Evropské akcie v závěru týdne posílily díky skotskému "ne"

Britský FTSE 100 připsal 0,27 %, francouzský CAC 40 naopak 0,08 % ztratil a německý DAX zakončil prakticky na nule se ziskem 0,01 %. Francouzský trh podkopávaly dohady o brzkém snížení úvěrového ratingu země. Regionální Stoxx Europe 600 připsal 0,3 %, nejvíce se dařilo telekomunikacím, ztrácel naopak technologický sektor a sektor základních materiálů.

Nejvíce rostly během dne burzy v Londýně, ale také v Madridu, i když později část zisků oba trhy ztratily. Ve Španělsku se díky porážce snahy o oddělení Skotska od Británie zmírnily obavy z katalánského separatismu.

Široký evropský index FTSEurofirst 300 v závěru vzrostl o 0,25 % na 1 401,53 bodu a na počátku dne se vyhoupl až na 1 410 bodů. Za poslední rok index získává téměř 11 %.

"Je to oživení z úlevy, protože trh viděl referendum jako překážku na cestě. Teď je to za námi a trh se vrací k ekonomickým faktorům," řekl agentuře Reuters analytik Peter Dixon z Commerzbank.

Akcie bank Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group zpevnily o 2,5 %, respektive necelé procento poté, co se Skotsko v referendu vyslovilo k setrvání v unii.

Za celý týden FTSE 100 připsal 0,49 %, CAC 40 0,44 % a německý DAX 1,53 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Skotové v referendu o své nezávislosti řekli ne. Po sečtení všech hlasů ze 32 volebních okrsků se pro pokračování 307 let starého svazku se Spojeným královstvím vyslovilo 55,3 % voličů. "Ne" skotské nezávislosti řeklo celkem 2 001 926 voličů. Odtržení Skotska si naopak podle výsledků referenda přálo 1 617 989 lidí. K odhlasování samostatnosti země bylo třeba 1 852 000 hlasů.
• Skotský první ministr a lídr separatistů Alex Salmond v pátek oznámil rezignaci poté, co se Skotové v referendu vyslovili pro setrvání v unii.
• Německý index výrobních cen v srpnu meziročně klesl v souladu s odhady o 0,8 %. Meziměsíčně se snížil v souladu s odhady o 0,1 %. V červenci pokles činil taktéž 0,8 % meziročně a 0,1 % meziměsíčně.
• Německý výrobce podnikatelského softwaru SAP se dohodl na převzetí amerického konkurenta Concur Technologies za zhruba 6,5 miliardy eur. Oznámila to v noci na pátek firma. Podle agentury DPA jde o největší akvizici v historii podniku. SAP díky akvizici posílí své aktivity v takzvaných cloudových službách, jejichž prostřednictvím mohu zákazníci ukládat data na vzdálených serverech. Rozšíří rovněž svou prodejní síť.
• Spojené státy americké se na finančních trzích zaručí za nový dluh Ukrajiny ve výši jedné miliardy dolarů. V pátek to na svém twitterovém účtu napsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. USA Ukrajině zároveň poskytnou 53 milionů dolarů na obranu země a humanitární potřeby.
• Výnosy španělských dluhopisů v pátek pátým dnem v řadě klesaly. Na trzích se tak projevuje výsledek skotského referenda, ve kterém po sečtení hlasů v 31 z 32 volebních okrsků zvítězili zastánci setrvání země ve Spojeném království. Skotské hlasování investoři považují za důležitý signál, že by i Katalánci mohli v případném hlasování o své nezávislosti na Španělsku říci "ne".
• Referendum o nezávislosti Skotska vyvolávalo obavy z vyostření diskuzí o odtržení Katalánska od Španělska, a to se také stalo. Katalánské referendum o nezávislosti se má konat 9. listopadu, španělská vláda ho však neuznává. Katalánský prezident Artur Mas v pátek prohlásil, že by bylo chybou domnívat se, že skotské ne vrhá stín na Katalánsko. Španělský premiér Rajoy podle něj jen prohlubuje averzi Katalánců vůči Španělsku a neměl by referendu stát v cestě. Referendum v podobě, v jaké ho ve čtvrtek zažili Skotové je podle něj jediným možným řešením sporu.
