Zátěžovými testy evropského bankovního systému neprošlo 25 bank, další kapitál jich potřebuje 13. České banky jsou v dobrém stavu

ECB svá hodnocení zakládá na stavu bankovních rozvah ke konci roku 2013. Podle agentury Bloomberg si však asi polovina bank, které testy neprošly, během roku sehnala dodatečný kapitál, a jejich uvedení na seznamu je tak jen "technické".

Podle ECB si dostatečný kapitál během roku zajistilo 12 z 25 bank na seznamu. Zbylých 13 finančních ústavů musí do dvou týdnů předložit plán dodatečné kapitalizace. V jejich případě se má jednat celkem o 10 miliard eur. To by mohlo v krátkodobém horizontu způsobit zmatek na trzích, protože se banky budou muset pokusit získat peníze od investorů nebo vlád. V dlouhodobém výhledu však mají testy přispět k jejich posílení. Banky s velkými problémy mohou přistoupit k restrukturalizaci nebo svému prodeji.

"Souhrnné hodnocení bank eurozóny provedené ECB ukázalo, že ke konci minulého roku 25 bankám z hodnocených 130 chyběl kapitál v celkové výši 25 miliard eur, přičemž 12 z těchto bank do ukončení hodnocení dostatečně navýšilo kapitál, takže na seznamu zbývá 13 bank, které mají doplnit celkem 9,5 miliardy eur. Otázka je, zda tento dodatečný kapitálový požadavek postačí na to, aby došlo k dostatečnému ozdravění bilancí všech evropských bank tak, aby skutečně mohly aktivně úvěrovat ekonomiky a nebyly pro ně spíše přítěží nebo zdrojem rizika. Odhady potřeby doplnění kapitálu provedené před zveřejněním hodnocení měly sice poměrně velký rozptyl, ale ukazovaly na potřebu spíše ještě vyššího doplnění kapitálu. Nicméně od července 2013 hodnocené banky samy posílily své bilance již o celkem 200 miliard eur kapitálu, což také přispělo ke konečným nižším dodatečným kapitálovým požadavkům ECB. Zároveň zátěžový test modeloval nepříznivější ekonomický scénář než předchozí evropské testy a znamenal v průměru 4% dopad do common equity Tier 1 kapitálu," okomentovala zprávu Dana Hájková, analytička z České spořitelny.

"Pozitivní zpráva je, že ECB identifikovala problematická aktiva v bilancích bank a přikázala podkapitalizovaným bankám doplnit kapitál. Většina bank využila svých interních informací k objektivnímu posouzení jejich kapitálových potřeb, a kapitál navýšila včas bez potřeby v omezeném čase finanční prostředky shánět či připravovat restrukturalizační plány," poukazuje Hájková.

"Díky prověrce kvality aktiv mají ECB, vlastníci i analytici k dispozici obrovské množství dat, která využijí k hodnocení situace jednotlivých bank. Pečlivé zhodnocení těchto dat bude probíhat v následujících týdnech a měsících, dostatečnost navýšení kapitálu pak bude zřejmá z výsledků na konci roku, ve kterých se prověrka aktiv projeví celkovými odpisy a tvorbou rezerv. Mateřské skupiny českých bank v hodnocení ECB prošly a vykázaly dostatečnou kapitálovou vybavenost v základním i zátěžovém makroekonomickém scénáři," dodává Hájková.

Dobrá pozice českých bank

Podle českých ekonomů jsou výsledky zátěžových testů evropských bank, které zveřejnila ECB, pozitivní zprávou pro trhy. "Myslím si, že je to dobrá zpráva pro trhy a ekonomiku vůbec. Celosvětová ekonomika na to netrpělivě čekala, protože negativní překvapení by mohlo opět znamenat šlápnutí na brzdu," prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka, podle nějž jde o zprávu roku.

Také europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer soudí, že výsledky testů přinesou uklidnění. "Doufejme, že banky budou ochotny více půjčovat, protože to nám trochu chybí," podotkl.

Česká bankovní asociace (ČBA) vyzdvihla, že podle výsledků komplexní prověrky aktiv je evropský bankovní sektor jako celek zdravý a odolný. "Opatření v oblasti posilování kapitálu a zvyšování kvality aktiv, které evropské banky přijaly v minulých letech následujících po finanční krizi, jasně měla pozitivní efekt," prohlásil náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.

