Evropské akcie týden zakončily silným růstem, za celý měsíc ale zlevnily

Britský FTSE 100 posílil o 1,28 %, německý DAX vzrostl o 2,33 % a francouzský CAC 40 přidal 2,22 %. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 2,55 % na 3 113,32 bodu. Nad nulou uzavřely všechny hlavní sektory. Nejvíce se dařilo akciím bank, finančním titulům a cenným papírům z technologického odvětví.

Japonská centrální banka (BoJ) v pátek ohlásila dodatečná stimulační opatření, kterými chce podpořit oživování domácí ekonomiky. Banka oznámila, že již nyní mimořádně rozsáhlý program nákupů dluhopisů a dalších aktiv rozšíří o dalších deset až dvacet bilionů jenů. Ročně tak plánuje napumpovat do třetí největší světové ekonomiky zhruba 80 bilionů jenů. Rozhodnutí banky podpořilo nejen japonské, ale i evropské a americké investory.

Na trzích starého kontinentu v pátek zdražily například akcie největší francouzské banky BNP Paribas (+3,46 %), která oznámila, že jí ve třetím čtvrtletí vzrostl čistý zisk meziročně o 11 % na 1,5 miliardy eur. Podle vyjádření banky její hospodaření podpořily zejména výsledky divize investičního bankovnictví.

Více než šest procent připsaly akcie britské banky Royal Bank of Scotland (+6,21 %), která se v letošním třetím čtvrtletí vrátila do černých čísel. Banka oznámila, že ve 3Q2014 hospodařila se ziskem před zdaněním 1,27 miliardy liber. Na úrovni čistého zisku banka dosáhla výsledku 896 milionů liber po ztrátě 828 milionů liber ve stejném období v loňském roce. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že banka vykáže čistý zisk 582 milionů liber.

Týden byl pro evropské burzy růstový, říjen ale znamenal ztráty

Za celý obchodní týden britský akciový index FTSE 100 posílil o 2,15 % na 6 546,47 bodu, německý DAX zpevnil o 3,77 % na 9 326,87 bodu a francouzský CAC 40 přidal 2,46 % na 4 233,09 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 za pět obchodních dní vzrostl o 2,74 %.

V horizontu měsíce nicméně akcie zlevnily. Britský FTSE 100 za celý říjen klesl o 1,46 %, německý DAX oslabil o 1,56 %, francouzský CAC 40 odepsal 4,21 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 klesl o 3,49 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční tempo inflace ve společenství zemí platících eurem v říjnu podle předběžných údajů vzrostlo oproti předchozímu měsíci v souladu s odhady o desetinu procentního bodu na 0,4 %. Vyplývá to z pátečního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat. Jádrová inflace naopak o desetinu procentního bodu klesla a dosáhla 0,7 %. Čekala se stagnace na 0,8 %.
• Situace na trhu práce se v září ve společenství zemí platících eurem příliš nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti podle evropského statistického úřadu Eurostat stagnovala na 11,5 %. Trh stagnaci očekával. Minulý rok v září celková míra nezaměstnanosti v eurozóně dosahovala 12 %. V celé Evropské unii v září celková míra nezaměstnanosti stagnovala na 10,1 %, v meziročním srovnání se ale snížila z 10,8 %.
• Tržby německých maloobchodníků v září meziročně vzrostly o 2,3 %. Čekal se výrazně slabší růst o 1,2 % po poklesu o 0,7 % v srpnu (revidováno z +0,1 %). Meziměsíčně se ale v září tržby německých maloobchodníků snížily o 3,2 %, což je největší pokles za více než sedm let. Oznámil to v pátek spolkový statistický úřad. V meziměsíčním srovnání se čekal pokles o 0,9 % po srpnovém růstu o 1,5 % (revidováno z +2,5 %).
• Spotřebitelské ceny se v Itálii podle předběžných údajů v říjnu vrátily k růstu a v meziročním srovnání stouply o 0,2 %. V září se italský index spotřebitelských cen harmonizovaný s metodikou výpočtů EU propadl poprvé po 55 letech pod nulu a spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,1 %. V meziměsíčním srovnání se ceny v říjnu zvýšily o 0,3 % po růstu o 1,9 % v září. Čekal se meziročně pokles o 0,1 % a meziměsíční růst o 0,1 %.
