Evropské akcie v pátek uzavřely kolem nuly, za celý týden hlavní trhy s výjimkou Británie vzrostly

Britský FTSE 100 klesl o 0,30 %, německý DAX stoupl o 0,87 % a francouzský CAC 40 připsal 0,46 %. V plusu skončily i jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50, který připsal 0,41 % na 3 656,21 bodu, a široký západoevropský index STOXX Europe 600, jenž přidal 0,32 % na 396,61 bodu.

Dařilo se zejména akciím z realitního odvětví a cenným papírům automobilek. Pod nulou naopak skončily utility, akcie ze sektoru základních materiálů a cenné papíry ze sektoru ropy a zemního plynu.

Akcie italského energetického gigantu Eni (-4,59 %) na burze v Miláně zlevnily přes čtyři a půl procenta poté, co společnost oznámila, že sníží dividendu a zeštíhlí program zpětného odkupu svých akcií.

Mírně naopak zdražily akcie farmaceutické firmy GlaxoSmithKline (+0,74 %), která oznámila, že prodala polovinu svého podílu v jihoafrickém výrobci léků Aspen Pharmacare za 853 milionů USD, a výrazně posílily akcie německé banky Commerzbank (+4,92 %), jež ve čtvrtek večer oznámila, že zaplatí americkým úřadům 1,45 miliardy dolarů, aby urovnala obvinění z porušování sankcí vůči Íránu a dalším zemím a z obcházení zákonů proti praní špinavých peněz. Banka v rámci urovnání sporu také propustí pět vedoucích pracovníků. Dohodnutá pokuta výrazně snižuje loňský zisk podniku.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 oslabil o 2,48 % na 6 740,58 bodu, německý DAX naopak přidal 3,04 % na 11 901,61 bodu a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,86 % na 5 010,46 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 za pět obchodních dní vzrostl o 1,07 % na 3 656,21 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,62 % na 396,94 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v České republice v lednu meziročně vzrostla reálně o 2,9 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů stoupla o 5,5 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů průmyslová výroba vyšší o 0,4 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 1,1 %.
• Stavební produkce v ČR v lednu meziročně vzrostla o 5,8 %. Dařilo se pozemnímu i inženýrskému stavitelství. Po 7% propadu v prosinci se tak stavebnictví vrátilo k pozitivnímu vývoji, který vykazovalo od loňského září do listopadu. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok stoupla stavební produkce podle revidovaných výsledků reálně o 4,3 %.
• Tržby českých maloobchodníků se v lednu meziročně zvýšily o 5,5 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dní vzrostly o 6,6 %. Na růstu se podílely téměř všechny hlavní sortimentní skupiny prodejen, uvedl v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Dynamika vývoje tržeb je ve srovnání s předchozími údaji nižší, protože ČSÚ změnil metodiku výpočtů a do hlavního ukazatele již nezahrnuje údaje za prodeje aut.
• Největší švýcarská banka UBS poopravila výši čistého zisku za loňské čtvrté čtvrtletí, snížila jej o 105 milionů franků. Příčinou je především zvýšení nákladů na právní spory. Čistý zisk za celý uplynulý rok tak podle nejnovější revize činil 3,46 miliardy CHF namísto 3,57 miliardy CHF, které banka původně vykázala v únoru.
• Farmaceutický koncern GlaxoSmithKline (GSK) prodává 28,2 milionu akcií jihoafrické společností Aspen, tedy polovinu ze svého 12,4% podílu. Podle finančního ředitele GSK Simona Dingemanse to společnosti dává prostor k novým investicím.
• Druhá největší ruská banka VTB v uplynulém roce prudce snížila čistý zisk na 800 milionů rublů ze zhruba 100 miliard rublů před rokem. Vyplývá to z pátečního sdělení bankovního domu. Výsledek je lepší než odhady analytiků, kteří předpokládali, že bankovní dům se za celý loňský rok propadl do ztráty.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) chce Ukrajině nově půjčit celkem 17,5 miliardy dolarů na čtyři roky. Půjčka od MMF přichází výměnou za rozsáhlé ekonomické reformy a je součástí rozsáhlejšího balíčků od více věřitelů v hodnotě 40 miliard USD.
