Evropské akcie ve čtvrtek uzavřely nejednotně, za celý zkrácený týden převážně posílily

Britský FTSE 100 ve čtvrtek vzrostl o 0,35 % a francouzský CAC 40 přidal 0,24 %, zatímco německý DAX 0,28 % odepsal. Dařilo se cenným papírům z potravinářského odvětví, maloobchodním titulům a akciím ze sektoru stavebnictví. Zaostaly naopak automobilky, akcie ze sektoru ropy a zemního plynu a tituly ze sektoru základních materiálů.

Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 uzavřel s minimálním ziskem 0,01 % na 3 715,27 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,18 % na 397,80 bodu.

Za celý uplynulý týden FTSE 100 odepsal 0,52 % na 6 833,46 bodu, CAC 40 ale přidal 0,62 % na 5 074,14 bodu a DAX stoupl o 0,83 % na 11 967,39 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 za čtyři obchodní dny přidal 0,99 % a STOXX Europe 600 vzrostl o 0,48 %.

Investoři nyní čekají, jak dopadne páteční klíčová statistika z amerického trhu práce. Analytici v průměru očekávají, že americká ekonomika v březnu vytvořila 245 tisíc nových pracovních míst po únorovém přírůstku 295 tisíc míst. Míra nezaměstnanosti by měla stagnovat na 5,5 %. Zaměstnavatelé za poslední rok vytvořili téměř 3,3 milionu nových pracovních míst, což bylo nejrychlejší 12měsíční tempo od roku 1998.

Středeční zpráva agentury ADP nicméně naznačila, že by výsledek mohl za očekáváním zaostat. Podle ADP soukromý sektor v USA v březnu vytvořil 189 tisíc nových pracovních míst, čekalo se 225 tisíc. Zaznamenal tak nejnižší přírůstek od loňského ledna, kdy pracovní trh i celou ekonomiku podkopalo nezvykle chladné počasí.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Ruský plynárenský gigant Gazprom a ukrajinská státní plynárenská firma Naftogaz podepsaly smlouvu o dodávkách plynu na Ukrajinu ve druhém čtvrtletí. Cena byla stanovena na 248 dolarů za 1 000 metrů krychlových, což je méně, než Ukrajina platila v prvním čtvrtletí. Uvedla to ruská agentura TASS s odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro energetiku a uhelný průmysl.
• Řecká vláda dala voličům "naprosto nerealistické sliby", které nyní nedokáže splnit. Uvedl to podle serveru BBC bývalý předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Vyzval rovněž Atény, aby přijaly zodpovědnost za svou kritickou finanční situaci a zavedly strukturální reformy.
• Evropská komise se v příštích několika týdnech chystá učinit nové kroky v antimonopolním sporu s americkou internetovou společností Google. Listu The Wall Street Journal to řekl zdroj obeznámený se situací.
• Deficit veřejných financí Francie se v posledních třech měsících loňského roku snížil na 2,3 % hrubého domácího produktu (HDP). V předchozím čtvrtletí deficit dosahoval 3 % HDP (revidováno z 3,5 %).
• Výnos 2letého českého vládního dluhopisu se ve čtvrtek dopoledne propadl pod nulu na -0,01 %. Následně se ale odrazil a vystoupil zpět do pozitivního pásma. Rovněž výnosy 10letých státních dluhopisů se v posledních dnech začaly přibližovat k rekordním minimům, když se dostaly až pod 0,5 %. Rekordně nízké výnosy státu snižují náklady na obsluhu dluhu.
• Těžba ropy v Rusku se v březnu meziměsíčně zvýšila o 0,6 % na nové postsovětské maximum 10,17 milionu barelů denně. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky.
• Růst aktivity ve stavebnictví ve Spojeném království v březnu zpomalil. Index nákupních manažerů ve stavebnictví se snížil na 57,8 bodu z 60,1 bodu v únoru. Čekal se mírnější pokles ukazatele na 59,5 bodu. Index ale nadále zůstává nad důležitou 50bodou hranicí, která odděluje růst aktivity od poklesu.
• Finská vláda ve čtvrtek snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 0,5 % z dříve předpokládaných 0,9 %. Za zhoršením výhledu stojí nepříznivý hospodářský vývoj v Rusku a slabá domácí spotřeba, napsala agentura Reuters.
• Evropská komise zjišťuje, zda se americká společnost Apple v rámci dohod s nahrávacími společnostmi nesnaží svým konkurentům na poli digitální hudby omezit přístup k hudebním nahrávkám a archivům. Napsal to ve čtvrtek britský list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Výrobce telefonů iPhone se dohodami s hudebními firmami připravuje na spuštění vlastní služby hudebního streamingu, což je nabídka jednorázového poslechu rozsáhlého množství nahrávek za měsíční paušál nebo za přerušování reklamami.
