Evropské akcie v pátek uzavřely smíšeně, za celý týden oslabily

Britský FTSE 100 posílil o 0,15 % a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,91 %. Německý DAX naopak o 0,20 % klesl. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 0,54 % na 3 219,58 bodu. Dařilo se akciím z realitního odvětví a bankovním titulům, v červených číslech naopak skončily sektor základních materiálů, pojišťovnické odvětví a sektor maloobchodu.

Akcie největší evropské pojišťovny Allianz (-6,18 %) v pátek zlevnily o více než šest procent poté, co se na trhu objevily zpráva, že dluhopisový guru Bill Gross odchází ze společnosti Pacific Investment Management Company (PIMCO), která je dceřiným podnikem pojišťovny. Gross v investiční společnosti PIMCO spravoval největší světový investiční fond Pimco Total Return. V poslední době nicméně fond čelí masivnímu odlivu investorů, peníze z něj odtékají již 16 měsíců v řadě.

Za celý týden britský index FTSE 100 klesl o 2,73 % na 6 649,39 bodu, německý DAX oslabil o 3,15 % na 9 490,55 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,43 % na 4 394,75 bodu. Index DJ Euro Stoxx za pět obchodních dní oslabil o 1,64 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Nálada mezi německými spotřebiteli se podle výzkumného institut GfK druhým měsícem v řadě zhoršila. Index spotřebitelské nálady pro říjen klesl na 8,3 bodu. Očekával se pokles na 8,5 bodu z předchozích 8,6 bodu. Index ekonomického očekávání stagnuje na 4,4 bodu. Mezi spotřebiteli narůstají obavy z dopadů zahraničních konfliktů na největší evropskou ekonomiku, zejména z vlivu rusko-ukrajinské krize. V září index oslabil nejvýrazněji za více než tři roky a klesl poprvé od ledna 2013.
• Německý index vývozních cen v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání klesl. Meziměsíčně se snížil o 0,1 % (odhad: -0,2 %, červenec: -0,4 %) a meziročně o 1,9 % (odhad: -2 %, červenec: -1,7 %).
• Ziskovost energetické společnosti ČEZ se v posledních letech dramaticky zhoršila. Vedení firmy chce proti tomuto trendu bojovat mimo jiné akvizicemi středoevropských firem z energetického sektoru. V rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny to potvrdil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš. Firma podle něj potřebuje růst, aby zajistila stabilní dividendu, na kterou jsou akcionáři zvyklí. Kromě Slovenských elektráren se v jejím hledáčku nově objevila i polská Energa.
• Moskevský soud zabavil ruskému konglomerátu Sistěma na žádost generální prokuratury akcie ropné společnosti Bašněfť. Oznámil to v pátek úřad generálního prokurátora. Šéfa Sistěmy Vladimira Jevtušenkova vyšetřovatelé od poloviny měsíce stíhají a obviňují ho z podvodného ovládnutí Bašněfti a praní špinavých peněz.
• Důvěra francouzských spotřebitelů v tamní ekonomiku se v září nezměnila. Index spotřebitelské důvěry stagnuje v souladu s očekáváním na srpnových 86 bodech.
• Správní rada letecké skupiny Air France-KLM v pátek podpořila plán dalšího rozvoje nízkonákladové divize Transavia ve Francii, proti němuž už dvanáct dní stávkují piloti francouzského přepravce Air France. Odmítla přitom nejnovější požadavky pilotních odborů, podle nichž mají mít piloti Transavie stejné platy a pracovní podmínky jako piloti Air France.
• Částečně zestátněná britská banka Lloyds v pátek prodala dalších 11,5 % akcií své divize TSB. Banka před prodejem akcií uvedla, že nabídne celkem 57,5 milionu kusů cenných papírů při ceně 280 pencí za kus. Celkem si tak podle všeho přišla na 161 milionů liber. Podle zdrojů obeznámených se situací převyšovala poptávka po akciích TSB nabídku několikanásobně. Zájem o cenné papíry prý projevili investoři z Evropy i Spojených států.
