Evropské akcie v pátek krvácely poté, co Řecko odložilo splátku MMF

Evropské akciové trhy v pátek zasáhla zpráva o tom, že Řecko odkládá další splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Řecké akcie proto vedly zbytek burz do červených čísel.
Britský FTSE 100 v pátek ztratil 0,80 %, francouzský CAC 40 1,33 % a německý DAX 1,26 %. Regionální Stoxx Europe 600 odepsal 0,93 %, dolů ho stahoval realitní sektor, v plusu se udržely pouze sektor základních materiálů a ropný sektor.
Za celý týden FTSE 100 oslabil o 2,49 %, CAC 40 o 1,64 %, DAX o 1,9 % a Stoxx Europe 600 o 2,7 %.
Evropské trhy vedly v pátek dolů řecké akcie poté, co Řecko odložilo další splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Stalo se tak první zemí od 80. let, která pozdržela splátku MMF. Řecký index ASE v pátek ztrácel pět procent, akcie bank National Bank of Greece, Eurobank Ergasias a Piraeus Bank všechny oslabovaly o více než 10 %.
"Vzhledem k tomu, že Řecko nezaplatilo další splátku MMF, se můžeme těšit minimálně na další měsíc plný nejistoty," říká Michael Kapler z Mittelbrandenburgische Sparkasse. "Lidé se nyní chtějí zbavovat rizikových obchodů a sbírat zisky, nálada na trhu tím dost utrpěla. Možná se už pomalu blížíme bodu, kdy bude opět výhodné začít nakupovat, ale trhy musejí najít něco, o co se opřou, aby šly opět nahoru," dodává.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Nejužší vedení řecké vládní strany SYRIZA v pátek odmítlo "provokativní" plán přísných hospodářských opatření mezinárodních věřitelů výměnou za uvolnění nových finančních úvěrů. Vyjádřilo se krátce před vystoupením šéfa SYRIZA a premiéra Alexise Tsiprase v parlamentu, kde má poslance seznámit s posledním vývojem vyjednávání se zástupci věřitelů, tedy z Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie.
- Řecký premiér Alexis Tsipras v pátek telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o "energetické a ekonomické spolupráci" mezi oběma zeměmi. Podle agentury AFP o tom informovala řecká vláda ve svém prohlášení.
- Pokud se v referendu o setrvání Spojeného království v Evropské unii, jež slíbil vypsat staronový britský premiér David Cameron, lidé vysloví pro EU, přijme ostrovní království do 20 let společnou evropskou měnu, odhaduje banka Credit Suisse.
- Vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA, která je označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), by mělo být dokončeno ještě ve volebním období amerického prezidenta Baracka Obamy, které skončí v lednu 2017. Na tiskové konferenci v Praze po pátečním jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová.
- Rozhodnutí Atén spojit všechny červnové splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) do jedné je v souladu s pravidly fondu a nezpochybňuje schopnost země dostát svým finančním závazkům, řekl v pátek mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Jednání Řecka s trojicí mezinárodních věřitelů podle něj dál pokračují "dnem i nocí".
- Řecký ministr financí Janis Varufakis zřejmě žertoval, když 1. dubna napsal na Twitteru, že Řecko přijímá jako měnu bitcoin. Někteří nadšenci z odvětví finanční technologie se však domnívají, že digitální měna krytá majetkem by mohla být řešením krize hotovosti v zemi, píše agentura Reuters.
- Britská banka Lloyds Banking Group dostala pokutu 117 milionů liber kvůli nedostatkům při vyřizování stížností týkající se pojištění schopnosti splácet úvěry v období od března 2012 do května 2013. Je to zatím největší pokuta, jakou britský úřad pro regulaci finančního trhu (FCA) udělil ve věci týkající se drobných bankovních služeb.
- Společnosti Vodafone a Liberty Global začaly jednat o výměně aktiv, možnou fúzi popírají.
- Zakázky německých průmyslových podniků v dubnu vzrostly více, než se čekalo. Ke zvýšení zakázek přispěla hlavně poptávka ze zahraničí. Zpráva, kterou v pátek zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že by průmyslová výroba největší evropské ekonomiky mohla po březnovém poklesu opět růst.
