Evropské akcie v pátek uzavřely výrazně v plusu, za celý týden připsaly až šest procent

Britský FTSE 100 vzrostl o 0,53 %, německý DAX přidal 2,05 %, francouzský CAC 40 zpevnil o 1,93 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ziskem 1,8 % na 3 382,55 bodu. Široký západoevropský index STOXX Europe 600 posílil o 1,74 % a dostal se na 370,37 bodu, nové maximum od konce roku 2007. Velmi dobře si v pátek vedly také řecké akcie, jejichž index ATG si připsal 6,14 % na 840,44 bodu.

V zelených číslech skončily všechny hlavní sektory indexu STOXX Europe 600 s výjimkou odvětví základních materiálů. Nejvíce zdražily akcie z potravinářského odvětví, cenné papíry automobilek a akcie ze sektoru osobního a spotřebního zboží.

Na nová rekordní minima v pátek klesaly náklady evropských vlád na půjčky. Například výnosy desetiletých dluhopisů německé vlády sestoupily až na 0,368 %, výnosy třicetiletých dluhopisů pak vůbec poprvé spadly pod jedno procento. Na rekordní minima sestoupily i výnosy desetiletých dluhopisů španělské vlády a klesaly také výnosy řeckých dluhopisů, i když je nejistota před nedělními parlamentními volbami v Řecku držela relativně vysoko.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání rozhodla, že bude minimálně do září 2016 skupovat vládní dluhopisy zemí eurozóny v objemu 60 miliard eur za měsíc. Rozšířený program nákupu aktiv bude doplňovat již probíhající program nákupu dluhopisů jištěných aktivy (ABS) a krytých dluhopisů. Čtvrteční tiskovou konferenci Maria Draghiho, na které šéf ECB tzv. kvantitativní uvolňování představil, jsme na Investičním webu sledovali živě.

Opatření bude nadále oslabovat euro, což by mělo podpořit zisky evropských firem, zejména exportérů. "Bude to velká podpora pro export a zvýší to důvěru mezi vedoucími představiteli podniků. Průmyslové firmy budou patřit k největším vítězům," uvedl analytik Alexandre Baradez ze společnosti IG France.

V pátek navíc člen Výkonné rady ECB Benoît Cœuré prohlásil, že je banka připravena parametry skupování dluhopisů upravit, pokud se ukáže, že je současné nastavení nedostatečné. "Mandát ECB je jasný a my ho hodláme naplnit," řekl Cœuré ve švýcarském Davosu, kde probíhá čtyřdenní zasedání Světového ekonomického fóra.

Investoři nyní čekají, jak dopadnou předčasné řecké parlamentní volby, které se konají již tuto neděli. Případné vítězství výrazně levicové strany SYRIZA, které předpovídají průzkumy, by mohlo otevřít cestu k novému kolu nejistoty ohledně dalšího vývoje v eurozóně jen pomalu se vzpamatovávající z ekonomické krize posledních let. Mezi obchodníky nicméně sílí očekávání, že se SYRIZA v případě volebního vítězství dohodne s mezinárodními věřiteli na kompromisu.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 vzrostl o 4,22 % na 6 832,83 bodu, německý DAX přidal 4,74 % na 10 649,58 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 6,1 % na 4 640,69 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 od pondělí do pátku připsal 5,63 % na 3 382,55 bodu a index STOXX Europe 600 vzrostl o 5,1 % na 370,37 bodu. V týdenním horizontu si evropské akcie vedly dokonce nejlépe od roku 2011.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podmínky ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v lednu zlepšily, v sektoru služeb ale aktivita mírně poklesla. Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl na 49,5 bodu z 47,5 bodu v prosinci. Čekal se mírnější růst na 48,1 bodu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb ale podle předběžných údajů klesl na 49,5 bodu z 50,6 bodu, a dostal se tak pod klíčovou 50bodovou hranici, která odděluje růst aktivity od poklesu. Čekal se růst indexu na 50,7 bodu.
• Česká národní banka (ČNB) bude patrně uplatňovat hranici 27 korun k euru jako kurzový závazek pro českou měnu déle, než původně předpokládala. Důvodem je skutečnost, že v dohledné době zřejmě nebude potřeba zpřísnit v ČR měnovou politiku. V rozhovoru otištěném v pátečním vydání slovenského listu Hospodárske noviny to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer.