• Irská ovocnářská firma Fyffes souhlasí s navýšením podílu amerického distributora ovoce Chiquita Brands International ve společném podniku ChiquitaFyffes. Pokud k fúzi společností dojde, měla by podle nynější dohody americká Chiquita ve spojeném podniku držet místo 50,7 % akcií 59,6% podíl. Společnosti to v pátek uvedly ve společném prohlášení.
• Index podnikatelské důvěry v Itálii v září klesl na 95,1 bodu. Očekával se pokles na 95,5 bodu ze srpnových 95,4 bodu (revidováno z 95,7 bodu).
• Maďarsko si zajistilo s ruským monopolním vývozcem zemního plynu Gazprom dohodu o vyšších dodávkách této suroviny. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. Zpráva přichází den poté, co maďarský provozovatel ropovodů FGSZ zastavil dodávky zemního plynu na Ukrajinu.
• Rusko Ukrajině pohrozilo, že po ní bude žádat předčasné splacení dluhopisu, jehož prostřednictvím jí loni v prosinci půjčilo tři miliardy dolarů. Ukrajině by tím hrozilo vyhlášení platební neschopnosti a Kyjev se proti tomu brání snahou o právní zpochybnění dohody o půjčce. Ruská banka VTB, která se prodeje dluhopisu účastnila, v pátek označila tvrzení Ukrajiny o nezákonnosti smlouvy o eurobondu za nepodložené, uvedla agentura Reuters.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v září v eurozóně klesla. Index spotřebitelské důvěry se podle předběžných údajů snížil na -11,4 bodu. Čekal se pokles na -10,5 bodu z -10 bodů v srpnu.
• Česká vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 100 miliard korun. Informoval o tom zdroj obeznámený s jednáním vlády. Rozpočet počítá mimo jiné se snížením DPH na léky, knihy a dětskou výživu na deset procent, růstem platů hasičů, učitelů, policistů či úředníků nebo vyššími investicemi. Nyní návrh projedná Sněmovna a musí ho podepsat prezident.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v srpnu již sedmým měsícem po sobě klesla a stále se drží na nejnižší úrovni od konce roku 2010. V srpnu bylo v zemi pod Tatrami bez práce 12,56 % obyvatel, v červenci nezaměstnanost dosáhla 12,67 %. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnilo slovenské ústředí práce.
• Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi v pondělí vystoupil s projevem před Výborem pro ekonomiku a monetární záležitosti a prohlásil, že oživení v některých zemích eurozóny ztrácí momentum. "Předběžná data o ekonomických podmínkách, která jsme obdrželi přes léto byla slabší, než se očekávalo," řekl.
• Nová polská vláda premiérky Ewy Kopaczové by měla připravit zemi k debatě o přijetí eura. Řekl to v pondělí ve Varšavě podle agentury Reuters polský prezident Bronislaw Komorowski.
• Německý strojírenský a elektronický koncern Siemens koupí amerického výrobce zařízení pro ropná pole Dresser-Rand Group. Včetně dluhu za něj zaplatí zhruba 7,6 miliardy USD. Německá firma současně za tři miliardy eur prodá svůj poloviční podíl ve společném podniku na výrobu domácích spotřebičů svému partnerovi Robert Bosch GmbH.
• Britský řetězec supermarketů Tesco oznámil, že zisk za první pololetí nadhodnotil o 250 milionů liber. Firma si pozvala auditorskou společnost Deloitte, aby zjistila, proč k chybnému propočtu došlo. NA burze v Londýně akcie po zahájení obchodování reagují 10% poklesem.