• Objem rezerv ruské centrální banky se v týdnu do 27. března zvýšil na 360,8 miliardy USD (předchozí týden: 352,9 miliardy USD).
• Pokud Řecko neobdrží další peníze ze záchranného programu, dojdou mu přesně za týden finance. Vyplývá to z upozornění, se kterým se země ve čtvrtek obrátila na ministry financí eurozóny. Vyjádření doplňuje středeční slova řeckého ministra vnitra Nikose Voutise, že si Atény budou muset vybrat, jestli za týden splatí 450 milionů eur z půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebo z vládních účtů pošlou důchody a výplaty státním zaměstnancům.
• Ukrajinská ekonomika bude po většinu letošního roku pokračovat v těžkém propadu, k růstu se vrátí v posledním čtvrtletí. Předpověděla to ve čtvrtek ukrajinská centrální banka. Loni se hrubý domácí produkt Ukrajiny propadl o 6,8 % pod tlakem politických otřesů, finančních potíží a povstání separatistů v průmyslových regionech na východě země.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ukrajinský státní plynárenský podnik Naftogaz navrhl ruskému monopolnímu vývozci zemního plynu Gazprom prodloužení nynější "zimní" dohody o dodávkách plynu z Ruska o celý jeden rok, tedy do 1. dubna 2016. Naftogaz to označil za návrh Evropské komise, která zprostředkovává jednání mezi Moskvou a Kyjevem o nové dohodě o dodávkách. Současný provizorní kontrakt vyprší 31. března.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v březnu opět zvýšila. Index spotřebitelské důvěry vzrostl v souladu s odhady na -3,7 bodu z -6,7 bodu v únoru. Zlepšila se i důvěra v průmyslu a ve službách.
• Eurozóna stále čeká, až řecká vláda předloží zástupcům mezinárodních věřitelů úplný seznam reforem, které jsou podmínkou pro to, aby Řecko získalo zbytek slíbeného záchranného úvěru. Termín pro schůzku ministrů financí eurozóny o Řecku tak ještě není stanoven, řekl v pondělí mluvčí německého ministerstva financí Martin Jäger. Činitel řecké vlády v pondělí agentuře Reuters sdělil, že řecká vláda schválila seznam reforem v neděli večer a premiér Alexis Tsipras je v pondělí představí v řeckém parlamentu.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných dat v březnu vzrostly o 0,3 % meziročně a 0,5 % meziměsíčně. Trh očekával meziměsíční přírůstek 0,4 % po 0,9 % v únoru a meziroční inflace byla v souladu s odhady na 0,3 % po únorových 0,1 %. Inflace počítaná metodikou EU byla podle předběžných informací v březnu meziročně na 0,1 %, jak se očekávalo, po -0,1 % v únoru. Meziměsíčně pak ceny přepočítané touto metodikou vzrostly rovněž o 0,5 %, jak se očekávalo, po 1% růstu v únoru.
• Švýcarská skupina luxusního zboží Richemont jedná s italským internetovým prodejcem módy Yoox o odprodeji své internetové firmy pro nákupy luxusního oblečení a módních doplňků Net-a-Porter. Richemont to uvedl bez dalších podrobností ve svém pondělním sdělení.
• Zadlužení evropských firem ve vztahu k HDP se z vrcholu v roce 2009 (62,5 %) snižuje, ve třetím čtvrtletí 2014 bylo na úrovni 56,6 %. Jen pro představu, americké firmy byly nejzadluženější v roce 2008 (42 %). Podle Fitch by mělo oddlužování evropských firem pokračovat, motorem dalšího poklesu relativního zadlužení ovšem nebude menší nominální zadlužování, nýbrž růst HDP.
• V pěti z devíti německých distribučních středisek amerického internetového obchodu Amazon začala v pondělí dvoudenní stávka. Odborový svaz Verdi chce protestní akcí dosáhnout zvýšení mezd zaměstnanců a zlepšení pracovních podmínek. Vedení Amazonu vyjádřilo přesvědčení, že stávka nebude mít žádný vliv na včasné dodávky zboží zákazníkům.
• Španělsko: Podle předběžných dat pokles spotřebitelských cen v březnu zpomalil na -0,7 % meziročně z -1,1 % v únoru.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Car investuje 500 milionů dolarů do výstavby své první montážní továrny ve Spojených státech. Oznámila to podle agentury Reuters firma, jejímž majitelem je čínská společnost Geely. Závod by měl zahájit produkci v roce 2018.
• Čistý zisk italského módního domu Prada se v uplynulém finančním roce snížil o 28 % na 451 milionů eur. Růst tržeb na americkém kontinentu a v Japonsku totiž nedokázal vykompenzovat pokles v Číně a Evropě. Firma rovněž uvedla, že bude muset omezit výdaje a otevřít méně nových obchodů, než původně předpokládala.