- Nález ropy v blízkosti londýnského letiště Gatwick je větší, než se původně odhadovalo. Vyplývá to ze zprávy, kterou na svém webu zveřejnila společnost UK Oil and Gas (UKOG). Firma původně předpokládala, že nedaleko vytíženého mezinárodního letiště se nachází zhruba 158 milionů barelů ropy na čtvereční míli. Podle nynějšího odhadu by to ale mohlo být o 70 % více.
Hlavní události minulého týdne na evropských trzích
- Lobkowiczký pivovar, společnost vlastněná 100% generálním ředitelem Pivovarů Lobkowicz Zdeňkem Radilem, koupí 79,4 % akcií společnosti Pivovary Lobkowicz Group od Palace Capital a GO Solar za 1,9 miliardy korun. Akcie PLG na pražské burze v reakci na zprávu prudce posilovaly. Prodej je podmíněn splacením celé kupní ceny do konce srpna.
- Bank of England ponechala v červnu politiku beze změny. Základní sazba zůstává na 0,5 %, program odkupů aktiv v objemu 375 miliard liber.
- Mezinárodní věřitelé Řecka žádají po Aténách výměnou za souhlas s uvolněním dalších úvěrů snížení důchodů, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), zachování nepopulárních reforem trhu práce a privatizaci řady státních podniků. O pětistránkovém návrhu, který zástupci institucí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) předložili ve středu řecké vládě, informovaly ve čtvrtek agenturu Reuters zdroje obeznámené se situací. Jde vesměs o požadavky, které překračují "červenou čáru", již si pro jednání o záchraně před bankrotem vytyčila řecká vláda.
- Řecký tisk se po jednání premiéra Alexise Tsiprase s vysokými představiteli Evropské unie obává, že řeckému národu nastanou ještě horší časy než dosud. Mezinárodní věřitelé výměnou za poskytnutí další finanční pomoci žádají "řeckou krev", tvrdí ve čtvrtek některé řecké listy, z nichž citovala agentura DPA.
- Míra nezaměstnanosti v Řecku v březnu stagnovala na 25,6 % (únor revidován z 25,4 %).
- Portugalská vláda se ve čtvrtek rozhodla pokračovat v privatizaci tamní letecké společnosti TAP Air Portugal. Napadla tak rozhodnutí soudu, který o den dříve schválil žádost o pozastavení privatizace. Vláda schválila usnesení, které poukazuje na nutnost chránit veřejný zájem, a časový plán prodeje ponechala v platnosti, uvedl vládní mluvčí Luís Marques Guedes. Usnesení, které schválila vláda na čtvrtečním zasedání, musí být ještě předloženo soudu.
- Francouzský hrubý domácí produkt v letošním roce stoupne o 1,2 % poté, co během předchozích tří let v podstatě stagnoval. Předpověděla to ve čtvrtek francouzská centrální banka. Dodala, že v příštím roce by měl hospodářský růst zrychlit na 1,8 %. Její prognózy jsou o něco optimističtější než výhled francouzské vlády, upozornila agentura Reuters.
- Společnost Airbus v prvních pěti měsících letošního roku obdržela 247 nových zakázek. Dvaadvacet z nich bylo stornováno, čisté zakázky tedy činí 255 letadel. Zároveň od ledna do května dodala klientům 243 strojů.
- Německá daň z jaderného paliva neporušuje zákony Evropské unie. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Uštědřil tak ránu německým energetickým firmám E.ON, RWE a EnBW, které daň označují za nezákonnou a požadují vrácení odvedených peněz, píše agentura Reuters.
- Bankovní skupina HSBC zaplatí 40 milionů švýcarských franků, aby ukončila vyšetřování své švýcarské větve. Pro podezření z praní špinavých peněz je proti ní vedla prokuratura v Ženevě. O dohodě s tamními vyšetřovateli ve čtvrtek informovala zahraniční média.
- ECB na červnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování, které zahájila 9. března, ponechala v nezměněném objemu 60 miliard eur měsíčně. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
- Míra nezaměstnanosti v eurozóně v dubnu klesla na 11,1 % z březnových 11,2 % (revidováno z 11,3 %), očekával se pokles na 11,2 %. V dubnu 2014 byla míra nezaměstnanosti na 11,7 %. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti v dubnu stagnovala na březnových 9,7 %, klesla však oproti 10,3 % z dubna 2014. Podle odhadů Eurostatu bylo v dubnu bez práce 23,504 milionu lidí v Evropské unii, z toho 17,846 milionu v eurozóně. Oproti březnu se tak jejich počet snížil o 126 tisíc v EU28 a 130 tisíc v eurozóně. Ve srovnání s dubnem 2014 klesl počet nezaměstnaných o 1,545 milionu v Evropské unii a 849 tisíc v eurozóně.