• Ruská centrální banka přistoupila ke snížení sazeb podruhé v posledních dvou měsících a zároveň naznačila, že se nejedná o poslední takový krok. Opatření banky podle agentury Reuters napovídá, že pro centrální bankéře mají obavy z poklesu ekonomiky v současnosti větší váhu než obavy z vysoké inflace v zemi.
• Řecká ekonomika loni vykázala růst o 0,8 %. V prvním předběžnému odhadu výkonu ekonomiky za uplynulý rok to v pátek oznámil řecký statistický úřad ELSTAT. Vláda v Aténách a její mezinárodní věřitelé předpokládali, že ekonomika za loňský rok stoupne o 0,6 %. Dosud poslední oficiální odhad dřívějšího řeckého ministra financí hovořil o růstu o 0,7 %.
• Evropská komise pomůže Řecku co nejlépe využívat evropské fondy tak, aby zemi pomohly podpořit růst hospodářství a vznik nových pracovních míst. Po jednání řeckého premiéra Alexise Tsiprase s šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem v Bruselu to v pátek řekl mluvčí komise Margaritis Schinas. Juncker, který dal už před schůzkou najevo svou nespokojenost z pomalého postupu dosavadních jednání v rámci euroskupiny, se podle mluvčího s Tsiprasem shodl především na potřebě rychlého a všestranného pokroku.
• Británie chce být jedním ze zakládajících členů vznikající mezinárodní rozvojové banky, která má pomáhat financovat infrastrukturní projekty v Asii. Británie by se tak stala prvním západním státem v jádru Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB), která má podporu Číny a která je považována za rivala Světové banky (SB). Washington na nejnovější vývoj reagoval chladně, šéf Světové banky ale řekl, že vznik rozvojové banky podporované Čínou vítá.
• Podle analytiků z Goldman Sachs euro dosáhne parity s dolarem již v září.
• Daňové příjmy řecké vlády se v únoru stabilizovaly, zůstaly ale pod stanoveným cílem. Plyne to z pátečních údajů řeckého ministerstva financí. Neopakoval se tak lednový katastrofální propad, kdy Řekové ve strachu z výsledku voleb na konci měsíce placení daní masově odkládali.
• Spotřebitelské ceny v Polsku prohloubily v únoru meziroční pokles na nový rekord 1,6 % z lednového tempa 1,4 %. Oznámil to v pátek polský statistický úřad. Polská ekonomika je v deflaci už více než půl roku.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka v pondělí zahájila program kvantitativního uvolňování nákupem německých dluhopisů. Informovaly o tom dva nejmenované zdroje. Centrální banky zemí eurozóny podle dvou traderů pohybujících se na dluhopisových trzích v pondělí začaly nakupovat německé dluhopisy. Mluvčí ECB zprávu odmítl komentovat, zatímco dluhopisy zažívají rally. Výnos německých 10letých dluhopisů v reakci na zprávu klesl o 4 bazické body na 0,35 % a přiblížil se rekordnímu minimu 0,283 % dosaženému 26. února. Výnos italských desetiletých dluhopisů rovněž spadl o 4 bazické body, a to na 1,28 %.
• Evropská centrální banka (ECB) provede v tomto týdnu mimořádnou revizi programu nouzového financování řeckých bank. S odvoláním na dva nejmenované činitele o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg. Centrální banka tak podle ní zvyšuje tlak na vládu v Aténách, aby dodržovala závazky spojené s mezinárodním záchranným programem.