Ekonom Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií FSV UK upozornil, že zátěžové testy definitivně neodstranily všechny chmury. "Ve chvíli, kdy se situace začne zhoršovat, hlavně na jižním křídle eurozóny, pozice bank se může dále prohloubit," zdůraznil Mejstřík s tím, že zejména italská ekonomika by v takovém případě měla velké problémy.

Naopak český bankovní sektor může být podle ekonomů bez obav. "Český bankovní sektor dopadl velmi dobře," poznamenal Kysilka, který si opakovaně stěžoval na to, že na ČR jako součást střední a východní Evropy použila ECB přísnější scénář. "To trošku zhoršilo pohled na českou ekonomiku, což je důležité pro investory. Chtěli jsme s kolegy a kolegyněmi ukázat, že některé předpoklady v testování týkající se české ekonomiky jsou nefér. Že česká ekonomika je mnohem zdravější, než se tam ukazovalo," řekl Kysilka, kterému se nelíbilo například uvažování o možnosti cenové bubliny na českém realitním trhu. Podobných nedostatků prý v testovacím scénáři objevil pět až šest.

Mejstřík zase zdůraznil přínos českých bank pro zahraniční mateřské společnosti, když Českou spořitelnu označil za "perlu v koruně Erste Group". "Generuje naprosto fundamentální přínos do jejího hospodářského výsledku a má převahu vkladů nad úvěry," doplnil Mejstřík, podle nějž se pozice českého bankovního sektoru ještě dlouho nezmění.

Kdo má problém

Mezi bankami, které budou muset do dvou týdnů předložit plán pro doplnění chybějícího kapitálu, jsou například řecké finanční ústavy Eurobank Ergasias a National Bank of Greece, italská banka Monte dei Paschi di Siena, rakouská Österreichische Volksbanken-Verbund či francouzsko-belgická banka Dexia.

Podle Evropského bankovního úřadu (EBA), se kterým ECB na zátěžových testech spolupracovala, si musí italská banka Monte Paschi zajistit dodatečný kapitál ve výši 2,11 miliardy eur a řecká Eurobank Ergasias ve výši 1,76 miliardy eur. Rakouská Erste Group Bank, matka České spořitelny, i francouzská Société Générale, mateřská společnost Komerční banky, zátěžovými testy prošly bez problémů. Stejně tak nemá problém KBC Groep, matka ČSOB.

Erste uvedla, že její podíl základního kapitálu k rizikově váženým aktivům činil k loňskému poslednímu prosinci 10 %. Zůstal tedy nad požadovanou minimální úrovní osmi procent a Erste vytváření dodatečných rezerv pro krytí případných ztrát neočekává.

"Výsledky zátěžových testů evropského bankovního sektoru jsou plně v souladu s našimi očekáváními," řekl podle agentury Bloomberg Alberto Gallo z londýnské pobočky Royal Bank of Scotland. "Výsledek těchto bezprecedentně podrobných testů posílí důvěru veřejnosti v evropské bankovní domy a podpoří poskytování půjček evropským podnikům a domácnostem. To podpoří ekonomiku," dodal viceprezident ECB Vítor Constâncio. Jeho tiskovou konferenci můžete zhlédnout zde:

Podle některých expertů to ale jisté není. "Myslet si, že půjčování může nějak řídit hrubý domácí produkt, je iluze," uvedl ekonom společnosti UniCredit Erik Nielsen.

Evropská centrální banka v rámci letošních zátěžových testů evropského bankovního sektoru prověřovala zdraví 130 největších bankovních skupin starého kontinentu. Letos se přitom jedná o dosud vůbec nejrozsáhlejší kontrolu evropských finančních ústavů.

Prověrka měla zjistit, které z bankovních domů skrývají finanční problémy, jež jim brání půjčovat firmám peníze za rozumné úroky. Firmy úvěry potřebují k investicím a nabírání nových zaměstnanců. To někteří chápou jako podmínku ke zlepšení ekonomiky eurozóny, jejíž růst se ve druhém čtvrtletí zastavil. V Evropě jsou firmy mnohem závislejší na bankovních úvěrech než v USA, kde společnosti častěji získávají peníze na dluhopisových trzích.