- Světová ekonomika letos kvůli výraznému oslabení na začátku roku zpomalí růst na 3,1 % z loňského tempa 3,3 %. Během roku by se ale měla expanze s podporou levnější ropy postupně zrychlovat a příští rok dosáhne 3,8 %. V pololetním globálním výhledu to ve středu uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ještě v listopadu organizace sdružující 34 vyspělých zemí světa odhadovala, že globální ekonomika letos zrychlí růst na 3,7 %.
- Sektor služeb v eurozóně v květnu expandoval pomaleji. Index nákupních manažerů klesl na 53,8 bodu z dubnových 54,1 bodu, podle předběžných dat se měl snížit na 53,3 bodu. Kompozitní index se snížil na 53,6 bodu z 53,9 bodu v dubnu, předběžná data počítala s poklesem na 53,4 bodu.
- Růst aktivity v německém zpracovatelském sektoru se v květnu mírně zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na pětiměsíční dno 53 bodů z dubnových 54 bodů, předběžná data počítala s poklesem na 52,9 bodu. Nové zakázky stále rostou, v květnu to však bylo nejpomaleji za poslední čtyři měsíce a celková aktivita sektoru se zvýšila nejméně za posledních pět měsíců. Kompozitní index se rovněž snížil na pětiměsíční minimum, a to na 52,6 bodu z dubnových 54,1 bodu, předběžné údaje hlásily pokles na 52,8 bodu.
- Francouzský sektor služeb si i v květnu vedl velmi dobře. Index nákupních manažerů vyskočil na tříměsíční maximum 52,8 bodu z dubnových 51,4 bodu, předběžná data počítala s růstem na 51,6 bodu. Zaměstnanost rostla nejprudším tempem od srpna 2011 a solidním tempem dále roste i produkce. Kompozitní index se rovněž zvýšil na tříměsíční maximum 52 bodů z dubnových 50,6 bodu, předběžné údaje počítaly s růstem na 51 bodů.
- Růst aktivity v italském sektoru služeb se v květnu mírně zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 52,5 bodu z dubnových 53,1 bodu, trh počítal s poklesem na 52,8 bodu. Růst cen vstupů se zrychlil nejvíce od července 2013 a zaměstnanost se zvyšovala čtvrtý měsíc v řadě. Kompozitní index se snížil na 53,7 bodu z dubnových 53,9 bodu, jak se očekávalo.
- Aktivita ve španělském sektoru služeb v květnu mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl oproti dubnovým 60,3 bodu na 58,4 bodu, trh predikoval pokles na 59,4 bodu. Stále se však index nachází bezpečně nad padesátibodovou hranicí dělící kontrakci od expanze. Růst zaměstnanosti opět zrychlil, již šestý měsíc v řadě, a prudčeji rostla i produkce a nové zakázky v odvětví. Kompozitní index se rovněž snížil, a to na 58,3 bodu z 59,1 v dubnu, očekával se pokles na 58,7 bodu.
- Spojené království: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v květnu klesá na 56,5 bodu (duben: 59,5 bodu, odhad: 59,2 bodu).
- Maloobchodní tržby v eurozóně i v celé unii v dubnu obnovily růst. V eurozóně se proti předešlému měsíci zvýšily o 0,7 % a v EU o 0,6 %, sdělil ve středu evropský statistický úřad Eurostat. V březnu klesly tržby v zemích eura poprvé od loňského září.
- Maďarská centrální banka přišla s dalším z řady neortodoxních opatření, když se rozhodla počínaje zářím zaměnit svou klíčovou 2týdenní úrokovou sazbu za novou 3měsíční. Slibuje si od toho přesun části depozit komerčních bank do vládních dluhopisů. Výsledkem by mělo být snížení nákladů na financování vládního dluhu.