• Německo by se nemělo vzdávat možnosti těžit plyn z břidličných hornin, když chce v rámci transformace energetiky ve větší míře spoléhat na výrobu elektřiny ze zemního plynu. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl předseda Hospodářského svazu pro těžbu ropy a zemního plynu (WEG) Gernot Kalkoffen. O možném zákazu těžby plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení by měl Spolkový sněm rozhodnout v březnu či dubnu.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v březnu vyšplhala na nejvyšší úroveň za sedm a půl roku. Její hlavní index tak vystoupil na 18,6 bodu z únorových 12,4 bodu, vyplývá z výsledků průzkumu společnosti Sentix. K růstu indexu přispělo i rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) podpořit hospodářský růst nákupem vládních dluhopisů.
• Evropské akcie si již nyní užívají nejlepší začátek roku za více než dvě dekády, podle analytiků ze Citigroup růst ale ani zdaleka nekončí. Evropské akcie podle Jonathana Stubbse, šéfa evropské divize banky a oddělení britských akciových strategií, letos zpevní o dalších 14 %. Uvedl to v poznámce klientům 5. března a zároveň zvýšil odhad pro růst regionálního indexu Stoxx Europe 600 na 450 bodů z původního odhadu 400 bodů. V pátek se index pohyboval těsně pod hranicí 400 bodů a od začátku letošního roku už připsal 15 % na sedmileté maximum.
• Spotřebitelské ceny v Česku v únoru vzrostly meziměsíčně o 0,2 %, očekávala se přitom stagnace. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně se zvýšily o 0,1 % při očekávání poklesu o 0,1 %.
• Nezaměstnanost v únoru meziměsíčně klesla na 7,5 % z lednových 7,7 %. Bez práce je 548 117 lidí, o 8 074 méně než v lednu. Počet volných pracovních míst vzrostl o 6 700 na 68 971. Uvedl to v pondělí Úřad práce ČR. Nezaměstnanost by navíc měla klesat i v dalších měsících. Před rokem v únoru činila míra nezaměstnanosti 8,6 %, bez práce je nyní o 77 273 lidí méně než loni.
• Export z Německa se v lednu meziměsíčně snížil o 2,1 % po prosincovém nárůstu o 2,8 %. Zaznamenal tak nejprudší pokles za pět měsíců. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Údaje jsou sice nepříznivým signálem pro vyhlídky německé ekonomiky, ta by však podle analytiků měla v příštích měsících těžit hlavně ze slabého eura a levné ropy.
• Ceny bydlení ve Španělsku loni vzrostly o 0,3 %. Zaznamenaly tak první růst od roku 2008, kdy splaskla bublina na tamním realitním trhu. Pondělní data statistického úřadu INE naznačují, že realitní trh v této jihoevropské zemi se dostává z dlouhodobé krize. Ceny bydlení se během ní propadly o 37 %.
• Únorová meziroční inflace, která zůstala na lednových 0,1 %, byla lehce nad očekáváním České národní banky. Uvedl to v pondělí ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub. Například pokles cen pohonných hmot byl o něco menší, než odhadovala centrální banka. Regulované ceny mírně vzrostly, zatímco ČNB očekávala jejich pokles.
• Soudní dvůr Evropské unie v pondělí potvrdil správnost rozhodnutí Evropské komise zablokovat plánované spojení německé burzy Deutsche Börse s transatlantickým burzovním operátorem NYSE Euronext. Fúze měla vytvořit největší burzovní skupinu na světě. Evropská komise transakci zablokovala již v roce 2012.
• Řecko musí neprodleně zahájit kroky v naplňování dohody o úvěrové pomoci s eurozónou. Řekl to v úterý šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Bez uskutečňování slibovaných reforem Atény peníze nedostanou a finanční trhy v Řecko znovu ztratí důvěru, dodal předsedající schůzek ministrů financí zemí eurozóny. Podobně se v úterý vyjádřil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
• Přední činitel Evropské centrální banky (ECB) v úterý vyzval komerční banky v Evropě k vzájemnému spojování, které by zvýšilo ziskovost v sektoru a umožnilo mu poskytovat více úvěrů. Podle šéfů velkých evropských bank jsou ale takové snahy v současném prostředí takřka neproveditelné, protože je maří tuhá regulace a nepříznivý postoji antimonopolních a dozorových úřadů vůči koncentraci bank.