• Situace na italském trhu v práce se v září mírně zhoršila. Celková míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 12,6 %. Čekalo se, že celková míra nezaměstnanosti dosáhne 12,4 %. Údaj za srpen byl na 12,5 % revidován z 12,3 %.
• Italský index výrobních cen v září v meziročním srovnání klesl o 1,7 %. Meziměsíčně se nezměnil. Čekal se pokles o 2 % meziročně a o 0,2 % meziměsíčně. Také v srpnu se index výrobních cen meziročně snížil o 1,7 % a meziměsíčně stagnoval.
• Výdaje francouzských spotřebitelů v září meziměsíčně klesly o 0,8 %. Čekal se pokles o 0,3 % po růstu o 0,9 % v srpnu (revidováno z +0,7 %).
• Francouzský index výrobních cen v září meziměsíčně vzrostl o 0,5 %. Čekal se naopak pokles o 0,1 po poklesu o 0,3 % v srpnu.
• Španělsko: Běžný účet v srpnu skončil s přebytkem 1,29 miliardy eur (červenec: +1,4 miliardy eur).
• Ruská centrální banka v pátek zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 150 bazických bodů na 9,5 %, podstatně více, než se čekalo. Banka mezi důvody tohoto kroku uvedla obavy z vysoké inflace. Světoví analytici se shodovali, že bude případné zvýšení sazeb poměrně výrazné, nárůst základní úrokové sazby o 1,5 procentního bodu však čekal málokdo.
• Dodávky ruského plynu Ukrajině budou obnoveny do 48 hodin od zaplacení 1,45 miliardy dolarů jako první části dluhu Kyjeva a jako platby předem za surovinu do konce roku. Podle agentury TASS to prohlásil šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller v souvislosti se čtvrteční třístrannou plynovou dohodou Ruska, Ukrajiny a Evropské unie.
• Druhá největší ruská banka VTB Bank požaduje od státu finanční podporu až 200 miliard rublů na posílení kapitálu. S odvoláním na vládní zdroj a zdroj v bance to v pátek napsal ruský list Vedomosti. VTB Bank se letos v létě stala terčem západních sankcí za roli Ruska v ukrajinské krizi. Kvůli restrikcím má podobně jako jiné ruské státní banky omezený přístup k zahraničnímu kapitálu. Banka se ke zprávě odmítla vyjádřit.
• Německý automobilový koncern Daimler koupí čtvrtinový podíl v italském výrobci motocyklů MV Agusta. Finanční podmínky transakce firma podle agentury Reuters nezveřejnila. Převzetí podílu je součástí dohody o dlouhodobé spolupráci mezi oběma podniky.
• Britské maloobchodní společnosti Tesco by mohl klesnout rating do neinvestiční kategorie, tzv. "junk", pokud firma nepřijde s plány na snížení zadlužení a zvýšení tržeb. Uvedla to v pátek ratingová agentura Moody's. Zhoršení ratingu by této největší maloobchodní společnosti v Británii patrně zvýšilo náklady na financování.
• Maďarsko prozatím odložilo plán na zavedení daně z přenosu dat na internetu, kterou chtělo začít vybírat už příští rok. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Kvůli záměru kabinetu Viktora Orbána od minulého týdne vyšly několikrát do ulic desetitisíce lidí, naposledy v úterý se na demonstraci v Budapešti sešlo na 100 tisíc odpůrců nové daňové povinnosti.
• Čistý zisk největší francouzské banky BNP Paribas ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 11 % na 1,5 miliardy eur. Trh čekal 1,35 miliardy eur. Také tržby banky 9,54 miliardy eur byly nad odhadem trhu 9,18 miliardy eur. Podle vyjádření banky její hospodaření podpořily zejména výsledky divize investičního bankovnictví.
• Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev stoupl hrubý provozní zisk ve třetím čtvrtletí o 1,3 % na 4,75 miliardy eur, méně, než se čekalo. Oznámila to v pátek firma. Obchodníci na jejím největším trhu, ve Spojených státech, snižovali zásoby a trh v Brazílii po fotbalovém mistrovství světa stagnoval. Na prodejích se projevila i horší situace na Ukrajině a v Rusku.