• Běžný účet společenství zemí platících eurem v červenci skončil s přebytkem 32,3 miliardy eur. V červnu přebytek činil 24,8 miliardy eur (revidováno z 20,8 miliardy eur). Po sezónním očištění v červenci přebytek dosáhl 18,7 miliardy eur (odhad: 14,3 miliardy eur, červen revidován na +18,6 miliardy eur z +13,1 miliardy eur).
• Přední skotský bankovní ústav Royal Bank of Scotland (RBS) zrušil plány na přesun centrály do Anglie poté, co Skotové ve čtvrtečním referendu rozhodli o zachování jednotné Británie. Oznámila to v pátek podle agentury Reuters firma. Podle analytiků by se ale navzdory skotskému odmítnutí nezávislosti některé skotské firmy mohly přesunout do Anglie, aby rozptýlily nejistotu ohledně svého sídla.
• Britský výrobce léků GlaxoSmithKline (GSK) dostal v Číně pokutu 490 milionů dolarů za úplatkářství. Pokuta se týká praktik, v rámci kterých údajně firma podplácela lékaře za to, aby propagovali a upřednostňovali její léky před konkurenčními výrobky. Soud také poslal do vězení několik představitelů firmy, včetně bývalého šéfa čínské odbočky Marka Reillyho, informovala státní agentura Nová Čína.
• Evropská komise pozastavila kvůli ukrajinské krizi antimonopolní vyšetřování ruské plynárenské společnosti Gazprom. Oznámil to v pátek evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Podle agentury Reuters však dodal, že případ je stále otevřen. Brusel začal v září 2012 vyšetřovat Gazprom kvůli podezření, že firma zneužívá dominantního postavení na trzích zemí ve střední a východní Evropě.
• Německý průmyslový koncern Siemens má údajně zájem o převzetí amerického výrobce kompresorů a turbin Dresser-Rand. V pátek to uvedl německý web Manager Magazin. Společnost je podle něj ochotna za Dresser-Rand nabídnout až 6,1 miliardy dolarů neboli 80 USD za akcii. Ani jedna z firem se však ke zprávě nevyjádřila.
• Ruské energetické společnosti Rosněfť a Novatek žádají každá 80 až 150 miliard rublů ze státního fondu. S odvoláním na ministra financí Antona Siluanova o tom v pátek informovala ruská média. Oba podniky se staly terčem sankcí, které na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině uvalily západní země.
• Francouzská mediální skupina Vivendi dospěla k dohodě o prodeji svého brazilského operátora Global Village Telecom (GVT), jehož vlastníkem bude španělská telekomunikační skupina Telefónica. Ta chce GVT spojit se svou brazilskou součástí Vivo, a vytvořit tak největšího operátora na největším trhu v Latinské Americe. Za GVT zaplatí v hotovosti a akciích 7,2 miliardy eur. Dohodu ještě musejí schválit brazilští regulátoři.
• Ruský premiér Dmitrij Medveděv v pátek podepsal dekret o zavedení cel na dovoz ukrajinského zboží. Opatření však vstoupí v platnost pouze v případě, že Ukrajina začne naplňovat ekonomickou část asociační dohody s Evropskou unií dříve než v dohodnutém termínu. Medveděv o tom podle agentury Interfax informoval na investičním fóru v Soči.
• Evropská unie představovala v roce 2012 jen sedm procent světové populace, ale 23 % světového hrubého domácího produktu (HDP). Plyne to kromě jiného z publikace EU ve světě, kterou v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Studie porovnává osmadvacítku, 15 dalších zemí skupiny G20, které členy unie nejsou, a v některých případech i celosvětové údaje.
• Americká automobilka Ford Motor omezí v příštích dvou měsících výrobu ve své hlavní evropské továrně v Kolíně nad Rýnem, která vyrábí nejprodávanější model Ford Fiesta. Důvodem je slabá poptávka na důležitých trzích v regionu, oznámila v pátek automobilka.
