Evropské akcie ve středu posilovaly před zasedáním Evropské centrální banky

Britský FTSE 100 odepsal 0,38 %, francouzský CAC 40 zakončil prakticky na nule se ziskem 0,08 % a německý DAX připsal 0,38 %. Regionální Stoxx Europe 600 připsal 0,6 %, nejlépe si vedl sektor základních materiálu, finanční sektor a banky, ztrácel naopak potravinářský sektor.

"Každý chce, aby Draghi nechal možnost kvantitativního uvolňování na stole," říká Carsten Hilck z Union Investment Privatfonds. "Musí jen ukázat zbraň, nemusí ji hned použít. Peníze znovu proudí do evropských akcií, index jsou poblíž rekordů, výnosy dluhopisů klesají všechno je nyní tak, jak má být," dodává.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v eurozóně v listopadu klesl na 51,1 bodu z říjnových 52,3 bodu. Předběžná data počítala s tím, že index klesne na 51,3 bodu. Kompozitní index se snížil také na 51,1 bodu z 52,1 bodu v říjnu, podle předběžných dat však měl klesnout na 51,4 bodu. V pondělí zveřejněná zpráva o situaci ve zpracovatelském sektoru ukázala, že zpracovatelský sektor téměř stagnuje - index spadl na 50,1 bodu z říjnových 50,6 bodu, čekalo se přitom 50,4 bodu.
• Ukrajina zvýší dovoz plynu ze Slovenska od poloviny prosince na 40 milionů krychlových metrů denně ze současné úrovně 31 milionů kubíků. Oznámil to ve středu podle agentury Reuters mluvčí ukrajinského státního monopolu na přepravu plynu Ukrtransgaz. Ukrajina je od června bez dodávek ruského plynu.
• Podle nových odhadů prezentovaných britským ministrem financí Georgem Osbornem by míra nezaměstnanosti ve Spojeném království mohla příští rok klesnout na 5,4 %. Předchozí odhad počítal s 6,5 %. Inflace by se měla držet hluboko pod cílem na 1,2 %, ale příštích pět let by podle něj měly reálné mzdy růst rychleji než inflace. Ekonomika by měla expandovat tempem 2,4 % oproti původním odhadům 2,3 %.
• Ruská centrální banka v pondělí prodala zhruba 700 milionů dolarů, aby podpořila kurz domácí měny. Na devizovém trhu tak intervenovala poprvé od 10. listopadu, kdy umožnila volný pohyb rublu. Vyplývá to podle agentur Reuters a Bloomberg z údajů, které ve středu banka zveřejnila.
• V Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny se stala nehoda. Podle agentury Reuters to ve středu bez dalších podrobností oznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Zároveň pověřil ministerstvo energetiky, aby svolalo tiskovou konferenci. Agentura Interfax-Ukrajina uvedla, že výpadek postihl blok tři.
• Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer v rozhovoru s americkou televizí CNBC. Upozornil, že deflační tlaky v eurozóně brzdí snahu ČNB o navrácení inflace k dvouprocentnímu cíli.
• Polská centrální banka ve středu podle očekávání ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na dvou procentech. Banka již dříve signalizovala, že k dalšímu uvolnění měnové politiky by ji mohlo přimět pouze výrazné zhoršení ekonomické situace.
• Německo od příštího roku zvýší o 200 milionů eur ročně podporu zateplování budov a zavede pro takto zaměřené projekty daňové úlevy. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Bez programů na podporu energetické úspornosti by podle něj Německo nesplnilo své cíle při snižování emisí oxidu uhličitého (CO2).