• Britská banka Royal Bank of Scotland (RBS) oznámila, že v letošním třetím čtvrtletí hospodařila se ziskem před zdaněním 1,27 miliardy liber. Na úrovni čistého zisku banka dosáhla výsledku 896 milionů liber po ztrátě 828 milionů liber ve stejném období v loňském roce. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že banka vykáže čistý zisk 582 milionů liber. Tržby RBS dosáhly 4,359 miliardy GBP, trh čekal 4,542 miliardy GBP. Banka v rámci výsledků dále oznámila, že si bokem vyhrazuje 400 milionů liber na urovnání sporů ohledně neoprávněných měnových manipulací.
• Výsledky Banco Popular Español ve 3Q: Čistý zisk 102,6 milionu eur (odhad: 78 milionů eur), čistý zisk z úroků 630,9 milionu eur (odhad: 624 milionů eur).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index podnikatelského klimatu v Německu se v říjnu opět snížil. Klesl na 103,2 bodu ze zářijových 104,7 bodu, očekával se mírnější pokles na 104,5 bodu. Hodnocení současné situace se zhoršilo na 108,4 bodu ze 110,5 bodu, čekalo se 110 bodů. Index budoucího očekávání spadl na 98,3 z 99,3 bodu, konsensus počítal s 98,9 bodu.
• Ian McCafferty je jedním ze dvou členů britské centrální banky, který už několikrát za sebou hlasoval na zasedání pro zvýšení úrokové sazby z rekordního minima 0,5 %. McCafferty varuje, že britské ekonomice rychle docházejí volné kapacity a banka musí zasáhnout nyní.
• Itálie uskuteční dodatečná opatření ke snížení rozpočtového deficitu v příštím roce o zhruba 4,5 miliardy eur, aby splnila rozpočtové požadavky Evropské unie. Uvedl to italský ministr hospodářství a financí Pier Carlo Padoan v dopisu pro Evropskou komisi. Ta minulý týden vyzvala Itálii, aby vysvětlila, proč návrh jejího rozpočtu na příští rok nesplňuje dohodnuté cíle.
• Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky nepotřebují masivní navýšení kapitálu. Dlouhodobou atraktivitu evropského bankovního sektoru nicméně poškodilo odhalení dodatečných špatných úvěrů a skrytých ztrát, jež poškodí budoucí zisky, píše agentura Reuters.
• Zátěžové testy Evropské centrální banky byly přísnější, než se původně čekalo. Prohlásil to kyperský ministr financí Haris Georgiadis poté, co tři kyperské banky v testech neuspěly.
• Ruská Duma v pátek v prvním čtení schválila návrh rozpočtu, který je podle varování ministerstva financí založen na alternativní ekonomické budoucnosti. Počítá s cenou ropy kolem 100 dolarů za barel, odstraněním sankcí vůči Rusku v roce 2015 a zrychlení růstu ruské ekonomiky v příštím roce. Všechny tyto body jsou však podle analytiků v současnosti nepravděpodobné.
• Více než deset tisíc lidí demonstrovalo v neděli večer v Budapešti proti vládou navrženému zdanění přenosu dat na internetu. Po poklidném protestu napadla skupina zamaskovaných výtržníků sídlo vládnoucí strany Fidesz; policisté šest útočníků zadrželi.
• Na začátku roku vypadalo pro Evropu všechno růžově. Čekalo se oživení, Řecko poprvé od krize vydalo dluhopisy, výnosy dluhopisů zemí na periferii eurozóny klesly na rekordní minima. Najednou je ale situace zcela jiná. A investorům začíná být opět jasné, že evropské dluhy jsou neudržitelné.
• Viceguvernér britské centrální banky pro monetární politiku Ben Broadbent ve svém čtvrtečním projevu jasně vzkázal světu: Přestaňte vinit centrální banky z růstu cen aktiv. Bezrizikové úrokové míry už delší dobu klesají. Je to ale přirozený pokles a centrální banky nejsou jedinou silou, která trhy ovlivňuje, tvrdí Broadbent.