• Tempo růstu zpracovatelského sektoru v Německu v lednu mírně kleslo, růst aktivity v sektoru služeb ale dál zrychlil. Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 51 bodů z 51,2 bodu v prosinci (odhad: 51,7 bodu) a v sektoru služeb vzrostl na 52,7 bodu z 52,1 bodu (odhad: 52,5 bodu).
• Ekonomika eurozóny vstoupila do nového roku v lepší kondici, než se čekalo. Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se v souladu s odhadem zvýšil na 51 bodů z 50,6 bodu v prosinci a v sektoru služeb vzrostl na 52,3 bodu z 51,6 bodu (odhad: 52 bodů). Kompozitní index nákupních manažerů se zvýšil na 52,2 bodu z 51,4 bodu v prosinci. Čekal se růst na 51,8 bodu.
• Vlnu kritiky vyvolalo v Německu čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Podle německých ekonomů může krok ECB oslabit vůli evropských zemí k reformám. Nový program navíc podle nich přináší velká rizika pro finanční trhy.
• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království v prosinci meziročně vzrostly o 4 % a meziměsíčně se zvýšily o 0,4 %. Analytici odhadovali, že meziročně tržby maloobchodníkům vzrostou o 3 %, zatímco meziměsíčně o 0,6 % klesnou. V listopadu tržby meziročně vzrostly o 6,4 % a meziměsíčně stouply o 1,6 %.
• Španělský finanční ústav Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (BBVA) prodá 4,9% podíl v China Citic Bank. Podíl od ní odkoupí čínská společnost Xinhu Zhongbao, která za něj zaplatí 1,7 miliardy dolarů. BBVA si tak v China Citic Bank ponechá podíl 4,7 %. Španělská banka to uvedla v regulatorním hlášení.
• Evropské země budou schopny na Ukrajinu posílat téměř o třetinu větší denní objem plynu než dosud. Uvedl to eurokomisař pro energetiku Maroš Šefčovič, podle něhož vzroste denní kapacita plynovodů ze 31,5 milionů metrů krychlových na 40 milionů. Větší množství plynu ze Západu pomůže Ukrajině k lepší pozici ve vyjednávání o cenách ruského plynu.
• Itálie zrychlí tempo uskutečňování reforem. Prohlásil to v pátek italský premiér Matteo Renzi poté, co se Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny tisknutím nových peněz. Německá kancléřka Angela Merkelová pak zopakovala, že rozhodnutí ECB by v Itálii ani jinde v Evropě nemělo zastavit "nadšení pro reformy". Přelomový krok ECB ale kancléřka vzhledem k nezávislosti této instituce přímo komentovat nechtěla, uvedla agentura Reuters.
• Prezident samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko v pátek rázně odmítl jakákoli další jednání s oficiální ukrajinskou vládou. Zároveň potvrdil, že jednotky separatistů na východní Ukrajině zahájily ofenzivu, jejímž cílem je získání kontroly nad celou oblastí. Ukrajinská armáda tvrdí, že se jí prozatím daří bránit. náporu separatistů prý čelí zejména u Luhansku.
• Pokud se ukáže, že program nákupů dluhopisů v rámci eurozóny, se který na svém čtvrtečním zasedání představila Evropská centrální banka (ECB), není dostatečný, dojde k jeho prodloužení či rozšíření. V pátek to řek člen Výkonné rady ECB Benoît Cœuré v rozhovoru pro televizi Bloomberg.
• Šéf řecké opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras v pátek slíbil, že v případě vítězství v předčasných parlamentních volbách jeho politická formace nepřikročí ke zdanění bankovních vkladů. SYRIZA je podle průzkumů favoritem voleb, které se v Řecku konají tuto neděli.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruská ekonomika zaznamená v letošním roce propad o téměř pět procent. Předpověděla to v pondělí Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Upozornila přitom, že nepříznivý hospodářský vývoj v Rusku bude mít dopady i na další rozvíjející se země, které mají na ruskou ekonomiku vazby. Celá skupina rozvíjejících se ekonomik, ve kterých EBRD působí, by tak letos měla vykázat první pokles od roku 2009.
• Francouzský prezident François Hollande v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámí zahájení nákupů státních dluhopisů, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Ta by podle něj ale měla těžit i ze současného poklesu cen ropy a ze slabšího kurzu eura. Následně své tvrzení částečně dementoval s tím, že plány ECB přesně nezná a jedná se tudíž pouze o jeho odhad.