• Největší britský mobilní operátor EE koupí 58 obchodů od maloobchodníka Phones 4u za 2,5 milionu liber. Minulý týden konkurenční Vodafone oznámil koupi 140 obchodů Phones 4u z 12,4 milionu liber a maloobchodní řetězec Dixons Carphone převezme 800 zaměstnanců Phones 4u poté, co byla na firmu uvalena exekuce.
• Německá farmaceutická a chemická společnost Merck KGaA koupí za 17 miliard dolarů americkou firmu Sigma-Aldrich. Akvizice je největším převzetím v historii Mercku a firma si převzetím zároveň posílí pozici v oblasti chemikálií používaných ve výzkumných laboratořích.
• Krymský gubernátor Sergej Aksjonov připustil, že začleňování anektovaného regionu do Ruské federace není hladké. V rozhovoru pro pondělní vydání deníku Kommersant řekl, že nikdo v Rusku nemá jasnou představu, jak to učinit.
• Rakousko minulý týden dostalo o 20 až 25 % méně plynu z Ruska, než bylo dohodnuto ve smlouvě. Uvedl to v pondělí šéf rakouského energetického regulačního úřadu Energie-Control Martin Graf a upozornil, že Rakousko si neobjednalo více plynu. Podle něj tak velký výpadek dodávek není běžná fluktuace.
• Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí podpořila reformní úsilí francouzské vlády. Úspory v rozpočtu a opatření pro podporu konkurenceschopnosti podle ní nejsou samoúčelné, ale pomohou Francii k většímu blahobytu. Francouzský premiér Manuel Valls na společné tiskové konferenci s Merkelovou podotkl, že Francie se musí reformovat podobně jako Německo před deseti lety.
• Podle předběžných dat aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v září zpomalila. Index nákupních manažerů spadl na 50,5 bodu ze srpnových 50,7 bodu. Očekával se přitom pokles na 50,6 bodu. Ve službách index klesl na 52,8 bodu z 53,1 bodu v srpnu (odhad: 53 bodů) a kompozitní index spadl na 52,3 bodu oproti 52,5 bodu v srpnu (odhad: 52,5 bodu).
• Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se v září ve Francii vyšplhal nečekaně na 48,8 bodu ze srpnových 46,9 bodu, očekával se přitom mírnější růst na 47 bodů. Sektor služeb však očekávání nenaplnil, index zde podle předběžných dat spadl na 49,4 bodu, čekalo se, že zůstane nad padesátibodovou hranici a klesne jen na 50,1 bodu po srpnových 50,3 bodu. Kompozitní index se tak dostal na tříměsíční minimum 49,1 bodu z 49,5 bodu v srpnu.
• Aktivita v německém zpracovatelském sektoru se podle předběžných dat agentury Markit v září zpomalila - index nákupních manažerů spadl na 15měsíční minimum 50,3 bodu ze srpnových 51,4 bodu, ačkoli se čekal mírnější pokles na 51,2 bodu. Ve službách se index naopak zvýšil na dvouměsíční maximum - na 55,4 bodu z 54,9 bodu v srpnu, očekával se pokles na 54,6 bodu. Kompozitní index vzrostl na 54,9 bodu z 53,7 bodu v srpnu, tedy rovněž na dvouměsíční maximum, konsensus počítal s poklesem na 53,5 bodu.
• Britský výrobce luxusní obuvi Jimmy Choo nabídne své akcie na londýnské burze. Peníze získané z primární veřejné nabídky (IPO) chce využít k expanzi v Asii a na další nové trhy. Tržby firmy loni činily 282 milionů liber. Majitelem Jimmy Choo je od roku 2011 soukromá investiční společnost JAB Luxury. Jimmy Choo chce na burze nabídnou nejméně 25 % akcií. Vstup na burzu by se mohl uskutečnit již v říjnu.
• Evropská unie vylučuje možnost vojenského zapojení do konfliktu na Ukrajině. V úterý to na Dni německého průmyslu v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je ale nutné zachovat evropské sankce proti Rusku a vyvinout tlak na to, aby Moskva přestala narušovat územní celistvost Ukrajiny.