• Evropští představitelé po celou dobu řecké dluhové krize věděli, že Atény nebudou nikdy schopny své dluhy splatit. Uvedl to řecký ministr financí Janis Varufakis v dokumentu německé televize ARD. Jeho výrok v úterý vyvolal ostrou reakci v německých médiích, píše agentura Reuters.
• Spotřebitelské ceny v Řecku v únoru meziročně klesly o 2,2 %, vyplývá z úterních údajů tamního statistického úřadu. Deflace tam trvá už dva roky, tempo poklesu ale v únoru zpomalilo z lednových 2,8 %. Spotřebitelské ceny v Řecku v posledních letech klesají kvůli hospodářské recesi spojené s vysokou nezaměstnaností a snižováním mezd a penzí. Nejvýraznější deflaci zaznamenala země předloni v listopadu, kdy se ceny meziročně propadly o 2,9 %, uvedla agentura Reuters.
• Francie má další dva roky na vyřešení svého příliš vysokého rozpočtového schodku pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí zemí eurozóny v úterý potvrdili návrh Evropské komise. Místopředseda Evropské komise pro ekonomickou a měnovou unii Valdis Dombrovskis po jednání novinářům řekl, že Paříž nyní musí skutečně realizovat své reformní záměry, na jejichž základě odklad dostala.
• Dlouholetý generální ředitel druhé největší švýcarské banky Credit Suisse Brady Dougan (55) v polovině letošního roku odejde z funkce. Nahradí ho Tidjane Thiam (52), který řídí britskou pojišťovnu Prudential. Dougan stojí v čele Credit Suisse od roku 2007, sdělila v úterý banka.
• Německá energetická společnost RWE očekává letos třetí pokles ročního zisku v řadě. Příčinou je krize v sektoru výroby elektrické energie, která dává druhému největšímu energetickému koncernu v Německu malou naději, že se v brzké budoucnosti vrátí k růstu, napsala agentura Reuters. Firma pro tento rok předpokládá i pokles investic. RWE působí rovněž v České republice.
• Německý koncern Volkswagen v únoru dodal na trh více než 413 700 vozů této značky, což je zhruba stejně jako před rokem. Za první dva měsíce roku ale odbyt meziročně o 1,6 % klesl a dosáhl 920 700 aut, uvedla v úterý firma, pod kterou spadá vedle značky Volkswagen také 11 dalších značek, včetně mladoboleslavské Škody. Výkonný ředitel koncernu Martin Winterkorn v německém magazínu PS-Welt poznamenal, že žádné další značky už kupovat nechce.
• Podle zpráv zahájili proruští rebelové útok na ukrajinský Mariupol a porušili tak měsíc trvající příměří. Ukrajinský vojenský tiskový mluvčí Oleg Sušinsky oznámil, že v devět hodin středoevropského času začali separatisté hrubě porušovat podmínky příměří domluvené v Minsku a střílet z minometů a tanků na ukrajinskou armádu.
• Lavrov: Spojené státy a Evropa by měly uvalit sankce na Ukrajinu, aby vláda dodržovala dohodu z Minsku.
• Německá automobilka BMW v únoru zvýšila odbyt o 7,6 % na rekordních 151 952 vozů. K růstu přispěla silná poptávka na domácím trhu a ve Spojených státech, uvedla v úterý firma, která je největším výrobcem luxusních automobilů na světě. Prodej samotné značky BMW bez zahrnutí malých aut Mini a limuzín Rolls-Royce stoupl o zhruba pět procent na 131 416 vozů. To je rovněž rekord.