• Dva tucty největších bank v Evropě a Spojených státech zrušily v posledních dvou letech v rámci restrukturalizace a snižování nákladů přes 160 tisíc pracovních míst, tedy kolem 15 % celkového počtu. Plyne to z údajů, které sestavila agentura Reuters. Analytici očekávají, že propouštění v bankách bude v zájmu posílení jejich ziskovosti pokračovat, a to zejména v Evropě, kde jsou banky stále nejméně ziskové na světě.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v únoru klesla na 11,3 %. Analytici původně očekávali pokles na 11,2 % z lednových 11,4 % (revidováno z 11,2 %). V únoru 2014 činila míra nezaměstnanosti v eurozóna 11,8 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti klesla na 9,8 % z 9,9 % v lednu a 10,5 % v únoru 2014. Jedná se tak o nejnižší míru nezaměstnanosti v EU28 od září 2011.
• Podle tří zdrojů agentury Reuters jednání Řecka a jeho zahraničních věřitelů skončilo bez výsledku a mělo by pokračovat příští týden. Čtvrtý zdroj dodal, že zastavení jednání není signálem roztržky, ale ukazuje pomalý pokrok. Podle něj je možné, že jednání budou pokračovat ve středu v Aténách.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu klesla na rekordní minimum 6,4 % z únorových 6,5 %, očekávala se přitom stagnace. Bez práce je tak podle sezónně očištěných údajů 2,8 milionu Němců. Počet lidí bez práce se snížil o 15 tisíc, při očekávání poklesu o 12 tisíc. Podle sezónně neočištěných dat byl počet Němců bez zaměstnání v březnu 2,93 milionu.
• Pokles spotřebitelských cen v eurozóně podle předběžných dat v březnu zpomalil. Meziročně se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 % po 0,3% poklesu v únoru, jak se očekávalo.
• Ekonomika Spojeného království ve čtvrtém kvartále expandovala podle finálních dat tempem 3 % meziročně oproti předchozímu odhadu 2,7 %. Nahoru byl revidován i mezikvartální růst, a to na 0,6 % oproti původně hlášeným 0,5 %.
• Ruský státní plynárenský kolos Gazprom bude moci Ukrajině dodávat zemní plyn za sníženou cenu podle dosavadního "zimního cenového balíku" i ve druhém čtvrtletí. Oznámil to v úterý ruský prezident Vladimir Putin. Prodloužení slevy ale podmínil tím, že Kyjev vyrovná Gazpromu nesplacené platby.
• Vývoz plynu z Ruska v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 20 % na 34,4 miliardy metrů krychlových. Uvedla to v úterý agentura Reuters s odvoláním na informace od zdrojů z odvětví. V samotném březnu se vývoz zvýšil na 13,5 miliardy metrů krychlových z deseti miliard v únoru.
• George Soros dlouho vyzýval trhy k tomu, aby pumpovaly miliardy na Ukrajinu. Nyní je podle všeho připraven svá slova sám následovat. Soros v rozhovoru s rakouskými novinami Der Standard prohlásil, že je připraven za určitých podmínek do ukrajinské ekonomiky investovat miliardu dolarů. "Jedná se o konkrétní investiční nápady, například v zemědělských a infrastrukturních projektech. Dal bych do toho tak miliardu dolarů," řekl Soros. "Musí to generovat zisk. Bude z toho profitovat má nadace, ne já osobně."
• Společnosti Johnson & Johnson a GlaxoSmithKline urovnaly právní spor o léky na alergii. McNeil, dceřiná společnost Johnson & Johnson, obvinila GlaxoSmithKline z toho, že v reklamě užívá nepodložená tvrzení o vyšší účinnosti svých léků na alergii Flonase oproti lékům Benadryl a Zyrtec, které vyrábí právě McNeil.
• Nizozemská společnost Philips v úterý oznámila, že souhlasila s prodejem 80,1% podílu ve své divizi LED a automobilových světel investičnímu fondu Go Scale Capital za 2,8 miliardy dolarů. Divize, jejíž součástí je oddělení pro výrobu automobilových světel a sekce Lumileds pro výrobu výkonných světel typu LED, v roce 2014 reportovala zisk 141 milionů eur a tržby 1,42 miliardy eur a podle Philips tato dohoda stanovuje její hodnotu na 3,3 miliardy dolarů v hotovosti a dluhu.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se zvýšil na 52,2 bodu z 51 bodů v únoru. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila společnost Markit Economics. Čekal se růst indexu na 51,9 bodu. Růst aktivity táhla zejména silná tvorba nových pracovních míst. Tempo růstu je nejvyšší za posledních deset měsíců.
• Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 54,3 bodu (odhad: 54,7 bodu, únor: 54,2 bodu).
• Irsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 56,8 bodu (únor: 57,5 bodu).