• Francouzský premiér Manuel Valls v úterý prohlásil, že Francie dělá pokroky v oblasti ekonomických reforem a komentáře o nedostatečném růstu, které zaznívají z Německa, jsou občas "karikaturou". "Uvědomuji si, že v Německu lidé rádi říkají, že Francie není ochotná provádět reformy, a že je to nemocný muž," řekl Valls na konferenci v Berlíně. "Já se na svou zemi dívám jasnýma očima. Znám překážky a výzvy, které před Francií leží. Ale když se to podařilo Německu... proč by Francie nemohla udělat totéž?"
• Řecko po šesti letech překonalo recesi a ve třetím čtvrtletí vykáže hospodářský růst. Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to v úterý v Berlíně prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. V příštím roce podle něj Řecko očekává růst hrubého domácího produktu o 2,9 %.
• Německo není zodpovědné za ekonomické problémy Francie a není povinno je řešit. Řekl to předseda Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo na úterní konferenci v Berlíně, které se účastní i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský premiér Manuel Valls. Ten na časté výtky Berlína vůči Paříži odpověděl, že jeho vláda prosazuje reformy, jimiž zvýší konkurenceschopnost ekonomiky, podobně jako to v minulých letech dělalo Německo.
• Vytvoření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy může dát osmadvacítce potřebný impulz k hospodářskému oživení. V úterý to na Dni německého průmyslu v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová a za svou vládu vyjádřila podporu dohodě s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Proti dohodě protestují někteří evropští aktivisté, obávají se oslabení ochrany spotřebitele v EU a rovněž negativních dopadů na životní prostředí v Evropě.
• Rakouská bankovní společnost Raiffeisen Bank International (RBI) očekává za celý letošní rok ztrátu, vůbec první ve své historii. Mohou za to problémy na Ukrajině a v Maďarsku. Přesnější čísla banka ve svém prohlášení nezveřejnila. RBI je majoritním akcionářem české Raiffeisenbank.
• Polsko: Míra nezaměstnanosti v srpnu klesla na 11,7 % z červencových 11,8 %.
• Maloobchodní tržby v Polsku v srpnu klesly o 1,1 % meziměsíčně, meziročně vzrostly o 1,7 %.
• Nizozemský výrobce elektroniky Philips se po více než 120 letech rozdělí na dvě části. Jedna bude zahrnovat oblast osvětlení, druhá část bude zahrnovat sloučené divize spotřební elektroniky a zdravotní techniky. Obě divize ale dál ponesou značku Philips. Firma si od nové struktury slibuje úsporu nákladů.
• Německý odborový svaz Verdi v úterý pohrozil stávkou v německých distribučních střediscích amerického internetového obchodu Amazon v době předvánoční špičky, pokud firma nepřistoupí na zvýšení platů zaměstnanců. Pracovníci čtyř německých středisek Amazonu kvůli platovým požadavkům stávkují i v úterý, do protestní akce se podle odborů zapojilo 2 000 z celkových asi 9 000 lidí, které firma v Německu zaměstnává.
• Spojené království: Čisté výpůjčky veřejného sektoru v srpnu +10,9 miliardy liber (odhad: +10,5 miliardy liber, červenec: -1,1 miliardy liber).
• Slovensko požaduje od italského koncernu Enel doplatek asi 200 milionů eur za privatizaci kontrolního podílu společnosti Slovenské elektrárne (SE). Novinářům to v úterý řekla mluvčí ministerstva hospodářství Miriam Žiaková. Enel hodlá akcie SE prodat, mezi zájemci je i česká společnost ČEZ a Energetický a průmyslový holding.