• Švýcarsko se pravděpodobně dokáže vypořádat s důsledky nedávného rozhodnutí tamní centrální banky (SNB) zrušit limit pro kurz švýcarského franku vůči euru. V rozhovoru s listem SonntagsBlick to řekla švýcarská ministryně financí Eveline Widmerová-Schlumpfová.
• Banka Société Générale oznámila, že rozdělí funkce generálního ředitele a předsedy správní rady. Frédéric Oudéa zůstane nadále v pozici generálního ředitele banky, předsedou správní rady se stane Lorenzo Bini Smaghi. "Tato změna ve vedení podniku, připravená v roce 2014, odpovídá požadavkům pro banky v Evropě. Umožní, aby Société Générale pokračovala v uskutečňování své strategie a ve své transformaci," uvedl francouzský podnik, který v České republice vlastní Komerční banku.
• Majetek nejbohatších lidí světa, kteří tvoří jedno procento světové populace, překročí v roce 2016 celkový majetek ostatních 99 % obyvatel planety. Uvedla to v pondělí nevládní organizace Oxfam. Krátce před tradičním Světovým ekonomickým fórem v Davosu vyzvala ekonomické mocnosti k úpravě těchto podle ní závratných nerovností.
• Prezident Miloš Zeman v pondělí mluvil se svým mongolským protějškem Cachjagínem Elbegdordžem o posílení ekonomické spolupráce. Předal mu seznam 40 firem, které by se chtěly na mongolském trhu prosadit. České firmy se podle něj mohou uplatnit při stavbě železnic a energetických děl nebo při těžbě surovin. Zeman to řekl na tiskové konferenci po setkání s Elbegdordžem.
• Francouzská automobilka Renault loni zvýšila prodej o 3,2 % na 2,7 milionu vozů. Firma v pondělí uvedla, že loni těžila zejména z oživení evropského automobilového trhu a také ze silné poptávky po vozech rumunské divize Dacia. V Evropě zvýšil Renault prodej o 12,5 % na téměř 1,5 milionu vozů. Mimo Evropu se však odbyt snížil téměř o šest procent, mimo jiné kvůli výraznému poklesu poptávky na americkém kontinentu.
• Soud v Curychu v pondělí odsoudil bývalého bankovního úředníka Rudolfa Elmera za porušení bankovního tajemství a falšování úředních listin k podmínečné pokutě 45 000 franků. Zkušební dobu mu stanovil na tři roky. Elmer podle soudu předal v roce 2008 serveru Wikileaks tajná bankovní data.
• Ukrajina dluží za ruský plyn 2,44 miliardy dolarů. Ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi to v úterý oznámil šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller. Moskva a Kyjev loni v říjnu za asistence Evropské unie dospěly k předběžné dohodě o zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu. Podle smlouvy si Kyjev musí dodávky předplácet.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v lednu výrazně zlepšila. Index očekávání vzrostl na 48,4 bodu z prosincových 34,9 bodu, je tedy nejvýše od února 2014. Očekával se růst pouze na 40 bodů. Hodnocení současné situace se nečekaně zlepšilo na 22,4 z prosincových 10 bodů, čekal se růst jen na 13 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 45,2 bodu z 31,8 bodu v prosinci. Náladu investorů a analytiků podporuje blížíce se zasedání Evropské centrální banky, na němž by mohla rozhodnout o plnohodnotném kvantitativním uvolňování.
• ČEZ považuje projekt nového jaderného zdroje v Česku za důležitý pro energetickou bezpečnost státu, stavbu ale nelze zahájit, dokud pro ni nebudou existovaly stabilní podmínky. V reakci na zveřejnění Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Současný destabilizovaný evropský trh s elektřinou vede k tomu, že stavba elektrárny nedává jistotu ekonomické návratnosti, dodal.
• Celkový zahraniční dluh Ruska v loňském roce klesl téměř o 130 miliard dolarů na necelých 600 miliard dolarů. Oznámila to v úterý tamní centrální banka. Pokles dluhu je podle agentury Reuters důsledkem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho postupu vůči Ukrajině. Tyto sankce omezují přístup Ruska na zahraniční kapitálové trhy.