• Spojené státy ve středu umístily na sankční seznam osm proruských separatistů, tři někdejší vládní činitele bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruskou banku a jednu ruskou mládežnickou organizaci. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že novými protiopatřeními Washington zvyšuje tlak na Moskvu den poté, co ji obvinil z dodávek tanků a těžkých zbraní do separatisty ovládané části Donbasu.
• Rusko bude v červnu jednat s představiteli Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o dopadech těžby z břidlicových hornin na trh s ropou. Agentuře Reuters to ve středu řekl ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Ceny ropy kvůli převisu nabídky nad poptávkou od loňského léta prudce klesly, což působí rozsáhlé škody právě ruské ekonomice.
• Řecko ve středu úspěšně prodalo tříměsíční pokladniční poukázky za 1,3 miliardy eur v aukci, kteoru agentura Reuters nazvala "zkouškou schopnosti Řecka získat peníze při nedostatku hotovosti". I přesto však má Řecko nejspíš obrovské potíže, vzhledem k tomu, že ve zhruba stejnou dobu ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopulos prohlásil, že je připraven podepsat staré soudní rozhodnutí o zabavení německého majetku v Řecku za účelem kompenzace příbuzných obětí nacistických zločinů za druhé světové války.
• Nákupy státních a dalších dluhopisů v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky by mohly chránit země eurozóny před nákazou nové řecké krize. Řekl to ve středu šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi na konferenci věnované nákupům státních dluhopisů centrálními bankami. ECB zahájila tyto nákupy právě počátkem tohoto týdne a výnosy dluhopisů většiny zemí eura od pondělí díky tomu výrazně klesají.
• "Přehodnocujeme výhled směrem k silnější koruně a očekáváme, že se EUR/CZK přiblíží k hladině kurzového závazku 27 EUR/CZK v půlročním horizontu, kdy již odezní dividendová sezóna působící ve směru slabší koruny. Kurzový závazek ČNB však považujeme za kredibilní a neobáváme se poklesu kurzu pod tuto hladinu," píše hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. Proč je o tom přesvědčen?
• NWR plánuje podle finančního ředitele společnosti Marka Jelínka snížit v roce 2015 provozní náklady o 80 milionů eur. Zhruba polovina těchto škrtů bude provedena v mzdových nákladech, sdělil Jelínek v rozhovoru pro Bloomberg. Plán na snížení nákladů vychází ze současné situace na trhu s uhlím a měl by při aktuálních cenách uhlí zajistit životaschopnost firmy. Společnost si klade za cíl zvýšit produktivitu do roku 2018 ze současných 622 tun na zaměstnance ročně na 800 tun na zaměstnance ročně.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v lednu meziměsíčně nečekaně klesla o 0,1 %, očekával se 0,2% růst po prosincovém poklesu o 0,2 %. Meziročně se zvýšila o 1,3 % v souladu s očekáváním po 0,8% růstu v prosinci (revidováno z 0,5 %). Výroba ve zpracovatelském sektoru meziměsíčně nečekaně klesla o 0,5 %, trh predikoval 0,2% růst po 0,1% růstu v prosinci, meziročně se zvýšila o 1,9 %, očekával se růst o 2,6 %, stejně jako v prosinci (revidováno z 2,4 %).
• Odbyt německého výrobce luxusních automobilů Porsche v únoru meziročně stoupl o více než třetinu na 14 836 vozů. Oznámila to ve středu firma. Podle agentury DPA stálo za silným růstem loňské zahájení prodeje nového sportovně-užitkového modelu Macan.
• Kurz eura dnes dál prudce klesá a vůči dolaru proráží stále nová minima za téměř 12 let. Evropskou měnu od počátku týdne stahují dolů nákupy dluhopisů, jimiž se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku a zvrátit deflaci. Od počátku roku ztrácí evropská měna 13 % a směřuje k nejhoršímu čtvrtletí ve své historii, uvedla agentura Bloomberg.
