S&P zhoršila rating Řecka, obává se o solventnost země. Vláda dále odmítá prodloužení mezinárodního záchranného programu

Zhoršení ratingu odráží podle agentury to, že "tlak omezené likvidity na řecké banky a ekonomiku zužuje časový rámec, během něhož může nová vláda dosáhnout dohody s oficiálními věřiteli". Omezený objem hotovosti, který má nová vláda k dispozici spolu s blížícími se termíny splatnosti dluhů vůči mezinárodním věřitelům, "omezují její vyjednávací možnosti", dodala S&P podle agentury AP.

Delší jednání s věřiteli by podle S&P mohlo vést k ohrožení finanční stability v zemi v podobě stahování vkladů z bank. "V nejhorším případě by to vedlo k uvalení limitů na pohyb kapitálu a ke ztrátě přístupu k financím od věřitele poslední instance (Evropské centrální banky), což by mohlo vyústit v odchod Řecka z hospodářské a měnové unie," sdělila S&P.

Řecko má dluh v celkové sumě kolem 320 miliard eur, což představuje asi 170 % ročního výkonu ekonomiky.

S&P přitom loni v září zvýšila úvěrové hodnocení Řecka o stupeň na známku B. Ocenila tím plnění úsporných opatření předešlou vládou a oživování řecké ekonomiky.

Agentura nyní ponechala řecký rating v režimu sledování s výhledem na další snížení a sdělila, že chce tento prozatímní stav definitivně vyřešit do 13. března. S&P signalizovala možné snížení ratingu už na konci ledna, kdy upozornila, že poslední údaje z Řecka nevypadají dobře a signalizují zhoršující se rozpočtovou výkonnost této silně zadlužené země.

Konkurenční ratingová agentura Moody's oznámila, že umístila řecký rating do režimu sledování s výhledem na možné snížení. Důvodem je nejistota ohledně výsledku jednání mezi zemí a jejími věřiteli. Moody's v současnosti hodnotí schopnost Řecka splácet své dlouhodobé závazky známkou Caa1, která se nachází zhruba ve středu spekulativního pásma.

Řecká vláda: Záchranný program stále nechceme

Řecký ministr financí Janis Varufakis nebude na setkání s partnery z eurozóny příští středu souhlasit s ničím, co by udrželo zemi v dosavadním mezinárodním záchranném programu. Podle agentury Reuters to v pátek sdělil nejmenovaný vládní činitel. Místo toho bude Řecko dále požadovat jakousi překlenovací půjčku umožňující udržení řeckých financí v chodu, dokud Atény nepředstaví nový plán reforem a splácení dluhů. Ministři financí eurozóny podle svého předsedy čekají, že jim Řecko ve středu představí plán, jak se země chce stát finančně nezávislou.

"Nepřijmeme žádnou dohodu, která nesouvisí s novým programem," řekl činitel, který si nepřál být jmenován. Podle agentury Bloomberg šéf takzvané Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem varoval Řecko, že mu žádná požadovaná překlenovací krátkodobá půjčka poskytnuta nebude.

Varufakis podle serveru řeckého týdeníku To Vima zastává názor, že Evropa dává Řecku "nůž na krk". Řecký ministr financí se v pátek zúčastnil mimořádné schůzky ekonomických ministrů s premiérem Alexisem Tsiprasem poté, co s premiérem absolvovali cestu po několika evropských metropolích, kde hovořili o řeckých vizích.

Atény dlouhodobě odmítají prodloužení mezinárodního záchranného programu, který vyprší 28. února. Nechtějí už ani jednat s trojicí inspektorů zastupujících mezinárodní věřitele, tedy Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond. Těm musejí skládat účty ohledně reforem a výdajových škrtů, k nimž se zavázaly. Prodloužení programu tedy předpokládá pokračování v této cestě. Vládní ministři v posledních dnech přitom ohlásili sérii chystaných opatření, jako jsou zvyšování minimální mzdy nebo zmrazení privatizace velkých státních podniků, která jednoznačně státní pokladnu zatíží.

Dijsselbloem agentuře Reuters řekl, že Řecko musí požádat o prodloužení mezinárodního záchranného programu do pondělí 16. února, aby si zajistilo, že ho eurozóna nepřestane finančně podporovat. I jen dočasné prodloužení programu by znamenalo souhlasit s jeho podmínkami. "Ve středu si od nové řecké vlády vyslechneme, jaké jsou její představy, jak chce pokročit se současným programem," řekl Dijsselbloem v rozhovoru s Reuters. Pondělí 16. února bude podle něj poslední šance, kdy budou Atény o toto prodloužení moci požádat, neboť v některých zemích platících eurem bude potřeba, aby jakoukoli dohodu potvrdily tamní parlamenty.

Média si začínají všímat, že navzdory povzbuzujícím slovům, jichž se Varufakis a Tsipras dočkali v některých evropských metropolích, ve skutečnosti nemají v eurozóně pro svůj přístup k řešení situace prakticky žádnou podporu.

Po jistém povzbuzení i ze strany amerického prezidenta Baracka Obamy přišla v pátek studená sprcha od amerického velvyslance v Aténách, který vybídl Řecko, aby plně spolupracovalo se svými věřiteli a pokračovalo v nezbytných reformách. "Řecko by mělo pokračovat v administrativních a strukturálních reformách a uplatňovat fiskální obezřetnost," uvádí se v komuniké ambasády.

Situace Řecka se probírala i na čtvrteční schůzce Euroskupiny na úrovni náměstků ministrů financí. Podle čtyř evropských činitelů, které citoval list The Wall Street Journal, Atény požádaly o svolení, aby mohly získat dodatečných 4,5 miliardy eur pomocí prodeje krátkodobých dluhopisů. Požadavek ale prý okamžitě zamítla ECB. Tyto peníze by přitom řecké vládě mohly pomoci ustát dalších čtyři až šest týdnů, což je doba, která je podle Atén třeba k dojednání nového programu pomoci.

Zdroj: ČTK