• Ruská vláda v pátek popřela zprávy, podle nichž americký těžební koncern Exxon Mobil zastavil průzkum arktických ropných nalezišť v Karském moři, na němž pracuje s největší ruskou ropnou společností Rosněfť. Zprávu přinesla agentura Bloomberg, podle níž Exxon zastavil průzkumné vrty několik dní poté, co USA a Evropská unie před týdnem oznámily proti Rusku nové sankce kvůli ukrajinské krizi. Ty mimo jiné zakázaly západním firmám podílet se na hlubinné těžbě i průzkumu ropných nalezišť v arktických vodách nebo pobřežním šelfu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rusko příští rok vytvoří protikrizový fond, aby pomohlo společnostem zasaženým západními sankcemi. Uvedl to ruský ministr financí Anton Siluanov, kterého v pondělí z ruských médií citovala agentura Reuters. Ve fondu, který vznikne z peněz určených pro penzijní fond a z některých přebytků v letošním státním rozpočtu, má být několik miliard dolarů.
• Spotřebitelské ceny v Polsku v srpnu klesly nejrychleji za nejméně tři desetiletí. Polský statistický úřad oznámil, že meziročně klesly o 0,3 %, hlavně kvůli poklesu cen potravin, oděvů a za dopravu. Pokles cen by tak mohl polskou centrální banku přimět k dalšímu snížení úrokových sazeb.
• OECD snížila predikci růstu ekonomiky eurozóny na 0,8 % v letošním roce a 1,1 % v roce 2015. V květnové projekci OECD ještě počítala s letošním růstem o 1,2 %. Spojené státy podle predikce porostou tempem 2,1 % letos a 3,1 % v následujícím roce. V květnové projekci OECD počítala s růstem o 2,6 % v letošním roce. Čínský HDP by měl letos vzrůst o 7,4 %, nová predikce se tedy od té květnové neliší.
• Účastníci mezinárodní konference v Paříži se v pondělí dohodli na široké podpoře Iráku v boji proti islámským radikálům. Pomoc bude poskytnuta všemi prostředky, mezi nimiž budou i prostředky vojenské. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, z něhož citovala agentura AFP.
• Společnost Microsoft oznámila v pondělí uzavření dohody ohledně převzetí firmy Mojang, výrobce hry Minecraft. Microsoft společnost převezme za zhruba 2,5 miliardy dolarů.
• Světová pivovarská jednička Anheuser-Busch InBev popřela, že by se chystala podat nabídku na převzetí svého hlavního globálního konkurenta SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje. Zprávu o možné fúzi přinesl v pondělí deník The Wall Street Journal, který citoval nejmenované zdroje, poté, co rodina Heinekenů odmítla nabídku od SABMiller na spojení.
• Americký miliardář a investor William Ackman, kterého proslavily agresivní výpady proti firmě Herbalife a jiným velký americkým společnostem, jde s jedním ze svých fondů na amsterdamskou burzu. Oznámila to v pondělí podle agentury Reuters společnost. Fond Pershing Square Holdings chce prostřednictvím primární emise získat dvě miliardy dolarů.
• Obchodní bilance v eurozóně v červenci vykázala přebytek 21,2 miliardy eur po červnových 16,7 miliardy eur. Po sezónním očištění byl přebytek 12,2 miliardy po červnových 13,8 miliardy, očekávalo se přitom 15,5 miliardy eur.
• Piloti letecké společnosti Air France v pondělí zahájili stávku na protest proti plánovanému přesunu pracovních míst a dalších aktivit do nízkonákladových aerolinek, aby tak skupina držela lépe krok s konkurencí. Na zemi zůstala nejméně polovina letadel francouzských aerolinek. Protest by podle agentury AFP mohl trvat až týden. Stávka se dotkne i pražského letiště. Podle jeho webu byl zrušen dnešní večerní a úterní ranní let Air France z Paříže a dnešní večerní odlet do Paříže.
• Piloti největších německých aerolinek Lufthansa vyhlásili na úterý stávku. Protestní akce potrvá od 09.00 do 17.00 SELČ a podle odborového svazu Vereinigung Cockpit (VC) by měla postihnout dálkové lety, které odlétají z Frankfurtu nad Mohanem. Vedení Lufthansy zatím na vyhlášení stávky nereagovalo.