Více k testům

ECB zakládala svá hodnocení na stavu bankovních rozvah k poslednímu prosinci 2013. Při takzvané kontrole kvality aktiv zjišťovala, zda si prověřované banky nechaly stranou dost kvalitního kapitálu. Druhým pilířem hodnocení byly zátěžové testy, kdy se zkoumalo, jak by rozvahy bank ustály případné finanční šoky. ECB v tomto případě spolupracovala s Evropským bankovním úřadem (EBA), který prověřoval kondici 123 bank, včetně několika finančních domů ze zemí mimo měnovou unii.

Dvanáct z 25 propadlých bank si chybějící kapitál - dohromady 15 miliard eur - od konce loňského roku obstaralo. Zbývajících 13 musí zvýšit kapitálové rezervy proti případným ztrátám celkem o 9,5 miliardy eur. Těmito bankami jsou podle agentury AP řecké Eurobank a National Bank of Greece, kyperská Hellenic Bank of Cyprus, italské Monte dei Paschi di Siena, Banca Carige, Banca Popolare di Milano a Banco Popolare di Vicenza, francouzsko-belgická Dexia, rakouská Österreichische Volksbank Verbund, irská banka s názvem permanent TSB, portugalská Banco Comercial Portuguęs a slovinské banky Nova Ljubljanska Banka a Nova Kreditna banka Maribor.

Největší kapitálovou díru - 2,1 miliardy eur - musí zalepit třetí největší italská banka Monte dei Paschi di Siena, která je nejstarší bankou na světě. Většině ostatních bank chyběl kapitál o částkách do miliardy eur. V některých případech to bylo méně než 200 milionů eur.

Propadlé banky teď budou mít dva týdny na to, aby řekly, jak si hodlají chybějící prostředky obstarat. Pak dostanou až devět měsíců na to, aby tak učinily. Peníze by mohly získat třeba vydáním akcií, prodejem části majetku nebo zadržením části zisku, místo aby jej vyplatily v dividendách.

Prověřovanými finančními domy byly i mateřské firmy některých bank působících v Česku. Rakouská Erste Group, vlastník České spořitelny, testy prošla, stejně jako belgická skupina KBC, majitel ČSOB, či rakouská Raiffeisen Zentralbank Österreich.

Banky tolik nezasáhlo zjištění, jak velké mají kapitálové díry, jako to, jak mají nadhodnocena některá aktiva, podotkla agentura Reuters. Podle ECB banky ohodnotily půjčky a aktiva dohromady na částku o 48 miliard eur vyšší, než jaká je ve skutečnosti. Jednatřicet bank přitom mělo sledovaný podíl kvalitního kapitálu pod úrovní 10 %, kterou investoři považují za bezpečnou. Dalších 28 bank bylo na hraně, když překonaly tuto úroveň o jeden procentní bod. Řecké bance Piraeus po revizi ECB klesl tento podíl o 3,7 procentního bodu, což je vůbec největší snížení.

Seznam bank, které testy neprošly

Seznam bank, které neuspěly v hloubkové prověrce zdraví předních evropských bankovních skupin, který v neděli 26. října 2014 zveřejnila Evropská centrální banka:

• Eurobank (Řecko)

• Monte dei Paschi di Siena (Itálie)

• National Bank of Greece (Řecko)

• Banca Carige (Itálie)

• Cooperative Central Bank (Kypr)

• Banco Comercial Portuguęs (Portugalsko)

• Bank of Cyprus (Kypr)

• Österreichischer Volksbanken-Verbund (Rakousko)

• Permanent tsb (Irsko)

• Veneto Banca (Itálie)

• Banco Popolare (Itálie)

• Banca Popolare di Milano (Itálie)

• Banca Popolare di Vicenza (Itálie)

• Piraeus Bank (Řecko)

• Credito Valtellinese (Itálie)

• Dexia (Belgie)

• Banca Popolare di Sondrio (Itálie)

• Hellenic Bank (Řecko)

• Münchener Hypothekenbank (Německo)

• AXA Bank Europe (Belgie)

• C.R.H. - Caisse de Refinancement de l’Habitat (Francie)

• Banca Popolare dell'Emilia Romagna (Itálie)

• Noba Ljubljanska banka (Slovinsko)

• Liberbank (Španělsko)

• Nova Kreditna banka Maribor (Slovinsko)

Zdroj: ECB, Bloomberg, ČTK