• Litva končí se závislostí na dodávkách zemního plynu od ruského plynárenského gigantu Gazprom. Do přístavu Klajpeda v pondělí dorazil plovoucí terminál, který umožní Litvě, Lotyšsku a Estonsku získávat z alternativních zdrojů zkapalněný zemní plyn (LNG). Informuje o tom agentura AFP.
• Francouzská vláda hodlá snížit rozpočtový deficit v příštím roce o dalších 3,6 až 3,7 miliardy eur, aby vyhověla tlaku Bruselu a partnerů z Evropské unie. Paříž tím respektuje rozpočtová pravidla EU, řekl v pondělí francouzský ministr financí Michel Sapin poté, co dopis o plánovaných změnách rozpočtu poslal Evropské komisi.
• Největší švýcarské bance UBS stoupl čistý zisk ve třetím čtvrtletí o 32 % na 762 milionů franků. Oznámila to v úterý firma. Nečekaně velkého zisku dosáhla i přes vyšší náklady na právní spory; zatím dál jedná o urovnání obvinění, že spolu s jinými bankami manipulovala důležitými sazbami na měnovém trhu.
• Itálie: Index podnikatelské nálady v říjnu roste na 96 bodů z 95,5 bodu v září (revidováno z 95,1 bodu, odhad: 95 bodů).
• Ruský prezident Vladimir Putin prý trpí rakovinou slinivky břišní. Deníku The New York Post to potvrdily nejmenované zdroje. O nemoci se spekuluje už od léta. O prezidenta údajně pečuje starší německý lékař, s nímž se Putin seznámil, když v Drážďanech pracoval pro KGB.
• Nizozemská větev letecké skupiny Air France-KLM plánuje zrušit 7 500 pracovních míst, tedy zhruba čtvrtinu jejich celkového počtu. S odvoláním na šéfa odborového svazu zastupujícího zaměstnance aerolinek to v úterý podle agentury Reuters napsal nizozemský deník Algemeen Dagblad. Francouzsko-nizozemská společnost prý opatření oznámí ve středu společně se čtvrtletními hospodářskými výsledky.
• Nižší ceny ropy a propad příjmu z Ruska zasáhly výsledky britské ropné společnosti BP. Zisk jí ve třetím čtvrtletí klesl na tři miliardy dolarů, což je o zhruba pětinu méně než v loňském třetím kvartálu. Oznámila to firma, která je díky svému podílu v ruském ropném gigantu Rosněfť velkým investorem v Rusku.
• Švédská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na nula procent, což je nové rekordní minimum. Domácí ekonomika je podle ní v relativně dobrém stavu, ale inflace je příliš nízká. Zpřísnění měnové politiky přitom Sveriges Riksbank neplánuje dříve než v polovině roku 2016. Sdělení poslalo švédskou korunu na čtyřleté minimum k dolaru a čtyřměsíční minimum k euru.
• Pokud by platila pravidla Basel III, která Evropa implementuje pomalu, neprošlo by zátěžovými testy 36 bank. Napsala to v úterý agentura Reuters. Současnými testy neprošlo 25 bank.
• Čistý zisk švýcarské farmaceutické společnosti Novartis ve třetím čtvrtletí stoupl o 45 % na 3,24 miliardy dolarů. Oznámila to v úterý firma. K lepšímu výsledku jí dopomohl solidní prodej nových produktů, jako je lék Tasigna, používaný při léčbě leukémie, či přípravek Gilenya pro léčbu roztroušené sklerózy.
• Rakousko uskuteční dodatečná opatření ke snížení rozpočtového deficitu v příštím roce o 0,3 % hrubého domácího produktu, což odpovídá zhruba miliardě eur. Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling to uvedl v dopisu pro Evropskou komisi. Podle agentury DPA se tak země snaží odvrátit další disciplinární řízení kvůli nadměrnému deficitu.
• Evropská komise nebude pokutovat členské země, například Itálii a Francii, které v letošním roce nesplní dohodnuté rozpočtové cíle. Podle agentury Reuters to ve středu řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Jyrki Katainen.
• Automobilka Fiat Chrysler oznámila plánované oddělení divize vyrábějící luxusní vozy Ferrari do samostatné společnosti. Ta by měla být veřejně obchodovaná ve Spojených státech a je možné, že vstoupí i na některou z evropských burz. Automobilka podle prohlášení divizi odděluje proto, aby získala kapitál na podporu budoucího růstu.
