v srpnu na červencovém tempu 0,8 %, a přetrvala tak na nejnižší úrovni za čtyři a půl roku. Oznámil to spolkový statistický úřad, který tím potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce.
• Podle nového průzkumu si většina Francouzů myslí, že by prezident François Hollande měl odstoupit. Podle výsledků si až 62 % Francouzů přeje, aby prezident opustil svou funkci před koncem volebního období. Více než polovina (54 %) si rovněž přeje rozpuštění Národního shromáždění a předčasné volby.
• Pokud se Skotsko příští týden rozhodne pro nezávislost na Británii, mohlo by to krátkodobě vyvolat negativní reakci na finančních trzích. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond (MMF). Trhy by prý k poklesu mohla přimět nejistota ohledně budoucích ekonomických kroků skotských činitelů.
• Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu podepsal zákon umožňující uvalit sankce na ruské společnosti a představitele podporující separatisty na východě Ukrajiny. O prezidentově rozhodnutí informovala agentura Interfax-Ukrajina.
• Francouzský ministr financí Michel Sapin ve středu připustil, že Francie se na požadovanou hranici 3% deficitu rozpočtu dostane nejdříve v roce 2017, čímž poruší slib evropským partnerům. Těm Francie tvrdila, že tohoto cíle dosáhne už v roce 2015. Sapin uvedl, že Francie nežádá po Evropské unii žádné změny v pravidlech týkajících se deficitů, ale chce, aby Brusel vzal v potaz pokračující slabost druhé největší ekonomiky eurozóny.
• Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom začal omezovat dodávky zemního plynu do Polska, aby zkomplikoval obrácený tok této suroviny ze západu na Ukrajinu. Podle ruské tiskové agentury RIA to ve středu sdělil šéf ukrajinského přepravce plynu Ukrtransgaz Ihor Prokopiv. Ukrajina je nyní kvůli sporům o cenu odříznuta od přímých dodávek plynu z Ruska. Také polský plynárenský monopol PGNiG ve středu uvedl, že dostává z Ruska méně plynu, a to už od pondělí. V pondělí obdržel o 20 % méně plynu, než má ve smlouvě, v úterý to bylo o 24 % méně, sdělil podnik podle agentury Reuters.
• Kapitálovou restrukturalizaci těžařské společnosti New World Resources, které patří i černouhelná OKD, schválil po londýnském soudu i newyorský soud. Vyplývá to ze středečního sdělení společnosti. Snížení nominálního zadlužení z 825 milionů eur na 500 milionů eur a vydání nových akcií už na konci srpna firmě schválili její věřitelé a minulý týden také soud v Londýně. NWR teď může proces restrukturalizace dokončit. Předpokládá, že se tak stane v říjnu.
• Švýcarská centrální banka je ochotná přistoupit k dalším opatřením, včetně negativních sazeb, pokud se zvýší tlak na švýcarský frank. Ve středu to oznámil mluvčí banky Walter Meier.
• Cameron vzkázal Skotům: Zlomilo by mi srdce, kdybyste se odtrhli od naší "rodiny národů".
• Podle Jeroena Dijsselbloema se možnosti monetární politiky ECB začínají blížit maximu, co banka může udělat. Její opatření nebudou dle jeho názoru fungovat, pokud nebudou doprovázena reformami v jednotlivých členských státech EU.
• Slovensko plánuje vytvořit státní holdingovou společnost, která by vlastnila podíly vlády v polostátních energetických firmách. Holding by následně mohl koupit akcie největšího slovenského výrobce elektřiny, společnosti Slovenské elektrárne (SE), které prodává italský koncern Enel. Novinářům to ve středu řekl ministr hospodářství Pavol Pavlis.
• Ukrajina, která je kvůli sporům o cenu odříznuta od dodávek plynu z Ruska, plánuje do listopadu zvýšit zásoby plynu ve svých podzemních zásobnících na 17,5 miliardy metrů krychlových. V současné době se zásoby pohybují kolem 16 miliard kubíků. Další plyn by přitom Ukrajina měla získat hlavně ze Slovenska, řekl ve středu tiskové agentuře Interfax-Ukrajina ministr energetiky Jurij Prodan.