• Ukrajinská ekonomika by mohla v letošním roce klesnout asi o šest procent, řekl v pondělí ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak. Může za to již několik měsíců trvající konflikt se separatisty na východě země. V příštím roce by však ekonomika podle ministra mohla vykázat růst o dvě procenta, pokud se podaří parlamentu přijmout balík nových daňových zákonů.
• Finský Svaz zelených pohrozil odchodem z vlády, pokud kabinet premiéra Alexandera Stubba podpoří projekt výstavby jaderné elektrárny na severozápadě Finska rusko-finským konsorciem Fennovoima. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl šéf zelených a ministr pro životní prostředí Ville Niinistö. Odchod Svazu zelených z pětičlenné vládní koalice nebude pro Stubbův kabinet znamenat okamžitý pád, vláda se ale v parlamentu bude opírat jen o těsnou většinu.
• Ceny průmyslových výrobců se v srpnu v České republice meziročně nezměnily. Ceny v zemědělství se snížily o procento, naopak ve stavebnictví a službách ceny stouply. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad. Proti červenci klesly ceny zemědělských výrobců o 2,5 procenta, ceny průmyslových výrobců stagnovaly a ceny stavebních prací a tržních služeb shodně vzrostly o desetinu procenta.
• Letecká společnost Airbus se rozhodla prodat několik podniků v obranné a vesmírné divizi. Chce se zaměřit jen na výrobu vojenských letadel, raket, odpalovacích zařízení a satelitů. Airbus tak upouští od větší diverzifikace portfolia do bezpečnostních aktivit. Podává třeba bezpečnostní komunikaci Professional Mobile Radio nebo svůj 51% podíl ve výrobci ponorek Atlas Elektronik.
• Ruská vláda nebude schopna pomoci všem státním podnikům, které se v důsledku západních sankcí dostaly do problémů při získávání financí. Důvodem jsou vysoké státní výdaje na sociální systém. Uvedl to podle agentury Reuters bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin na konferenci o podnikatelských a investičních podmínkách v Rusku.
• Index spotřebitelských cen ve Spojeném království vzrostl v srpnu meziročně o 1,5 % (očekávání: +1,5 %, předchozí +1,6 %).
• Člen rady guvernérů ECB Erkki Liikanen v úterý prohlásil, že pokud se zhorší deflační rizika v eurozóně, přijme ECB další opatření, aby s deflací bojovala.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v září snížila. Index očekávání klesl na 6,9 bodu ze srpnových 8,6 bodu, očekával se však pokles až na 5,2 bodu. Hodnocení současné situace se propadlo na 25,4 bodu ze srpnových 44,3 bodu. Údaje mannheimského institutu ZEW naznačují, že největší evropskou ekonomiku zasáhlo napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zhoršilo, když index klesl na 14,2 bodu z 23,7 bodu, čekal se pokles jen na 21,3 bodu.
• Německá automobilka Opel se rozhodla prudce omezit výrobu ve své ruské továrně. Podnikne rovněž kroky ke snížení počtu jejích zaměstnanců. Oznámila to firma, která tak reaguje na obtížné podmínky na ruském automobilovém trhu.
• UBS snížila výhled růstu českého HDP v roce 2015 z 2,5 % na 2,4 %.
• Ruská internetová společnost Mail.ru získala plnou kontrolu nad největší ruskou sociální sítí VKontakte. Za zbývajících 48 procent akcií, které dosud nevlastnila, zaplatila zhruba 1,5 miliardy dolarů.
• Francouzská letecká společnost Air France kvůli pokračující stávce pilotů v úterý zrušila 60 % letů. O něco mírnější vývoj očekává ve středu, kdy by akce na protest proti plánovanému rozšíření nízkonákladových aerolinek skupiny měla pokračovat. Stávka se dotýká i letiště v Praze. V úterý kvůli ní nepoletí šest z osmi plánovaných letů mezi Prahou, Paříží a Marseille. Ve středu muselo být zrušeno všech osm spojení, sdělilo pražské letiště.
• Jeroen Dijsselbloem (Euroskupina): Data z trhu práce jsou znepokojující.