• Hrubý domácí produkt Německa by mohl za třetí čtvrtletí vykázat nárůst o 0,1 % po poklesu o 0,2 % v předchozích třech měsících. Předpověděl to ve středu výzkumný institut DIW. Největší evropská ekonomika by se tak vyhnula recesi, která se většinou definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
• Jen s opatrným optimismem hodnotí eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyhlídky středečního jednání Ukrajiny, Ruska a EU o řešení vleklého sporu o plyn, který ohrožuje dodávku suroviny na Ukrajinu i do Evropy v zimním období. "Je to padesát na padesát," odpověděl německý politik televizi ZDF na dotaz ohledně šancí na úspěch.
• Britský úřad SFO, který vyšetřuje závažné případy podvodů a korupce, ve středu zahájil trestní vyšetřování největší britské maloobchodní společnosti Tesco, a to kvůli účetním nesrovnalostem. Firma nadhodnotila zisk za první pololetí tohoto roku o 263 milionů liber a ve Spojených státech už za to čelí žalobě investorů.
• Norský ropný koncern Statoil se v letošním třetím čtvrtletí poprvé za více než deset let propadl do ztráty, a to kvůli poklesu cen ropy a rozsáhlým odpisům. Společnost dnes oznámila, že prodělala 4,8 miliardy norských korun ve srovnání se ziskem 13,7 miliardy norských korun před rokem.
• Počet schválených hypoték ve Spojeném království v září klesl nejníže od července 2013, na 61 267, čekalo se 62 tisíc (srpen: 64 200). Úvěry podnikům klesly o 710 milionů liber po srpnovém růstu o 882 milionů liber, zatímco spotřebitelské úvěry vzrostly o 915 milionů liber po srpnovém růstu o 960 milionů liber.
• Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť za devět měsíců vzrostl o 4,4 % na 261 miliardy rublů. Hospodaření podle prohlášení společnosti podpořilo zvýšení těžby. V samotném třetím čtvrtletí však zisk firmy prudce klesl kvůli slabšímu rublu a poklesu cen ropy.
• Ruský plynárenský podnik Gazprom se nedohodl s Evropskou komisí na širším využití severoněmeckého plynovodu OPAL, který vede od baltského pobřeží na české hranice. Informovala o tom agentura Reuters. Gazprom, který je největším vývozcem zemního plynu z Ruska, chce uspořádat nové rozhovory.
• Zaměstnanci distribučního střediska amerického internetového obchodu Amazon v bavorském Grabenu prodloužili současnou stávku až do pátku. V dalších čtyřech střediscích zaměstnanci uvažují, že se k nim připojí. Ve středu o tom informoval odborový svaz Verdi. Podle vedení Amazonu protestní akce, která trvá od pondělí a ve většině středisek měla skončit ve středu, zatím nijak neovlivnila dodávky zboží zákazníkům.
• Evropská centrální banka (ECB) během listopadu zahájí nákupy cenných papírů ABS, které jsou sestaveny z balíků bankovních úvěrů. Banka to uvedla ve čtvrtečním sdělení. Informovala také, že nakupovat tyto cenné papíry pro ni budou čtyři vybrané finanční společnosti. Nákupy ABS jsou jedním z opatření, jimiž chce ECB přispět k oživení ekonomiky eurozóny.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v říjnu vzrostl na -11,1 bodu, jak předvídala předběžná data, ze zářijových -11,4 bodu. Důvěra v průmyslu se zvýšila na -5,1 bodu z -5,5 bodu v září, ve službách se index zvýšil na 4,4 bodu ze zářijových 3,2 bodu a index nálady v ekonomice se nečekaně zvýšil na 100,7 bodu z 99,9 bodu, čekalo se 99,7 bodu.
• Britská banka Barclays si dala stranou 500 milionů liber, aby mohla čelit případným pokutám za údajné manipulace na měnovém trhu. Rozšířila tak seznam evropských bankovních skupin, jako jsou švýcarská UBS nebo německá Deutsche Bank, jejichž hospodářské výsledky tento skandál negativně ovlivnil. Barclays, druhá největší britská banka podle aktiv, o opatření informovala zároveň s výsledky za třetí čtvrtletí, kdy se jí podařilo zvýšit zisk a snížit náklady.