- Řecká vláda v pondělí v noci poslala věřitelům "realistický plán" řešení dluhové krize. Po zasedání řecké vlády to v úterý řekl premiér Alexis Tsipras. Evropské lídry zároveň vyzval, aby návrh Řecka přijali, a umožnili tak po dlouhých měsících jednání uzavřít dohodu, která této silně zadlužené zemi umožní zůstat solventní. Podrobnosti návrhu ale premiér neupřesnil. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem později odpoledne však uvedl, že jednání s Řeckem postupují pomalu a neuspokojivě a že dohoda je stále daleko.
- Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční míra inflace stoupla na 0,3 % z nulové úrovně v dubnu. Ve svém úterním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. Výsledek překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení cen jen o 0,2 %.
- Těžba ropy v Rusku zůstala i v květnu na postsovětském maximu 10,71 milionu barelů denně. Produkce plynu se ale opět snížila a dosáhla 48,28 miliardy krychlových metrů proti dubnové hodnotě 52,64 miliardy kubíků. Oznámilo to v úterý ruské ministerstvo energetiky. Rusko za poslední rok zvýšilo těžbu ropy o zhruba 200 000 barelů denně.
- Míra nezaměstnanosti v Německu v květnu stagnovala na dubnovém rekordním minimu 6,4 %, jak se očekávalo. Bez práce je tak podle sezónně očištěných údajů 2,786 milionu Němců. Počet lidí bez práce se snížil o 6 tisíc, při očekávání poklesu o 10 tisíc, a to pouze na západě země, na východě se počet nezaměstnaných nezměnil. Podle sezónně neočištěných dat byl počet Němců bez zaměstnání v dubnu 2,762 milionu.
- Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku se v květnu již čtvrtý měsíc za sebou snížil a pokles počtu nezaměstnaných byl pro tento měsíc dokonce rekordní. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo ministerstvo práce. Navzdory vyšší zaměstnanosti je však stále bez práce jeden ze čtyř Španělů.
- Je nezbytné reformovat hlavní instituce eurozóny, aby se zabránilo "toxickému" nárůstu extremismu a populismu. Tvrdí to šéf řecké centrální banky Janis Sturnaras. Podle Sturnarase musí být větší symetrie mezi státy s přebytkem rozpočtu a těmi, které vykazují schodek. Zároveň je třeba, aby se instituce eurozóny "prohloubily". "V opačném případě padne to břemeno výhradně na bedra států s deficitem rozpočtu, výsledkem bude úsporná politika a ta vede k extremismu a populismu - to je velmi, velmi toxický výsledek," prohlásil Sturnaras.
- Banka HSBC Holding se prý chystá propustit tisíce zaměstnanců. Stanice Sky News s odvoláním na blíže neurčený zdroj uvedla, že generální ředitel Stuart Gulliver příští týden seznámí investory s novým plánem reorganizace skupiny, jehož součástí bude propouštění, ale také možná prodej operací v Brazílii a Turecku a omezení operací v oblasti investičního bankovnictví.
- Růst aktivity ve stavebnictví ve Spojeném království v květnu po dubnovém zaváhání zrychlil. Index nákupních manažerů ve stavebnictví vzrostl na 55,9 bodu z 54,2 bodu v dubnu. Čekal se mírnější růst ukazatele na 55 bodů. Index nadále zůstává nad důležitou 50bodou hranicí, která odděluje růst aktivity od poklesu.
- Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v květnu vzrostl na 48 bodů z 46,5 bodu v dubnu.
- Eurozóna: Index cen výrobců klesl v dubnu meziměsíčně o 0,1 %, meziročně o 2,2 %.
- Německý průmysl podporuje zachování sankcí, které na Rusko uvalila Evropská unie kvůli jeho postoji k napjaté situaci na Ukrajině. Řekl to v úterý prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo. Podle jeho informací neznamenají sankce existenční ohrožení pro žádnou německou firmu.
- Bulharský antimonopolní úřad udělil pokuty místním distributorům energie vlastněným českými společnostmi ČEZ a Energo-Pro a rakouskou EVN za zneužívání svého dominantního postavení na trhu. Nejvíce má zaplatit ČEZ, a to 558 446 leva. Energo-Pro má zaplatit 167 256 leva, napsala agentura Reuters.