• Alternativní taxislužba Uber může v Německu nadále fungovat. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem v úterý zrušil předběžné opatření, které činnost americké společnosti v zemi zakazovalo. Německé klasické taxislužby, které o zablokování Uberu v Německu usilovaly, se budou domáhat svého cíle v běžném soudním řízení, uvedl server deníku Frankfureter Allgemeine Zeitung.
• Pokles dodávek ruského plynu na Slovensko se v úterý prohloubil. Slovenské plynárny SPP oznámily, že zaznamenaly téměř čtvrtinový výpadek v dodávkách suroviny; v uplynulých dnech firma přitom dostávala proti očekávanému objemu o deset procent zemního plynu méně. Ve srovnání s minulým týdnem klesl také objem plynu ve slovenském tranzitním plynovodu, kterým surovina proudí dál do západní Evropy.
• Polská prokuratura ukončila vyšetřování případu, zda guvernér centrální banky Marek Belka během loňského rozhovoru s ministrem vnitra Bartlomiejem Sienkiewiczem nedopustil trestného činu překročení pravomocí. Uvedli to v úterý podle agentury Reuters vyšetřovatelé. Z důkazů, které shromáždili, prý nevyplývá, že byl porušen zákon.
• Inflace v eurozóně v srpnu stagnovala na červencových 0,4 %, předběžný odhad počítal se zpomalením na 0,3 % meziročně. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 % v souladu s předběžným odhadem po červencovém propadu o 0,7 %. Jádrová inflace v srpnu zrychlila na 0,9 % v souladu s předběžným odhadem z červencových 0,8 %.
• Dva členové Měnového výboru Bank of England na zářijovém zasedání nesouhlasili se zachování hlavní úrokové sazby na rekordním minimu 0,5 %. Martin Weale a Ian McCafferty stejně jako v srpnu hlasovali pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů.
• Německá bankovní asociace BdB ve středu snížila odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok. Upozornila, že krize na Ukrajině a na Blízkém východě mají negativní dopad na podnikatelskou náladu v Německu. Dodala však, že neočekává příchod recese.
• Ruský producent zemního plynu Gazprom není v současné době schopen uspokojit rostoucí poptávku po plynu z Evropy. Uvedl to ve středu generální ředitel společnosti Alexej Miller, který současně snížil odhad růstu těžby plynu na letošní rok. Některé evropské země si v posledních dnech stěžují na pokles dodávek plynu z Ruska.
• Slovensko a Polsko ve středu opět zaznamenaly výraznější pokles v dodávkách zemního plynu z Ruska. Slovensko stejně jako v úterý dostává oproti plánu o zhruba čtvrtinu méně suroviny, řekl novinářům ministr hospodářství Pavol Pavlis. Pětinový výpadek v dodávkách ohlásilo také Polsko.
• Ukrajinská ekonomika by měla v příštím roce oživit z letošního prudkého propadu, za kterým stojí zejména krize na východě země. Předpověděla to ve středu ukrajinská centrální banka. Hrubý domácí produkt Ukrajiny by měl podle její prognózy napřesrok stoupnout o procento.
• Stavební výroba v eurozóně v červenci meziměsíčně stagnovala, meziročně se zvýšila o 0,4 %.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v období od května do července klesla na 6,2 % z předchozích 6,4 %, očekávalo se 6,3 %. Zprávu přinesla organizace ILO. Zaměstnání našlo během těchto tří měsíců 74 tisíc lidí, čekalo se 120 tisíc po předchozích 167 tisících, celkově je tedy ve Spojeném království 30,6 milionu zaměstnaných lidí. Zároveň bylo v srpnu podle zprávy podáno o 37 tisíc žádostí o podporu v nezaměstnanosti méně, čekal se pokles o 30 tisíc.
• Největšímu světovému maloobchodnímu prodejci oděvů Inditex klesl za prvních šest měsíců jeho fiskálního roku čistý zisk o 2,4 % na 928 milionů eur. Prodej sice silně rostl, negativní dopad na hospodaření však mělo silné euro. Firma, která mimo jiné provozuje obchody pod značkou Zara, to uvedla ve středečním prohlášení.