• Maloobchodní tržby v eurozóně v říjnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 %, čekal se 0,5% růst po 1,2% propadu v září (revidováno z -1,3 %). Meziročně se tržby zvýšily o 1,4 %, očekávalo se +1,6% po 0,6% růstu v září. V celé Evropské unii se meziměsíčně tržby zvýšily o 0,7 % po 1,2% poklesu v září a meziročně vzrostly o 2 %.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb ve Spojeném království v listopadu vzrostl na 58,6 bodu z říjnových 56,2 bodu, čekal se jen mírnější růst na 56,5 bodu. Kompozitní index vzrostl na 57,6 bodu z 55,8 bodu v říjnu, čekal se růst na 56,2 bodu.
• Výnos italských desetiletých dluhopisů poprvé v historii spadl pod 2 % v reakci na zprávu, že se země chystá vykoupit od investorů krátkodobé dluhopisy.
• Aktivita v německém sektoru služeb se v říjnu výrazně snížila. Index nákupních manažerů klesl na 16měsíční minimum 52,1 bodu z říjnových 54,4 bodu, jak očekávala předběžná data. Kompozitní index spadl na 17měsíční minimum 51,7 bodu z 53,9 bodu v říjnu, podle předběžných údajů se měl snížit rovněž na 52,1 bodu. Podle pondělní zprávy se situace ve zpracovatelském sektoru výrazně zhoršila - index se zde propadl pod padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 49,5 bodu z říjnových 51,4 bodu.
• Podmínky v sektoru služeb ve Francii byly v listopadu nadále nepříznivé. Index nákupních manažerů dále klesá, a to na devítiměsíční minimum 47,9 bodu z říjnových 48,3 bodu, předběžná data počítala s růstem na 48,8 bodu. Kompozitní index se snížil rovněž na 47,9 bodu z 48,2 bodu v říjnu, předběžná data predikovala 48,4 bodu. Podle pondělních dat se dále zhoršily i podmínky ve zpracovatelském sektoru, kde se index propadl na 48,4 bodu z 48,5 bodu v říjnu.
• Aktivita sektoru služeb v Itálii v listopadu nečekaně výrazně zrychlila, index nákupních manažerů vyskočil na 51,8 bodu z říjnových 50,8 bodu, očekával se pokles na 50,2 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 51,2 bodu z 50,4 bodu v říjnu, očekával se propad na 49,6 bodu. Podle pondělní zprávy agentury Markit naopak index sledující situaci ve zpracovatelském sektoru stagnoval na říjnových 49 bodech.
• Expanze sektoru služeb ve Španělsku v říjnu výrazně zpomalila. Index nákupních manažerů spadl na 52,7 bodu z říjnových 55,9 bodu, očekávalo se přitom 55,2 bodu. Aktivita se sice zvýšila, někteří respondenti průzkumu však poukazovali na slábnoucí poptávku. Tu podtrhl i nejslabší výsledek v oblasti příchodu nových firem do odvětví od října 2013. Kompozitní index klesl na 53,8 bodu z říjnových 55,5 bodu. Ve zpracovatelském sektoru podle pondělní zprávy naopak vyskočil na 54,7 bodu z říjnových 52,6 bodu.
• Francie oznámila, že deficit rozpočtu v roce 2015 bude nejspíš 4,1 % HDP. Dříve očekávala 4,3 % HDP, nyní však započítala nová úsporná opatření, s nimiž přišla, aby se vyhnula sankcím ze strany Evropské unie. V roce 2013 Francii Evropská unie dala dva roky na snížení deficitu na požadovanou hranici 3 % HDP, v říjnu však Francie potvrdila, že se jí to nepodaří a deficit rozpočtu v roce 2015 bude stále nad 4 %HDP.
• Slovenská ekonomika v letošním třetím čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy stoupla proti předchozím třem měsícům o 0,6 %. Stejným tempem rostla i v předchozím kvartálu Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnil slovenský statistický úřad. Potvrdil tak svůj dřívější odhad. V meziročním srovnání exportně orientované slovenské hospodářství ve třetím čtvrtletí zpomalilo tempo růstu na 2,4 % z 2,6 % ve druhém kvartálu.

Zdroj: Bloomberg