• Pokles aktivity v ruském zpracovatelském sektoru v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 48,1 bodu z 49,7 bodu v únoru.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v České republice nabírá na síle. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 56,1 bodu z 55,6 bodu. Oznámila to ve středu společnost Markit Economics. Index se tak vrátil na svoji lednovou úroveň, která znamenala šestiměsíční maximum.
• Francie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 48,8 bodu z 47,6 bodu v únoru (odhad: 48,2 bodu).
• Aktivita v italském zpracovatelském sektoru se v březnu dál zvyšovala. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu stoupl na 53,3 bodu z 51,9 bodu. Čekal se růst na 52,2 bodu.
• Turecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 48 bodů z 49,6 bodu.
• Polsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu klesl na 54,8 bodu z 55,1 bodu.
• Růst aktivity v německém zpracovatelském sektoru v březnu zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru stoupl na 52,8 bodu z 51,1 bodu v únoru. Čekal se mírnější růst na 52,4 bodu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu vzrostl na 54,4 bodu. V únoru byl index na 54,1 bodu. Čekalo se, že v březnu stoupne na 54,3 bodu.
• Řecko dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli o seznamu požadovaných reforem příští týden. Prohlásil to podle agentury Reuters řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis. Mezinárodní věřitelé dohodou podmiňují uvolnění zbývajících peněz z mezinárodního záchranného programu pro zadlužené Řecko. Statchakis rovněž prohlásil, že avizovaná privatizace rušného řeckého přístavu Pireus pokračovat nebude.
• Jeden z největších ruských ocelářů Evraz, který dříve v ČR vlastnil společnost Vítkovice Steel, v uplynulém roce prohloubil čistou ztrátu na 1,3 miliardy dolarů. Oznámila to ve středu firma, která byla předloni ve ztrátě 551 milionů dolarů. Provozní zisk EBITDA ale díky slabšímu rublu stoupl.
• Deficit veřejných financí loni v ČR stoupl na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 1,16 %. Uvedl to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Deficit stoupl kvůli nárůstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 % HDP, tedy také pod EU požadovanými třemi procenty HDP.
• Ukrajina očekává, že do půlky měsíce podepíše s Ruskem dokument o dodávkách plynu s platností do března příštího roku. Prohlásil to ve středu podle agentury Reuters ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Strany začaly minulý měsíc jednat o nové dohodě o ruském plynu pro Ukrajinu, která by navázala na prozatímní říjnovou dohodu o zimních dodávkách. Shody ale zatím nedosáhly.
• Česká spořitelna ve středu snížila investiční doporučení na akcie sázkové kanceláře Fortuna na "redukovat" z "akumulovat". Zároveň analytici banky přistoupili i k výrazné redukci 12měsíční cílové ceny.
• Slovensko prodá menšinový podíl státu v telekomunikačním operátorovi Slovak Telekom (ST) prostřednictvím veřejné nabídky akcií, a to na burzách cenných papírů v Londýně a Bratislavě. Novinářům to ve středu řekl ministr hospodářství Pavol Pavlis po schůzi slovenské vlády, která rozhodla o prodeji 49 % akcií státu ve firmě. Transakce by měla proběhnout do konce prvního pololetí.
• Rusku hrozí vleklá hospodářská recese. Vliv západních sankcí uvalených na zemi kvůli ukrajinské krizi totiž může přetrvávat ještě řadu let, zatímco ropa bude dál relativně levná. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla Světová banka (SB), která zároveň zhoršila svou prognózu výkonu ruské ekonomiky v tomto a v příštím roce.
• Přebytek českého státního rozpočtu klesl ke konci letošního března meziročně o 23,7 miliardy na 19,9 miliardy korun. Proti únoru klesl o necelé tři miliardy Kč. I tak jde o druhý nejlepší březnový výsledek vůbec, informovalo ve středu ministerstvo financí (MF). Za meziročním poklesem stojí podle úřadu loňské předzásobení tabákovými výrobky, zadržené odpočty DPH i loňský výnos z aukce kmitočtů LTE. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
• Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 0,6 % a v posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,4 % po růstu o 0,9 % v předchozích třech měsících. Ve středu po potvrdil ruský statistický úřad.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť urovnala veškeré právní spory s bývalými akcionáři zaniklého konkurenta Jukos. Uvedly to ve středu obě strany. Akcionáři v minulosti podali na Rosněfť několik žalob a požadovali po ní odškodné až čtyři miliardy dolarů, napsala agentura Reuters.
• Maďarsko se rozhodlo vstoupit do čínského projektu Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB). Oznámil to ve středu maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě Kazachstánu. Mezi přihlášenými zakládajícími členy nové mezinárodní rozvojové instituce je už přes 40 zemí světa, včetně řady členských států Evropské unie.

Zdroj: CNBC