Polsko mezi deflací a růstem: Snižování sazeb na pořadu dne?
Polsku se ekonomicky relativně daří. Pokračuje stabilizace průmyslu a spotřeba domácností dále roste. Z hlediska měnové politiky ale trvá situace trochu podobná té v USA - na jedné straně relativně silná domácí poptávka, na druhé straně výrazně protiinflační externí prostředí. Jak se s tímto dilematem vypořádá na svém středečním březnovém zasedání polská centrální banka (NBP)?
Polský průmysl se stabilizuje, v prosinci přidal více než 5 % meziročně, v lednu 4 %. To je v souladu s tím, co naznačil index PMI, který se v posledním čtvrtletí 2014 vrátil nad 50. Vzhledem k tomu, že v lednu poskočil na skoro roční maximum (55,2) a v únoru klesl jen o desetinu bodu, lze čekat, že průmysl bude pokračovat v růstu i v první polovině roku 2015, a to dokonce rychlejším tempem.
Na straně poptávky domácností sice poslední maloobchodní tržby zklamaly, když v prosinci přidaly jen 1,8 % meziročně a v lednu stagnovaly, ve světle klesající míry nezaměstnanosti (11,5 %), silného růstu mezd (nominální mzdy +3,7 % za rok) a rostoucí spotřebitelské důvěry však má jestřábí křídlo polské centrální banky stále dost argumentů na to, aby na snížení sazeb nemuselo pomýšlet. A to navzdory tomu, že inflace v prosinci dále prohloubila pokles (z -0,6 % na -1 %), zejména kvůli poklesu cen potravin (-3,5 %) a paliv (-6,5 %). Klesají však i ceny oblečení (-5 %). Poptávkové tlaky jsou nulové, stejně tak i tlaky nákladové (index výrobních cen klesl v prosinci o 2,5 %).
Polská centrální banka tak i na svém březnovém zasedání zůstane rozpolcená mezi deflací (například člen měnově-politického výboru NBP Bratkowski požaduje snížení sazeb o 100 bazických bodů) a hospodářským růstem. K argumentu "růst" se na posledním zasedání NBP přidal i argument "finanční stability" - vzhledem k 600 tisícům hypoték denominovaných ve švýcarských francích a lednovému rozhodnutí švýcarské centrální banky opustit "floor" (1,20 EUR/CHF) je u jestřábů v polské centrální bance ještě menší chuť ubírat na výnosové atraktivitě polského zlotého.
Dle nás však nakonec převládne, byť možná těsně, argument záporné inflace. Bude totiž zveřejněna nová prognóza, která ukáže na mnohem delší období záporné inflace, než se původně čekalo. Prozatím se sice inflační očekávání do deflačních nepřeklopila, sama centrální banka však vyzývá k opatrnosti ohledně výpovědní schopnosti měření očekávání v dobách záporné inflace. Zadruhé, rizika jsou rozložena jasně asymetricky – snížení sazeb, pokud není nutné, určitě nezpůsobí takový náklad jako jejich nesnížení, pokud nutné je. Otázkou tak zůstává pouze to, zda sazby klesnou o 50, nebo o 25 bodů – obojí je možné, vzhledem k jestřábí opozici bych však spíše čekal menší posun úroků.