• Kyperský hrubý domácí produkt (HDP) se ve čtvrtém kvartále podle finálních dat meziročně snížil o 1,9 %, jak předvídala předběžná data, po poklesu o 1,8 % ve třetím čtvrtletí. Mezikvartálně se HDP snížil o 0,7 %, rovněž v souladu s předběžnými daty, po 0,3% poklesu ve třetím čtvrtletí. Od roku 2001 do roku 2014 kyperská ekonomika vykazovala průměrný roční růst o 1,34 %, maxima dosáhla v posledním kvartále roku 2007, kdy expandovala o 5,50 %, minima ve druhém čtvrtletí roku 2013, kdy se propadla o 6 %.
• Počet firemních bankrotů v Německu se v loňském roce snížil o zhruba sedm procent na 24 085 případů. Zaznamenal tak již pátý pokles za sebou a dostal se na nejnižší úroveň za 15 let. Vyplývá to ze středečních údajů spolkového statistického úřadu.
• Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson hodlá v rámci plánovaného snižování nákladů zrušit ve Švédsku 2 200 pracovních míst. To odpovídá zhruba dvěma procentům jeho celkové pracovní síly. Oznámila to ve středu firma. Snižování počtu zaměstnanců se bude týkat především výzkumu a vývoje a zásobovacích aktivit.
• Švýcarská komoditní a těžařská skupina Glencore převezme 49 % akcií ruské středně velké ropné společnosti Russněfť. Sdělil to ve středu v televizní stanici Rossija 24 vlastník Russněfti Michail Gucerijev. Glencore je partnerem Russněfti od jejího založení na počátku minulého desetiletí a ruská firma mu podle agentury Reuters dluží asi dvě miliardy dolarů.
• Ruské ministerstvo zemědělství uvažuje o zmírnění zákazu na dovoz potravin z několika zemí Evropské unie. Podle agentury Reuters to ve středu řekl ministr Nikolaj Fjodorov. Zmírnění embarga by se podle něj mohlo nejdříve týkat Řecka, Maďarska a Kypru.
• Polské banky mají v úmyslu založit zvláštní fondy, jejichž cílem bude pomáhat lidem, kteří mají hypotéku denominovanou ve švýcarských francích. Tito lidé totiž kvůli prudkému posílení kurzu švýcarské měny teď čelí výraznému nárůstu měsíčních splátek. O plánech na vytvoření fondů ve středu informoval šéf polské bankovní asociace Krzysztof Pietraszkiewicz. Banky podle něj předpokládají, že fondy bude zčásti financovat i stát.
• Inflace v Německu se v únoru po vzestupu cen řady zboží vrátila ze záporného pásma mírně do plusu. Ceny v meziročním srovnání stouply podle národního měření o 0,1 % po poklesu o 0,4 % v lednu, kdy největší evropská ekonomika poprvé od roku 2009 sklouzla do cenové deflace. Oznámil to ve čtvrtečních konečných údajích spolkový statistický úřad.
• Průmyslová výroba v eurozóně v lednu vzrostla v meziročním srovnání o 1,2 % a zaznamenala nejsilnější nárůst za půl roku. Meziměsíčně ovšem produkce očištěná o sezónní vlivy o 0,1 % klesla, ačkoli se čekal růst o 0,2 % po prosincovém růstu o 0,3 %. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů statistického úřadu Eurostat.
• Řecko: Míra nezaměstnanosti ve 4Q mezičtvrtletně vzrostla na 26,1 % (předchozí období: 25,5 %).
• Řecko: Průmyslová produkce v lednu meziročně vzrostla o 0,1 % (předchozí období: -3,8 %).
• Spotřebitelské ceny na Slovensku v únoru v meziročním srovnání klesly o 0,5 %. Míra deflace se tak prohloubila, v lednu byly zboží a služby v zemi levnější proti minulému roku o 0,4 %. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil slovenský statistický úřad. Analytici očekávali, že úroveň deflace se nezmění.