- Ruská ekonomika v letošním roce klesne o 2,7 %, předpověděla ve své pondělní zprávě Světová banka (SB). Zlepšila tak svůj dosavadní výhled, který zveřejnila počátkem dubna a který počítal s poklesem o 3,8 %. Ještě v prosinci ale SB předpovídala ruské ekonomice pokles jen o 0,7 %.
- Podle finálních dat agentury Markit v eurozóně růst aktivity ve zpracovatelském sektoru v květnu zrychlil. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,2 bodu z 52 bodů v dubnu, předběžná data počítala s růstem na 52,3 bodu. Nejlépe si vedly Španělsko, Nizozemsko a Itálie, naopak podmínky ve Francii jsou stále napjaté. Květnová data pro Irsko a Řecko budou zveřejněna v úterý.
- Tempo poklesu ruské ekonomiky v dubnu zrychlilo, hrubý domácí produkt se meziročně snížil o 4,2 % po březnovém zpřesněném poklesu o 2,7 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo ruské ministerstvo hospodářství. Ekonomiku od loňska podkopává výrazný pokles cen ropy na světových trzích a západní sankce kvůli postoji Moskvy v ukrajinské krizi.
- Britský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v květnu vzrostl na 52 bodů z 51,8 bodu v dubnu (revidováno z 51,9 bodu), čekal se růst na 52,5 bodu. Hlavním pilířem růstu zůstává sektor spotřebního zboží, avšak růst zaměstnanosti stále zpomaluje. Index nákupních manažerů tak zůstává už 26. měsíc za sebou.
- Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v květnu klesl na 51,1 bodu, předběžná data počítala s mírnějším poklesem na 51,4 bodu z dubnových 52,1 bodu. Produkce sektoru a nové zakázky rostly letos nejslabším tempem, naopak ceny vstupů se ocitly na 37měsíčním maximu.
- Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Francii podle finálních dat v květnu vzrostl na 49,4 bodu (duben: 48 bodů, flash: 49,3 bodu), což je nejvíce za poslední rok. Index tak sice zůstává pod klíčovou padesátibodovou hranicí dělící pásmo kontrakce od expanze, postupně se k ní však blíží. Produkce i nové zakázky klesaly pomalejším tempem a růst cen vstupů se ocitl na sedmnáctiměsíčním maximu.
- Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v květnu nečekaně stoupl na 54,8 bodu z 53,8 bodu v dubnu. Čekal se mírnější pokles na 53,6 bodu. Zrychlil růst produkce, nových zakázek v odvětví i zaměstnanosti, velký vliv na pozitivní výsledek měly nové zakázky ze zahraničí.
- Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v květnu vzrostl na 55,8 bodu (odhad: 54,5 bodu, duben: 54,2 bodu).
- Tempo inflace v Německu v květnu podle předběžných dat zrychlilo na 0,7 % meziročně z 0,5 % v předešlém měsíci. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 % v souladu s odhady po dubnové stagnaci. Inflace harmonizovaná metodikou výpočtu EU rovněž zrychlila na 0,7 %, očekávalo se 0,6 % po dubnových 0,3 % meziročně. Meziměsíčně zrychlila na +0,1 % z dubnových -0,1 %, jak se očekávalo.
- Britská tabáková společnost British American Tobacco (BAT) se s chorvatskou skupinou Adris dohodla na převzetí jejího výrobce cigaret TDR. Majitel značek Lucky Strike, Pall Mall, Kent a dalších v pondělí oznámil, že za tuto firmu zaplatí 550 milionů eur.
- Rusko prý chce vyrábět legendární pušky kalašnikov v Řecku. Podle italské agentury ANSA, která se odvolává na řecká média, Rusko oficiálně navrhlo řeckému ministerstvu obrany společnou výrobu kalašnikovů v Řecku. Oficiální odpověď Rusko očekává do srpna. Podle internetového serveru onalert.gr návrh padl při nedávné návštěvě řeckého ministra obrany Panose Kammenose v Moskvě.
Výsledková sezóna
- Ruskému těžaři diamantů Alrosa stoupl v prvním čtvrtletí čistý zisk téměř čtyřnásobně na 22,2 miliardy rublů. Hospodaření podpořily vyšší ceny diamantů a slabší rubl, oznámila ve čtvrtek společnost. Alrosa je podle produkce v karátech největším těžařem diamantů na světě.
Zdroj: Bloomberg