• Německá společnost Lufthansa ve středu oznámila, že objedná 25 nových letadel od firmy Airbus za 3,24 miliardy dolarů, aby nahradila starší stroje a snížila náklady na palivo ve dvou svých dceřiných aerolinkách. Lufthansa koupí 10 letadel A320ceo pro nízkonákladové aerolinky Eurowings a 15 letadel A320neo pro Swiss International.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku ve druhém čtvrtletí klesla na 26,6 %, zatímco v předchozím tříměsíčním období činila 27,8 %. Sestoupila tak na nejnižší úroveň od konce roku 2012, vyplývá z údajů tamního statistického úřadu. Řecko má nejvyšší nezaměstnanost v eurozóně - více než rok bez práce je tam 74,4 % z 1,28 milionu nezaměstnaných.
• Finská vláda s podmínkami podpořila aktualizovaný projekt výstavby jaderné elektrárny, kterou má na severu země vybudovat rusko-finské konsorcium Fennovoima. Svaz zelených reagoval na schválení projektu okamžitým odchodem z vlády, informovala agentura Reuters.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že sankce západních států proti Rusku porušují principy Světové obchodní organizace (WTO) a že s nimi bude Rusko bojovat především prostřednictvím rozvojem domácího trhu.
• Evropská centrální banka ve čtvrtek poskytla komerčním bankám první část levných čtyřletých půjček, které jsou klíčovou součástí jejích opatření k podpoře hospodářského růstu a odvrácení deflace oznámených v červnu. Zájem o tento program, označovaný jako TLTRO, byl ale slabší, než se čekalo. Banky vyčerpaly jen 82,6 miliardy eur z celkové nabídky 400 miliard eur.
• Rusko nebude v zimních měsících omezovat dodávky zemního plynu do Evropy, aby tak zabránilo evropským zemím v reexportu suroviny na Ukrajinu. Rakouskému listu Die Presse to řekl ruský ministr energetiky Alexander Novak. "Je to vyloučeno," prohlásil ministr. Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu, a to kvůli sporům ohledně ceny a nezaplacených účtů.
• Slovensko snížilo výhled růstu ekonomiky na příští rok na 2,6 % z dosavadních tří procent. Důvodem zhoršení je hlavně dopad stávajících obchodních sankcí, které na sebe vzájemně uvalily Evropská unie a Rusko jako reakci na konflikt na Ukrajině. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr financí Peter Kažimír.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) ve čtvrtek navzdory ukrajinské krizi zlepšila odhad letošního růstu rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě a Pobaltí. Banka nyní předpokládá, že růst v tomto regionu dosáhne 2,5 %, zatímco doposud jej odhadovala na 2,2 %.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v srpnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 %, v souladu s odhady po červencových 0,1 %. Meziročně tržby vzrostly o 3,9 %, očekávalo se +4,0 % po 2,6 % v červenci. Po očištění o tržby z prodeje aut a se tržby zvýšily o 0,2 % meziměsíčně (odhad: +0,3 %, červenec: +0,5 %) a 4,5 % meziročně (odhad: +4,8 %, červenec: +3,4 %).
• Bulharsko jedná se sousedním Řeckem o možnosti zpětných dodávek zemního plynu dosavadním plynovodem, který nyní přepravuje ruský plyn do Řecka. Oznámil to ve čtvrtek úřadující bulharský ministr hospodářství Vasil Ščonov. Sofia se podle ministra obává, že ukrajinská krize by mohla narušit dodávky z Ruska, na nichž je Bulharsko zcela závislé.
• Odborový svaz pilotů letecké společnosti Air France ve čtvrtek pohrozil, že by mohl hlasovat o prodloužení současné stávky na "dobu neurčitou", pokud nebudou splněny jeho požadavky. Piloti stávkují již čtvrtý den a aerolinky musely kvůli tomu zrušit zhruba 60 % letů, včetně několika letů do Prahy.
• Ruská vláda ve čtvrtek schválila nejúspornější střednědobý rozpočet od globální finanční krize roku 2008. Rozpočet na roky 2015-2017 umožňuje také poprvé od krize čerpání z rezerv. Moskva omezuje výdaje v situaci, kdy západní sankce kvůli ukrajinské krizi zhoršují útlum ruské ekonomiky, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK, Bloomberg