• Pro monitorování situace na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem použije OBSE brzy bezpilotní letouny. Oznámil to během své návštěvy Prahy úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a švýcarský prezident Didier Burkhalter po jednání s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.
• Sankce západních zemí mají již dopad na těžbu obtížně vytěžitelné ropy v Rusku, která je považována za důležitý budoucí zdroj této suroviny v zemi. Ovlivnit by mohly i těžbu ropy z moře. Řekl to tiskové agentuře Interfax ruský ministr přírodních strojů Sergej Donskoj.
• Šéf britské centrální banky Mark Carney v úterním projevu prohlásil, že se začátek zvyšování úrokových sazeb blíží. Bude však prý postupné a omezené a v souladu s cílem banky by mohlo k prvnímu zvýšení sazby dojít už na jaře 2015.
• Skotsko by mohlo vznést nárok na část zlatých rezerv Spojeného království, pokud by se Skotové v referendu 18. září vyslovili pro nezávislost. Zlato, stejně jako další aktiva by se následně stala předmětem jednání. "Rozdělení britských aktiv v případě skotské nezávislosti by se stalo předmětem jednání mezi nezávislou skotskou vládou a britskou vládou," oznámil mluvčí britského ministerstva financí.
• Spotřebitelské ceny klesly v srpnu proti červenci o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziročně zrychlil růst spotřebitelských cen v srpnu na 0,6 % z 0,5 % v červenci. Zprávu přinesl Český statistický úřad.
• Piloti německých aerolinek Lufthansa na letišti v Mnichově vyhlásili na středu osmihodinovou stávku. Je to již třetí stávka pilotů největších německých aerolinek za dva týdny. Piloti se tak snaží přimět Lufthansu k novému jednání o důchodovém programu, napsala agentura Reuters.
• Deficit obchodní bilance Spojeného království se v červenci prohloubil na 10,2 miliardy liber, očekávalo se snížení na 9,1 miliardy liber (červen: 9,413 miliardy liber).
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v červenci vzrostla více, než se čekalo. Produkce se zvýšila o 0,5 % oproti červnu, nejvíce za posledních pět měsíců., čekal se přitom skromnější 0,2% přírůstek. Meziročně se zvýšila o 1,7 %, což je jedenáctý růst v řadě.
• Největšímu světovému prodejci nábytku IKEA vzrostly v loňském fiskálním roce tržby o tři procenta na 28,7 miliardy eur. Vyšší útraty zákazníků zaznamenala firma podle úterního prohlášení téměř na všech trzích.
• Heineken údajně zvažuje odchod z Česka. Svá zdejší aktiva by mohl prodat společnosti Molson Coors. Zprávu přinesly Lidové noviny, kterým to sdělily dva zdroje obeznámené se situací. Oba pivovary zprávu odmítly komentovat. Heineken v Česku vlastní značky Krušovice, Zlatopramen a Starobrno.
• Německý průmyslový koncern Siemens po nedávném odchodu z Wall Street hodlá stáhnout své akcie i z londýnské a švýcarské akciové burzy. Oznámila to v úterý firma. Příčinou je podle ní nízký objem obchodů s jejími akciemi v Londýně a v Curychu. S akciemi koncernu se v poslední době obchodovalo především v Německu a na mimoburzovních elektronických obchodních platformách.
• Prodej osobních vozů Volkswagen, hlavní značky stejnojmenné největší evropské automobilky, poprvé po roce zastavil růst a proti loňsku prakticky zůstal beze změn. Automobilka v srpnu dodala 471 000 aut s logem VW, tedy o 500 vozů čili o 0,1 % víc než loni. Vyplývá to podle agentury DPA z úterního sdělení skupiny, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto.
• Dolní komora rumunského parlamentu v úterý schválila snížení zdanění práce navzdory doporučení prezidenta i Mezinárodního měnového fondu dva měsíce před prezidentskými volbami.