• Rakouská finanční skupina Erste Group Bank nyní předpokládá, že kvůli novému maďarskému zákonu, podle kterého musí banky odškodnit klienty za sporné praktiky u devizových půjček, přijde v letošním roce až o 360 milionů eur. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Banka, jejíž součástí je rovněž Česká spořitelna, přitom původně odhadovala, že tato ztráta dosáhne maximálně 300 milionů eur.
• Italská organizace na ochranu spotřebitelů Altroconsumo hodlá zažalovat automobilky Fiat a Volkswagen kvůli údajnému nadhodnocování palivové úspornosti jejich vozů. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v září opět snížil. Klesl na 104,7 bodu ze srpnových 106,3 bodu, očekával se mírnější pokles na 105,8 bodu. Hodnocení současné situace se zhoršilo na 110,5 bodu ze 111,1 bodu, čekalo se 110,2 bodu a budoucí očekávání spadlo na 99,3 ze 101,7 bodu, konsensus počítal se 101,2 bodu.
• Ruská ekonomika bude stagnovat letos i další dva roky, předpověděla ve středu Světová banka. Rusko tím bude platit cenu za ukrajinskou krizi, absenci strukturálních reforem a vrtkavou ekonomickou politiku, sdělila instituce.
• Evropská centrální banka zachová uvolněnou měnovou politiku, dokud se nynější mimořádně nízká míra inflace v eurozóně nevrátí do blízkosti dvou procent. Ve francouzské rozhlasové stanici Europe 1 to řekl šéf ECB Mario Draghi. Dodal, že s ohledem na zastavení hospodářského růstu v zemích eura udělá jeho instituce vše, co bude moci, aby podpořila ekonomiku.
• Rozdílná vyjádření francouzské vlády a vedení letecké společnosti Air France ve středu doprovázejí stávku pilotů aerolinek, která trvá už deset dnů a která aerolinky stojí odhadem 20 milionů eur denně. Piloti protestují proti plánu firmy rozšířit nízkonákladovou divizi Transavia a obávají se, že to povede k rušení pracovních míst. Zatímco ministr dopravy Alain Vidalies dnes řekl, že kvůli stávce firma plán ruší, vedení aerolinek to popírá a uvádí, že zatím stále platí předchozí nabídka o pozastavení plánu do prosince.
• Snížení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy je politickým nástrojem a nelze ho omlouvat technickými potížemi. Novinářům to ve středu řekl slovenský premiér Robert Fico. Slovensko dostává z Ruska méně plynu už dva týdny.
• Společnost Citizens Financial Group, která je americkou dceřinou firmou britského bankovního ústavu Royal Bank of Scotland, prodala v úterý v primární nabídce své akcie za tři miliardy dolarů. Je to největší primární emise americké banky od finanční krize a letos druhá největší emise v USA od prodeje akcií čínského internetového giganta Alibaba z minulého týdne. Obchodování bylo zahájeno na 21,50 USD, shodně s upisovací cenou.
• České aerolinie (ČSA) oznámily úřadu práce propuštění 77 pilotů a více než 200 stevardů a dalších lidí, stavy se tak sníží o třetinu. Upozornil na to web Echo24.cz. Čísla potvrdil šéf Českého sdružení dopravních pilotů ČSA (CZAPLA) Stanislav Fiala. Mluvčí ČSA Daniel Šabík uvedl, že firma se snaží ve spolupráci s partnery z aliance SkyTeam zprostředkovat pro některé profese novou práci.
• Pokud se meziroční tempo inflace nezačne přibližovat 2% cíli ECB, je banka připravena zavádět další opatření na podporu evropské ekonomiky. Vyplývá to z rozhovoru, který guvernér Evropské centrální banky poskytl v rámci konference v litevském Vilniusu tamnímu listu Verslo Zinios. Zároveň ovšem uvedl, že očekává, že ekonomika zemí platících eurem ve druhém pololetí mírně poroste. Prý tomu pomohou nedávná podpůrná opatření.
• Objem půjček soukromému sektoru v eurozóně v srpnu meziročně klesl v souladu s odhady o 1,5 %. V červenci se objem půjček meziročně snížil o 1,6 %.
