ECB zpřísnila postoj k Řecku, nebere jeho státní dluhopisy. Euro oslabuje, další run na banky nelze vyloučit

Evropská centrální banka ve středu zpřísnila postoj vůči Řecku. Rada guvernérů ECB večer nečekaně rozhodla, že ECB již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Ruší tak opatření, které to dosud umožňovalo. Řecké banky tento krok připraví o jeden ze zdrojů financování. Euro na rozhodnutí ECB reagovalo poklesem vůči dolaru o více než procento na zhruba 1,13 USD.
Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, které drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka.
"Výsledkem budou obavy střadatelů a další run na řecké banky. Je to vzkaz Řecku, aby přišlo k rozumu. Pokud se dohodne na dalším postupu s celou Trojkou, ECB nepochybně svou podporu řeckým dluhopisům (a bankám) obnoví," uvedl pro CNBC Peter Boockvar, analytik z The Lindsey Group.
"Není to tak významná zpráva, jak se na první pohled může zdát. ECB totiž už ve středu ráno potvrdila na další dva týdny přístup řecké národní banky k penězům skrze Emergency Liquidity Assistance. Pod tlak, pokud jde o kolaterál, se tak dostávají Řekové, nejde v první řadě o palčivý problém celé eurozóny. Řecké banky stále mají zdroj financování, což je důležité," komentoval dění Donald Luskin z TrendMacro.
Nečekaný krok ECB vyžadoval souhlas většiny šéfů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února.
"Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu," uvedla ECB jen několik hodin poté, co se nový řecký ministr financí Janis Varufakis sešel s prezidentem ECB Mariem Draghim.
Řecká centrální banka bezprostředně po sdělení ECB uvedla, že má dostatek likvidity na základě mechanismu ELA. ECB ovšem hraje klíčovou úlohu i v tomto nouzovém mechanismu, neboť ten vyžaduje její svolení. ECB svůj dvoutýdenní souhlas udělila v lednu a ve středu jej podle zdroje agentury Reuters obnovila.
Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.
Řecká centrální banka bude nyní muset poskytnout v rámci tohoto programu řeckým komerčním bankám v příštích týdnech desítky miliard eur. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat si u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka příliš nezamlouvají.
Kdyby se ECB v budoucnu rozhodla, že další půjčky v rámci ELA neposvětí, mohlo by to vést ke kolapsu řeckých bank. Vláda v Aténách by se pak zřejmě ocitla bez dalšího zdroje financí na záchranu bank. S jednou výjimkou, kterou by bylo tištění vlastní měny, napsala agentura AP.
Zdroj: ČTK, CNBC
Aktuality