• Zatímco italští a španělští političtí (a firemní) lídři tleskají Draghiho plánu nakupování více aktiv a tištění více peněz, jiní očividně tak nadšení nejsou. Podle zprávy agentury Reuters Horst Seehofer, předseda Křesťansko-sociální unie a bavorské vlády (a spojenec Angely Merkelové), plán ECB na nákup dluhopisů nevítá. "Jen to spoustu lidí vyděsí, až šéf ECB Mario Draghi otevře peněžní kohoutky centrální banky a začne současně nakupovat nekvalitní dluhopisy," prohlásil Seehofer, čímž tak trochu prolomil politické tabu kritizování potenciální nezávislosti centrální banky.
• Referendum o nezávislosti ve Skotsku se blíží (18. září) a ekonom Paul Krugman se zapojil do diskuze. Varuje Skotsko před tím, aby si v případě nezávislosti ponechalo libru, jak zastánci svobodného Skotska doufají. Země se tak podle Krugmana totiž vzdá klíčového faktoru ekonomické bezpečnosti. Krugman připomíná snad nejdůležitější lekci, kterou trhy naučila krize v eurozóně - totiž, že státy, které si nemohou tisknout peníze samy, se dostávají do vážných dluhových problémů, zatímco země s vlastní měnou nikoli (většinou).
• Ruské embargo na dovoz potravin může citelně poškodit hospodářský růst v pobaltských zemích, Norsku, Polsku a Maďarsku. Uvedla to v pondělí podle agentury Reuters Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Dodala, že nejvíce postiženou zemí bude pravděpodobně Litva, ve které se vývoz potravin do Ruska podílí na hrubém domácím produktu téměř třemi procenty.
• Německo by mělo zvýšit investice, aby tak pomohlo povzbudit slábnoucí hospodářské oživení v eurozóně. Celá eurozóna pak potřebuje přijmout více strukturálních reforem. Prohlásila to v rozhovorech pro francouzská média šéfka MMF Christine Lagardeová.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v září podruhé za sebou klesla, a dostala se tak na nejslabší úroveň za více než rok. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix. Údaje podle ní signalizují, že eurozóna se vrátí do hospodářské recese. Index důvěry investorů se tento měsíc propadl na minus 9,8 bodu ze srpnových plus 2,7 bodu. Nachází se tak na nejnižší hodnotě od loňského července. Analytici podle průzkumu agentury Bloomberg očekávali mnohem mírnější pokles na plus 1,4 bodu.
• Ceny domů ve Španělsku ve druhém čtvrtletí poprvé za šest let vzrostly. Zpráva je další známkou ekonomického oživení země. Španělský statistický úřad INE v pondělí oznámil, že ceny domů meziročně stouply o 0,8 % po poklesu o 1,6 % v prvních třech měsících.
• Moody's snížila hodnocení dlouhodobého seniorního nezajištěného dluhu a depozit Erste Group Bank ze stupně Baa1 na Baa2.
• Britský princ William a vévodkyně Kate potvrdili, že čekají druhého potomka pouhý rok po narození dědice trůnu George.
• Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa v červenci podle sezonně upravených údajů stoupl na rekordních 22,2 miliardy eur z červnových 16,4 miliardy eur. Vývoz rostl nejrychleji od května 2012, zatímco dovoz se snížil. Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad, podle analytiků naznačuje, že by největší evropská ekonomika ve třetím čtvrtletí mohla silně růst, když ve druhém čtvrtletí naopak překvapivě klesla.
• Nezaměstnanost v Česku v srpnu zůstala třetí měsíc v řadě na 7,4 %. Bez práce bylo 535 225 lidí, uvedl v pondělí Úřad práce. Stále roste počet volných míst, v srpnu jich zaměstnavatelé nabízeli 54 724, zhruba o 14 000 více než před rokem. Situaci na trhu práce stále ovlivňují sezonní práce v zemědělství, stavebnictví, hotelnictví, gastronomii, lázeňství, lesních závodech a povrchových lomech.
• Průmyslová produkce v červenci v Česku meziročně reálně vzrostla o 8,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 6,0 %. Červenec 2014 měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o 1 pracovní den více. Po očištění od sezónních vlivů (včetně vlivu počtu pracovních dnů) byla průmyslová produkce meziměsíčně vyšší o 0,7 %.

Zdroj: Bloomberg