• Maloobchodní tržby v Itálii v červenci mírně klesly. Meziměsíčně se snížily o 0,1 %. Očekávalo se pokračování červnové meziměsíční stagnace. V meziročním srovnání v červenci tržby italských maloobchodních prodejců klesly o 1,5 % (červen revidován na -2,7 % z -2,6 %).
• Španělský index výrobních cen v srpnu meziročně klesl o 0,6 %. V červenci se index meziročně snížil o 0,5 % (revidováno z -0,4 %).
• Bank of England (BoE) se přibližuje okamžiku, kdy začne zvyšovat úrokové sazby. Přesné načasování začátku zvyšování sazeb se nicméně bude odvíjet od stavu britské ekonomiky. Ve čtvrtek to řekl guvernér BoE Mark Carney. "Budoucnost je vždy nejistá, začátek zvyšování se ale blíží," prohlásil.
• Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávajících úrovních. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK.
• Ruský ropný gigant Rosněfť by si mohl rozmyslet svůj záměr koupit ropnou divizi americké investiční banky Morgan Stanley. Podle agentury Reuters to tvrdí tři na sobě nezávislé zdroje obeznámené se situací. Ruská společnost se údajně obává, že by jí západní protiruské sankce de facto neumožňovaly financovat chod podniku.
• Španělská pojišťovna Mapfre koupila za 550 milionů eur německou a italskou divizi britské společnosti Direct Line, která se zaměřuje na pojištění motorových vozidel. Mapfre uvedla, že se akvizice s okamžitě pozitivně promítne do jejího hospodaření.
• Jihokorejská společnost Samsung Electronics ukončí prodej laptopů v Evropě, včetně modelu Chromebook s operačním systémem od Googlu, který dříve patřil mezi nejprodávanější ve své kategorii. Uvedla to na svých stránkách BBC. Firma nevyloučila, že by k podobnému kroku mohla přistoupit i na jiných trzích.
• Novým předsedou představenstva britského výrobce léků GlaxoSmithKline (GSK) se stane Philip Hampton, který v současnosti zastává stejnou funkci v britské bance Royal Bank of Scotland (RBS). Ve čtvrtek to oznámila farmaceutická společnost.
• Jednání mezi německými aerolinkami Lufthansa a odborovým svazem pilotů Vereinigung Cockpit (VC) o nastavení důchodového programu zkrachovala. Odbory to ve čtvrtek uvedly v tiskovém prohlášení a zároveň pohrozily uspořádáním dalších stávek, aby přiměly vedení Lufthansy k ústupkům. Žádnou protestní akci ale zatím svaz VC nevyhlásil.
• Evropský bankovní úřad (EBA) prošetřuje, zda bulharský bankovní dohled zmrazením vkladů v problémové bulharské bance Corporate Commercial Bank (CCB) neporušil evropská pravidla pro garantování vkladů. EBA to uvedl ve čtvrtečním sdělení.
• Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger chce na pátečním jednání v Berlíně navrhnout Rusku a Ukrajině prozatímní řešení jejich sporu o cenu za dodávky ruského zemního plynu. Provizorní dohoda by se týkala dodávek do dubna příštího roku, což by zajistilo Ukrajině plyn pro zimní období, řekl ve čtvrtek Oettinger podle agentury Reuters.
• Ruská vláda podpoří státní rozvojovou banku Vněšekonombank (VEB), kterou zasáhly západní sankce. Poskytne jí finanční pomoc v objemu až 240 miliard rublů, řekl ve čtvrtek ruský premiér Dmitrij Medveděv. Časový rámec pomoci však podle agentury Reuters nenaznačil.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 19 % na 5,29 miliardy švédských korun. Výsledky podpořil zájem o novou kolekci, uvedla ve čtvrtek společnost.

Zdroj: CNBC