• Německé chemické a farmaceutické skupině Bayer stoupl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 12,7 % na 826 milionů eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků, zejména díky prodeji nových farmaceutických produktů a pesticidů. Bayer současně zlepšil odhad hospodaření na celý letošní rok.
• Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 5,1 %, a prohloubila tak pokles z 4,6 % ve druhém kvartálu. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters tamní statistický úřad. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a březnové anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.
• Inflace v Německu v říjnu podle předběžných údajů stagnovala na 0,8 %, očekávalo se zrychlení na 0,9 % meziročně. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,3 %, očekával se pokles o 0,1 % po zářijové stagnaci.
• Zisk britsko-nizozemského ropného koncernu Royal Dutch Shell ve třetím čtvrtletí stoupl o skoro třetinu na 5,8 miliardy dolarů. Oznámila to ve čtvrtek firma, která je největší ropnou společností podle tržní hodnoty v Evropě. Ceny ropy v posledních měsících prudce klesly. Na hospodaření Shellu ani jiných ropných koncernů v Evropě se to zatím plně neprojevilo, napsala agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v říjnu po sezónním očištění stagnovala na 6,7 %, jak se očekávalo. V ekonomice nečekaně ubylo 22 tisíc lidí bez práce, trh počítal s tím, že jich bude o 4 tisíce více než v září. Celkový počet lidí bez práce je po sezónním očištění nyní 2,887 milionu. Bez sezónního očištění je počet nezaměstnaných 2,733 milionu.
• Růst španělského HDP ve třetím kvartále zpomalil v souladu s očekáváním na 0,5 % z předchozích 0,6 %. Meziročně ekonomika expandovala tempem 1,6 %. Vyplývá to z rychlého odhadu statistického úřadu.
• Německý automobilový koncern Volkswagen zvýšil ve třetím čtvrtletí provozní zisk o 16 % na 3,23 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek firma. Zisk tak překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Bloomberg odhadovali v průměru na 2,8 miliardy eur.
• Německé aerolinie Lufthansa ve třetím čtvrtletí zvýšily provozní zisk o čtvrtinu na 735 milionů eur. Výsledek překonal očekávání analytiků. Společnost, která je největším leteckým přepravcem podle příjmů v Evropě, ale kvůli zadrhávající se světové ekonomice opět snížila odhad provozního zisku pro příští rok.
• Erste Group Bank hospodařila prvních 9 měsíců letošního roku se ztrátou 1,48 miliardy EUR a s provozním ziskem 5,12 miliardy EUR. Provozní zisk a čistý výsledek Erste Group byl za prví tři kvartály roku 2014 v souladu s prognózou. Banka je solidně kapitálově vybavena. Celkově přibývá úvěrů, a naopak ubývá těch nekvalitních. Ve 3Q2014 Erste vykázala ztrátu 554,2 milionu EUR (odhad: 596,9 milionu EUR, loni: zisk 128 milionů EUR), odpisy dosáhly 878,8 milionu EUR a provozní zisk 808,5 milionu EUR (odhad: 767,4 milionu EUR).
• Tržby mediální skupiny, která je majitelem TV Nova, vzrostly ve 3. kvartálu na 140,1 milionu USD ze 131 milionů před rokem, zaostaly však mírně za odhady 148,4 milionu USD. Firma překvapila pozitivním ziskem OIBDA 2,9 milionu USD, trh čekal jen snížení ztráty z 31,6 milionu na 2,7 milionu USD. CME však prohloubila čistou ztrátu na 52,5 milionu USD (0,38 USD na akcii), čekala se ztráta jen 43,9 milionu USD.
• Investiční skupina PPF zvýšila svůj podíl v největší tuzemské telekomunikační firmě O2 na více než 83 %. Do O2 vstoupila s necelými 66 %. Vyplývá to z její zprávy pro ČNB. PPF nejprve v rámci povinné nabídky minoritním akcionářům zvýšila svůj podíl na 73 % a později skupovala i další akcie. Mimo jiné získala i téměř šest procent akcií UniCredit Bank, která s akciemi v držení svých klientů neuspěla při povinném odkupu.

Zdroj: CNBC