• Deficit běžného účtu Řecka se v listopadu prohloubil oproti listopadu 2013. Deficit dosáhl 997 milionů eur oproti 753 milionům v předešlém roce. V roce 2013 Řecko vykázalo přebytek za celý rok ve výši 1,24 miliardy eur, tedy zhruba 0,7 % HDP. I v roce 2014 by mělo vykázat přebytek, a to především díky snižujícímu se importu a rostoucím příjmům z turismu. Příjmy z cestovního ruchu vzrostly v listopadu na 267 milionů eur oproti 205 milionům v listopadu 2013.
• Globální nezaměstnanost podle odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) do roku 2019 vzroste o tři miliony na 212 milionů lidí. K uzavření toho, co ILO nazývá "globální mezerou v zaměstnanosti" bude v roce 2019 nutné vytvořit 280 milionů pracovních míst.
• Z dokumentu, který koluje mezi členy Měnového výboru Evropské centrální banky, vyplývá, že by ECB mohla na svém čtvrtečním zasedání přijít s programem kvantitativního uvolňování v objemu 50 miliard euro měsíčně do konce roku 2016. Zprávu přinesly deníku Wall Street Journal dva nejmenované zdroje obeznámené s jednáním.
• Ruská vláda připravuje plán na podporu ekonomiky a na jeho realizaci bude potřebovat 1,375 bilionu rublů. Chce tak omezit dopady současné krize na podnikatelskou aktivitu i na obyvatelstvo. Řekl to ve středu místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov.
• Generální tajemník Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) José Ángel Gurría v rozhovoru pro televizní stanici CNBC na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyzval ECB k tomu, aby na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o spuštění plnohodnotného programu kvantitativního uvolňování.
• Portugalsko v letošním roce zahájí kroky, které mu umožní předčasně splatit úvěrovou pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Řekla to ve středu ministryně financí Maria Luís Albuquerqueová. Země tak chce následovat Irsko, které měnovému fondu předčasně splatilo část záchranného úvěrového programu už loni. Dublinu to má pomoci ušetřit značné částky na úrokových splátkách.
• Nadnárodní pivovarnická skupina SABMiller ve třetím finančním čtvrtletí zvýšila tržby o čtyři procenta, a to i přesto, že se v Číně nadále potýká s horšími výsledky. Za těmi stojí hlavně loňské špatné počasí, uvedla ve středu firma, která je mimo jiné vlastníkem Plzeňského Prazdroje. Konkrétní částku tržeb podle agentury Reuters neuvedla.
• Britsko-australský těžební obr BHP Billiton sníží do poloviny roku 2015 výdaje na těžbu z břidličných formací ve Spojených státech. Firma, která je podle tržní hodnoty největší těžební společností na světě, se nyní potýká s propadem cen železné rudy, mědi a ropy. Chce však dodržet slib, že kvůli prudkému poklesu cen komodit nesníží dividendu.
• Tříměsíční míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v listopadu klesla na 5,8 % z předchozích 6 %. Očekával se mírnější pokles na 5,9 %. Míra nezaměstnanosti je tak pod hranicí 6 % poprvé od roku 2008. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v prosinci klesl o 29 700, očekávalo se -25 tisíc po předchozích -26 900.
• Bank of England na minulém zasedání hlasovala jednomyslně ohledně zachování úrokové sazby na 0,5 %. Členové výboru Weale a McCafferty přestali volat po jejím zvýšení o 25 bazických bodů, pro které hlasovali na několika předchozích zasedáních.
• Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci, kteří si stěžují, že podle jeho ustanovení musí řidičům za dobu jízdy na německém území vyplácet německou minimální mzdu 8,50 eura za hodinu.
• Italský premiér Matteo Renzi v rozhovoru pro televizní stanici CNBC ze Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že teroristické útoky v Paříži by měly upevnit vztahy mezi evropskými státy a Evropu sjednotit.
• Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi ve středu vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby se zasadila o stabilizaci cen této komodity. Varoval přitom, že pokles investic do těžby v důsledku současného propadu cen by mohl za několik let způsobit, že cena této strategicky důležité suroviny se vyšplhá až na 200 dolarů za barel. Nyní je pod 50 dolary.
• Bývalý ministr financí z administrativy amerického prezidenta Billa Clintona Larry Summers v rozhovoru pro televizní stanici CNBC ze Světového ekonomického fóra v Davosu řekl, že rozbít eurozónu by byla chyba, ale zároveň prohlásil, že euro nesplnilo cíle, které si předsevzalo.