• Pokrok Francie v boji proti korupci v zemi zůstává neuspokojivý, a to především u financování volebních kampaní. Uvedla to protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO) ve zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnilo štrasburské sídlo organizace. Její zpráva ze začátku února podobně kritizovala Česko.
• Ukrajina v pátek zahájí jednání s věřiteli o možnostech restrukturalizace svého státního dluhu. Informovala o tom ve čtvrtek ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková. Země je na pokraji bankrotu, proto doufá, že jí rozhovory přinesou 15 miliard dolarů.
• Irská ekonomika v loňském roce obnovila silný růst a její výkon se zvýšil o 4,8 %. Oznámil to ve čtvrtek irský statistický úřad. Irsko tak loni za sebou nechalo období propadu a stagnace, do něhož se dostalo v době globálních finančních otřesů a své dluhové krize po roce 2008. Podle agentury Reuters byl loňský růst v Irsku pravděpodobně nejrychlejší v celé Evropské unii.
• Dluhopisové výnosy zemí eurozóny dnes pod tlakem nákupů Evropské centrální banky (ECB) klesají čtvrtý den na nová rekordní minima. Nákupy ECB dávají vládám mimořádnou příležitost získat peníze na trhu za historicky nízké ceny, čehož také využívají. Jen ve čtvrtek prodaly vlády Španělska, Itálie a Irska nové obligace za téměř 13 miliard eur, uvedla agentura Reuters.
• Řecko pozbylo velkou část důvěry a státy eurozóny se musí rozhodnout, zda budou ve vztahu k Aténám ochotny více riskovat případnou ztrátu. Prohlásil to dnes významný činitel Evropské centrální banky (ECB) Jens Weidmann.
• Evropská centrální banka (ECB) se dohodla na dalším mírném zvýšení částky, kterou může v rámci programu nouzového financování poskytnout řeckým bankám. Řecké bankovní domy tak budou mít k dispozici 69,4 miliardy eur, o zhruba 600 milionů eur více než dosud. S odvoláním na zdroj obeznámený s výsledkem jednání ECB to uvedla agentura Reuters.
• Britská banka TSB dostala nabídku na převzetí od španělské Banco Sabadell za 1,7 miliardy liber. Sedmá největší bankovní instituce v Británii, která se teprve loni vydělila od bankovní skupiny Lloyds. TSB, ve čtvrtek uvedla, že je ochotna španělskou nabídku svým akcionářům doporučit.
• Výrobce alkoholických nápojů Stock Spirits v loňském roce dosáhl zisku EBITDA 66,4 milionu EUR při tržbách 292,7 milionu EUR. V roce 2013 společnost hospodařila s upraveným ziskem EBITDA 83,7 milionu EUR a dosáhla tržeb 340,5 milionu EUR. Meziročně se tak výsledky zhoršily, což společnost připisuje zejména složité situaci na polském trhu.
• Skupina Home Credit se loni propadla do ztráty 60 milionů eur po předloňském zisku zhruba 324 milionů eur. Důvodem propadu je horší makroekonomická situace v Rusku, kde společnost podniká. Oznámila to firma, jež je součástí skupiny PPF a poskytuje spotřebitelské úvěry v zemích střední a východní Evropy a Asie.
• Čistý zisk největší italské pojišťovny Generali loni klesl o 12,5 % na 1,67 miliardy eur. Společnost, která působí i na českém trhu, nicméně ve čtvrtek navrhla zvýšit dividendu za loňský rok.
• Německá automobilka BMW v loňském roce zvýšila čistý zisk o 9 % na rekordních 5,8 miliardy eur. Firma ve čtvrteční výsledkové zprávě zároveň uvedla, že se jí loni podařilo udržet na pozici největšího výrobce luxusních automobilů na světě.

Zdroj: CNBC