• Moskevský soud je přesvědčen, že ruská veřejnost nemá právo vědět, jaké příjmy mají vedoucí pracovníci státních společností. Vyplývá to z jeho středečního verdiktu, jímž odmítl žádost Strany pokroku opozičního blogera Alexeje Navalného, aby nařídil ruské vládě zveřejnit údaje o příjmech manažerů některých korporací. Na svém webu o tom informuje agentura RAPSI. Navrhovatelé se hodlají proti rozsudku odvolat.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) nabídne Ukrajině výměnou za strukturální ekonomické a fiskální reformy rozsáhlejší a dlouhodobější plán hospodářské pomoci. Ve středu to ve švýcarském Davosu, kde začalo čtyřdenní světové ekonomické fórum, prohlásila šéfka MMF Christine Lagardeová. Ukrajina nyní v rámci dvouletého programu hospodářské pomoci MMF čerpá 17 miliard dolarů, Kyjev ale tvrdí, že bude potřebovat masivnější podporu.
• Provozovatel slovenského tranzitního plynovodu, společnost Eustream, nabízí větší kapacitu pro dodávky plynu ze Západu na Ukrajinu. Ve středu o tom informovala agentura Reuters. Plynovod, kterým Kyjev může dovážet plyn ze Západu a snižovat tak svoji energetickou závislost na Rusku, funguje od loňského roku.
• ECB na lednovém zasedání ponechala základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Zároveň ohlásila program kvantitativního uvolňování v objemu 60 miliard eur měsíčně. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Euro se ve čtvrtek vůči dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum 1,1455 USD. Reagovalo tak na rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) pumpovat do ekonomiky peníze prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů.
• Společnost Lukoil, která je druhým největším producentem ropy v Rusku, chce v tomto roce snížit kapitálové výdaje o zhruba deset procent na 1,5 miliardy dolarů. Na okraj světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu to ve čtvrtek novinářům řekl šéf společnosti Vagit Alekperov.
• Ruský monopolní vývozce zemního plynu Gazprom podepsal s italskou bankovní skupinou Intesa Sanpaolo smlouvu o úvěru ve výši 350 milionů eur. Oznámil to ve čtvrtek Gazprom, podle nějž jde o první takovou dohodu mezi těmito společnostmi. Podrobnosti ruský státní podnik ale podle agentury Reuters neuvedl.
• Nezaměstnanost ve Španělsku loni výrazně klesla, nadále ale patří k nejvyšším v Evropské unii. Jak ve čtvrtek oznámil španělský statistický úřad INE, v loňském posledním čtvrtletí bylo v zemi bez práce skoro 5,5 milionu lidí, o zhruba 448 000 méně než na konci roku 2013. Míra nezaměstnanosti tak meziročně klesla o dva procentní body na 23,7 %. Vyšší nezaměstnanost má z evropských zemí pouze Řecko.
• Program ruské vlády, který umožní rekapitalizaci ruského bankovního sektoru prostřednictvím domácích dluhopisů, takzvaný OFZ, by měl být hotov do konce ledna. Oznámil to ve čtvrtek ruský premiér Dmitrij Medveděv, kterého z ruských médií citovala agentura Reuters.
• Maloobchodní tržby v Itálii v listopadu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, což je první meziměsíční nárůst od dubna 2014. V říjnu tržby stagnovaly. Meziročně v listopadu klesly o 2,3 %.
• Deficit rozpočtu Spojeného království se v prosinci prohloubil na 13,1 miliardy liber z listopadových 12,4 miliardy liber (revidováno z 14,1 miliardy liber). Očekával se však pokles deficitu na -9,7 miliardy liber. Příjmy vlády vzrostly o 2,3 %, výdaje o 5 %.
• Evropská centrální banka (ECB) schválila nouzové financování řeckých bank. Potřebné finanční prostředky by měly obdržet prostřednictvím domácí centrální banky, která k tomu ale potřebovala zelenou od ECB. Agentuře Reuters to ve středu sdělil bankovní zdroj. Dvě přední řecké banky se nedávno obrátily na řeckou centrální banku s žádostí o peníze z mechanismu nouzového financování. Jde prý o preventivní krok poté, co jejich klienti začali před nedělními předčasnými parlamentními volbami vybírat hotovost.

Zdroj: ČTK, CNBC